Úvodník Milí čtenáři a čtenářky časopisu At' se ví! Školní rok utekl jak voda a my tu máme poslední číslo našeho školního časopisu. Dočtete se o dvou výtvarných soutěžích, kterých se zúčastnili naši spolužáci, o tradiční recitační soutěži Macharův Brandýs, ve které jsme excelovali. Jako zpestření celého čísla jsme připravili několik letních básní, protože už léto opravdu klepe na dveře. Dále budete mít možnost si zasoutěžit a ověřit si znalosti v námi připravené tajence, nebo si přečíst povídku. V posledním čísle nesmí chybět ani zajímavý rozhovor. Doufám, že vás poslední číslo nebude nudit, ba naopak doufám, že budete s chutí otáčet jeho stránky. Všem přeji hezké prázdniny, spoustu zážitků a hlavně sluníčka. Štěpánka Oliveriusová

Zamilovanost bolí! Jsem zamilovaná a nemůžu spát, o hořícím domě plném smutku se mi bude zdát. Když se pak ráno probudím a otevřu oči, zjistím, že bez růžových brýlí se svět nebezpečně točí. Připadá mi, že můj život je jen hra špatně rozehraných karet, netušila jsem, můj milý, jak zrada může bolet... ... a snažím se zapomenout na tebe - lásko moje. Dominika Jeřichová a Lucie Vorlíčková

Mladí líbezničtí recitátoři opět bodovali tentokrát na Macharově Brandýse V pondělí 9.5. vyrazila skupinka šikovných recitátorů z líbeznické školy do Brandýsa nad Labem, kde se konal 13. ročník tradiční recitační soutěže Macharův Brandýs. V krásných prostorách brandýského zámku přednášelo své texty mnoho talentovaných dětí. Naši žáci nám opravdu neudělali ostudu. Všichni si vyslechli zasloužený potlesk přítomných posluchačů a někteří si odnášeli také ceny udělené odbornou porotou. V Brandýse nás reprezentovali: Kateřina Šoltysová z 2. ročníku, Kristýna Rollová a Petra Vorlíčková ze 3. ročníku, Hana Vítová ze 4. ročníku, Barbora Mědílková z 5. ročníku, Tomáš Vyhlídal ze 6.ročníku, Ivana Rozlílková ze 7. ročníku a Štěpánka Oliveriusová z 9. ročníku. Ve své kategorii se na druhém místě umístila Ivana Rozlílková i Kateřina Šoltysová. Hanička Vítová získala ve své kategorii první místo! Všem účastníkům děkujeme za reprezentaci školy a vítězům blahopřejeme!

VYLUŠTI TAJENKU HLAVNÍ MĚSTA 1 Čína...................Praha S 2 Česko.................Peking J 3 Nizozemsko.......Řím CH 4 Itálie...................Amsterdam I 5 Portugalsko........Madrid A 6 Španělsko...........Lisabon L 7 Švýcarsko...........Bratislava Í 8 Slovensko...........Bern P 9 Polsko.................Berlín K 10 Německo............Varšava ! 1 2 3 4 5 6 7 8 10 9 Marek Šrámek

Prázdniny Léto Prázdniny se kvapem blíží, deváťáci už pryč míří. Všichni jedou někam pryč, nafukují velký míč.   Mnozí z nás už k moři jedou. chtějí mít pleť velmi snědou. Jiní bloudí po horách, své sny nosí v batohách. Za chvíli nám léto skončí, do nové školy každý vkročí. Prázdniny nám v srdci zůstanou, až smutné zimní časy nastanou.  Lenka Schneiderová Léto Ve škole nám odzvonilo, prázdniny už začínají trápení nám všem skončilo a žáci pryč odjíždějí. Kluci chtějí dobrodružství, holky zase letní lásku. Dívky chtějí pochopení, ale kluci jenom sázku.   Počasí je krásné, smutek v srdci hasne. Dominika Jeřichová a Štěpánka Oliveriusová

