Výchovné poradenství na SŠ Prezentace Výchovné poradenství na SŠ

Úvod Ve školství se pracuje s dětmi a mládeží i s jejich rodinami a jsou to právě učitelé, vychovatelé a pedagogičtí poradci, kteří často jako první mohou rozpoznat signály toho, že se jedinec nachází ve svízelné situaci, kterou může zvládnout jen s odbornou pomocí.

Úvod Na pomoc výchovným poradcům pracujícím v prostředí střední školy s žáky, kteří mají určité – stále více negativní - návyky ze škol základních a ze svých rodin, vznikla tato práce. Jejím hlavním cílem je zkompletování materiálů v podobě tiskopisů a dotazníků i základní orientaci v právních předpisech, které se výchovného poradenství týkají a dále postup při diagnostických rozhovorech . Podrobněji je rozpracováno zjišťování a metody řešení příčin školní neúspěšnosti žáka a šikany. Práce se opírá o dobrou orientaci výchovného poradce v oblastech sociálně patologických jevů a jejich prevence, pedagogicko-psychologické diagnostiky dítěte, základů speciální pedagogiky, rodinné výchovy a komunikace školy s rodinou, etopedie, psychologie morálky a dalších.

Právní předpisy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č.359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí Zákon č. 563/2004 ve znění 383/2005 Sb., o pedagogických pracovnících Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 383/2005 o přístupu ke vzdělávání dětí cizinců ze zemí EU a cizinců ze třetího státu Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, kterou se zrušuje vyhláška č. 130/1980 Sb. o výchovném poradenství, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Právní předpisy Metodický pokyn MŠMT čj. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování žáků z výuky a prevence proti záškoláctví Metodický pokyn MŠMT čj. 14 514/2000-51 k prevenci sociálně patologických jevů dětí a mládeže Metodický pokyn MŠMT čj. 28 275/2000-22 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Sdělení MŠMT ČR čj. 30 895/99-26 o stanovení míry přímé vyučovací povinnosti výchovných poradců

Specifičnost postavení VP Ve škole jsou Vyhláškou MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, kterou se zrušuje vyhláška č. 130/1980 Sb. o výchovném poradenství, ve znění pozdějších předpisů zajišťovány poradenské služby v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků školy, zaměřené na: a) prevenci školní neúspěšnosti b) primární prevenci sociálně patologických jevů c) kariérové poradenství integrující vzdělávací, informační a poradenskou podporu vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění

Specifičnost postavení VP d) odbornou podporu při integraci a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z jiného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním e) péči o vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků f) průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s neprospěchem a vytváření předpokladů pro jeho snižování g) metodickou podporu učitelům při aplikaci psychologických a speciálně pedagogických poznatků a dovedností do vzdělávací činnosti školy.

Specifičnost postavení VP Je to p e d a g o g , odborně připraven pro výchovné poradenství, který pomáhá při profesní orientaci a řešení výchovných otázek, věnuje zvláštní pozornost poruchám dětí a mládeže z hlediska pedagogické, psychologické a sociální normy, jejich zjišťování, prevenci a nápravě.

Úkoly VP Výchovný poradce, ať už pracuje na základní či střední škole, by měl být orientován na: práci s výchovně problémovými dětmi spolupráci s rodinou hlavně v poradenské činnosti spolupráci s institucemi v šíření dalších výchovných a prevenčních postupů při práci s problémovými dětmi spolupráci s pracovníky školy (ředitel, zástupce ředitele, třídní učitelé) při řešení otázek v postupech výchovné práce s problémovými dětmi profesní poradenství

Náplň práce VP Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, kterou se zrušuje vyhláška č. 130/1980 Sb. o výchovném poradenství, ve znění pozdějších předpisů Metodická a informační činnost Práce se žáky s výukovými a výchovnými problémy Specifické oblasti práce výchovného poradce Talentovaní a nadaní žáci – péče o ně Podílí se na prevenci SPJ Pomáhá při řešení konfliktních situací (žák – učitel – rodič) Spolupracuje s orgány st. správy a samosprávy (OPD, PČR Volba povolání a kariérové poradenství

Náplň práce VP Je zřejmé, že tato pracovní náplň je rámcová, vychází z daných předpisů a další pracovní náplň určuje ředitel školy, kterému je výchovný poradce odpovědný za svoji práci. Další část práce je zaměřena na pomoc výchovného poradce při zjišťování a nápravě školní neúspěšnosti žáka a primární prevenci sociálně patologických jevů, zejména záškoláctví a šikany.

