Kůrovcová situace v NPŠ v roce 2009 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

Celkové aktuální množství evidovaných „holin“ v lesních porostech Správy NPŠ je 550 ha, z toho je však cca 220 ha v bezzásahových lesních porostech II. zón (plochy s ponechaným polomem). Plocha holin určených pro práci s přirozenou a umělou obnovou tedy aktuálně (konec 2008) činí cca 330 ha. Holiny vzniklé v roce 2009 budou předmětem evidence po ukončení těžebních prací. 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

    Celkové plocha porostů se soušemi je 1859 ha (stav z léta 2008), z toho je však cca 800 ha již s přirozenou obnovou. 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

NPŠ – KŮROVEC A OCHRANA PŘÍRODY 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

Žlutá barva - režim C(A0) – území jsou „ponechána samovolnému vývoji“ Modrá barva - režim A: usměrňující zásahy jsou výjimečné a časově omezené Režim B – (bílá barva) území s dlouhodobě uplatňovaným managementem režim C (žlutá barva) 15 382 ha 22,6 % režim A (modrá barva) 6 440 ha 9,5 % režim B (bílá barva) 46 242 ha 67,9 % 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

NPŠ – KŮROVEC A OCHRANA PŘÍRODY PROČ SAMOVOLNÝ VÝVOJ ? Zřizovací právní předpis NPŠ: Nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany, ze dne 20. 3. 1991 Poslání národního parku dle zřizovacího předpisu: Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

NPŠ – KŮROVEC A OCHRANA PŘÍRODY PROČ SAMOVOLNÝ VÝVOJ ? - zařazeny jsou nejcennější části území NP, lesní porosty kde se vyskytují zonální smrčiny především 8. a 7. LVS, azonální lesní porosty rašelinných, oglejených a podmáčených stanovišť; - charakteristickým fenoménem území jsou rašeliniště ( zařazena většina šumavských lokalit chráněných v rámci Ramsarské úmluvy) - rozsáhlé a nejdůležitější lokality přírodních stanovišť NATURY 2000, včetně prioritních typů. Významný je především podíl 91D0* – rašelinných lesů, 7110 – aktivní vrchoviště, 7140 - přechodových rašelinišť a třasovišť, v území s režimem C se také nachází část 9410 horských acidofilních smrčin (zejm. nejvýznamnější „pralesovité“ zbytky horských smrčin) 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

Rašelinný les (91D0) – příklad chráněného šumavského fenoménu Nezapojené porosty břízy, borovice a smrku na rašelinných půdách. Bylinné patro je nezapojené, tvoří ho zejména keříčky kyhanky, vřesu a rojovníku. Významnou úlohu hrají mechorosty, které pokrývají 50-100% půdního povrchu. Dominantním mechem jsou rašeliníky. Rašelinné lesy se vyskytují ve srážkově bohatších oblastech, v podmáčených rovinatých polohách nebo v mírných terénních sníženinách, kde hladina podzemní vody alespoň po část roku stagnuje těsně při povrchu půdy. 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda

  Péče o lesní ekosystémy v NPŠ probíhá diferencovaně. V zásahových územích jsou realizována pěstební opatření nebo opatření ochrany lesa proti lýkožroutu smrkovému. V těchto územích převažují  lesy výrazněji ovlivněné předchozím lidským hospodařením (změna druhové skladby – převažující zastoupení smrku na úkor jedle a buku, stejnověkost lesních porostů, ochuzená prostorová výstavba lesa). Krátkodobým cílem aktivních opatření je zabránit velkoplošným rozpadům lesa vlivem přemnožení lýkožrouta smrkového s ochranou lesa sousedních vlastníků a postupná přeměna kulturních lesů na lesy přírodě blízké s pestrou druhovou skladbou a prostorovou strukturou odpovídající původním společenstvům. Bezzásahová území jsou v přesně plošně vymezených částech národního parku (cca čtvrtina území) ponechávaná bez aktivního lidského obhospodařování. 3.12.2018 Ing. Petr Kahuda