Trendy a nástroje propojování regionů v Evropě a pozice Zlínského kraje Aktivity regionu v politice TEN-T Dopravní politika ČR a revize TEN-T Financování DI a DSS2 Priority střední a východní Moravy Ing. Jaroslav Drozd statutární náměstek hejtmana ZK LUHAČOVICE 12.9.2013

Doprava a ekonomický rozvoj 2 Doprava a ekonomický rozvoj Regionální představitelé průmyslové a obchodní komunity, malých a středních podniků deklarují a doporučují urychleně dobudovat kapacitní dopravní spojení Norimberk – Praha - Brno – Hulín - Zlín – Púchov – Žilina – Košice – Kyjev jako: podporu investorů a spolupracujících firem ČR a SR dynamizaci existujícího stavu tradičních a perspektivních odvětví regionů podporu obchodních a investičních příležitostí v příhraničních oblastech regionů

Historie transevropských sítí TEN-T 3 Historie transevropských sítí TEN-T

Aktivity regionu v politice TEN-T 4 Aktivity regionu v politice TEN-T Rekapitulace jednání o prioritách regionu v oblasti transevropských sítí: 13. 4. 2005 Brusel - Edgar Thielmann ředitel DG move (představení projektu R49/R6 a mezinárodní smlouvy ČR/SR 2004) 16. 11. 2006 Zlín - Zlínský kraj zaslal na Ministerstvo dopravy ČR žádost o zařazení R49 a R 6 do sítě „TEN“ 4. 2. 2009 Brusel - EK zveřejnila zelenou knihu „TEN-T: Přezkum politiky. Směrem k lépe integrované transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky". 24. 8. 2009 Brusel - konference k regionální dimenzi transevropských dopravních sítí organizované Zlínským krajem (během českého předsednictví a Dnů krajů ČR) k iniciativě ve prospěch nového „Baltsko-jaderského koridoru“ 13. 4. 2010 Brusel, EK, DG Mobility a Transport - Judit Bertrand, koordinátorka projektů TEN-T pro ČR (představení projektu R49/R6 a význam západovýchodního propojení) 13. 4. 2010 Brusel EK, DG Environment - Ladislav Miko, ředitel Odboru ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity (předání Komisi kopii dopisu MD a MŽP, a Deklarací samospráv o podpoře výstavby R55) 5. 9. 2011 Brusel EK, Judith Bertrand - DG move (zástupci ZK prezentovali stanovisko regionu ke konzultacím o změnách na globální síti TEN-T a metodiky pro stanovení základní sítě) s žádostí o zařazení R49/R6 do základní „core“ sítě TEN-T 29. 9. 2011 Brusel - Jean Eric Pacquet ředitel DG move EK - žádost ČR o zařazení 9.železničního koridoru a silničního spojení R49/R6 do core sítě TEN-T (dopisem 1. náměstka ministra dopravy) 19. 10. 2011 Brusel - EK předložila návrh Nařízení EP a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) 2012 / 2013 projednávání Nařízení v Evropském parlamentu

Aktivity regionu v politice TEN-T 5 Aktivity regionu v politice TEN-T Dunajská strategie Baltsko-jaderský koridor spojení makroregionů Baltského moře a Dunaje, strategická dopravní osa, přemostění dvou systémů mořských dálnic (Skandinávských zemí a Středozemního moře) projekt Baltsko-jaderského koridoru podporuje 14 regionů od Baltu k Jadranu BAA je hlavní spojkou mezi makroregiony Pobaltí a Podunají propojení ochrana životního prostředí a prevence rizik socioekonomická a kulturní integrace

Dopravní politika ČR a revize TEN-T 6 Dopravní politika ČR a revize TEN-T Multimodální osy přes ČR TEN-T prioritní projekty silniční sítě

Návrh budoucí transevropské sítě 7 Návrh budoucí transevropské sítě Návrh páteřní sítě je založený především na multimodálním propojení sousedních uzlů. Síť primárních uzlů (primary nodes) městských uzlů (hlavní města a aglomerace nad 1mil. obyvatel) letišť námořních přístavů hraničních přechodů do sousedních zemí Hlavní síť (core network) má zajistit nejdůležitější dálkové tahy z hlediska evropského obchodu a pohybu osob a napojit všechny členské státy Globální síť (comprehensive network) zahrnuje současnou „širokou“ síť s cílem zajistit přístup k základní síti TEN-T pro všechny evropské regiony

Návrh budoucí transevropské sítě 8 Návrh budoucí transevropské sítě Dne 20.6.2012 se uskutečnilo setkání ministrů dopravy Višegrádské skupiny V4 s místopředsedou EK a eurokomisařem pro dopravu Siimem Kalasem Ministr dopravy ČR ocenil vstřícný postoj EK, zejména k zařazení 9. železničního koridoru (Praha – Česká Třebová - Hranice n.M. – Púchov – Žilina – Košice – Čierna n. Tisou) a silničního spojení R49 / R6 (Hulín – Púchov), které jsou z hlediska vztahů mezi českou a Slovenskou republikou velmi důležité. Mimo V4 byli na schůzce zástupci kohézních států: Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska a Slovinska

Návrh „Nařízení o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T“ 9 Návrh „Nařízení o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T“ Finální podoba mapových podkladů k návrhu Nařízení o o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T zařazuje západovýchodní multimodální propojení ČR a SR do hlavní „core“ sítě TEN-T.

