Mirek Topolánek předseda vlády ČR QUO VADIS ENERGETIKO? II Energy Forum 5. 11.2007 Praha Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Velký úkol pro vládu ČR (i pro EU) Splnit základní předpoklad pro další hospodářský růst a vyšší kvalitu života Uspokojit potřeby rozvoje společnosti energiemi Zachovat prostředí pro život i pro budoucí generace Čelit globálním, strategickým a geopolitickým hrozbám spojených s energetikou Velký úkol pro vládu ČR (i pro EU)

Energetika v České republice 1. Proporcionální skladba výrobních zdrojů s důrazem na využívání domácích zdrojů paliv – hnědé a částečně i černé uhlí jako základ, doplněná jadernými a vodními elektrárnami. 2. Současná soběstačnost a schopnost část výroby elektřiny vyvážet. 3. Poměrně nízká závislost na dovozech paliv. 4. Menší míra využití plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. 5. Přenosová soustava je dobře dimenzovaná a její provoz zajišťuje bezpečné přenosy elektřiny do distribučních soustav i přeshraničních propojení. Energetika v České republice

SPOTŘEBA ELEKTŘINY V ČR POROSTE I PŘI MAXIMÁLNÍM ZAHRNUTÍ POTENCIÁLNÍCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR Spotřeba elektřiny TWh/rok Scénář maximálních úspor se velmi dobře shoduje s předpovědí EGÚ Průměrný růst poptávky v letech 2008 - 2020 je: Domácí spotřeba při business as usual Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP bez úspor 3,1% 13 TWh při středním scénáři 2,1% 13 TWh při max. úsporách 1,1% Domácí spotřeba se 100% zahrnutím úspor

Česká republika využívá k výrobě elektřiny především uhlí, s dlouhodobým podílem na výrobě z více než 52%, druhým nejvýznamnějším zdrojem s podílem téměř 30% je jaderná energie Energetický mix v roce 2005 4

Obnova uhelných zdrojů PRG-ZPD008-20041008-11373P1C PŘI KONZERVATIVNÍM SCÉNÁŘI VÝSTAVBY A ÚSPORÁCH NA 50% POTENCIÁLU BUDE ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2020 V DEFICITU 26 TWH Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP Konzervativní očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh Domácí spotřeba se zahrnutím všech potenciálních úspor Při konzervativním scénáři výstavby nových zdrojů a očekávaných úsporách na 50% potenciálu bude deficit ČR 26 TWh v roce 2020 I při plném využití potenciálu úspor by deficit dosáhl 13 TWh v roce 2020 43 TWh 26 TWh Obnova uhelných zdrojů Existující uhelné elektrárny Tento potřebný nárůst uhelných a jaderných kapacit již částečně řeší plán ČEZu na obnovu uhelných zdrojů – tento plán rekonstrukci elektráren však problém řeší jen do roku 2015, pak již stávající těžba uhlí nebude dostačovat. Pozn.: Obnova uhelných zdrojů zhrnuje: ETU (4x200 MW retrofit) EPR II (4x200 MW retrofit) EPC (660 MW nové + 3x200 MW retrofit) ELE IV (1x660 nové) OZE Jaderné elektrárny Hydro Nárůst výroby z OZE mezi roky 2005 a 2020 o více jak 300% (z 1,6 TWh na 7 TWh) * ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW

PRG-ZPD008-20041008-11373P1C PŘI OPTIMISTICKÉM SCÉNÁŘI VÝSTAVBY A ÚSPORÁCH NA 50% POTENCIÁLU BUDE V ROCE 2020 ČESKÁ REPUBLIKA V DEFICITU 15 TWH Optimistická očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP Domácí spotřeba se zahrnutím všech potenciálních úspor Při optimistickém scénáři a očekávaných úsporách na 50% potenciálu bude deficit ČR 15 TWh v r. 2020 Jedinou šancí na vyrovnání bilance bude výstavba nových zdrojů 36 TWh 15 TWh Obnova uhelných zdrojů Existující uhelné elektrárny Tento potřebný nárůst uhelných a jaderných kapacit již částečně řeší plán ČEZu na obnovu uhelných zdrojů – tento plán rekonstrukci elektráren však problém řeší jen do roku 2015, pak již stávající těžba uhlí nebude dostačovat. Pozn.: Obnova uhelných zdrojů zhrnuje: ETU (4x200 MW retrofit) EPR II (4x200 MW retrofit) EPC (660 MW nové + 3x200 MW retrofit) ELE IV (1x660 nové) Plyn a obnovitelné zdroje Jaderné elektrárny Hydro * ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, paroplynový zdroj 800 – 1000 MW

