Vačnatí Anna Dominová 3.A

Úvod Absence placenty (vyjma bandikuta) Vakové kosti – u samic i vaky (pouze některé druhy) Mláďata se rodí ve velmi stadiu, zbytek vývoje probíhá ve vaku, kde se mládě živý matčiným mlékem Samice má dvě samostatné dělohy a dvě samostatné pochvy, přičemž za účelem porodu vzniká třetí – ta záhy zaniká Samci mívajídvouhrotýpenis Po dobu vývoje v děloze je zárodek vyživován žloutkovým váčkem Mláďata jsou kojena až po dobu jednoho roku Po dostatečném vyvinutí mládě dočasně opouští vak, vrací se však pro přísun živin a tělesného tepla

Řády Vačice (Didelphimorphia) Vačíci (Paucituberculata) Kolokolové (Microbiotheria) Kunovci (Dasyuromorphia) Bandikuti (Peremelemorphia) Vakokrti (Notoryctemorphia) Dvojitozubci (Diprotodontia)

1. řád: Vačice všežravci samičky jsou větší než samci nehty na západní polokouli chápavý ocas přizpůsobivé

Vačice vydří jako jediná má vaky u obou pohlaví žije poblíž vody vyskytuje se po celé Americe zadní nohy mají plovací blány voděodolný a uzavíratelný vak

2. řád: Vačíci výhradně v Jižní Americe hmyz, žížaly a drobní obratlovci převážně noční tvorové na obrázku je vačík rejsčí

3. řád: Kolokolové mají pouze jediný žijící druh Jižní Amerika

4. řád: Kunovci většina masožravých vačnatců se řadí ke kunovcům velmi drobní (od velikosti krysy až po kočku domácí)

Ďábel medvědovitý Tasmánie čeleď: kunovcovití

Vakovlk tasmánský vyhynulý Austrálie, Tasmánie, Nová Guinea vak u obou pohlaví čeleď: vakovlkovití

Vakomyš tlustoocasá Jižní Austrálie čeleď: kunovcovití

Vakorejsek čtyřprstý čeleď: kunovcovití

Mravencojed žíhaný znám jako numbat jihozápad Austrálie čeleď: mravencojedovití

5. řád: Bandikuti všežravci Austrálie a Nová Guinea

6. řád: Vakokrti nápadně podobní běžným krtkům (výraznější evoluce) vak i u samců zakrnělé zuby oči bez zornic a čoček živí se larvami aktivní ve dne i v noci, nad zemí i pod zemí

7. řád: Dvojitozubci největší z řádů (117 druhů) téměř všichni býložraví, někteří se však druhotně vrátili k hmyzu či jsou všežraví výhradně v Australasii původně zřejmě obyvatelé stromů, z nichž v průběhu evoluce někteří slezli (například většina klokanů)

Vakoplch drobný jihovýchod až jih Austrálie, Tasmánie hustý stromový porost nektar a pyl květů noční živočich

Possum medosavý živí se nektarem a pylem květů jeden z nejmenších vačnatců

Kuskus obvykle pouze jedno mládě u některých druhů chápavý ocas žijí na stromech Nová Guinea a Austrálie

Vakoveverka létavá blána je mezi natažena od posledního prstu přední končetiny k prvnímu prstu zadní noční tvor Austrálie (tropické lesy) živí se mízou eukaliptů

Koala medvídkovitý jedno mládě ročně (první půlrok je neustále ve vaku) živí se listy blahovičníku potravu tráví 16-18 hodin, pomalý metabolismus, hodně spí na začátku 20. st. téměř vyhubeni mozek je drasticky zmenšen (pouze 0,2 % hmotnosti)

Klokan obrovský žije v tlupách - jeden samec, 2 až 3 samice a mláďata většinou se rodí pouze jedno mládě pokud doj

Klokan rudý

Klokan skalní

Klokan stromový

Děkuji za pozornost