Marže podniku „Účetním rozumíme člověka, který o věcech, o kterých nevíte, účtuje způsobem, který nechápete…“ :o)

Marže Marže podniku je vlastně „část zisku“ realizovaná v rámci jeho „core business“. Core business (hlavní předmět podnikání) – klíčová činnost která podnik „živí“.

Zisk vykazován ve výsledovce

Ve výsledovce je členěn HV takto: Provozní výsledek hospodaření operace spojené s provozní činností podniku v oblasti výroby a poskytování služeb či nákupu a prodeje zboží Finanční výsledek operace s cennými papíry náklady spojené s dluhovou službou (úroky z úvěru, …) náklady na vedení bankovních účtů apod. ∑ Výsledek hospodaření za běžnou činnost = provozní VH + finanční VH Mimořádný výsledek neopakovatelné jednorázové operace – např. prodej nepotřebného majetku DÁLE SE BUDEME ZABÝVAT POUZE PROVOZNÍM VÝSLEDKEM HOSPODAŘENÍ který budeme podrobněji členit

Druhové členění nákladů – druhová výsledovka – řešíme provozní výsledek hospodaření Výnosy: Tržby z poskytnutých služeb 1000 Náklady: Odpisy 80 Mzdy 520 Materiál 70 Služby (El. 100, voda 30, reklama 50) 180 Zisk 150 Druhové členění nákladů je třídí podle toho, o jaký druh nákladů jde – co je příčinou vzniku nákladů. Sestavit takovou výsledovku je velmi jednoduché. Neříká ale nic o tom, jak vypadá výdělek v té činnosti, která podnik „živí“.

Účelové členění nákladů Člení náklady podle toho, za jakým účelem vznikly: zda souvisely s poskytnutím core byznys, zda souvisely se zajištěním administrativy, zda souvisely s prodejními náklady, zda souvisely s marketingovými náklady. Účelové náklady mají vypovídací schopnost – hned je patrné, která činnost jak vydělává a u které jsou rezervy. Také mi říká, jak jsem úspěšný v core bysznysu a jak zisky z něj dokážou ufinancovat obslužné činnosti – administrativu, zajištění prodeje, marketing

Účelové výsledovky – podnik poskytující služby, obchodní podnik, výrobní podnik

Nákladové účty Při druhovém členění používáme účty: mzdy, odpisy, spotřeba…. Při účelovém členění používáme účty: náklady na core byznys, náklady administrativní, náklady marketingové…. Tedy třídíme náklady podle účelu. Pouze s využitím účelové výsledovky mohu hledat, kde v podniku se dá ušetřit – je to technická podpora prodeje, zákaznické centrum, servisní skupina, marketingové oddělení, kolik utrácí administrativa….? České podniky neumí sestavovat účelové výsledovky, nesledují náklady podle účelu!!!

Marže podniku poskytujícího služby – účelová výsledovka Výnosy: Tržby z poskytnutých služeb 1000 Náklady: Náklady na poskytnuté služby 700 Marže 300 Náklady na prodej 80 Administrativní náklady 20 Náklady na marketing 50 Zisk 150 Náklady na poskytnuté služby jsou součtem nákladů na mzdy zaměstnanců v hlavní činnosti/core 500 + odpisy DHM sloužícího pro core činnost 80 + spotřebovaný materiál související s core činností 120 = 700 Obdobně jsou stanoveny náklady na prodej, administrativní …..

Marže v podniku poskytujícím služby Marže je rozdíl mezi tím, za kolik naše služby prodáme a tím, kolik nás stojí tyto služby poskytovat. Marže = Výnosy z poskytnutých služeb – Náklady na poskytnuté služby Abychom mohli marži stanovit, musíme náklady členit a třídit jinak, než u druhové výsledovky.