PŘI MAXIMÁLNÍCH ÚSPORÁCH BUDE ČESKÁ REPUBLIKA ČELIT DLOUHODOBÉMU NEDOSTATKU REZERVNÍHO A REGULAČNÍHO VÝKONU S REÁLNÝM RIZIKEM BLACKOUTŮ OD ROKU 2015 Špičková poptávka vs. maximální dostupná kapacita* Růst špičkové poptávky dle scénáře 100% úspor t.j. CAGR 1,1% Konzervativní scénář výstavby vč. růstu OZE Pro zachování bezpečnosti dodávek a zajištění stability sítě doporučuje UCTE rezervní výkon 15% nad špičkovým odběrem Nepatrný pokles rezervního výkonu pod doporučenou mez v roce 2011 neznamená riziko Vážné riziko nestability sítě hrozí od roku 2016 MW Požadovaný rezervní výkon dle UCTE Maximální dostupná kapacita Špičková poptávka Kapacitu zdrojů je třeba plánovat nad úrovní očekávané spotřeby Pozn. Zahrnuje ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, špičková poptávka 2006 eskalovaná růstem dle scénáře maximálních úspor *max. dostupná kapacita = čistá výrobní kapacita bez tzv. nedisponibilní kapacity (disponibilní faktor pro vodní průtočné elektrárny: 0,3; jaderné, uhelné a a plynové 0,85-0,95)

PŘI ÚSPORÁCH NA POLOVINĚ POTENCIÁLU BUDE ČESKÁ REPUBLIKA ČELIT DLOUHODOBÉMU NEDOSTATKU REZERVNÍHO A REGULAČNÍHO VÝKONU UŽ OD ROKU 2010 Špičková poptávka vs. maximální dostupná kapacita* Růst špičkové poptávky dle scénáře 50% úspor, t.j. CAGR 2,1% Konzervativní scénář výstavby vč. růstu OZE MW Pro zachování bezpečnosti dodávek a zajištění stability sítě doporučuje UCTE rezervní výkon 15% nad špičkovým odběrem Vážné riziko nestability sítě hrozí od roku 2011 Požadovaný rezervní výkon dle UCTE Maximální dostupná kapacita Špičková poptávka Kapacitu zdrojů je třeba plánovat nad úrovní očekávané spotřeby Pozn. Zahrnuje ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, špičková poptávka 2006 eskalovaná růstem dle scénáře maximálních úspor *max. dostupná kapacita = čistá výrobní kapacita bez tzv. nedisponibilní kapacity (disponibilní faktor pro vodní průtočné elektrárny: 0,3; jaderné, uhelné a a plynové 0,85-0,95)

Využívání obnovitelných zdrojů energie v EU Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů především snižuje zatížení životního prostředí, na druhou stranu je nákladnější než klasická energetika Využívání obnovitelných zdrojů energie v EU

