Geobiocenologie Kontakt: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D. email: tomas.koutecky@mendelu.cz kancelář: N5042 Materiály ke studiu budou uloženy na adrese: user.mendelu.cz/xkouteck - složka geobiocenologie Zápočet a zkouška: zpracování seminární práce zkouška formou obhajoby seminární práce s doplňkovými otázkami na probíranou látku

Zadání seminární práce z Geobiocenologie Geobiocenologická diferenciace vybraného území a vymezení kostry ekologické stability 1. Zvolte si segment krajiny okolo 2 km2, nejlépe tvořený mozaikou zemědělsko-lesní krajiny. 2. Zpracujte stručnou charakteristiku přírodních poměrů oblasti (reliéf, geologické a půdní poměry, klima a biota). 3. Na základě terénního průzkumu a disponibilních podkladů diferencujte ve zvoleném území potenciální vegetaci prostřednictvím skupin typů geobiocénů. Vylišená STG stručně charakterizujte. Vhodné je pro každé vylišené STG v přílohách uvést fytocenologický snímek. 4. V zájmovém území vymezte aktuální vegetaci (nejvhodněji ve smyslu Katalogů biotopů ČR, resp. SR projektu Natura 2000) a vyhodnoťte ji z hlediska ekologické stability. 5. Na základě porovnání potenciální a aktuální vegetace vymezte ekologicky nejstabilnější segmenty krajiny, tedy kostru ekologické stability území. Alespoň jeden z vymezených ekologicky významných segmentů charakterizujte. 6. V závěru zhodnoťte současný stav krajiny ve studované lokalitě a obecně navrhněte opatření, jak jej zlepšit.

Zadání seminární práce z Geobiocenologie Geobiocenologická diferenciace vybraného území a vymezení kostry ekologické stability Přílohy: 1. Mapa skupin typů geobiocénů ve vhodném měřítku 2. Mapa aktuální vegetace (s vymezením kostry ekologické stability) 3. Geobiocenologický profil územím 4. Fotodokumentace 5. Fytocenologické snímky

Geobiocenóza Ekotop klima živiny voda = Společenstvo organizmů (BIOCENÓZA) se vzájemnými vztahy a ovlivněné abiotickými složkami prostředí (EKOTOPem). Předpoklad: - na podobném ekotopu vznikne obdobná geobiocenóza

Ekosystém: Geobiocenóza Funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Geobiocenóza Společenstvo organizmů (biocenóza) se vzájemnými vztahy s abiotickými složkami prostředí (ekotopem) v konkrétní lokalitě.

prof. Alois Zlatník * 9.11. 1902 Dvůr Králové nad Labem + 30. 6. 1979 Brno „Výzkum přírody nelze bez ochrany přírody“ 1921-25: Přírodovědecká fakulta UK 1923-24: stáž v Montpellier u Braun-Blanqueta 1928: příchod na Lesnickou fakultu do Brna 1934: absolvent Lesního inženýrství Od roku 1925 - 1938 průzkum přirozených lesů na Podkarpatské Rusi První pokusy o vymezení vegetačních jednotek jakožto rámců produkce – počátek typologie Postupný oklon od fytocenologické školy a příklon k typologické škole V. N. Sukačeva

Během války tvorba vegetační mapy pro vodohospodářský plán (nedokončeno) Po roce 1945: výuka botaniky, fytocenologie, dendrologie, krátce i pěstění lesů, mikrobiologie, fytopatologie a anatomie dřeva, 1946: titul profesor 50. léta: Práce na první verzi typologického sytému. Zpracovány jednotky pro Karpaty i Čechy a Moravu 1956: učebnice Pěstění lesa – 1. verze systému pro území ČR 55 „skupin lesních typů“ V 60. letech spolupráce s Geografickým ústavem ČSAV v Brně 1966: tvorba biogeografických map – 2. verze systému pro území ČR 60 „skupin přírodních geobiocenóz“ 1976: Zprávy GÚ ČSAV – tabulka 244 „skupin typů geobiocénů“ 1999: Buček a Lacina: Geobiocenologie II – 170 jednotek (STG)

Zlatníkovi diplomanti doc. Ing. Jan Lacina, CSc. doc. Ing. Antonín Buček, CSc.

