PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE VY-32-INOVACE-PED-213 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. a 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: komunikace, interakce, verbální komunikace, neverbální komunikace, komunikace činem

jde o specifickou formu sociální komunikace výměna informací mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu cílem je formování osobnosti žáků důležitá je dvousměrnost (interakce) pohybu informací interakce = vzájemné působení je zaměřena na dosažení pedagogických cílů, mívá vymezený obsah, sociální role účastníků, komunikační pravidla odehrává se ve škole, v rodině, sportovních a zájmových zařízeních

v sociální interakci a komunikaci se projevují a formují znaky osobnosti, jako umění jednat s lidmi, společenský takt, ohleduplnost, vztah člověka k lidem předpokladem je, že účastníci jsou ve vzájemném vztahu každý účastník očekává od partnera aktivitu pedagogická komunikace je projevem osobnosti pedagoga

Struktura sociální komunikace Mluvčí – záměr sdělení – formulace sdělení – vlastní sdělení – posluchač – interpretace obsahu a záměru mluvčího – reakce posluchače Interakce učitel – žák učitel nepůsobí na celou třídu stejně s jednotlivými žáky jedná poněkud odlišně výuku nelze posuzovat jen podle výsledků, konečných produktů, nutno vidět i jakými postupy se k nim dospělo

výsledky žáka (výchovné, vzdělávací) záleží též na vztahu mezi ním a učitelem (učitelových postojích, očekáváních, nárocích, žákově zájmu, úsilí, schopnostech, vysvětlování příčin úspěchu a neúspěchu) průběh vzájemného působení = zpětná vazba

Principy interakce princip kooperace – spolupracuje s partnery princip maxima kvantity – řekni dost, ale ne více, než je nezbytné princip maxima kvality – nelži, neříkej nic, pro co nemáš dostatek důkazů princip maxima relevance – řekni to, co je v daný moment důležité a vhodné vzhledem k tématu, cílům, účastníkům princip maxima způsobu – vyjadřuj se jasně, srozumitelně, přesně, jednoznačně

Funkce pedagogické komunikace zprostředkovává společnou činnost účastníků – pracovní postupy zprostředkovává vzájemná působení účastníků – zkušenosti, postoje, emoce zprostředkovává osobní i neosobní vztahy prostředek k uskutečňování výchovy a vzdělávání – cíl, učivo, metody tvoří jednu z hlavních složek výchovně vzdělávacího systému – zajišťuje jeho fungování, vnáší do něj pohyb, vývoj, dynamiku, udržuje jeho stabilitu

Tři způsoby uspořádání prostoru: běžné frontální rozmístění žáků (tři řady a prostor učitele) rozsazení žáků do podkovy (možnost kontaktu) modulární (největší interakce učitele a žáka) informace které učitel žákům zprostředkuje mají 3 složky: kognitivní složka – ovlivňuje rozvoj poznávací stránky osobnosti (prostřednictvím předkládaných faktů, vyvozováním definic, řešením problémů, aplikací pravidel apod.)

afektivní složka – ovlivňuje rozvoj motivů k učení, posiluje utváření žádoucích postojů regulativní složka – slouží realizaci vyučování v souladu s předem vymezenými cíli zásady komunikace, měla by být: účelná pouze s pozornými posluchači připustit možnost nedorozumění neměla by postrádat humor neměla by být nástrojem ponižování a zesměšňování

má dvě formy: verbální komunikace (slovní – mluvená, psaná) nonverbální komunikace, komunikace činem (mimoslovní) Verbální komunikace nejčastějším prostředkem je řeč v mluvené podobě na jejím tvoření se podílejí tři mluvní orgány : ústrojí dechové, ústrojí hlasové, ústrojí artikulace

dech – správné dýchání je základním předpokladem dobrého mluvení dech – správné dýchání je základním předpokladem dobrého mluvení. Pro učitele je důležité hospodárné a vědomé řízení dýchání, které usnadňuje mluvní výkon hlas – má tři kvality (sílu, výšku, barvu), ty tvoří akustické vlastnosti hlasu. Pro učitele je velmi důležitá navíc ohebnost hlasu a jeho vytrvalost.

