Velikonoční slavení Zvyky a obyčeje ve světě

Oslavy Velikonoc mají základ v křesťanském náboženství. V některých zemích křesťanský základ nerespektují, ale ve většině existují zvyky a tradice, které na náboženství odkazují nebo přímo z něj vycházejí. 

U nás již dlouhá léta probíhá tradiční hodování s pomlázkou. Rozpaky, překvapení a někdy také pohoršený údiv vzbuzují u cizinců české oslavy Velikonoc. Za bizardní považují především zvyk švihat ženy, dívky i babičky pomlázkou upletenou z vrbových prutů. Česko U nás již dlouhá léta probíhá tradiční hodování s pomlázkou. Muži a chlapci o Velikonočním pondělí šlehají ženy a dívky pomlázkou z mladých proutků. Ženy jim na oplátku na pomlázku navěšují různobarevné pentle nebo dávají vymalované vajíčko. 

Anglie a Amerika Hlavním symbolem Velikonoc je v obou těchto zemích hledání velikonočních vajíček. Tyto svátky jsou kromě křesťanských také svátky věnované dětem. Proto se často pořádají dětské slavnosti, večírky i party. Do takových oslav jsou zapojena často celá městečka. Ve Spojených státech jsou navíc svátky spojené přímo s náboženstvím, a proto se pár dní před samotnými oslavami schází rodiny a společně chodí do kostela.

Velká Británie královna na Zelený čtvrtek rozdává speciálně ražené stříbrné mince seniorům jako ocenění jejich práce pro společnost. Počet odměněných se každoročně odvozuje od věku panovnice nebo panovníka. Tradice sahá až do 13. století. a královna Alžběta II. jí dostála po většinu svého šest dekád trvajícího panování.

Austrálie Na Velký pátek v Austrálii všechny obchody bývají zavřené. A děti pak o velikonočním dnu hledají vajíčka v zahradách, kam je schová jejich rodina. Na kontinentu, který dlouhodobě trápí přemnožení králíci, upadli kvůli nim v nemilost i velikonoční zajíčci. Vajíčka místo nich roznáší bandikut králíkovitý, vačnatec s dlouhýma ušima.

Co je "Hon na vajíčka", neboli "Egg Hunt" Co je "Hon na vajíčka", neboli "Egg Hunt"? Symbolem anglických Velikonoc je (podobně jako v Americe) velikonoční zajíc. Ten o Velikonoční neděli naděluje čokoládová vajíčka - poschovává je různě po domě a hlavně po zahradě (když děti ještě spí). Pak se na ně ráno pořádá velký hon, takzvaný Egg hunt. Děti si však překvapivě své úlovky neschovávají, aby se pochlubily, kolik toho našly. Kdo vajíčko najde, může ho hned sníst, a obvykle to také udělá..

Slovensko Hlavně na venkově o velikonočním pondělí mladíci chodí dům od domu a mrskají ženy pomlázkou, polévají je studenou vodou nebo rovnou vykoupou v potoce, což jim má zajistit svěžest a energii. Zatímco na západě země převažuje mrskačka, na východním Slovensku zase polévání. V minulosti za to koledníci dostávali ručně malované kraslice, v současnosti je nahrazují sladkosti nebo peněžitá odměna. O Velikonocích na stole rodin nechybí obložené mísy se šunkou i mísy s cukrovím. Čtyři dny trvající svátky mnoha Slováků využívá k odpočinku doma u televize, nebo vyrážejí na hory.

Polsko na Bílou sobotu si zástupy věřících v této silně katolické zemi chodí do kostela nechat posvětit potraviny, na nichž si pochutnají se svými blízkými na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět maso nebo uzeniny, velikonoční tabule má být z celého liturgického roku nejbohatší. Z kynutého těsta se pečou bábovky nebo beránci, kteří se ale prodávají i vyrobení z cukru. Na velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, nečekané osvěžení jim má zajistit zdraví.

