SLOHOVÉ ÚTVARY očekávané pro zadání maturitní písemné práce VYPRAVOVÁNÍ VOŠ a SZeŠ, Tábor PhDr. Iva Petrová

POZOR NA PLAGIÁTORSTVÍ! VYPRAVOVÁNÍ funkční styl: prostě sdělovací, umělecký slohový postup: vyprávěcí (popisný, úvahový) markantní prvek: sled dějových složek, jedna je příčinou druhé POZOR NA PLAGIÁTORSTVÍ!

HLAVNÍ POŽADAVKY dynamičnost (nezaměnit za dějový popis), adresátovi je nastiňován zajímavý děj mezi jeho jednotlivými složkami je příčinná souvislost cílem je představit konkrétní příběh/událost jako uzavřený celek s napínavým průběhem a završeným pointou

KOMPOZICE VYPRAVOVÁNÍ ideálně podobná kompozici dramatu: expozice kolize krize peripetie rozuzlení / pointa

KOMPOZICE VYPRAVOVÁNÍ základem je chronologická kompozice (možná je i retrospektivní, příp. paralelní) klíčová je přítomnost zápletky a její vyřešení uplatňuje se přímá řeč (postav, vypravěče) stavba vět odpovídá ději – krátké věty pro zrychlení děje, budování napětí

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY vychází ze všech vrstev národního jazyka (lze užít i nespisovné výrazy – funkčně) potřeba zajistit živost a názornost vypravování důležitá jsou dynamická slovesa smyslově názorné výrazy (podstatná a přídavná jména) vhodné je zachytit řeč postav (přímá řeč, popř. neznačená přímá řeč a polopřímá řeč)

ZÁKLADNÍ PROMLUVOVÁ PÁSMA 1. PÁSMO ŘEČI VYPRAVĚČE 2. PÁSMO ŘEČI POSTAV

ŘEČ VYPRAVĚČE VYPRAVĚČ - prostředník mezi obsahem sdělení a čtenářem, navazuje a udržuje s ním kontakt Nezaměňovat s autorem! Je vyznačena jednou mluvnickou osobou (ich-forma, er-forma)

AUTORSKÉ POSTUPY AUTORSKÝ VYPRAVĚČ vševědoucí zachycuje všechny postavy zevnitř i zvenku všudypřítomný

AUTORSKÉ POSTUPY PERSONÁLNÍ VYPRAVĚČ vyjadřuje jen to, co o sobě může znát jedna postava zevnitř i zvenčí ostatní postavy jsou nahlíženy pouze zvenčí

AUTORSKÉ POSTUPY PŘÍMÝ VYPRAVĚČ projevuje se jako literární postava s perspektivou zevnitř nemá možnost na sebe nahlížet zvenčí

AUTORSKÉ POSTUPY VYPRAVĚČ „OKO KAMERY“ důsledný popis vnějších projevů postav, zaznamenávání jejich dialogů bez možnosti proniknout do jejich myšlenek

PÁSMO ŘEČI POSTAV PŘÍMÁ ŘEČ NEPŘÍMÁ ŘEČ POLOPŘÍMÁ ŘEČ NEZNAČENÁ (NEVLASTNÍ) PŘÍMÁ ŘEČ

PŘÍMÁ ŘEČ doslovné opakování cizí řeči (+ věta uvozovací) Zašeptal: „Zavři oči a jen poslouchej.“ „Zavři oči a jen poslouchej,“ zašeptal. „Zavři oči,“ zašeptal, „a jen poslouchej.“

NEPŘÍMÁ ŘEČ zpráva mluvčího o výroku jiné osoby vyjádřená vedlejší větou Zašeptal, že má zavřít oči a jen poslouchat.

NEZNAČENÁ PŘÍMÁ ŘEČ je moderní – oživuje a ozvláštňuje text osobitá varianta přímé řeči, ale bez uvozovek Zašeptal: Zavři oči a jen poslouchej. Zašeptal. Zavři oči a jen poslouchej.

POLOPŘÍMÁ ŘEČ spojuje se pásmo vypravěče a pásmo postav prostředek pro vyjádření vnitřního monologu postavy bez grafického odlišení, užití 3. osoby Zašeptal, zavře oči a bude ho jen poslouchat.

PŘÍKLADY ZADÁNÍ VYPRAVOVÁNÍ PŘÍHODA Z VLASTNÍHO ŽIVOTA VYPRAVOVÁNÍ OBSAHUJÍCÍ ZADANOU ČÁST TEXTU (obvykle závěr) MIKROPOVÍDKA

POUŽITÁ LITERATURA: Baumgartnerová, Gabriela; Kapustová Andrea. Český jazyk a literatura – písemná práce. Praha: Tauris, 2002. ISBN 978-80-87337-11-0.