PLACENTÁLOVÉ ZAJÍCOVCI

ZAJÍCOVCI Jsou řádem savců obsahující dvě čeledi: pišťuchovité a zajícovité. Zajícovci žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, do Austrálie. Všechny druhy žijí na zemi a jsou býložravé. Podobají se hlodavcům. Podobně jako hlodavci mají dobře vyvinuté řezáky, které rostou po celý život jedince. Řezáky jsou ale pokryté sklovinou po celém povrchu zubu, na rozdíl od hlodavců, kteří mají sklovinu pouze na předním povrchu řezáku. Všichni zajícovci jsou typickými býložravci a tomu mají také přizpůsobenou trávicí soustavu s nadměrně velkým slepým střevem. Divokým předkem králíka domácího je králík divoký , kterého domestikovali již v období starověku. Zástupci čeledi pišťuchovití jsou téměř všichni ohroženými druhy a jejich chov v zajetí je velmi vzácný. Za zmínku stojí pišťucha stepní, která se jako jediná z pišťuch vyskytuje i na území Evropy. Zajíci mají velkou rozmnožovací schopnost a v prostředí bez přirozených nepřátel se rychle stanou invazním druhem.

PIŠŤUCHY Mají krátké uši, nemají ocas a jsou velmi čilé. I když jsou pišťuchy příbuzné králíkům, vypadají spíše jako morčata. Obývají odlehlé části stepi, hor Asie a Severní Ameriky. Tvoří kolonie, které jsou od sebe vzdáleny v závislosti na množství vhodné potravy. Jelikož jsou tyto oblasti velmi nehostinné, pišťuchy si dělají zásoby potravy ze sušených rostlin. V zimě se neukládají k zimnímu spánku, ale žijí ve svých norách a jeskyních, kde se živí tím co nastřádaly během léta. Mají vazby k určitému revíru, a ten který je chráněný označují sekretem pachových žláz. Podle toho, kde se pišťuchy vyskytují, mají také název, např. pišťucha kazašská, tibetská, horská apod. I přesto, že jsou tato zvířata méně známá, pišťucha velkouchá je nejvýše žijícím savcem na světě, protože žije v oblasti Himáláje, a to ve výšce okolo 6000 m.

ZAJÍC POLNÍ Je hojný druh, jeho přirozeným biotopem jsou otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů aj., kde je díky svému hnědému zbarvení velmi dobře zamaskován. Zajíc polní dorůstá 50 - 70 cm a dosahuje hmotnosti mezi 2,5 - 6,5 kg. Je velmi zdatným běžcem, běhá běžně 40 km/h a v nebezpečí až 74 km/h a dobře kličkuje. Protože má přední nohy oproti zadním krátké, je rychlejší při běhu do kopce, než dolů. Má dlouhé uši, na koncích tmavé. Zajíc polní žije samotářsky, v malé hloučky se zajíci sdružují jen v době páření. Mláďata se rodí plně osrstěna a na rozdíl od mláďat králíka divokého vidí. Každá zaječka za rok odrodí 7 až 10 zajíčků. Mnoho z nich však uhyne, a tak za rok přežijí jen 2 až 4. Je býložravý, přes léto požírá zejména různé byliny, zbytky plodin po sklizni, přes zimu okusuje i větve a na jaře vyhledává také mladé pupeny. Své území si značkuje sekretem. Mezi jeho přirozené predátory patří zejména orli a masožraví dravci, např. lišky nebo vlci. Díky novým zemědělským postupům na území mnoha evropských států jeho populace v minulých letech drasticky poklesla. Dříve docházelo k jeho přemnožení, hustota byla až 2000 zajíců na 1000 hektarů a dovedl tak působit velké škody zemědělcům.