PRG-ZPD008-20041008-11373P1C NA DOVOZ ELEKTŘINY DO ČR NELZE DLOUHODOBĚ SPOLÉHAT, NAŠI SOUSEDÉ BUDOU MÍT SAMI NEDOSTATEK ELEKTŘINY Politické rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny (27% současné spotřeby) I přes investiční boom v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby Uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z ekologických důvodů (NOx) v roce 2015 již jistých, potencionálně až 7 000 MW Již uzavření 3 500 MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu V současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby Nelze spoléhat na dovoz z okolních zemí Celkově bude v regionu střední Evropy uzavřeno přes 30 GW kapacity do roku 2020 Celkově bude chybět až 15 GW instalované kapacity Polsko Česká republika Německo Slovensko Rakousko Maďarsko Dnes závislé ve špičkách na dovozu Celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh Bude možné nedostatek elektrické energie v ČR v roce 2020 pokrýt dovozem z okolních zemí? Podívejme se na jejich energetickou situaci. Maďarsko je již dnes největším dovozcem ve střední Evropě – dováží 18% své spotřeby. Je velmi limitováno omezenými palivovými zdroji a navíc neexistuje ucelená koncepce plánů výstavby. Podobně jako Maďarsko i Rakousko je již dnes ve špičkách závislé na dovozu. Polsko a Slovensko jsou sice v současné době čistými vývozci elektrické energie, jejich výrobní kapacity se ovšem v budoucnu dramaticky sníží – v Polsku dojde k uzavření 3500 MW instalované kapacity z ekologických důvodů (toto číslo se může zvýšit až na 7000 MW), na Slovensku bude uzavřeno téměř 1600 MW instalované kapacity. Energetická situace Německa bude zásadním způsobem ovlivněna politickým rozhodnutím uzavřít veškeré jaderné elektrárny do roku 2020. Pokud bude toto politické rozhodnutí realizováno, pokryje Německo, i přes značný investiční boom do energetiky, maximálně svoji spotřebu elektrické energie. Uzavření celkového instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008* Z čistého vývozce se stane čistý dovozce elektrické energie Největší dovozce ve střední Evropě (18% spotřeby) Neexistující plány výstavby Omezené palivové zdroje * Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice

HLAD PO ENERGIÍCH ODSTARTOVAL V CELÉ EVROPĚ ZMĚNU POSTOJŮ K DALŠÍMU VYUŽITÍ JADERNÉ ENERGIE Finsko Staví se největší blok v Evropě Pobaltské státy Připravuje se společná investice do nové jaderné elektrárny Ignalia Rusko Ve výstavbě jsou čtyři bloky připravují se další Švédsko Diskuze o odkladu odstavování UK Diskuse o potřebě nových jaderných zdrojů Německo Diskuse o odkladu odstavování Polsko Otevřena diskuze o výstavbě jaderné elektrárny Slovensko Oznámena výstavba v EMO 3&4 Francie Oznámeny nové jaderné bloky, program EPR – již zahájena stavba Maďarsko Připravuje rozšíření elektrárny Paks Často jsem dotazován na náš postoj k jaderné energetice. Výroby elektřiny z jádra je součástí naší dnešní reality. Současně vnímám, že hlad po energiích a tlak na jejich cenu odstartoval nejen v Evropě diskuse o postojích k jádru a jejich změny. Některé státy, jako Francie, Finsko, Slovensko,Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Rusko, Litva, Lotyšsko a Estonko staví nové bloky jaderných elektráren, nebo jsou ve stadiu pokročilé přípravy. V dalších zemích, např. v Německu, Polsku, Velké Britanii, Švédsku a Portugalsku probíhají živé diskuse o podílu jádra na plánovaném pokrytí potřeb elektřiny v blízké budoucnosti. My chceme zvážit všechny alternativy, které máme, se všemi jejich důsledky, abychom se mohli správně rozhodnout. Znovu připomínám: Co je hrozbou pro nepřipravené, je příležitostí pro připravené. Bulharsko a Rumunsko Zdroje (Belene, Cernavoda) ve výstavbě Portugalsko Vláda jedná o potřebě prvního bloku Itálie ENEL zakoupil jaderné zdroje na Slovensku Slovinsko Připravuje rozšíření NPP Krško 11 11

Průvodní jevy související s provozem VtE V současnosti média hovoří o tom, jak větrné elektrárny nahradí jaderné bloky v Temelíně Dopady ekonomické spojené s náklady na podpůrné služby Zvýšené náklady na elektrizační soustavu ČR Náklady na vybudování předpovědního systému ke zmírnění nepříznivého dopadu rychlých změn povětrnostní situace Problémy s vyvedením nerovnoměrné a neregulované elektrické energie ke spotřebitelům Rizika provozu elektrických soustav s velkým podílem větrných elektráren Přetížení propojené evropské přenosové soustavy UCTE, kdy Blackout odpojí od elektřiny několik miliónů lidí Exhalace nejen oxidu uhličitého při provozu záložních zdrojů Průvodní jevy související s provozem VtE