Paralingvistické prostředky řeči intenzita hlasu – změna hlasitosti, dynamiky slovního projevu v průběhu mluvení tónová výška hlasu – zejména „ výška “ hlasu a její změna v průběhu slovního projevu barva hlasu – je ovlivněna situací, prostředím, vyjadřuje momentální emocionální psychický i fyzický stav délka projevu – jde především o to, jak dlouho hovoří jednotliví žáci a jak dlouho hovoří učitel rychlost mluvního projevu – jedná se nejen o srozumitelnost obsahu, ale i schopnost rychlé změny ve vztahu ke konkrétní situaci

přestávky a pauzy v řeči – vyplývá z pedagogických dovedností ( jakou pauzu je vhodné vložit ) akustická náplň přestávek – pauza může být vyplněna tichem, ale i akustickým šumem. Obě eventuality mají své sdělovací určení přesnost řeči – didaktické přístupy vyžadují, aby se učitel dopouštěl co nejméně chyb, aby je také dokázal u žáků taktně opravovat. Jazykový projev učitele by měl být pro žáky vzorem způsob předávání slova – lze realizovat v souladu s komunikačními pravidly. Je závislý na sociálním klimatu ve třídě a na zvolené organizační formě výuky

zásady, jimiž se má řídit učitelova činnost během rozhovoru se žákem: vcítit se do stavu žáka respektovat osobnost žáka zaujímat autentický, opravdový postoj být konkrétní

Nonverbální komunikace je pohybovým chováním, v němž gesta, mimika, pozice těla a další výrazové prostředky významně propojujeme do smysluplných sdělení sdělování pohledy – nejčastější mimoslovní způsob, naučit se číst z pohledu žáků, pohledy spravedlivě rozdělovat mezi všechny žáky sdělování výrazem obličeje – (mimika) nejčastěji emocionální projevy, lze z nich rozpoznat psychický stav žáka

sdělování pohyby - (kinezika) pohyby signalizují duševní dění člověka (přešlapování, vrtění apod.) sdělování fyzickými postoji – (posturologie) funkce držení těla a konfigurace jeho částí sdělování gesty – je řazeno do kineziky, gesta mají sdělovací funkci. Učitel musí stále usilovat o sebekontrolu a sebepoznání při používání gest sdělování dotykem – haptika, vhodně zvolený dotyk může žáka ukáznit, povzbudit, získat. Nevhodným dotykem vzbudí učitel u žáka odpor

sdělování vzájemným přiblížením či oddálením –(proxemika) informuje, jaké jsou vzájemné vztahy mezi lidmi ve skupině. Prostorově se přibližujeme k těm lidem, ke kterým máme vřelý vztah a naopak. sdělování úpravou zevnějšku – je velmi významné v interakci učitel – žák. Zevnějšek předává žákům informaci o učitelově osobnosti

Komunikace činem to, jak se žáci a učitel k sobě chovají vyjadřují vzájemné postoje svým jednáním učitel svým chováním sděluje třídě, jak si jí váží, a totéž sděluje každému žákovi, s nímž vchází do kontaktu sociální evalvace – zvyšování hodnoty, učitelé jsou ke svým žákům otevření, respektují jejich práva, vyslechnou je sociální devalvace – snižování úcty k žákům, ironizování, výsměch, nezájem o skutečné řešení problému

POUŽITÉ ZDROJE: PRŮCHA, J.: Moderní pedagogika. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. 495 s. ISBN 80-7178-170-3 KALHOUS, Z. a OBST, O.: Školní didaktika. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 448s. ISBN 80-7178-253-X ČÁBALOVÁ, D.: Pedagogika. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-2993-0 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. 2.vyd. Praha: Portál, 1998. 328 s. ISBN 80-7178-252-1 Obrázková galerie Microsoft Office PowerPoint 2003 www.glassschool.cz