Trendy sankční politiky ve věcech delikventní mládeže v ČR Trestní politika, kriminalita a kriminologie:zkušenosti a nové výzvy, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha 16.-17.9.2010 Trendy sankční politiky ve věcech delikventní mládeže v ČR JUDr. Jana Hulmáková, Ph.D. Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni

období před rokem1990 lze charakterizovat poměrně velmi vysokým podílem nepodmíněných trestů odnětí svobody v letech 1987-1989 se pohyboval mezi 16.3 % až 21,5%, nejčastěji ukládanou sankcí bylo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody mezi 62,4-69,1%, v první polovině 90. let 20. století byl patrný pokles nepodmíněného trestu odnětí svobody, který se kolísavě pohyboval v rozmezí od 12,1 do 15,9 %, zároveň bylo možné zaznamenat nárůst podílu podmíněných odsouzení, v letech 1990-1994 se pohybovala mezi 66,4-72,6 % a také upuštění od potrestání mezi 11,2-16,7% (VÁLKOVÁ, H. Trestní postih mladistvých v ČR ve srovnání s mezinárodními trendy. Právní rozhledy, 1995, č. 12, s. 479 ) výraznější změny v sankční politice vůči mladistvým lze sledovat až od konce 90. let 20. století, kdy se již výrazněji začaly prosazovat v aplikační praxi legislativní změny související se zavedením některých alternativních trestů a také odklonů

Významné legislativní změny v posledních dvaceti letech, u kterých lze předpokládat výraznější dopad na sankční politiku uplatňovanou vůči mládeži. Jedná se zejména o: od roku 1990 do účinnosti ZSM zakotvení trestu obecně prospěšných prací( od 1.6.1996), podmíněného upuštění od potrestání s dohledem a podmíněného odsouzení s dohledem (od 1.1.1998), podmíněného zastavení trestního stíhání( od 1.1.1994) a narovnání (1.9.1995)

od účinnosti ZSM podstatné modifikace při vymezení účelu sankcí ukládaných mládeži a zásad při jejich ukládání (důraz na obnovení narušených vztahů, reintegraci a prevenci recidivy, preference alternativních sankcí, nepodmíněné odnětí svobody jako ultima ratio) rozšíření rejstříku sankcí, včetně zavedení nové kategorie sankcí - výchovných opatření, které lze ukládat mladistvým (včetně zcela nových sankcí, např. probačních programů) důraz na aplikaci odklonů ve vhodných případech a jejich rozšíření o odstoupení od trestního stíhání zakotvení obligatorního pojednávání činů jinak trestných u dětí mladších 15 let a rozšíření rejstříku opatření, které jim lze uložit od 1.1.2009 zavedení zabezpečovací detence

od účinnosti nového trestního zákoníku rozšíření rejstříku alternativních sankcí o domácí vězení a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce modifikace v oblasti zásad a pravidel pro ukládaní jednotlivých trestních sankcí, a změny v obecné části TRZ obecně změny ve zvláštní části trestního zákoníku rozšíření rejstříku opatření u dětí mladších 15 let

dále uváděné údaje jsou zpracovány ze statistických údajů Ministerstva spravedlnosti ČR, a některé též ze statistických údajů Českého statistického úřadu o počtech obyvatel dle jednotek věku k 1.7. příslušného roku Přitom při interpretaci statistických údajů MS ČR, v letech 2004 a 2005 je třeba brát v úvahu, že na počátku účinnosti ZSM nebyly dle sdělení MS ČR ještě zpracovány a modifikovány postupy k vyplňování statistických údajů, které by reflektovaly změny v právní úpravě, čímž mohly být ovlivněny statistické údaje již na vstupu. Rok 2006 byl měl být z tohoto hlediska již zcela v pořádku.

Sankcí se rozumí trestní opatření (do 31. 12 Sankcí se rozumí trestní opatření (do 31.12.2003 trest),výchovné opatření, upuštění od uložení trestního opatření, podmíněné upuštění od uložení trestního opatření i ochranné opatření, uložené odsouzenému jako hlavní sankce

