Měření subjektivní kvality života a míry zotavení Pilotní měření pomocí aqol-8D a RAS – 22 na chráněném bydlení Mgr. Petr Vítek (vedoucí služby chráněné bydlení) Ing. Zdeněk Heřt (peer konzultant na chráněném bydlení)

Bona, o.p.s. 20 let práce s lidmi s duševním onemocněním v Praze kapacita chráněného bydlení – 57 míst (od ledna 2019 68 míst) kapacita Podpory samostatného bydlení – přes 40 míst v tréninkových bytech kapacita Tréninkového zaměstnávání – přes 50 chráněných pracovních míst touha zkvalitňovat péči o lidi se zkušeností s onemocněním psychotického okruhu peeři v každé službě, podpora v participativním přístupu lidí využívajících službu CHB revize zavedených pravidel, deinstitucionalizace CHB, recovery metodika práce s lidmi s duální diagnózou od ledna 2019 přesun části PSB na Prahu 4, úvaha o přerodu na CDZ rozšíření CHB o 9 míst v tréninkových bytech zavedení multidisciplinarity do týmů PSB a CHB, IPS do Pracovní rehabilitace ladění spolupráce s CDZ pro Prahu 8 a Prahu 9 revize práce se zájemci o službu CHB – snaha o schůzky na odděleních PN Bohnice, výborná spolupráce s oddělením 4 (Psychosociální rehabilitace) snaha o postupné zavádění nástrojů měření kvality sociálních služeb

Má to smysl měřit? hluboce jedinečný proces vs. potřeba ho zachytit individuální příběh klienta a jeho jedinečnost vs. snaha nalézt obecnější principy zachytitelnost psychických procesů a stavů – je nutná pokora? subjektivní pohled člověka vs. „objektivní“ zachycení zvenčí riziko zkreslení výzkumů duševního zdraví – snaha zavděčit se statistické odchylky jako majáky naděje vs. běžná součást onemocnění dobré stanovení výzkumné otázky a interpretace jako východisko?

Východiska výzkumu dlouhodobé zapojení peera ve službě školení kolegů v procesu zotavení intuitivní pocit, že se velkému množství lidí u nás ve službě daří na cestu minimálně vykročit nebo o tom uvažují vnímají to i samotní lidé? zlepšuje se jejich kvalita života? je to srovnatelné s jinými službami? můžeme se od sebe učit dobrou praxi? co v procesu zotavení u lidí v naší službě pomáhá a co mu naopak brání?

Výzkum na chráněném bydlení proces sběru dat (42 klientů z 57 celkových) limity – počet lidí, zobecnitelnost souvisí zotavení s kvalitou života? zvolené faktory – práce s literaturou a vlastní zkušenost pohlaví, věk zaměstnání, užívání návykových látek svéprávnost, kontakt s rodinou počet měsíců ve službě, poměr měsíců strávených na CHB a v PN

Použité dotazníky – aqol-8d + ještě jeden list --> délka vyplňování, příliš textu, zachycení více domén

Použité dotazníky – aqol-8d a ras 22 Problematické formulace „I když se o sebe nezajímám, ostatní se o mě zajímají.“ a „I když já sám v sebe nevěřím, druzí lidé ve mně věří.“

Souvisí zotavení dle ras-22 s kvalitou života dle aqol-8D? Souvislost mezi RAS-22 a AQoL-8D Souvislost mezi RAS-22 a Fyzickou dimenzí AQoL-8D Souvislost mezi RAS-22 a Psychosociální dimenzí AQoL-8D

S čím konkrétně v rámci kvality života souvisí zotavení dle ras-22? Dimenze Sebedůvěra a naděje RAS-22 a Fyzické dimenze AQoL-8D Dimenze Sebedůvěra a naděje RAS-22 a Psychosociální dimenze AQoL-8D Dimenze Osobní cíle a úspěch jen s Radostí a Zvládáním obtížných situací; Dimenze Spolehnutí se na druhé pouze s Radostí Dimenze Ochota požádat o pomoc s žádnou z dimenzí AQoL-8D

S čím konkrétně v rámci kvality života souvisí zotavení dle ras-22? Dimenze Symptomy nedominují mému životu v RAS-22 a Fyzické dimenze AQoL-8D Dimenze Symptomy nedominují mému životu v RAS-22 a Psychosociální dimenze AQoL-8D

Vliv jednotlivých faktorů na míru zotavení dle ras-22 pohlaví věk svéprávnost zaměstnání počet měsíců ve službě CHB poměr měsíců strávených na CHB a v PN kontakt s rodinou Výsledky Mann-Whitneyho testu (U = 106; z = -2,65; p = 0,008; r = - 0,41) prokázali signifikantní rozdíl z hlediska subjektivního vnímání míry zotavení měřenou dotazníkem mezi lidmi, kteří jsou v kontaktu s rodinou a těmi, kteří s ní v kontaktu nejsou.

Souvisí vztah k užívání návykových látek s mírou zotavení dle ras-22? malý vzorek, spíše tendence signifikantní rozdíl v míře zotavení mezi lidmi bez zkušenosti s nadužíváním návykových látek, lidmi se zkušeností v minulosti a těmi, u nichž se jedná o aktuální téma - Kruskal-Wallisův test (H (2) = 6,82; p = 0,033) a následně Man-Whitneyho testy - mezi lidmi bez zkušenosti s návykovými látkami a lidmi s aktuální zkušeností jsme nalezli signifikantní rozdíl z hlediska subjektivního vnímání míry zotavení měřenou dotazníkem RAS-22, U = 29; z = - 2,53; p = 0,011; r = - 0,46

Tak co, má to smysl? aneb pojďme do Diskuse možnost vrátit do přímé práce s jednotlivými klienty? opakované měření – bude změna? a o čem to bude svědčit? můžeme se srovnávat mezi sebou? Se sebou samými?

Děkujeme za udržení pozornosti navzdory celkové únavě z konference a přejeme klidnou cestu domů… 