Německo také Němci znají malování nebo barvení vajec, v různých částech jejich země se ale tradice liší. Pokladnicí folkloru je Horní Lužice na pomezí s Polskem a Českem, kde se konají nedělní velikonoční jízdy. Stovky jezdců na koních v místních městečkách a vesnicích zvěstují zprávu o narození Krista. Velikonoční zvyky v Bavorsku jsou velice hravé - známé je třeba házení vajec, kdy se majitel domu pokouší přehodit střechu, přičemž někdo z rodiny může vejce na druhé straně chytat. Takový hod prý stavení ochrání před bleskem.

Rakousko sníst vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek, prý přináší štěstí a zdraví. Stejně jako v české tradici by si lidé na tento den měli dát k jídlu něco zeleného. Hlavně v oblasti Alp jsou na Bílou sobotu oblíbené velikonoční ohně, které mají spálit zimu. Tento zvyk, který se příliš nezamlouvá ochráncům životního prostředí, se udržuje i v některých částech Německa.

Maďarsko tradice polévání dívek a žen má zajistit, že budou plodné. Její kořeny sahají do předkřesťanských časů. Muži za to, že své příbuzné a známé něžného pohlaví postříkají parfémem, dostávají velikonoční vajíčka, koláče nebo alkohol.

Itálie mnohými vesnicemi procházejí velikonoční procesí, věřící se vydávají také na křížovou cestu, během níž si připomínají Kristovo utrpení. Z kynutého těsta se pečou velikonoční holoubci ozdobení mandlemi. K snídani na velikonoční pondělí se podává torta rustica, slaný koláč se zeleninovou a vaječnou náplní.

Tradiční italská malovaná vajíčka vždy požehná kněz Tradiční italská malovaná vajíčka vždy požehná kněz. Hospodyně je poté postaví doprostřed sváteční tabule při obědě.

Všichni Italové Velikonoce samozřejmě velmi prožívají Všichni Italové Velikonoce samozřejmě velmi prožívají. Věřící tradičně chodí v procesích a modlí se, aby si připomněli Ježíšovo utrpení na kříži. Vrcholem Velikonoc je každoroční papežské požehnání  Urbi et Orbi / městu a světu / na Svatopetrském náměstí.Tato silná náboženská tradice se v Itálii neobejde bez zajímavých kulinářských specialit. Mezi klasické pokrmy patří ozdobená vejce a preclíky, tvarem připomínající ruce založené k motlitbě. Skutečnou lahůdkou je pečené jehněčí a ze sladkého je oblíbeným moučníkem Colomba s podobou holubice, která je symbolem svátků. V pondělí pak celé italské rodiny i s přáteli vyrážejí hromadně za města a užívají si piknik v přírodě a při sklence chianti oslavují  společně příchod jara.

Španělsko ulicemi procházejí se sochami Ježíše Krista a svatých procesí. Jejich účastníci mají často na hlavě špičaté kapuce, někteří z nich mají na výraz pokání kovové řetězy.

V rodinách se slaví a koná se vajíčková bitva, která spočívá v rozbití vajíčka o svého protivníka. Řecko Během velikonočního týdne se v kostelech slouží hodiny trvající mše. Na Bílou sobotu o půlnoci kněží oznamují, že Kristus vstal z mrtvých. "Vstal z mrtvých," odpovídají věřící. Na oslavu toho se v moderních časech ve městech začaly odpalovat ohňostroje, tradiční je vyzvánění zvonů. Na velikonoční neděli se od rána rožní jehněčí, podává se zeleninová polévka, pije se ouzo, červené i bílé víno, lidé si pochutnávají také na nakládané zelenině.

Filipíny do vesnice San Pedro Cutud se sjíždějí věřící, kteří po vzoru Ježíše Krista nesou kříž a nechají se na něj přibít. Těmto scénám tradičně přihlížejí turisté s fotoaparáty. Ti, kteří se nechávají ukřižovat, tvrdí, že činí pokání, katolická církev ale tento rituál kritizuje.