Příklad: Poradenský podnik V průběhu roku nastaly v podniku který poskytuje poradenské služby tyto transakce v tis. Kč: Mzdy: Poradci 20, šéf a účetní 5, obchodní zástupce 4 FD - Telefon: poradci 3, šéf a účetní 2 a tel. obchoďáka 1 Odpis kopírky používané poradci 5 Spotřeba kancelářského materiálu poradci 1 FV - Vystavení faktury za poradenství klientům 100 FD - Došla faktura za reklamu 9. (řešení – viz tabule)

Marže ve výrobním podniku Marže ve VP říká: kolik podnik vydělal na samotném prodeji svých výrobků a z toho plyne, kolik si ještě může dovolit na další náklady – prodej, marketing, administrativu, vývoj výrobku ….. Marže je vlastně rozdíl mezi tím, za kolik podnik něco prodá mínus za kolik to pořídil/vyrobil! Rozlišujme: náklady na dosažení HV (expenses) náklady na výrobu/vyrobení výrobků (costs), také náklady produktu náklady období – všechny ostatní: administrativa, prodejní náklady, náklady na vývoj….

Příklad Automobilka vyrobí za rok 90.000 aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) 100.000 , výroba celkem 9 mld. Materiál 3 mld., mzdy dělníků 2 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. V daném roce automobilka prodá pouze 2/3 aut za 13 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. ročně. Jaký je zisk? Řešení příkladu…… Jaký je zisk v core činnosti? 4 mld. Kč ? 7 mld. Kč ?

Podle současné metodiky a pojetí výnosů: přírůstek výrobků = součást (zvýšení) výnosů účetní jednotky úbytek výrobků = snížení výnosů účetní jednotky Výroba výrobků – přírůstek zásob výrobků Ve skladu výrobků (123 Výrobky) dochází ke zvýšení jejich zásoby, a proto účtujeme na straně MD účtu Výrobky a zároveň se přírůstek těchto zásob musí zaúčtovat na výnosovém účtu Změna stavu zásob výrobků. Výroba 9 mld. Při prodeji výrobků dochází zároveň k úbytku výrobků ze skladu. Protože tyto výrobky byly již zaúčtovány ve výnosech podniku v okamžiku předání do skladu (byly by obsaženy ve výnosech podniku dvakrát), musí se jejich úbytek prodejem zaznamenat jako snížení výnosů na účtu Změna stavu výrobků (MD). Prodej 6 mld.

Automobilka vyrobí za rok 90. 000 aut Automobilka vyrobí za rok 90.000 aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) 100.000 , výroba celkem 9 mld. Materiál 3 mld., mzdy dělníků 2 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. V daném roce automobilka prodá pouze 2/3 aut za 13 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. ročně. Jaký je zisk? Z druhové výsledovky nelze vyčíst marži! Náklady na vyrobená auta 90.000x100.000=9.000.000.000 Nejprve jde 9 mld. do výnosů (účet Změna stavu výrobků), ty snížím o Náklady na prodaná auta (2/3 z 9 mld.) tj. 6 mld. Na výnosovém účtě Změna stavu výrobků zůstalo 9 - 6 = 3

Příklad Případ kdy automobilka prodá 0 aut. Automobilka vyrobí za rok 90.000 aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) 100.000 , výroba celkem 9 mld. Mzdy dělníků 2 mld., materiál 3 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. – bez ohledu na výši prodaných vozů.

Případ kdy automobilka prodá 0 aut. Automobilka vyrobí za rok 90 Případ kdy automobilka prodá 0 aut. Automobilka vyrobí za rok 90.000 aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) 100.000 , výroba celkem 9 mld. Mzdy dělníků 2 mld., materiál 3 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. – bez ohledu na výši prodaných vozů. Účelová výsl.: Podnik sice vyrábí, ale výroba není nákladem – vyrábí na sklad/pořízení aktiva. Druhová výsl.: Výnosy také nulové, ale došlo k „úpravě výnosů“ neboť Změna stavu výrobků +9 je považována za výnos a účtuje se do výnosů: Výnosy 9, Náklady 9,13.

U nás se používá postup kdy vyrobené výrobky jdou do výnosů na účet Změna stavu výrobků (+ 9 a přitom přibylo výrobků na sklad)! Prostřednictvím výnosů se však má měřit úspěšnost podniku, výnos znamená zbohatnutí – v našem případě však výroba na sklad! Dá se za úspěch podniku považovat výroba na sklad ?! Je nesmyslné považovat „Změnu stavu ……(výrobků, ) za výnos! Absurdita českého účetnictví: Pokud podnik více vyrábí než prodává (vyrábí na sklad), podnik tak zvyšuje výnosy (o výrobu na sklad), takže mu to vylepšuje výsledky. Pokud podnik víc prodává než vyrábí (ze skladu výrobky ubývají), jsou jeho výnosy snižovány, takže výsledek hospodaření mu to snižuje!

