Ovocné stromy nedílná součást české krajiny Ing. Vladislav Kopecký Ing. Petr Bauer

Úvod Ovocné dřeviny doprovázely člověka po celou dobu jeho existence. Zpočátku pouze sbíral jejich plody v přírodě, později se je naučil rozmnožovat a začal si cíleně vybírat pro výsadby takové jedince, kteří mu poskytovaly největší užitek. Začaly tak postupně vznikat první odrůdy.

Ovocné stromy tvoří v našich podmínkách podstatnou složku krajinné zeleně a většinu doprovodné zeleně venkovských sídel. Díky své trojrozměrnosti přispívají k vytváření prostorového účinku a struktury rovinaté krajiny a v pahorkatině umocňují její topografické členění. Proměnlivé seskupení, různé tvary a velikost stromů, proměnlivá barevná škála během roku stupňují vzhled kulturní krajiny a zvýrazňují i její rekreační funkci. Ovocné stromy také vytvářejí prostorové spojení a umožňují nenásilné začlenění lidských obydlí a jiných objektů do okolní krajiny. (dle DROBNÝ, 2000, upraveno).

Formy a způsoby výsadeb ovocných dřevin Kromě plošných výsadeb ve formě ovocných sadů se ovocné stromy v české a moravské krajině uplatňují zejména v cestních stromořadích. Švestkové, ořechové, jabloňové aleje vtiskly mnohým regionům typický ráz. K plošně méně významným porostům patří výsadby ovocných dřevin na mezích a v podobě solitér. Jedná se opět o historické formy používání dřevin v krajinářských úpravách a jejich význam se proto nejvýrazněji promítá v problematice ochrany krajinného rázu. K typických formám výsadby patří např. fixace vlastnických hranic v reálném prostoru, t.j. pevné označení konkrétního pozemku. Zvláštní postavení má používání ovocných stromů k rámování a zvýraznění sakrálních staveb v krajině. Tyto krajinářské úpravy vznikaly záměrně prací dvorních architektů, ale daleko častěji drobnými výsadbami obyčejných hospodářů. (dle SALAŠOVÁ, 2000, upraveno).

Význam krajových odrůd z různých aspektů Jako významná součást rozptýlené zeleně plní ovocné stromy a keře několik základních mimoprodukčních funkcí (dle JETMAROVÁ, 1996, upraveno) biologickou: vytváření přirozených refugií, posílení a stabilizace ekologických vazeb v krajinném segmentu, tvorba biotopů původním rostlinám a živočichům. meliorační: zlepšování mikroklimatických poměrů, osazování skládek, větrolamů, málo plodné půdy a protierozních mezí (např. jeřáb obecný, líska obecná) izolační: ochrana před výfukovými plyny, pachy, hlukem, prachem, optická bariéra asanační: zlepšení hygienických poměrů ovzduší, úprava mikroklimatu kulturní: uchování a zvýraznění kulturního charakteru krajiny v identických prvcích, u historických staveb, u úvozových cest, u sakrálních staveb estetickou: zachování typu měkké a zvlněné středoevropské krajiny naučnou: výchova k estetice, kultuře a ochraně krajiny a života rekreační: zachování rekreačního potenciálu území

Někteří zástupci živočichů

Estetická funkce – co dodat Estetická funkce – co dodat ? …problém dožívajících sadů – minimální obnova starých sadů

Možnosti záchrany starých odrůd ovocných dřevin v CHKO Labské pískovce Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce započala s mapováním starých odrůd v krajině před cca dvanácti lety. Podařilo se získat základní přehled o pěstovaných starých odrůdách jabloní na území CHKO a v jeho blízkém okolí. Mezi zatím nalezené odrůdy patří např. Anderslebenský kalvil, Banánové zimní, Bernské růžové, Bisterfeldská reneta, Bismarkovo, Blenheimská reneta, Boikovo, Boikovo obrovské, Boskoopské, Boskoopské červené, Car Alexandr, Croncelské, Gascoigneho šarlatové, Gdánský hranáč, Grávštýnské, Gustavovo trvanlivé, Harbertova reneta, Hvězdnatá reneta, Hornokrajské malinové, Kanadská (kmínová) reneta, Kardinál žíhaný (Šálové), Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Lebelovo, Londýnské, Matčino, Nathusiovo holubí, Ontario, Panenské české, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Punčové, Reneta Pomphelia, Řehtáč soudkovitý, Sudetská reneta, Strýmka, Šampaňská reneta, Ušlechtilé žluté, Vilémovo, Waterwilské mramorované, Zelenče rhodoislandské, Zvonkové. Řada těchto starých odrůd prokazuje velmi dobrou přizpůsobivost ke zdejším stanovištním podmínkám, a proto jsou využívány při opětovných výsadbách v krajině. Nejčastěji nové výsadby starých odrůd ovocných dřevin je nalezneme ve formě doprovodných stromořadí podél cest.

Ukázka některých odrůd z regionu

Konkrétní výsledky obnovy výsadeb starých odrůd ovocných dřevin v CHKO Labské pískovce Správa CHKO Labské pískovce založila, či se spolupodílela na založení tří genofondových ploch – v Doubicích, u Kamenické Stráně a v Děčíně Libverdě. Dále pak zajistila dosadbu ovocné aleje podél komunikace Bynovec – Růžová, výsadbu podél polní cesty v Markvarticích, výsadbu cca 100 ks starých odrůd třešní v okolí Kunratic, České Kamenice a Markvartic. Koncem tohoto roku by měla proběhnout výsadba 30 ks starých odrůd jabloní u Růźové, v příštím roce by mohla být na jiné lokalitě u této obce provedena další výsadba. V příštích letech plánována i výsadba těchto dřevin u Ludvíkovic. Při výše uvedených činnostech Správa CHKO Labské pískovce úzce spolupracuje s dalšími správami CHKO (zejména pak se Správou CHKO České středohoří), s Ekologickým centrem Meluzína RC AB, a se Střední zahradnickou a zemědělskou školou A.E.Komerse v Děčíně Libverdě.

Pohled do minulosti ….a současnosti, v současnosti se nezachovala ani desetina sadů, moštárna, sušárna ovoce,…moc toho nezbylo…

Úspěchy a neúspěchy Děkujeme za pozornost…. - Zajištění péče o vysázené dřeviny – problematika okusu dřevin a devastace stromků! + Za úspěch považujeme zvýšení povědomí o problematice záchrany krajových odrůd v krajině a návrat těchto dřevin do krajiny a zájem různých subjektů o ovocné dřeviny. Děkujeme za pozornost….