DSS 2 a financování dopravní infrastruktury 2014+ 10 DSS 2 a financování dopravní infrastruktury 2014+ Varianta 1: Pokračování v alokaci podle OPD II: Silnice 49,6 % Železnice 46,5 % Voda 2,6 % Varianta 2: Alokace podle přepravních výkonů v horizontech 2020, 2035 a 2050: Silnice 83 % Železnice 15,5 % Voda 1,5 % Po zvážení výsledků pracovních simulací výstavby byl navržen pro období 2014 – 2020 následující poměr rozdělení národních zdrojů nevázaných se na kofinancování zdrojů EU Silnice 63,5 % Železnice 35 % Voda 1,5 % zdroj: DSS2

Financování dopravní infrastruktury - 2014+ 11 Financování dopravní infrastruktury - 2014+ Zdroj: DSS2 str.282 Plánovaná výstavba a výhled (zdroj: rsd.cz k 1.1.2012): Dálnice = 140,4 km - 50 km Rychlostní silnice = 743,9 km - 680 km po roce 2023 Finanční potřeba na dokončení dálniční sítě (“dluh“) je odhadována na 800 miliard Kč. Hustota dálniční sítě ČR = 9,4 km/1000 km2 Hustota dálnic Evropa = 20 – 57 km/1000 km2 Od roku 2023 se nepředpokládá poskytování nevratných dotací pro silniční a železniční infrastrukturu z Evropské unie!? Změna ve financování dopravní infrastruktury? Zdroj: rsd.cz

Silniční a dálniční síť ZK 12 Silniční a dálniční síť ZK

Ekonomické dopady a rozpočty regionů 13 Ekonomické dopady a rozpočty regionů chybějící obchvaty měst převádějící tranzitní dopravu mimo zástavbu nevyhovující napojení nových průmyslových a logistických areálů na kapacitní dopravní síť zanedbaná a technicky nevyhovující síť silnic, především II. a III. tříd nedostatek zdrojů v rozpočtech krajů pro financování dopravní infrastruktury – nutná diskuse o změně rozpočtového určení daní Podíly krajů dle zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní   2014 - 2015 2016 + Platné znění Návrh DPH 7,86% 8,28% 8,20% 8,62% DPPO 8,92% 9,30% DPFO srážková (zvl.sazba) DPFO z přiznání (podnikání) DPFO závislá činnost 8,65% 9,02%

Ekonomické dopady a rozpočty regionů 14 Ekonomické dopady a rozpočty regionů Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele kraje Základní geografické údaje krajů k 1. 1. 2012 Sdílené daně krajů 2014 (stávající stav RUD) v tis.Kč Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele kraje Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele v % Česká republika / Kraje Rozloha v km2 Počet obyvatel Česká republika 78 866,00 10 505 445 Hlavní město Praha 496,1 1 241 664 1 553 638 1 251,25 0,080537 Středočeský kraj 11 015,30 1 279 345 6 721 864 5 254,14 0,078165 Jihočeský kraj 10 056,40 636 138 4 200 314 6 602,83 0,157199 Plzeňský kraj 7 561,00 571 709 3 537 373 6 187,37 0,174914 Karlovarský kraj 3 314,50 303 165 1 841 219 6 073,32 0,329853 Ústecký kraj 5 334,50 828 026 4 022 341 4 857,75 0,120769 Liberecký kraj 3 163,40 438 600 2 284 429 5 208,46 0,227998 Královéhradecký kraj 4 758,70 553 856 3 143 810 5 676,22 0,180552 Pardubický kraj 4 518,90 516 411 2 710 922 5 249,54 0,193644 Kraj Vysočina 6 795,60 511 937 3 581 232 6 995,45 0,195337 Jihomoravský kraj 7 194,80 1 166 313 4 648 715 3 985,82 0,085740 Olomoucký kraj 5 266,60 638 638 3 294 832 5 159,15 0,156583 Zlínský kraj 3 963,20 589 030 2 562 733 4 350,77 0,169771 Moravskoslezský kraj 5 427,10 1 230 613 4 696 578 3 816,45 0,081260 celkem   48 800 000

Priority budování dopravní infrastruktury 15 Priority budování dopravní infrastruktury Zásadní význam pro region střední Moravy: Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T dokončit dálnici D1 v ČR jako hlavní dopravní tepnu spojující západ s východem republiky, a to urychlením výstavby chybějícího moravského úseku Říkovice - Přerov - Lipník nad Bečvou (tzv. „Průtah“ Přerovem řešit jako související součást) zahájit výstavbu rychlostní silnice R49 v úseku Hulín – Holešov – Fryšták a urychlit přípravu a realizaci navazujícího úseku Fryšták – Lípa s pokračováním na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná - Lazy pod Makytou. urychlit přípravu a výstavbu rychlostní silnice R55 Přerov - Olomouc a v úseku Otrokovice – Uherské Hradiště – Moravský Písek s prodloužením do Břeclavi a napojením na dálnici D2. (Ve spolupráci s MŽP dořešit technické řešení průchodu trasy R55 tzv. Bzeneckou Doubravou). pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (R48) a přípravě silnice I/57 obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín.

Priority budování dopravní infrastruktury 16 Priority budování dopravní infrastruktury Zásadní význam pro region střední Moravy: Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T urychlit přípravu stavby a realizovat modernizaci trati č. 331 Otrokovice – Zlín - Vizovice urychlit proces přípravy a realizace modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov   pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov, čímž dojde k očekávanému prodloužení trasy Baťova kanálu z Otrokovic až do Kroměříže usilovat o zachování a rozvoj smíšeného leteckého provozu na vojenském letišti Přerov – Bochoř, včetně převedení definovaného nemovitého majetku AČR na samosprávy a rozvinout aktivity státní organizace LOM v areálu letiště Bochoř. podporovat záměr vzniku veřejného logistického centra v Přerově, jako jedno z důležitých multimodálních center v rámci ČR.

Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav Drozd 17 Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav Drozd jaroslav.drozd@kr-zlinsky.cz info@infrastrukturamorava.cz