ZAJÍC BĚLÁK Jeho nejznámějším příbuzným je zajíc polní. Zajíc bělák žije na území severní části Evropy, Asie a Ameriky. Tento odlehle žijící druh, nenápadný, nenáročný a nepředvídatelně se chovající, může stejně dobře žít v různé nadmořské výšce v lesích jako v prostředí nejvyšších alpských hor, někdy i nad hranicí 3000 m n. m. Zajíc bělák nejčastěji váží asi 2,5 kg. V létě má tento zajíc šedohnědou srst, ale z příchodem zimy se jeho srst změní na zářivě bílou. Jedině jeho hnědé oči a nos a černé konce uší tehdy umožňují, aby ho dobře znalý člověk objevil na sněhu. Jeho končetiny jsou přizpůsobeny pohybu na sněhové pokrývce. Zadní končetiny jsou opravdové sněžnice, tlapky jsou značně dlouhé, prsty hustě ochlupeny i po stranách a na dolní straně a i tlapky jsou ochlupené. Zajíc bělák si nehloubí noru. Nocuje např. pod kmenem spadlého stromu nebo mezi balvany. Zajíc bělák je aktivní v podstatě až pozdě večer a k ránu během celého roku. Zajímá ho jako potrava skoro vše, tráva, horský jetel, kapradiny, větvičky, listy a pupeny různých dřevin.

KRÁLÍK DIVOKÝ Též králík evropský je původně jihoevropský druh králíka. Ve své původní domovině je jeho populace decimována, naproti tomu však byl dovezen do řady nových zemí, v některých s vyloženě katastrofálními následky. V Austrálii je považován za jeden z nejhorších invazních druhů a snaha o kontrolu jeho populace odčerpává obrovské sumy ze státních rozpočtů. U nás jeho stavy zredukovala infekční myxomatóza. Dosahuje velikosti 40-50 cm, ocásek je do 7 cm délky, váží do 2 kg. Uši i nohy má oproti zajícům krátké. Patří k hrabavým zvířatům, přední nohy má silné. Žije v koloniích a své území provrtává množstvím králičích nor. Má obrovské rozmnožovací schopnosti, samice vrhá 3-5× ročně 6 až 12 mláďat. Mláďata jsou 10 dní po narození slepá. Jsou to býložravci. Existují vyšlechtěná plemena králíků chovaná v malochovech pro maso či jako domácí mazlíčci.

KRÁLÍK DOMÁCÍ Je domestikovaná forma evropského králíka divokého. Už staří Římané chovali divoké králíky v tzv. leporáriích a jejich maso považovali za pochoutku. Dnes je uznáváno asi 100 plemen králíků. Králíci jsou domácím zvířetem, které lze poměrně snadno chovat v malochovech pro maso, bílé králičí maso obsahuje v porovnání s ostatními domácími zvířaty nejméně cholesterolu. Zakrslá plemena jsou pak oblíbeným zvířetem chovaným jako společníci, hlavně v městských bytech. Zajímavost: Pokud samice příliš ztloustne, přichází přechodně o schopnost mít mláďata. Zhubnutí, které vede k obnovení možnosti březosti, se dosáhne tak, že tlustá samice přejde na dietu, např. v drobnochovech se této samici dává jen voda a seno.

KRÁLÍK ZAKRSLÝ Je forma králíka domácího, která byla vyšlechtěna v Anglii. Všechna plemena zakrslých králíků jsou vzrůstem menší a hmotností nižší než ostatní domácí králíci. Standardní zakrslý králík má váhu 1 až 1,5 kg. Zakrslí berani jsou mohutnější, váží 1,5 až 2 kg. V současnosti existuje velké množství plemen zakrslých králíků a v rámci plemen velké množství barevných kombinací. V České republice patří mezi plemena uznaná jako zakrslá plemena Zakrslý hermelín, Zakrslý barevný, Zakrslý strakáč, Zakrslý rex, Zakrslý liščí, Zakrslý saténový a Zakrslý beran.

