Perspektivy a potenciál mitigace emisí CO2 v chemickém průmyslu (CCS/CCU) Ing. Petr Jan Kalaš Viceprezident Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) Vážení přátelé, Dovolte, abych vám v rámci tématu „Manažeři a trvale udržitelný rozvoj“ představil činnost české pobočky Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Pod záštitou České manažerské asociace byla 26.4.2012 v rámci Vyhlášení nejlepších manažerů roku na Žofíně slavnostně podepsána dohoda o založení české pobočky WBCSD. Česká pobočka je se tak stala 64. v pořadí Český business se vstupem do této organizace přihlásil k celosvětovému trendu mezinárodního podnikání s ohledem na ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost a širší korporátní zodpovědnost vedenou motem Tomáše Bati: Mysli globálně – jednej lokálně“! Toto jeho heslo převzala také Světová podnikatelská rada…

KLIMATICKÉ ZMĚNY A GLOBÁLNÍ VÝZVY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Globální megatrendy Životní prostředí v ČR a v Evropě nelze chápat bez kontextu globálních vlivů Dopad globálních vlivů např. na potraviny, vodu, energie, materiály, ekosystémy a lidské zdraví…

Výzvy udržitelného rozvoje rostou.. Environment Chudoba Vážení přátelé, Dovolte, abych vám v rámci tématu „Manažeři a trvale udržitelný rozvoj“ představil činnost české pobočky Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Pod záštitou České manažerské asociace byla 26.4.2012 v rámci Vyhlášení nejlepších manažerů roku na Žofíně slavnostně podepsána dohoda o založení české pobočky WBCSD. Česká pobočka je se tak stala 64. v pořadí Český business se vstupem do této organizace přihlásil k celosvětovému trendu mezinárodního podnikání s ohledem na ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost a širší korporátní zodpovědnost vedenou motem Tomáše Bati: Mysli globálně – jednej lokálně“! Toto jeho heslo převzala také Světová podnikatelská rada… Skleníkové plyny Populace

… a již překračujeme planetární hranice. 5 Seoul – October 2012 I

Planetary Boundaries Framework Klimatické změny, Acidita oceánů (změna barvy-silnější oteplování), Ozonová vrstva, Geochemické vlivy půdy vlivem extenzivního hnojení: Dusík, Fosfor- dopad na atmospherický aerosol, Dostupnost vody vers. rostoucí spotřeba (obyvatelstvo, zemědělství-období sucha!), Změna ve využití půdy (využívání pro jiné účely, zastavování, extenzivní hospodaření, ztráty sklizně-skladování, doprava. Spotřeba-food waste), Ztráta biodiverzity (úbytek rozmanitosti- rostlin – léčiva), Atmosférické aerosoly, Chemické znečistění atmosféry Není znám kumulovaný účinek těchto vlivů-tipping points Společný rys: způsobené činností člověka- otázka nutnosti změny planetárního vývoje Planetary Boundaries Framework

Council Meeting Munich 2011

International Panek for Climate Change- IPCC COPs Council Meeting Munich 2011

Council Meeting Munich 2011

Pařížská dohoda Zásadní milník pro celosvětový přístup ke snižování emisí a adaptaci na klimatickou změnu přijata v prosinci 2015, vstup v platnost v listopadu 2016, doposud ratifikovalo 176 ze 197 zemí, intenzívní diskuse o nastavení plánu naplňování PA (COP 24, Katowice) Ambiciózní cíl udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C Vzájemný průsečík adaptačních, mitigačních a podpůrných opatření (technologie, finance) Cílem je uhlíková neutralita v druhé polovině století (IPCC) – ambice již v roce 2060?

Pařížská dohoda

Globální emise CO2 a Pařížská dohoda )

Pařížská dohoda - INDCs

Pařížská dohoda - výzvy Pětileté cykly pro přezkum závazků (NDCs) – současné NDCs nevedou k potřebnému snížení emisí vzhledem ke 2°C cíli !! Potřeba hledat veškeré způsoby snižování emisí – důraz na vývoj, transfer a zavádění moderních technologií a technologických postupů, mezinárodní pomoc a sdílení zkušeností = nedílná součást PA a jejího naplnění PA a klimatické výzvy třeba vnímat jako příležitost, nikoliv omezování ekonomiky – důkazem je zesilující decoupling HDP a emisí; Nutná změna myšlení! (čím dříve zavedeme, tím lépe pro ŽP i pro ekonomiku – nižší náklady než později, vytváření příležitostí, prosazení se ve světě, apod.) – Evropa v tomto myšlení leaderem a ČR se přidává

Pařížská dohoda - plnění

Balance skleníkových plynů Hraniční koncentrace CO2: 450 ppm zbývající CO2-budget cca 1000 Gt CO2 eq Současná koncentrace: 400 ppm, roční planetární produkce CO2: 50Gt/a Časový horizont před klimatickým “tipping point”: 20-25 let Cíl: Redukce ročních emisí—prodloužení periody na adaptaci dopadů klimatu

Business solutions are available 18 Seoul – October 2012 I

Hospodářský růst a Klima Mezinárodní Panel ekonomů: Report on Economic growth and Climate change measures Opatření v oblasti klimatu podporují hospodářský růst 10 doporučení …...

Chemicals 20 Seoul – October 2012 I

CCS dle scénářů IEA

Význam CCS/CCU a bariéry Stále častěji světové konference k CCS/CCU (původně hlavně CCS, nyní CCU neodmyslitelná součást), Roste: množství výzkumných týmů, mezinárodní školení množství programů pro podporu CCS/U: např. InnovFin (Horizon 2020), NER300 a Inovační fond (EU ETS), Norské fondy (ČR využila – výzkumné aktivity k aplikaci CCS u nás), atd. Úkol současných výzkumů CCS/U = překonávání hlavních bariér: ekonomické – drahá technologie x nedostatečný finanční signál – nízká cena uhlíku – současně okolo 15 EUR; energetická náročnost – nákup energie) technologické (zachytávání CO2, sekvestrace, energ. náročnost) sociální (public acceptance - týká se hlavně CCS – úložiště) CCU – méně bariér x více řešení: zakomponování do stabilních produktů, transformace CO2 do jiných využitelných produktů (paliva, atd.)

