Seminární práce - požadavky

Požadavky - téma pouze z moderních československých dějin úzce zaměřené a přesně vymezené 3 možnosti – člověk / místo / událost Např. příběh (člena) mé rodiny ve 20. století Např. příběh domu XY v proměnách času Např. květen 1945 / srpen 1968 v mé obci osobní vztah či zájem vlastní přínos, nové poznatky či interpretace využití archivních pramenů a metody orální historie – ideálně srovnání výpovědí pamětníků s písemnými prameny (kroniky, denní tisk…)

Příklady témat Válka mezi řádky aneb Deníky vojáků Velké války Protivínští rodáci v proměnách času Osvobození v roce 1945 z pohledu Zdeňka Jiříčka Z vyprávění mých praprarodičů Vorařství – zaniklé povolání Kamarýtové v 19. a 20. století Z historie školy v Přední Výtoni Kolektivizace v Úlehli

Vypsaná témata – maturitní práce 1. Vybrané kapitoly z historie Gymnázia J. V. Jirsíka (dle domluvy) 2. Příběh (člena) mé rodiny ve 20. století 3. Názvy ulic v mém městě (obci) a jejich proměny v průběhu 20. století 4. Události roku 1945 v mém městě (obci) pohledem kroniky, denního tisku a pamětníků 5. Události roku 1968 v mém městě (obci) pohledem kroniky, denního tisku a pamětníků 6. Komunistická propaganda v denním tisku po roce 1948 7. Volnočasové aktivity československé mládeže v období normalizace

Požadavky - termíny 1 hodina semináře / měsíc – společná diskuse o postupu práce, rady a doporučení Do konce října 2018 – výběr tématu, vyhledání relevantních zdrojů Do Vánoc 2018 – odevzdání první kapitoly / teoretické části práce – součást klasifikace za první pololetí Únor – březen 2019 – školní přehlídka SOČ (nejlepší práce) Do konce května 2019 – odevzdání výsledné práce – součást klasifikace za druhé pololetí

Postup práce Výběr tématu – osobní zájem či vztah Heuristika – vyhledání pramenů a literatury, zjištění předchozího (ne)zpracování tématu Upřesnění tématu, stanovení cíle výzkumu Seznámení s dosavadním stavem poznání – podklad pro teoretickou část (kapitolu) práce AŽ POTÉ vlastní výzkum – práce s prameny, rozhovory s pamětníky atd. Interpretace výsledků, srovnání pramenů s odbornou literaturou i mezi sebou navzájem AŽ POTÉ psaní praktické části práce Tvorba formální stránky práce, pozor na pravopis a stylistiku – důsledně užívat odborný styl Prezentace práce, případně účast v soutěžích

Požadavky - forma Podle pokynů pro vypracování maturitní práce (viz studuj.gjvj.cz – sekce Maturity) Rozsah minimálně 15 stran textu (bez úvodních formalit, seznamu zdrojů a příloh) Číslování stran od úvodu Písmo Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5, tučné nadpisy Text zarovnaný do bloku

Požadavky - struktura Úvodní část: Titulní list – obsahuje text: Gymnázium J.V. Jirsíka, České Budějovice, Fráni Šrámka 23 Název práce Seminární práce jméno a příjmení autora měsíc a rok dokončení práce. Anotace (abstrakt) – stručnou formou (doporučení: 5–10 řádků) čím se práce zabývá, co je jejím cílem, jak je zpracována Čestné prohlášení – obsahuje text: „Prohlašuji, že předloženou práci jsem vypracoval samostatně, pouze za užití literatury uvedené v závěru práce.“, datum a váš vlastnoruční podpis. Poděkování (nepovinné) Obsah (na samostatné stránce) – vygeneruje se automaticky nakonec

Požadavky - struktura Vlastní práce: Úvod – 1. kapitola: vymezení tématu práce, zdůvodnění výběru tématu, cíle a metody práce, klíčové zdroje Hlavní část – rozdělená do kapitol, maximálně 3 úrovně Závěr – poslední číslovaná kapitola: vyvození závěrů, zkušeností, hodnocení, shrnutí Seznam použitých zdrojů (literatura) – očíslovaný seznam uvést na konci textové části na samostatné stránce Seznam příloh a přílohy – obrazové dodatky, fotografie, mapy, tabulky, přepsané rozhovory s pamětníky apod. Přílohy budou číslovány samostatně od 1 (nečíslují se stránky, ale přílohy: „Příloha č.1.“)

Závěr práce – nevhodná varianta Během práce jsem se hlavně naučil pracovat s orální historií, což se mi bude na vysoké škole rozhodně hodit. Vést rozhovor rozhodně není snadné a to jsem to měl zjednodušené díky příbuzenskému vztahu s narátorem. Celkově bych zhodnotil orální historii jako velice přínosnou, ale bohužel postupem času se více zaměřující na novodobější dějiny, jelikož pamětníci z první světové války již nejsou a pamětníci z druhé světové bohužel též odcházejí. Ale dokud to jde, přináší nám orální historie svědectví těchto lidí, která jsou mnohdy zajímavější než většina knih o daných obdobích. Hlavně jsem se naučil plno praktických věcí, jako nenatáčet rozhovor na mobil se slabou baterií a radši investovat do diktafonu. Dále jsem zjistil, co předcházelo událostem v roce 1968, což pro mě bylo velice přínosné, jelikož na střední škole se většinou k tomuto tématu ani pořádně nedostaneme a filmová zpracování nenabízejí politické machinace v zákulisí. Dalším rozhodně přínosným se pro mě stala práce v Microsoft Word, která se mi bude hodit i na vysoké škole při vypracovávání bakalářských prací.

