Úvod do literatury. Jazykové prostředky, literární druhy a žánry Název školy Základní škola a mateřská škola Libchavy Název a číslo projektu EU peníze pro ZŠ Libchavy CZ.1.07/1.4.00/21.3403 Číslo a název klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu: Úvod do literatury. Jazykové prostředky, literární druhy a žánry Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_14_2 Autor: Mgr. Hana Pleváková Datum vytvoření: 15. 7. 2013 Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. - 9. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Tematický okruh: Literatura Téma: Druh učebního materiálu: Prezentace Potřebný čas pro výuku DUM: 15 - 25 min Anotace / Metodický list: Prezentace žákům poskytuje informace o jazykových prostředcích, literárních druzích a žánrech. Je vhodná pro seznámení s učivem i pro opakování. V rámci prezentace jsou úkoly pro žáky, na které žáci odpovídají ústně. Na snímku (následujícím po zadání úkolu) je vždy odpověď. Prezentaci lze využít pro projekci na interaktivní tabuli, přes datový projektor ad. Potřebný čas pro výuku je závislý na rychlosti odpovědí žáků.
Jazykové prostředky, literární druhy a žánry Úvod do literatury Jazykové prostředky, literární druhy a žánry
Jazyk: Autor volí a využívá vhodných slov pro dané téma (knihu). Např. téma lásky – vhodná slova? – doplní žáci (ústně), téma války – vhodná slova? – doplní žáci (ústně). Volba a využití vhodných slov = jazykové prostředky Základ – spisovná čeština. Vhodné pro některá témata: nespisovný jazyk (vulgarismy, nářečí, slang, argot, obecná čeština). Úkol pro žáky (ústně, poté písemně): Kde se používá slang? Co je to vulgarismus? Kde se používá argot?
Odpověď: Slang – používá určitá skupina lidí (např. školní slang – třídnice, děják, zemák atd., lékařský slang – erzeta = Rychlá záchranná služba atd.) Vulgarismus – sprosté, hrubé, nespisovné slovo, urážka Argot – používají vězni (basa, jít do lochu, atd.)
Další jazykové prostředky: Historismy = zaniklá stará slova (např. palcát) Archaismy = zastaralá slova (např. jícha = omáčka) Poetismy = básnická slova (např. luna = měsíc) Neologismy = nová slova (např. frikulín = osoba, která je free, cool a in)
Jazykové prostředky: Obrazné pojmenování = nepřímé pojmenování nějaké skutečnosti (situace), vychází z mnohoznačnosti slova a přenášení významu. Mnohoznačnost slova – koruna (stromu, královská,…) Přenášení významu – kapky jsou podobné perlám → perly rosy.
Jazykové prostředky: METAFORA – nepřímé pojmenování na základě vnější podobnosti, např. perly rosy (kapky rosy), pršelo listí (padalo listí). METONYMIE – nepřímé pojmenování založené na základě věcné souvislosti, např. Četl Jiráska (knihu od Jiráska); pije plzeň (nepije město, proto malé písmeno p a značka piva je jiná). PERSONIFIKACE – zosobnění neživé věci, neživé věci mají vlastnosti živých bytostí, např. větve stromů mávaly (kývaly se ve větru). SYNEKDOCHA – záměna části za celek, např. vrátil se pod rodnou střechu (ne jen pod střechu, ale do celého domu).
Jazykové prostředky: PŘIROVNÁNÍ – důležité slovo „jako“; např. oči jako pomněnky, vlasy jako uhel. EPITETON = BÁSNICKÝ PŘÍVLASTEK - např. zpívající bystřina (potok žbluňká po kamenech). HYPERBOLA = NADSÁZKA - přeháníme s pojmenováním nějaké věci, např. Metráček. SYMBOL – představuje nějakou věc, kterou nechce autor vyjádřit přímo, např. srdce = láska, kolébka = narození, rakev = smrt. OXYMORÓN – spojení dvou nelogických představ, např. živá mrtvola.
Jazykové prostředky: IRONIE – užití slova v opačném významu, např. Jó, pochopil, dobrej. SARKASMUS – vystupňovaná (horší) ironie, např. Ty jsi ale krasavice! ANAFORA – opakování slov na začátku veršů, např. Moje milá žena zpívá, moje milá láska vaří… EPIFORA – opakování slov na konci veršů, např. Zpívá žena moje milá, vaří láska moje milá… EPANASTROFA – opakování slov na konci 1. verše a na začátku 2. verše, KONTRAST = protiklad, např. den X noc.
Literární druhy: 1) PRÓZA – řeč nevázaná, promluvy, řeč vypravěče: ich- forma – já vyprávím, er-forma – on vypráví o jiných postavách 2) POEZIE – řeč vázaná, psaná ve verších. VERŠ = 1 řádek básně. Verš se dělí se na STOPY. Verš má rytmus. Více veršů = SLOKA. RÝM = zvuková shoda na konci veršů. Druhy rýmů: Sdružený AABB Střídavý ABAB Obkročný ABBA Přerývavý ABCB Próza i poezie může být epická, lyrická, lyrickoepická i dramatická.
Literární druhy a žánry: 1) EPICKÉ ŽÁNRY – děj, příběh 2) LYRICKÉ ŽÁNRY – city, pocity, nálady 3) LYRICKOEPICKÉ ŽÁNRY – propojení citů a děje 4) DRAMA – divadelní hra (monolog, dialog, herci na scéně) Drama – tragédie - komedie - činohra
Literární žánry: BAJKA – zvířata nebo věci mluví a chovají se jako lidé. POVĚST – historické jádro – pravdivé, zbytek příběhu bývá vymyšlený. POHÁDKA – nadpřirozené bytosti, magická čísla, dobro vítězí nad zlem. POVÍDKA – stručný děj, malý rozsah zápletky, málo postav NOVELA – krátká povídka (příběh, knížka, 1 hlavní děj) EPOS – rozsáhlý dílo ve verších, hodně postav, složitý děj
Literární druhy, žánry: ROMÁN – prozaické dílo, složitý děj, hodně postav ÓDA – chvalozpěv, oslavují boha nebo bájného hrdinu ELEGIE – žalmy, smutné, tesklivé EPIGRAM – krátká, útočná, satirická básnička BALADA – lyricko-epický žánr, báseň s tragickým dějem i zakončením ROMANCE – lyricko-epický žánr, báseň s veselým dějem i zakončením POEMA – povídka psaná ve verších
Použité zdroje: SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004, ISBN 80-7200-965-6. BAUER, Alois. Čeština na dlani - přehled světové a české literatury. Olomouc: Rubico, 2007, ISBN 80-7346-068-8. LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava; HOLÝ, Jiří. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004, ISBN 80-7106-308-8.