Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století
Základní měření na osciloskopu OB21-OP-EL-ELKM-JANC-M-3-013
Základní měření na osciloskopu Pomocí osciloskopu můžeme provádět různá měření elektrických veličin a sledovat jevy probíhající v závislosti na čase. Kromě toho je možné osciloskopem sledovat i jevy neelektrické, které lze převést na elektrické pomocí vhodných snímačů.
Odečet napětí Osciloskopem lze kontrolovat průběhy napětí sínusových i nesínusových, např. obdélníkových. Podle očekávaného charakteru napětí volíme vhodný typ osciloskopu. Měřená napětí přivádíme vždy na vstup svislého zesilovače.
Odečet napětí Regulátory osciloskopu přepneme do polohy pro pozorování rozvinutého průběhu vlastní časovou základnou. Nařídíme přiměřený jas a největší ostrost stopy na stínítku. Regulátor svislého zesílení nařídíme tak, aby obraz zaujímal asi 2/3 výšky stínítka. Při přepínání knoflíku časové základny sledujeme obrazec na stínítku tak, až je kontrolovaný průběh dobře patrný.
Odečet napětí Někdy se nepodaří ovládacími prvky časové základny obraz zcela ustálit. Potom použijeme knoflíky synchronizace. Část kontrolovaného napětí se přivádí na generátor spouštěcích impulsů a řídí ho. Takto se podaří obraz na stínítku ustálit, potom ho můžeme snadno pozorovat, zakreslit jeho tvar nebo i fotograficky sejmout.
Odečet napětí Nesínusová napětí mohou být dvojího typu: s průběhy periodicky se opakujícími s průběhy velmi rychlými a jednorázově probíhajícími
Odečet napětí U periodických průběhů v běžné praxi vystačíme s běžnými analogovými a digitálními osciloskopy. Jen při použití analogového anebo digitálního osciloskopu je třeba přihlédnout k jeho vlastnostem. Měřené napětí přivedeme na vstup svislého zesilovače. Po ustálení obrazu na stínítku můžeme měřit amplitudy napětí jednotlivých částí pozorovaného průběhu. Měří se posouváním obrazce po stínítku a odečítáním hodnot z rastru na stínítku.
Odečet napětí Jednorázově probíhající jevy nebo jevy impulsní neperiodické se měří pomocí osciloskopů k tomu určených. To jsou dnes především digitální a paměťové osciloskopy. Měření s nimi je důležité v impulsní, přenosové a satelitní technice při přenosu informací na metrových, decimetrových a případně ještě kratších vlnách.
Měření fázového posunu Při zjišťování citlivosti nebo celkového zesílení zesilovačů se obvykle porovnává výstupní a vstupní napětí bez zřetele na fázový posun jejich maximálních hodnot. Vlivem vazebních členů zesilovačů se výstupní napětí posunuje. Velikost posunu není stálá, mění se s kmitočtem. Velikost posunu můžeme zjišťovat pomocí osciloskopu.
Měření fázového posunu Zapojení pro měření fázového posunu
Měření fázového posunu Měřený zesilovač se budí napětím nízkofrekvenčního generátoru přes přizpůsobovací rezistor R1 a současně se toto napětí přivádí na vstup zesilovače osciloskopu pro vodorovné vychylování. Výstupní napětí zesilovače zatíženého rezistorem R2 se přivádí na zesilovač osciloskopu pro svislé vychylování. Regulátory citlivosti se seřídí přiměřený obrazec na stínítku, na němž dostáváme nakloněnou elipsu.
Měření fázového posunu Pomocí ovládacích prvků pro posun obrazu umístíme elipsu přesně do středu rastru na stínítku obrazovky. Stanovení fázového posunu dvou napětí stejného kmitočtu na stínítku osciloskopu
Měření fázového posunu Velikost fázového posunu určíme ze vztahu dosazením přečtených dílků z rastru. Známe-li sin , můžeme určit pomocí goniometrických funkcí úhel Rezistor R1 slouží k impedančnímu přizpůsobení nf generátoru vstupní impedanci měřeného zesilovače
Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík
Literatura E. Vitejček a V. Hos: Elektrické měření, SNTL Praha 1979 V. Fajt a kol.: Elektrická měření, SNTL Praha 1987 L. Bejček a kol.: Měření v elektrotechnice, FEKT VUT Brno 2003