Marže v obchodním podniku Obchodník nakoupil víno v lahvích, které mu přiveze Bohemia Vinium a obdrží fakturu na 400.000 Kč. Obchodník si najal dopravce, který mu víno přivezl. Obdržel fakturu od Bohemia za 350.000 Kč a fakturu od dopravce za 50.000 Kč. Za kolik obchodník víno pořídil? Jaká je pořizovací cena? Pořizovací cena je součtem ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů. Dojde k pořízení zásob – zboží za 400.000 Kč.

Na sledování pořizovací ceny se používá zvláštní meziúčet Pořízení zboží, aby na účtu zboží nebyl chaos Dodavatelé Pořízení zboží Zboží 1) 350 1) 350 3) 400 3) 400 2) 50 2) 50 Na účtu Pořízení zboží nakonec nic nezůstane, jeho funkce je pouze dočasná. Operace 3 se jmenuje: přijetí zboží na sklad. Dopravné se stane nákladem až při vyskladnění zboží ze skladu při jeho prodeji. S cenou za dopravu by se dalo manipulovat tak, že by mohla jít přímo do nákladů. Vedlejší pořizovací náklady (50) jsou stejné jako výrobní náklady tj. náklady produktu, nikoliv náklady období které vstupují do nákladu přímo v daném období.

Prodej zboží – Náklady na prodané zboží U obchodního podniku je patrné, že lze marži zjistit i z druhové výsledovky a to díky tomu, že lze jednoduše na jednom účtě najít Náklady na prodané zboží (viz výše).

S pořizovací cenou se setkáte i u jiných aktiv – budovy, stroje, materiál… Problém při vyskladnění zboží při prodeji, protože nevíme už přesně, za kolik jsme to původně nakoupili (pořídili jsme zboží v různých dodávkách za různé ceny). A ani nemáme v úmyslu přesně identifikovat, které zboží nakoupené za jakou cenu právě vyskladňujeme. Bylo by to i pracné. Máme 3 možnosti oceňovacích technik zásob: Ocenění tohoto zboží váženým aritmetickým průměrem. Ocenění metodou FIFO (first in, first out). Opačně LIFO (last in, first out) – u nás zakázána. Pokud je podnik schopen přesně identifikovat, z jakých dodávek vyskladňuji – oceňuje ve skutečných pořizovacích cenách.

Tyto metody se týkají všech zásob – materiálu, nedokončené výroby, zboží… Rozhodnutím pro jeden ze způsobů ocenění má vliv na marži a tudíž i na HV. Podnik si může vybrat, ale pak dodržovat stále stejnou metodu. Oceňovací techniky pracují vždy s pořizovací cenou (tedy vč. vedlejších pořizovacích nákladů).

Průběžný „A“ a periodický „B“ způsob účtování zásob „A“ – účtuje se o každém přírůstku i úbytku zboží (průběžný způsob). „B“ – o pohybech zboží se neúčtuje vůbec. (Periodický způsob). Pouze se vede skladová evidence. Nákupy zboží se účtují rovnou do nákladů. V průběhu roku však z účetnictví nevyčtu, kolik je zboží na skladě a za kolik. Na konci roku se k 31.12. aktualizuje konečný zůstatek zásob a také opraví výše nákladů, aby odpovídal skutečným prodejům. Stav se tedy převezme ze skladové evidence, která se pečlivě vedla. Toto zjednodušení se týká pouze účtování, nikoliv evidence zásob.

Oceňování v průměrných PC Počáteční stav představuje 100 ks v Průměrné pořizovací ceně (PPC) 10 Kč/ks Pořízeno 300 ks za 8 Kč/ks Vydáno zboží 250 ks Pořízeno zboží 100 ks za 10 Kč/ks Pořízeno zboží 50 ks za 16 Kč/ks Vydáno zboží 240 ks Výpočet v tabulce…..

Díky přímému účtování nákupů do nákladů – máme v nákladech částku 5000 Kč místo 4500 Kč. Na konci roku provedeme úpravu nákladů (snížíme náklady o 500 Kč), protože podle evidence ve skladu je tam zůstatek 1500 Kč.