Poruchy přenosových soustav V roce 2006 došlo v Evropě k nezvykle velkému počtu narušení provozu přenosových soustav s důsledkem přerušení či omezení dodávky el. 26.6.2006 se rozpadla polská přenosová soustava Zatížení v důsledku vysokých venkovních teplot Výpomoc ze zahraničí nevyrovnala geogr. nerovnováhu výroby Došlo ke kumulovanému výpadku zdrojů 4.11.2006 v severním Německu po přetížení vedení Automatické restarty větrných elektráren na severu Německa způsobily přetížením propojené evropské přenosové soustavy kaskádové vypínání mnoha vedení Evropská propojená síť (UCTE) se rozpojila na tři části a 15 miliónů lidí se ocitlo bez elektřiny Situace se vrátila do normálu po 2 hodinách 25.7.2007 stav nouze v elektrické síty ČR mj. v důsledku přerozdělení toků v celé síti UCTE a vysokých venkovních teplot 13 Poruchy přenosových soustav

Náročné řešení výpadku 930MW dne 23.1.2006 V ČR lze očekávat obtíže po plánovaném navýšení instalovaného výkonu VtE, pokud vítr náhle ustane nebo po nečekaném nastartování 14 Náročné řešení výpadku 930MW dne 23.1.2006

Příčiny poruch přenosových soustav Politická netržní podpora rozvoji obnovitelných zdrojů podpořila nekontrolovatelnou expanzi větrné energetiky s přednostním právem přístupu do sítě jako zdroj, který je nejsnáze a nejrychleji možné uvést do provozu Rizikové faktory vstupu větrné energie do přenosových soustav: Otevření trhu s elektřinou, budování tzv. Internal Electricity Market postaveného na představě propojených přenosových sítí Evropy Nestabilnost dodávky elektřiny a její nehomogenní lokalizace závislá na klimatických podmínkách 15 Příčiny poruch přenosových soustav

Energetická koncepce ČR Hlavní motivy tvorby nové energetické koncepce ČR Styl práce při tvorbě nové en. koncepce ČR Vysoká profesionalita Nezávislost a spolehlivost Inovativní přístup bez oprašování starých scénářů Dlouhodobě: 1. Snížit energetickou náročnost ČR 2. Uspokojit rozvoj společnosti energiemi 3. Motivovat k investicím do špičkových inovací a snížení emisí 4. Omezit rizika zásobování ČR energiemi 16 Energetická koncepce ČR

Co očekáváme od Nezávislé energetické komise Zhodnocení současného stavu zásobování ČR a EU energiemi Odhad trendů vývoje v horizontech 2020 a 2050 Klíčové implikace pro tvorbu nové energetické koncepce ČR Scénáře vývoje energetiky ČR a EU Strategické alternativy nové energetické koncepce ČR a jejich kriteriální hodnocení Doporučení pro finální energetickou koncepci ČR s horizonty 2020 a 2050 17 Co očekáváme od Nezávislé energetické komise

1.Česká vláda vytvořila vládní komisi pro formulování nové energetické politiky ČR v dlouhodobém horizontu! 2.Česká energetika je součástí otevřeného a liberalizovaného trhu s elektřinou, a tak opatření v oblasti zdrojů v jednom státě nemohou vyřešit problémy EU s případným budoucím nedostatkem elektřiny. Péče řádného hospodáře a zodpovědnost je tedy na místě!! 3.Energetika patří do celoevropských politik EU a z této úrovně musí (musí?) být stanoveny základní podmínky pro její další rozvoj a případnou regulaci. Pozor!!! 4.Energetická bezpečnost musí být jedním z hlavních kritérií při vytváření energ. politiky jak EU, tak především ČR!!!! 18 ZÁVĚR