CCS dle scénářů IEA IEA: „CCS is central to a 2°C pathway: As part of the least-cost portfolio for power and as an essential mitigation solution in industry“ IEA 2016: 2°C scénář: CCS přispěje k redukci 94 Gt emisí CO2 do roku 2050 = 12 % celkového mitigačního cíle v rámci energetiky = 56 % (52 Gt) z energetiky (převážně spalování uhlí – 80 %) = 31 % (29 Gt) z průmyslu (asi 20 % celkového snížení emisí v pr.) = 14 % (13 Gt) fuel transformation Z 94 Gt CO2 připadne 14 Gt na BECCS (především produkce biopaliv) „Without CCS, the transformation of the power sector will be at least USD 3.5 trillion more expensive“  „CCS is essential in industry“

CCS dle scénářů IEA Zdroj: IEA (2016), 20 years of Carbon Capture and Storage

CCS projekty

Potenciál CCU

CCS/CCU v Evropě Směrnice k CCS (2009/31/ES)– již od roku 2009, ale vzhledem k téměř nulovým zkušenostem s aplikací CCS v EU ji není třeba revidovat CCU - v Evropě (ale i v Americe) probíhají výzkumy všeho druhu!!! Podstatný je cenový signál (EU ETS) nutný pro širší implementaci CCS/CCU: EU ETS – energetika, průmysl - cíl do 2030 = 43 % snížení emisí cena povolenek se díky EU ETS bude navyšovat (2030: 30 EUR?) současně bude klesat cena technologií na zachytávání CO2, Přibližujeme se podmínkám pro rozšíření aplikace CCS/CCU – proto jsou zásadní další výzkumy – i v ČR, která v oboru ukazuje svou profesionalitu (výsledky programu CZ-08 v rámci Norských fondů) Je třeba zvýšit celosvětovou podporu na výzkum a aplikaci CCS/U

CCU

„Carbon pricing“

CCS/CCU v ČR Proto je výzkum CCU u nás více než žádoucí! Politika ochrany klimatu Obsahuje CCS scénář k dosažení 80% snížení emisí (1990–2050) Ovšem předpoklad masivní aplikace CCS – potřeba cenových signálů Předpoklad postavení separačních zařízení s celkovou kapacitou 5000 MWe (35 mil t CO2) Státní energetická koncepce CCS jako jedna z možných cest k významnému snížení emisí po 2040 v kontextu mezinárodních závazků EU Podpora výzkumu a rozvoje CCS v zájmu posílení výzkumu a rozvoje inovací v energetice Omezené možnosti ukládání CO2 (CCS) na našem území zákon k CCS – zákaz velkoobjemového ukládání CO2 do 2020 geograficko-geologické podmínky public acceptance Proto je výzkum CCU u nás více než žádoucí!

Scénář CCS: Úspora 35 Mt CO2 POK: Úspora emisí skleníkových plynů mezi roky 1990 a 2050 (Úroveň úspory emisí v jednotlivých scénářích v roce 2050 oproti roku 1990) Scénář CCS: Úspora 35 Mt CO2

POK: Produkce emisí CO2 v jednotlivých kategoriích)

POK: Ilustrativní trajektorie snižování emisí (v mil. tun CO2ekv POK: Ilustrativní trajektorie snižování emisí (v mil. tun CO2ekv.) skleníkových plynů do roku 2050 )

Emise CO2 v chemickém průmyslu Data o emisích z následujícího vzorku zařízení: PARAMO-HS Pardubice; PARAMO-HS Kolín; Synthesia a.s., odštěpný závod; SYNTHESIA Lovochemie - Uhelná kotelna; Lovochemie - Plynová kotelna; UNIPETROL – AGROCHEMIE; UNIPETROL – Petrochemie; UNIPETROL RPA, s.r.o. - RAFINÉRIE, Kralupy; UNIPETROL RPA, s.r.o. - RAFINÉRIE, Litvínov; DEZA - teplárna závodu; Spolana - Závod Energetika

Emise CO2 v chemickém průmyslu Pouze průmyslové emise (nikoliv energetika), vynechány rafinerie!

Klimatické výzvy a příležitosti pro chemický průmysl Výzva: Postupná dekarbonizace chemického průmyslu v souladu s dekarbonizační strategií ČR (POK): -80% do roku 2050 (opatření:fuel shift, E-úspory/účinnost, CCU) Efekt: 6 000 t CO2/a (2016)--cca 1 000 t CO2/a (2050) Potřeba připravit sektorovou dekarbonizační roadmap (model?, data?) Příležitost: Komerční zavedení CCU i v jiných sektorech jako dekarbonizační příspěvek k národní ekonomice Priorita podpory výzkumu různých alternativ CCU

Partnerská příležitost pro udržitelný rozvoj v chemickém průmyslu Potenciální partnerství pro chemický sektor: Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj –CBCSD - součást Světové rady- v následujících oblastech: Určení uhlíkové stopy na úrovni jednotlivých firem s doporučeními emisních mitigací Dekarbonizační roadmap (dispozice modelu, data?) Zavedení reportingu ve formátu GRI (Global Reporting Initiative)- PSA Oběhové hospodářství

DĚKUJI ZA POZORNOST kalas.peter@gmail.com

WBCSD-Sustainability targets