Výchovný poradce a jeho kompetence 1) Spolupráce VP s vedením školy účast na poradách vedení (informace) shromažďování údajů o uchazečích o studium návrh na přizpůsobení MZ, ZZ, přijímacího řízení pro žáky se specifickými poruchami učení (SPU) informační materiály a přihlášky na VŠ, VOŠ a NS dny otevřených dveří odborná knihovna povinná dokumentace sledování právních předpisů, spoluúčast na tvorbě nejvyšší právní normy školy – školního řádu poradenství pro ostatní pedagogy (ped. rady)

Výchovný poradce a jeho kompetence 2) Práce s třídními kolektivy Vstupní informace o VP (úkoly, kompetence) Monitorování problémových, nadaných žáků Osvětová a přednášková činnost Poradenská a konzultační činnost Určování a prezentace volnočasových aktivit Informace o dalším studiu Aktivity při spolupráci s preventisty

Výchovný poradce a jeho kompetence 3) Spolupráce s rodiči a veřejností Vstupní informace pro rodiče Pravidelné hodnocení práce VP a informace týkající se VP na schůzkách rodičů Poradenská a konzultační činnost Možnosti dalšího studia

Výchovný poradce a jeho kompetence 4) spolupráce s mimoškolními orgány a organizacemi PPP SVP Úřad práce Policie OSPD lékaři

Zjišťování a náprava školní neúspěšnosti žáka vyplývající z poruch učení s využitím pedagogické diagnostiky Příčiny školní neúspěšnosti žáka a) Pozorování jako diagnostická metoda b) Diagnostický rozhovor c) Analýza rozhovoru a formulování možnosti nápravy (neúspěšnost z důvodu přeceňování rodiči, vývojových poruch učení,..) Diagnostika na specializovaném pracovišti Školní neúspěšnost a častá absence spojená se záškoláctvím (Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví čj.: 10 194/2002-14 ) Zjišťování a náprava školní neúspěšnosti žáka vyplývající z poruch chování s využitím sociometrických metod (nebezpečí šikany)

Zjišťování a náprava šikany Metodický pokyn MŠMT čj.28 275/2000-22 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Šikana je charakterizována jako jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit, ponižovat nebo zastrašovat jiného člověka či skupinu lidí. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Šikana je závažnou agresivní poruchou chování vyskytující se v sociálním prostředí od útlého dětského věku po stáří (např. šikana v domovech důchodců). Z toho vyplývá její věková neomezenost.

Zjišťování a náprava šikany Šikanování nesmí být pracovníky školy v jakékoli formě akceptováno, na šetření a nápravě se kromě školního metodika prevence podílí i výchovný poradce. Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublížení na zdraví, loupeže, vzbuzení důvodné obavy, poškození cizí věci, znásilnění, kuplířství, apod. Učitel nebo vychovatel, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu. V úvahu přicházejí trestné činy jako nadržování či schvalování trestného činu, v krajním případě i podněcování a účastenství na trestném činu v případě, že o chování žáků věděl a nezabránil spáchání trestného činu např. tím, že ponechal šikanovaného samotného mezi šikanujícími žáky, apod.

Zjišťování a náprava šikany Hlavní rysy šikany: patrný úmysl ublížit útoky jsou opakované nepoměr sil mezi útočníkem a obětí Např. opakované posměšky, ponižování, pomluvy, ošklivé poznámky o rodině, fyzický útok (bití), poškozování věcí druhého apod. Hlavním znakem je samoúčelnost a agrese. Ke vzniku šikany přispívá náročná situace ve skupině (třídě), kde se zvyšuje napětí např. před zkoušením, písemkou, dále nuda, kterou agresivní jedinci zahánějí vymýšlením programu na úkor slabých, baví je týrat slabšího a ustrašeného, vysmívat se mu a sledovat jeho reakce a v neposlední řadě situace, kdy se sejde několik výrazných agresivních asociálů. Ve svých projevech má šikanování velice různou podobu s následky především na psychickém zdraví.

Zjišťování a náprava šikany Projevy šikany můžeme rozdělit podle různých hledisek přibližně do následujících skupin: verbální přímé a nepřímé fyzické přímé a nepřímé aktivní a pasivní Šikanu rozlišujeme na: 1. skrytou - ostrakismus, 2. zjevnou, kam řadíme: fyzické násilí a ponižování psychické ponižování a vydírání destrukce majetku oběti 3. vytvoření jádra – vznik skupiny agresorů, kteří tyranizují ostatní, často proto, aby oni sami nebyli oběťmi 4. normy agresorů přijímá většina – násilí nabývá velkých rozměrů, normy vytvořené agresory se stávají nepsaným zákonem, i mírní žáci se chovají krutě 5. totální šikana

Zjišťování a náprava šikany Chceme-li někoho úspěšně vychovávat, musíme ho dobře znát, rozumět mu. Stejně tak, když chceme „narovnávat“ nezdravé vztahy mezi dětmi ve skupině, předpokládá to dobrou orientaci ve složení skupiny, povědomost o její neformální hiearchii, vazbách uvnitř skupiny. Za tímto účelem je možné zintenzivnit své pozorování, zbystřit pozornost, zaměřit se na nepřímé znaky nezdravých vztahů, použít metodu rozhovoru nebo třeba spoléhat na schránku důvěry. Můžeme ovšem také použít elegantnějšího způsobu a sice sociometrických metod. Tato metoda je zároveň nejstarší metodou, která umožňuje zjistit vztahy ve třídě. Existuje celá řada variant sociometrického šetření: sociometrický ratingový dotazník (SORAD) vlastní dotazník (s otázkami typu: s kým na prázdniny, loď,…) kresba (Baumtest – strom – diagnostika rodiny, třídy,..)