POUŽITÉ ZDROJE Savci - Přírodověda.cz: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Savci - Přírodověda.cz:. Dostupné z WWW: <http://sga.bf.jcu.cz/prirodoveda/savci/illustrations/PistuchaPika.jpg>. Zvířátka a my: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Zajícovci | Zvířátka a my:. Dostupné z WWW: <http://nd01.jxs.cz/182/410/2345efa220_13576368_o2.jpg>. Blog.cz: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. PišŤUcha | lussy a zvířata:. Dostupné z WWW: <http://www.tierpark-goerlitz.de/images/ochdau_001_Schild.jpg>. Přírodou - hlavní strana: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Přírodou - Foto - pišťucha horská:. Dostupné z WWW: <http://poutnik2.sweb.cz/foto/prirodou/c9/pc9-pistucha-horska.jpg>. Vítáme Vás na stránkách Mysliveckého sdružení Viničné Šumice - Kovalovice: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Stránka bez názvu. Dostupné z WWW: <http://www.myslivci-vsk.cz/obrazek/2/zajic-polni/>. Kreisjagdverband Weilheim e.V.: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Feldhase:. Dostupné z WWW: <http://www.jagd-weilheim.de/media/images/pics/feldhase1.jpg>. Svět zvířat: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Zajíc | Svět zvířat:. Dostupné z WWW: <http://nd03.jxs.cz/041/401/09d5dca557_61762868_o2.jpg>. Nachrichten und aktuelle Informationen aus Politik, Wirtschaft, Sport und Kultur - WELT ONLINE: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Naturfotografie - Nachrichten Wissenschaft - WELT ONLINE:. Dostupné z WWW: <http://www.welt.de/multimedia/archive/00941/wildfife_schneehase_941938a.jpg>. Tiersammlung des Kollegium St. Fidelis: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Schneehase:. Dostupné z WWW: <http://www.kollegistans.ch/schulhaus/Tiersammlung/Bilder/Schneehase.jpg>. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. BioLib - Oryctolagus cuniculus (králík divoký) - Obrázek:. Dostupné z WWW: <http://www.biolib.cz/IMG/GAL/24877.jpg>. Elektrické ohradníky Olli | www.elektricke-ohradniky.cz | Zemědělské potřeby M+S s.r.o.: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Elektrické ohradníky pro králíky a zajíce, králičí sítě | Zemědělské potřeby M+S s.r.o.:. Dostupné z WWW: <http://www.elektricke-ohradniky.cz/obrazky/pro-kraliky-2.jpg>. Dary přírody Jarmily Teplíkové: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Dary přírody Jarmily Teplíkové:. Dostupné z WWW: <http://jaruna7.bloguje.cz/img/kralik1.jpg>. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. BioLib - Oryctolagus cuniculus f. domesticus (králík domácí) - Obrázek:. Dostupné z WWW: <http://www.biolib.cz/IMG/GAL/113316.jpg>. StRáNky O vŠeM cO VáS nAPaDnE :))))): [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Králík domácí | StRáNky O vŠeM cO VáS nAPaDnE :))))):. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7f/Kr%C3%A1l%C3%ADk_novoz%C3%A9landsk%C3%BD_b%C3%ADl%C3%BD.jpg>. Něco k zakrslým králíkům | Yarisčin blog: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Zakrslí Králíci « Rubrika | Yarisčin blog:. Dostupné z WWW: <http://nd05.jxs.cz/176/430/9b0c230a16_78298957_o2.jpg>. Lavoisin: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Obrázky zakrslých králíků | Lavoisin:. Dostupné z WWW: <http://nd04.jxs.cz/080/756/7ca0dce4dc_68322191_o2.jpg>. Zakrslí králíčci: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Zakrslí králíčci:. Dostupné z WWW: <http://files.zakrsli-kralicci.webnode.cz/200000011-877d188770/3470-800.jpg>. Lavoisin: [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Obrázky zakrslých králíků | Lavoisin:. Dostupné z WWW: <http://nd04.jxs.cz/694/110/f23eaf5b8a_68321778_o2.jpg>. JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8.Olomouc: Prodos, 1999. 128 s. Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: <http://www.wikipedia.cz