Státní účast v obchodních společnostech a podnicích a veřejná podpora
U jakých majetkových účastí je relevantní otázka veřejné podpory? Čl. 107 SFEU Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. …a co když jsou to „podniky“, které vlastní členský stát?
U jakých majetkových účastí je relevantní otázka veřejné podpory? …i na ně ustanovení o veřejných podporách dopadají Například Směrnice Komise 2006/111/ES definuje tzv. veřejný podnik: jakýkoli podnik, nad nímž může veřejná moc přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv vlastnictvím takového podniku, svou finanční účastí v něm nebo pravidly, jimiž je řízen. V podmínkách Ministerstva financí se tak jedná o: Obchodní korporace (zásadně akciové společnosti) Státní podniky
V jakých oblastech je při správě st. účastí veřejná podpora relevantní? V uplynulých letech se řešilo/řeší u několika korporací navýšení základního kapitálu THERMAL-F, a.s Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Státní tiskárna cenin s.p. (zatím ve stádiu úvah)
Kritérium soukromého investora Znakem podpory je selektivní výhoda, klíčové je kritérium soukromého investora Toto kritérium se formuluje a vyvíjí posledních cca 30 let Samostatná disciplína v rámci veřejné podpory Princip spočívá tom, že se testuje, zda by soukromý investor uskutečnil dotčenou operaci za týchž podmínek, jako se to chystá udělat stát jako akcionář/zřizovatel majetkové účasti Soukromým investorem není subjekt spekulující na rychlý zisk; za určitých okolností postačí to, že minimalizuje ztráty.
Kritérium soukromého investora U navýšení základního kapitálu byl tento princip zohledněn, nicméně soukromý investor je zpravidla virtuální ALE U podniků se státní účastí mohou nastat situace, kdy dochází k reálnému otestování zamýšlené transakce v tržním prostředí Konkrétní zkušenost – poskytnutí úvěrového rámce pro účely reorganizace
Transakce v reálném tržním prostředí Korporace na pokraji insolvence požádala trh o financování Sešly se dvě nabídky vesměs faktoringového charakteru Podnik se státní účastí nabídl úvěrový rámec Provedl ex ante analýzu Požádal o odpovídající zajištění Stanovil úrokovou sazbu odpovídající situaci společnosti a reflektující faktoringové nabídky
Transakce v reálném tržním prostředí Podnik se státní účastí je 20% akcionářem běžné obchodní korporace Uvažuje o divestici Nízká (netržní) prodejní cena při absenci nabídkového řízení je potenciální podporou Problém je eliminován odpovědností statutárního orgánu
Veřejná podpora vs. korporátní odpovědnost Při pořizování majetku naopak odpovědnost statutárního orgánu velí kupovat za co nejméně Zbytkový státní podnik má pozemky určené k činností státem vlastněné korporace; existuje privatizační rozhodnutí Korporace bude preferovat bezúplatný převod, ale musí se vypořádat s podporou Poskytovatel na druhé straně preferuje přímý prodej, méně výhodný pro korporaci a akcionáře
Děkuji za pozornost.