Závěr práce – vhodná varianta Seminární práce si kladla za cíl vysledovat proměny názvů ulic ve městě Volyni v letech 1914-1945. Jejich vývoj se snažila zasadit do obecného historického kontextu a do souvislosti s dějinami města v příslušném období. Pramennou základnu tvořily především zápisy ze zasedání městské rady a obecního zastupitelstva ve Volyni, doplněné o údaje v městské kronice. Získané informace však byly velmi stručné a ne vždy odpovídaly na otázky, proč bylo nové pojmenování uděleno nebo z jakého důvodu nebyl navrhovaný název schválen. Autorovi tak často nezbývalo než vytvářet pouhé hypotézy. Zvolené téma nebylo v seminární práci zcela vyčerpáno. Ve strakonickém okresním archivu mohou být uloženy např. plány města, zápisy z jednání komise pro pojmenování ulic při městské radě či záznamy o přejmenování roku 1921, jež se mi zatím nepodařilo nalézt. Dále by bylo zapotřebí zjistit více informací o osobách, které podávaly návrhy nových uličních názvů (např. jejich politické smýšlení, náboženské vyznání apod.). Zajímavé by také bylo zabývat se tím, zda a jak byly ulice označeny Seminární práce představuje první zpracování zvoleného tématu. Může být přínosná pro obyvatele Volyně se zájmem o dějiny města či pro čtenáře zajímající se o názvy ulic a jejich proměny v různých historických obdobích.

Požadavky - citace Proč citujeme? Přímé citace – uvozovky nebo kurzíva, doslovný přepis cizího textu nebo sdělení, odkáže se číslem zdroje do závěrečného soupisu a uvede se přesná stránka, z níž byla citace převzata Nepřímé citace – bez uvozovek či kurzívy, volné parafrázování cizího textu nebo sdělení, odkáže se číslem zdroje do závěrečného soupisu

Požadavky - citace http://www.citace.com/ - generátor citací dle požadované normy ČSN ISO 690. Vzor: PŘÍJMENÍ, Křestní jméno. Název. Místo vydání: Vydavatel, rok vydání. ISBN AUTOR(pokud existuje). Název webové stránky. Název článku [online]. Datum uveřejnění (aktualizace). Dostupné z http://celý odkaz   Příklady: NOVÁK, František. Skenery. Praha: Fortuna, 2005. ISBN 82-1111111-58-6  SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Dokumenty a legislativa [online]. 2012. Dostupné z http://www.senat.cz/dokumenty

Na co si dát pozor Psaní přímých řečí a uvozovacích vět: Jan Novák vzpomíná: „Šli jsme tehdy z hospody.“ „Šli jsme tehdy z hospody,“ vzpomíná Jan Novák. „Šli jsme tehdy z hospody,“ vzpomíná Jan Novák, „a potkali jsme Pepu.“ „Odkud jsme tehdy šli?“ ptá se Jan Novák. „Z hospody jsme šli!“ vzpomene si. Nepsat krátká slova (předložky, mezery) na konce řádků – použít pevné mezery (klávesová zkratka Shift – Ctrl – mezerník) Za slovem viz nepsat tečku

Na co si dát pozor Citování internetových zdrojů – včetně názvu stránky (příp. autora textu), data citace, linku Ústav pro studium totalitních režimů. Povinné dodávky aneb hlavní nástroj perzekuce rolníků [online]. 2008-2014 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/povinne-dodavky Citování archivních zdrojů – název archivu, pobočka, název fondu, inventární číslo, číslo knihy / kartonu, přesné označení pramene včetně data SOkA Strakonice, AM Volyně, Schůze městské rady 1924-1944, inv. č. 374, sign. II A II, kart. 44, Protokol o zasedání obecního zastupitelstva města Volyně dne 25. 7. 1871. Podepsaný souhlas pamětníka se zveřejněním (vzory – publikace Miroslava Vaňka) – do příloh

Prezentace 1. Ve formátu ppt, pptx. 2. Číslovat stránky/listy prezentace. 3. Videopřílohy - interaktivní (případně je dodat jako přílohy na CD/DVD). 4. Grafické požadavky: přehledné členění textu + 18, 24 bodů velké písmo, nejlépe černé (písmo Arial) + kontrastní barvy + obrázky + grafy + schémata 5. 1. stránka – Název práce + jméno a příjmení třída + měsíc a rok dokončení práce + název školy. Úprava vlastní, podle vzoru pro textovou část. 6. Poslední strana – „Děkuji za pozornost“ + jméno a příjmení. Případně Použité zdroje použité v prezentaci (pokud není na samostatném listu).

Doporučení k obhajobě Vyzkoušet si čas obhajoby – max. 10 minut Představit se, mluvit spisovně Na začátku představit téma práce, důvod výběru, vytčené cíle a strukturu textu, s jakými problémy se autor potýkal a z čeho čerpal (např. uvést pamětníky) Proložit prezentaci zajímavými citáty a fotografiemi (s popisky) Zhodnotit přínos práce, naplnění vytčených cílů, možnosti dalšího bádání a rozšíření práce Na předposlední slide uvést nejdůležitější zdroje, na posledním poděkovat za pozornost a uvést jméno

Děkuji za pozornost!