Krásná jako kvítka … Žáci naší školy zaslali své výtvarné práce do mezinárodní výtvarné soutěže „Krásná jako kvítka ...“. Letošní téma zní: Svět pohádek. Zde si můžete prohlédnout několik soutěžních prací:

Boj o chameleony Již tradičně navštěvuje naši školu pan Miroslav Horák z chovné stanice dravců a sov a seznamuje děti se zajímavými živočichy. Během své letošní návštěvy vyhlásil pan Miroslav Horák výtvarnou soutěž. Děti mají za úkol výtvarně ztvárnit chameleona. Autoři deseti vybraných výtvarných děl budou odměněni živým chameleonem. Zde můžete vidět ukázku některých soutěžních prací:

Co mě těší? Co mě „štve“ na škole Co se nám honí hlavou V poslední době mě těší samotný život. Těším se jak z velkých věcí, tak i z úplně obyčejných maličkostí. Zdá se mi, že mi ke štěstí nechybí vůbec nic. Úspěšně končím základní školu a jsem přijatá na dobrou střední školu. Mám „super“ rodinu a jsem i šťastně zamilovaná. Nechybí mi ani bezvadní kamarádi. Všechno je perfektní. Samozřejmě mě pár maličkostí občas „rozhodí“, ale většinou je rychle přejdu. Jsem nadšená ze svého momentálního stavu a nemůžu si na nic stěžovat. Bohužel mám ale obavu, že tohle moje štěstí nebude mít dlouhé trvání a něco se zkazí.Vždycky to tak bylo. Ale dokud to štěstí mám, tak se ho budu držet a budu si ho co nejvíce užívat! Dominika Jeřichová, 9.roč. Co mě „štve“ na škole   Nejvíce mě na škole štve to učení a poslední dobou i učitelky. To učení je hrozná ztráta času. Půl dne sedíte ve škole, potom přijdete domů a rodiče vás nutí sedět u stolu a zase se učit. Já, když se učím doma, tak si z toho stejně vůbec nic nezapamatuji. Nejvíce mě štve, když mě učitelka obviní z něčeho, co jsem neudělal, to mě dokáže hodně naštvat. Martin Dostál, 9.roč.

Obyčejný den … Štěpánka Oliveriusová Jako každé všední ráno mi zvoní budík. Otravný to zvuk! Vstanu a vedle sebe mám svého miláčka. Holkám ve škole říkám, že je to můj milenec. Ale ve skutečnosti to je jen malé růžové prasátko Pepíno, Co se mnou každý večer usíná. „No, to se někdo má, takhle si vyspávat,“ řeknu Pepínovi. Každodenní problém - co na sebe? Ale co, vždyť si každý myslí, že už s někým chodím, dneska to nebudu přehánět, vezmu si na sebe starý svetr a oprané džíny. Když už konečně scházím ze schodů, slyším mámy hlas. „A jééé, to zas bude,“ řeknu si a jako na potvoru na mě hned začne řvát, co jsem zapomněla udělat, a do ruky mi vrazí seznam dalších úkolů. Rychle mizím ve dveřích. Cestou do školy mi to samozřejmě uklouzne a já spadnu. „Super, to mi ten den hezky začíná.“ Ve škole rychle proběhnu chodbou a co nejtišeji si sednu do zadní lavice. Hned se ke mně přiženou holky a začnou se ušklíbat, co to mám, proboha, na sobě. O přestávce holky běží s foťákem na záchody a fotí se „doaleluja“, aby prý měly na „fejsbuku“ co nejvíce fotek. Já si opatrně vyndám krabičku se svačinou a podívám se, co mám dobrého. Jenom co jsem krabičku otevřela, hned jsem ji zase zavřela. „Aha máma zase experimentovala.“ Zvoní. Opět usedám do lavice. „Už je to tu, to bude on.“ Holky si začnou šeptat. „Kdo?“ zeptám se. „ No, ten novej učitel, prej je děěěěěěsně sexy,“ řekne Nováková z první lavice a začne si upravovat nový tričko, co jí přivezla máma z USA. „Super, další dlouhodobé téma. No, nic.“ Učitel vejde do třídy a představí se nám jako nový učitel na dějepis a matematiku. „ Tak to se budeme často potkávat, co ?“ Nováková si neodpustí trapný komentář a škodolibě se ušklíbne. „ No, to asi ano,“ odpoví učitel a chystá se pokračovat ve výuce. Když vtom do něj začne …