Květena ČR

Květena versus vegetace „Jen se smějte, smějte, pošetilé rostliny lidskému neštěstí. Styď se, hloupá květeno!“ (král Já I. 1954) Květena (flóra) Flora – staroitalská bohyně květů a jara = soupis druhů daného území (např. květena katastru Horní Lhoty) = publikace popisující druhy zájmové oblasti (např. Květena ČR) Vegetace (rostlinstvo) Z latinského vegetatio - růsti = fytocenózy daného území (např. lesní společenstva Brna a okolí)

Květena České republiky Celkem v ČR 3557 druhů (+ 609 ustálených hybridů) Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811. Nejvíce zastoupené čeledi (Kaplan 2012): Asteraceae (662 druhů), Rosaceae (316), Poaceae (275), Fabaceae (170), Brassicaceae (148), Cyperaceae (127), Lamiaceae (112), Caryophyllaceae (108) a Apiaceae (100) Nejvíce zastoupené rody (Kaplan 2012): Taraxacum (221 druhů), Hieracium s. l. (118), Rubus (127), Carex (87), Veronica (35) a Trifolium (34)

Kolik kde roste kytek? http://www.unesco.org/mab/doc/iyb/scConf/Barthlott.pdf

Květena České republiky – srovnání ČR: 3557 (Danihelka et al. 2012) Evropa: 12 500 (Witkowski et al. 2003) Mediterán: 25 000 (Schönfelder 2011) Karpaty: 3698 (Witkowski et al. 2003) Skandinávie: 3250 (Pohjolan 2005) Německo: 4142 (Wisskirchen a Haeupler 1998) Respublika Tuva: 2200 (Shaulo 2007) Kamčatka: 1100 (Jakubov a Chernyagina 2004) Island: 483 (Ministry of environment, Iceland 2001) Kanárské ostrovy 2100 (Schönfelder a Schönfelder 2002)

Květena České republiky Vyhláška 395/92 sb.: 485 druhů zvláště chráněných Druhy červeného seznamu: 1720 - vyhynulé a nevěstné – A: 156 (9,1%) - kriticky ohrožené – C1: 471 (27,4%) - silně ohrožené – C2: 357 (20,8%) - ohrožené – C3: 356 (20,7%) - vyžadující pozornost – C4: 380 (22 %) Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645.

Proč je naše květena relativně bohatá? Důvod 1: Geografická poloha Zóna opadavého listnatého lesa Rozhraní mezi oceanickým a kontinentálním klimatem Středoevropská vegetační oblast, ve které se stýkají druhy oblastí okolních mezní prvky – druhy na hranicích areálu www.sci.muni.cz/botany/chytry

Pozice ČR neovlivňuje jen druhovou diverzitu… destiláty pivo víno BRNO

Endemity ČR Malé zastoupení (48 druhů a poddruhů) Neoendemity (mladší 2,6 mil. let) (Kaplan 2012)

Sorbus sudetica foto: Petr Vít; zdroj: (Kaplan 2012) Dianthus moravicus biomonitoring.cz Sorbus sudetica foto: Petr Vít; zdroj: (Kaplan 2012) Campanula gelida www.botany.cz

Jeseníky – Petrovy kameny Lokalita dvou endemitů: Campanula gelida a Poa riphaea www.quido.cz

Proč je naše květena relativně bohatá? Důvod 2: Relativně pestrá geologická stavba i reliéf sestka-fm.cz

celkem 1454 druhů (víc než 1/3 flóry ČR) Proč je naše květena relativně bohatá? Důvod 3: velký podíl nepůvodních druhů celkem 1454 druhů (víc než 1/3 flóry ČR) - archeofyty (zavlečené před r. 1492): 350 (24%) - neofyty (zavlečené po r. 1492): 1104 (76%) Pyšek a kol. 2012: Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84:155–255.

Proč je naše květena relativně bohatá? Důvod 4: Tradice systematické botaniky; probádanost území - Viz pampelišky - Četná periodicky se opakující mapování (např. Natura 2000) - Nebývalá koncentrace kvalitních botaniků