Počátky švýcarské reformace Mgr. Jiří Žilka

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.16 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou vzniku reformace ve Švýcarsku a činností prvních švýcarských reformátorů. Sleduje problematiku formování švýcarské reformace v 16. století. Soustředí se také na postižení významu reformace pro dějiny Evropy. Na příkladu novokřtěneckého hnutí ukazuje i odraz švýcarské reformace v českých dějinách. Materiál je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Obrazový materiál je vhodný jako pomůcka pro osvětlení a srovnání událostí. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Počátky švýcarské reformace

Švýcarská reformace Začala roku 1522 v Curychu vystoupením Ulricha Zwingliho Vznikla nezávisle na vystoupení Martina Luthera Hlavními postavami se stali Ulrich Zwingli a Jan Kalvín

Ulrich Zwingli 1484 – 1531

Křestní jméno psáno též Huldrych Studoval teologii v Bernu, ve Vídni a Basileji Později působil jako farář, kazatel a vojenský duchovní 1518 byl povolán do Curychu Zasazuje se o reformaci 1.

V Curychu patřil k nejbohatším měšťanům Od počátku podporován světskou mocí Byl obeznámen s Lutherovým vystoupením 1522 – na začátku postního období vystoupil před veřejností a pojídal klobásy Útočil tak na podstatu učení o roli skutků při spáse Tímto činem vyvolal debatu na téma spásné role skutků Se zásadou sola scriptura ukázal, že skutky nemají podstatu v Písmu svatém 1522-23 se stal duchovním správcem Curychu

Přijímal tři základní principy reformace sola scriptura (pouhým Písmem) odmítal transsubstanciaci Ježíš Kristus je podle Zwingliho reálně přítomen v eucharistii, ale nedochází k přepodstatnění sola fide (pouhou vírou) sola gratia (pouhou milostí)

Radikálněji pojímal křesťanské rituály a jejich roli v životě věřících Mši pojímal jako projev úcty k Bohu, nikoli jako prostředek ke spáse Ostře se vymezoval proti obrazům, sochám a ostatkům svatých Interpretoval eucharistii jako pouze symbolickou připomínku poslední večeře

Marburské náboženské rozhovory 1529 v německém Marburgu Jejich cílem bylo dosažení jednoty protestantských hnutí Hlavní pozornost byla zaměřena na rozhovor Luthera a Melanchthona s Zwinglim Rozhovor ztroskotal na rozdílném výkladu Večeře Páně Luther – stanovisko tělesné přítomnosti Krista ve svátosti Zwingli viděl ve Večeři pouze symbolický akt Výsledkem rozhovorů bylo 15 článků Ukazují těsnou blízkost německé a švýcarské reformace

2. Marburské náboženské rozhovory (dřevořezba, anonym, 1557)

Konflikt s katolickými kantony Zwingli začal své myšlenky šířit do ostatních kantonů Založil společenství několika kantonů a měst Proti nim se spojily katolické kantony 1529 první kappelská válka Bojovali na jedné straně Curych se svými spojenci a na straně druhé katolíci Válka nakonec neproběhla Curych slíbil, že nebude šířit reformaci mimo hranice

Myšlenky Zwingliho se šířily po Švýcarsku i do oblastí jižního Německa 1531 druhá kappelská válka Ulrich Zwingli umírá v bitvě u Kappelu Trvala méně než hodinu Přes 500 mrtvých Myšlenky Zwingliho se šířily po Švýcarsku i do oblastí jižního Německa

Novokřtěnci

Novokřtěnectví – anabaptismus Považují se za příslušníky tzv. radikální reformace U zrodu hnutí stáli tři muži Ulrich Zwingli za krátký čas se od hnutí distancoval Conrad Grebel (asi 1498 – 1526) Humanistický učenec Prosazoval myšlenku nesmyslnosti křtu nemluvňat Felix Manz (1498 – 1527) Odsouzen v Curychu k smrti utopením Stal se tak prvním novokřtěneckým mučedníkem

Učení Hlavní myšlenkou křest v dospělosti Zpočátku to bylo překřtění nových členů Do budoucna ale měly být děti novokřtěnců pokřtěny až ve věku, v kterém by byly plně schopny si uvědomit význam aktu a potvrzení své víry, které tímto křtem prokazují Důraz na morální a etické hodnoty náboženství Proti třídním rozdílům – pomoc bližním v nouzi Odmítání složit jakoukoliv přísahu Předpokládali brzký návrat Ježíše Krista na zem a konečné zúčtování – vyvolení (tedy novokřtěnci) se dostanou do ráje (tzv. chiliasmus)

Münsterská komuna Mnozí prvotní novokřtěnci věřili v použití násilí, aby pomohli přivést Nový Jeruzalém na zemi Obsazení Münsteru se pod vlivem očekávání konce světa odehrálo v letech 1533 – 1535 Město postupně ovládnuto novokřtěnci vedenými Janem Matthysem a později Janem van Leiden Jan van Leiden vybudoval nejprve čistě novokřtěnecké město s teokratickou vládou Vytvořil Radu dvanácti – nahradila volenou městskou radu Jediným zákoníkem se stala Bible (vykládaná Radou dvanácti) Zrušení soukromého vlastnictví Zrušeny peníze a začal fungovat směnný systém

Útisk obyvatel a růst moci Jana van Leiden Prohlásil se králem města Mnohaměsíční obléhání města vojsky münsterského biskupa Hladomor Město bylo dobyto a řada mužů včetně všech vůdců byla popravena Jan van Leiden byl popraven až v lednu roku 1536 Byl souzen a také po mnoha městech ukazován pro výstrahu Poprava se konala v Münsteru Jeho tělo a těla nejvěrnějších spolupracovníků byla vyvěšena v železných klecích (vyrobených speciálně za tímto účelem) a pověšena na věž kostela svatého Lamberta Klece jsou zde dochovány dodnes

3. Střed města s kostelem sv. Lamberta 4. Klece

Habáni Novokřtěnci dostali na Moravě lidové pojmenovaní habáni, pravděpodobně podle německého haushaben (mít domov) Také toufaři z něm. taufen "křtít„ Novokřtěnecké skupiny křesťanů žijící v komunitách na jižní Moravě a na Slovensku Známá je dodnes habánská keramika nebo víno z habánských sklepů Žili v komunitách ve společných domech V druhé polovině 16. století jich bylo dvacet až třicet tisíc

Závěrečné opakování Které osobnosti jsou považovány za hlavní postavy švýcarské reformace? Pokuste se vysvětlit učení o úloze skutků při spáse. Jak se k tomuto učení stavěli reformátoři? Tři principy reformace. Marburské náboženské rozhovory. Se kterými jmény je spojen vznik novokřtěneckého hnutí? V čem spočívá učení novokřtěnců? Pohovořte o münsterské komuně. Se kterými jmény je spojena? Kdo to byli habáni?

Zdroje AUTOR NEUVEDEN. wikimedia.org [online]. [cit. 30.1.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ulrich_Zwingli.jpg AUTOR NEUVEDEN. wikimedia.org [online]. [cit. 30.1.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marburger- Religionsgespr%C3%A4ch.jpg WÖLK, Rüdiger. wikimedia.org [online]. [cit. 31.1.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muenster,Prinzipalmarkt06.jpg WÖLK, Rüdiger. wikimedia.org [online]. [cit. 31.1.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muenster_Lamberti_Koerbe_6428.jpg

Literatura Dějiny zemí koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 315 s. ISBN 80-718-5096-9. KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, 2008. ISBN 978-802-5306-055. KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80-867-6143-6. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978-808-6761-701. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80-735- 8059-4.

Konec