. . . asi dvanáct holek „hustit“, jestli je svobodný, kolik mu je let, odkud přijel ... Uběhl nějaký čas a já od té doby, co k nám přišel ten nový učitel, vstávám s prvním kokrháním, jenom abych si stihla udělat vlasy a make-up. Do školy chodím jako poslední, aby si mě co nejvíce lidí všimlo, už nesedím v poslední lavici, dokonce se bavím i s Novákovou - a to je co říct. Jednou ráno mě chytnul neuvěřitelný záchvat vzteku. Nemohla jsem najít to růžové tričko, které mi půjčila Nováková. Ano, asi si teď myslíte, že jsem praštěná, ale holky se mnou budou určitě souhlasit, když už máte vymyšlené, co si vezmete - vše do detailu sladěné - a pak tu nejdůležitější část celého outfitu nemůžete najít! No, nic. Najednou mě napadlo, že máma má ve skříni schované nádherné tílko. „Ne, to nemůžu. Ale....ona se to přece nedozví.“ Běžím polonahá přes celý dům pro to úžasné tílko. „To je to pravé,“ řeknu si. No, abych to uvedla na správnou míru, tak jsem si půjčila nejen tílko, ale taky sukni, silonky a boty. „No, a? Dyť se máma nic nedozví a já si připadám tak skvěle.“ Nikdy jsem si nemyslela, že to může být tak super, když ti kluci nekoukají do očí. Učitel vešel do třídy. Zapsal do třídnice. Podíval se na mě a mlčky se pousmál. Nadešla má chvíle. Nechala jsem se dobrovolně vyzkoušet. Přitom, nebudeme si nic nalhávat, toho moc neumím. No, nevím, co mě to popadlo, ale opřela jsem se o stůl,... znáte to,...tady upadl papírek, tak jsem se pro něj ohnula,... tady měl učitel nit... . „Prosím tě, pojď se mnou okamžitě na chodbu,“ řekl mi učitel a v očích jsem mu viděla rozladění. Stojím a lehce si hraju s vlasy. „Vy se na mě zlobíte?“ zeptám se. „Zlobím? Ne, spíš si mě hrozně zklamala, myslel jsem si, že ty seš jediná normální holka, se kterou se dá bavit, která má ráda, když jí kluk kouká do očí a ne do výstřihu. Asi jsem se v tobě spletl.“

CELOŠKOLNÍ PROJEKT SPORT A POHYB Letošní celoškolní projekt měl téma: SPORT A POHYB. Toto téma prolínalo vyučováním ve všech předmětech, proběhlo několik sportovních utkání a turnajů, Den dětí proběhl ve znamení sportu a také výzdoba školy se nesla v duchu tohoto tématu.

ŠŤASTNÉ STÁŘÍ OČIMA DĚTÍ VÝTVARNÁ SOUTĚŽ ŠŤASTNÉ STÁŘÍ OČIMA DĚTÍ Po loňském úspěchu žáků naší školy ( K. Šoltysová – 1. místo, Jakub Plachý 3. místo, ZŠ Líbeznice - nejúspěšnější škola– výhra 10 000 Kč) opět posíláme výtvarné práce do této celostátní soutěže.

Do elektronické podoby zpracovala: REDAKCE ČASOPISU PRO ROK 2010/2011   Basultová Milena Stránská Denisa Jeřichová Dominika Huňka David Vorlíčková Lucie Vyhlídal Josef Dvořák Josef Zemanová Kristýna Pelikánová Erika Veselý Jan Hronček Ondřej Vaňásek Jakub Neuberg Jindřich Oliveriusová Štěpánka Koriťák Patrik Schneiderová Lenka Jirka Adam Dostál Martin Juráň Miloš Do elektronické podoby zpracovala: Helena Bláhová Pod vedením Mgr. Šárky Mišurcové