Od 1.1.2004 nemusí být podmíněné upuštění od uložení trestního opatření spojeno s dohledem

od roku 1997 lze zaznamenat pokles počtů mladistvých, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, a to jak v absolutních počtech, tak i v přepočtu na 100 000 obyvatel ve věku mladistvých výrazně se v tomto smyslu změnila i struktura ukládaných sankcí ve prospěch alternativních sankcí,zejména obecně prospěšných prací, vzhledem k nepodmíněnému odnětí svobody, ale ZSM již výraznější posun v tomto směru nepřinesl v posledních 2 letech je dokonce patrné určité zpřísnění sankční politiky v tomto směru nejčastěji ukládanou sankcí je stále podmíněné odsouzení, ale je patrný pokles ukládání této sankce ve prospěch obecně prospěšných prací a sankcí s dohledem peněžité opatření se mladistvým dlouhodobě téměř neukládá

obecně lze říci, že po účinnosti ZSM bylo patrné zvyšování ukládání sankcí s dohledem – konkrétně podmíněného odsouzení s dohledem, a podmíněného upuštění od uložení trestního opatření (u kterého však již není uložení dohledu vždy podmínkou), Na tomto zvýšení se však patrně též projevilo též již „zaběhnuté“ fungování Probační a mediační služby ČR, právně zakotvené s účinností od 1.1. 2001 zejména v posledních dvou letech lze zaznamenat pokles v počtu ukládání těchto sankcí v této souvislosti je však odborníky z praxe poukazováno na riziko formálního výkonu těchto sankcí vzhledem k nedostatečnému z personálnímu ale i materiálnímu vybavení PMS (např.VESECKÁ, R. Několik poznámek k prevenci kriminality dětí a mládeže z pohledu ukládaných opatření dle zák. č. 94/1963 Sb. a zák. č. 218/2003. Státní zastupitelství, 2005, č. 7-8, s. 17, též In: ROZUM, J., KOTULAN, P. HÁKOVÁ, L. Vybrané problémy sankční politiky. Ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody a jeho alternativ. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2005, s. 78)

nejčastěji ukládaným výchovným opatřením jsou výchovné povinnosti, relativně často je ukládán též dohled probačního úředníka probační programy se zatím v praxi příliš neprosadily - mezi důvody jsou dle vyjádření odborníků z praxe uváděny především nedostatečná nabídka adekvátních programů v jednotlivých regionech, nejistota v oblasti financování těchto programů, a tedy i nejistota soudů, zda bude garantována možnost jejich výkonu (Kroftová, A. Probační programy pro mladistvé delikventy. Trestněprávní revue, 2007, č.10, s.289)

Zde jsou uvedena i nepravomocná rozhodnutí učiněná v příslušném roce.

nejčastěji užívaným odklonem v trestním řízení je podmíněné zastavení trestního stíhání, přičemž lze až na výjimky ve zkoumaném období sledovat nárůst jeho aplikace v přípravném řízení naopak narovnání se v trestních věcech mladistvých prakticky vůbec nevyužívá - jako důvod je dle vyjádření odborníků z praxe uváděno, že jde o administrativně a technicky složitý odklon, což vede k prodlužování řízení, dále je uváděn nezájem ze strany obviněných a preference institutu podmíněného zastavení, někdy také nepřiměřené nároky poškozených, nedostatečná informovanost veřejnosti ( Rozum, J., Kotulan, P. Háková, L. Vybrané problémy sankční politiky. Ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody a jeho alternativ. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2005, s.48-49) - dalším důvodem pak mohou být nedostatečné finanční možnosti mladistvého spojené s tímto odklonem V ZSM nově zakotvený odklon – odstoupení od trestního stíhání se zatím v praxi v přípravném řízení příliš neprosadil

nejčastější formou reakce v řízení dle hlavy III nejčastější formou reakce v řízení dle hlavy III. ZSM je upuštění od uložení opatření poměrně často je ukládán též dohled probačního úředníka přes určitý nárůst v posledních letech se zatím příliš v aplikační praxi neprosadilo zařazení do výchovného programu ve středisku výchovné péče – jedním z důvodů může být problém s finanční účastí klientů v případě některých výchovných programů, ale např. neexistence střediska výchovné péče v místě bydliště dítěte

Závěrem v posledních 20 letech došlo v oblasti sankční politiky vůči mládeži k velmi významným změnám, které se projevily především výrazným poklesem ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody ve prospěch aplikace alternativních sankcí a odklonů na druhé straně je možné poukázat na to, že v posledních 6 letech intenzivnější sankce nahrazují jiné méně intenzivní alternativy k potrestání či alternativní tresty, než že by nahrazovaly nepodmíněné trestní opatření odnětí svobody ukazuje se proto potřeba hlubší analýzy případů, ve kterých jsou tyto intenzivnější sankce ukládány ke zjištění, zda se zde neprojevuje net widening efekt tato otázka bude velmi aktuální též budoucnu např. v souvislosti se zavedením trestního opatření domácího vězení