Jižní Afrika dodržuje podobné velikonoční rituály jako Anglie – po zahradě schovávají čokoládová vajíčka a děti se převlékají za zajíčky. Rovněž mají na Velký pátek svátek, kdy chodí lidé do kostela.

Rusko Rusové oslavují pravoslavné Velikonoce, vajíčka nosí do kostela, kde si je nechají požehnat a pak je konzumují při slavnostním velikonočním obědě nebo jimi ověšují stromy.

Německo V předvečer velikonočního pondělí děti vyrábějí slaměná hnízda, která rodiče potají potom schovají v domě nebo venku. V noci pak chodí od hnízda k hnízdu velikonoční zajíček, který do nich „snese“ různě barevná vajíčka. Ráno je pak děti hledají. Zvykem je také ozdobit velikonočními dekoracemi strom. Zároveň se pořádají průvody a slavnosti. Vajíčka pak dávají i chlapci dívkám.

Švýcarsko Velikonoční kašny, to je unikátní tradice ve Franckém Švýcarsku a Německém Bavorsku. V kraji se v tu dobu zdobí více než 300 kašen, včetně největší velikonoční kašny na světě, s 12 ti tisíci kraslic v Bieberbachu. První kašny se tu zdobily už před 100 lety.

Francie Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty ve francouzských kostelech oněmí zvony. Stejně jako u nás se traduje, že zvony odletěly do Říma. Liší se s námi v tom, že zpátky přinášejí sladkosti pro děti, které pak padají z nebe dolů. A děti potom vyrážejí do zahrad popadané sladkosti hledat a sbírat.

Norsko Tato severská země je o velikonočních svátcích téměř posedlá, kromě pomlázky, malování vajíček a lyžovačky, také řešením detektivních příběhů. Je již dlouholetou tradicí, že velké televize v období Velikonoc vysílají slavné detektivní příběhy. Nejoblíbenější je (stejně jako u nás) Hercule Poirot od Agathy Christie. Také noviny nebo webové servery vydávají detektivní příběhy a snaží se do jejich řešení zapojit své čtenáře.

Chorvatsko Stejně jako u nás jsou symbolem Velikonoc v Chorvatsku malované kraslice. Jedním ze zvyků je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. Na Bílou sobotu nosí lidé do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.

Švédsko Velikonoce se slaví velmi bujaře a jsou ve znamení her a soutěží. Hlavními rekvizitami při hrách bývají vajíčka. Probíhají závody v koulení vajec ze svahu, v hodu vejcem do dálky nebo o obdobu kuželek, kdy se vejcem srážejí jiná vejce postavená do řady. Soutěží se i v pojídání nebo sbírání vajec. Švédové mají vždy v době Velikonoc hojnost všelijakých velikonočních zvyků, ale hlavně i žertíků a pověr. Mezi ty poslední se řadí i pověra, kdy se na Škaredou středu každý snažil seč mohl, aby zajistil své obydlí a majetek před rejdy čarodějnic, které byly nejnebezpečnější právě v období mezi Škaredou středou a Velikonoční nedělí. Nejlepší bylo vůbec nevycházet z domu

Semana Santa v Mexiku, to jsou dva týdny oslav. Mexiko Semana Santa v Mexiku, to jsou dva týdny oslav. V Mexiku představují Velikonoce jednu velkou oslavu, při které si většina Mexičanů užívá dvou týdnů společenského života. Na různých místech v zemi se hrají pašijové hry, jejichž součástí je někde i mrskání či opravdové ukřižování. Řada vystoupení je pečlivě připravována po celý rok, aby pak mohla slavnostně vyústit na velikonoční svátky. V Mexiku se Velikonoce slaví různě, záleží tedy především na dané komunitě. Pompézní vystoupení, stavění oltářů, pálení papírových figurín, či vystoupení indiánských tanečníků, to vše jsou podoby mexických Velikonoc.

Konec