Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2887 Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“ OP VK 1.4 Výukový materiál Název DUMu: VY_52_INOVACE_28_2_GENETIKA Číslo skupiny: 1 Autor: Mgr. Jana Střížková Vzdělávací oblast/Předmět/Téma: ČLOVĚK A PŘÍRODA / PŘÍRODOPIS / ČLOVĚK Druh učebního materiálu: PREZENTACE– testování znalostí Metodický list: ne Anotace: Společné vypracování motivační křížovky, opakování učiva z rozmnožovací soustavy. Seznámení s pojmy: genetika, alela, dominantnost, recesivnost, chromozóm, gen, DNA. Seznámení se třemi Mendelovými zákony. Počítání příkladů z genetiky. Ověřeno ve třídě: 8. B Datum ověření: 4.6. 2012 Prohlášení: Prohlašuji, že při tvorbě výukového materiálu jsem respektoval(a) všeobecně užívané právní a morální zvyklosti, autorská a jiná práva třetích osob, zejména práva duševního vlastnictví (např. práva k obchodní firmě, autorská práva k software, k filmovým, hudebníma fotografickým dílům nebo práva k ochranným známkám) dle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon). Nesu veškerou právní odpovědnost za obsah a původ svého díla. Prohlašuji dále, že výše uvedený materiál jsem ověřil(a) ve výuce a provedl(a) o tom zápis do TK. Dávám souhlas, aby moje dílo bylo dáno k dispozici veřejnosti k účelům volného užití (§30 odst. 1 zákona 121/2000 Sb.), tj. že k uvedeným účelům může být kýmkoliv zveřejňováno, používáno, upravováno a uchováváno. Datum: 4.6. 2012 Podpis:
ČLOVĚK GENETIKA
ZAKLADATELEM GENETIKY JE J. G. GENETIKA 1 CH Á M O V O D 2 V A J E Č N Í K 3 P E N I S 4 A I D S 5 S P E R M I E 6 D Ě L O H A ZAKLADATELEM GENETIKY JE J. G. M E N D E L
CO JE VLASTNĚ GENETIKA? Genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů. Proměnlivost způsobují vnější podmínky prostředí. Zakladatelem je Johan Gregor Mendel. Dědičnost je schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům. Gen je úsek v molekule DNA, který obsahuje informaci pro vytvoření určité vlastnosti organismu.
Geny se vyskytují v různých podobách, kterým říkáme ALELY. GENY neboli VLOHA Geny se vyskytují v různých podobách, kterým říkáme ALELY. Některé alely jsou dominantní = aktivní, které označujeme velkými písmeny ( AA, BB) Některé jsou recesivní = nečinné a ty označujeme malými písmeny (aa, bb) Možná kombinace alel: AA = homozygot dominantní aa = homozygot recesivní Aa = heterozygot
CHROMOZÓMY Geny jsou v jádře vázány na útvary zvané chromozomy. Každá tělní buňka obsahuje 23 párů chromozomů = 46 , kromě červených krvinek, které jsou bezjaderné, a pohlavních buněk, které mají jen polovinu -> 23 chromozómů. Pohlaví potomka určují chromozomy X , Y. (žena XX, muž XY)
MUTACE Geny mohou postihnout náhodné změny = mutace, které vedou ke vzniku některých dědičných chorob. Příkladem je barvoslepost,která je vázána na ženský recesivní chromozóm X. Žena je pouze přenašečkou této choroby a syn bude z 25% barvoslepý. Hemofilie, je také přenášena ženským recesivním chromozómem X. Postihuje pouze mužské potomky. Downův syndrom je způsoben přebytečným 21. chromozómem, který způsobuje opožděný duševní vývoj a sníženou inteligenci.
je nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů Zápis do sešitu: GENETIKA je nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů Zakladatelem je J.G. Mendel. Dědičnost je schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům. Gen je úsek v molekule DNA, která obsahuje informaci pro vytvoření určité vlastnosti organismu. Geny se vyskytují v různých podobách (alelách), které jsou dominantní ( AA, BB) nebo recesivní (aa, bb) Možné kombinace alel: AA = homozygot dominantní, aa = homozygot recesivní, Aa = heterozygot Geny jsou v jádře vázány na útvary zvané chromozomy. Každá tělní buňka obsahuje 23 párů chromozomů = 46 (kromě pohlavních buněk, které mají polovinu 23). Pohlaví potomka určují chromozomy X , Y. (žena XX, muž XY) Geny mohou postihnout náhodné změny (mutace) -> vznik některých dědičných chorob př. barvoslepost, hemofilie, … 3 Mendelovy zákony:
Všechny hrachory budou mít v luskách zelená semena. 1. Mendelův zákon Křížil mezi sebou hrachor se zelenými semeny (=homozygot dominantní) a žlutými semeny (= homozygot recesivní). P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) zelené semeno žluté semeno A A a a A A a a A a A a A a A a 4 heterozygoté Všechny hrachory budou mít v luskách zelená semena.
2. Mendelův zákon P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) Křížil mezi sebou zelená semena kříženců hrachoru (heterozygoté) z prvního Mendelova zákona. P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) A a A a A a A a A A A a a A a a 1homozygot recesivní 1homozygot dominantní 2 heterozygoté 3 hrachory budou mít v luskách zelená semena a jeden hrachor bude mít žlutá semena
3. Mendelův zákon kříží se heterozygoté ve dvou znacích. P: AaBb x AaBb g: AB Ab aB ab AB Ab aB ab AB Ab aB ab aa AABB AABb AaBB AaBb AABb AAbb AaBb Aabb AaBB AaBb aaBB aaBb AaBb Aabb aaBb aabb
PROCVIČOVÁNÍ PŘÍKLADŮ NA MENDELOVY ZÁKONY
Rohatost dominantní na bezrohatostí. 1. příklad Rohatost dominantní na bezrohatostí. Rohatá kráva (homozygot dominantní) měla telata s bezrohým býkem (homozygot recesivní). Vypočítej, kolik se jim narodí telátek rohatých a kolik bezrohých. KRÁVA BÝK P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) A A a a A A a a A a A a A a A a 4 heterozygoté 4 rohatá telata Odpověď: Narodí se jim vždycky jen rohaté tele.
P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) 2. příklad Černá dominantní nad žlutou. Černovlasá žena (heterozygot) chce mít děti s černovlasým mužem (heterozygot). Mají šanci mít blonďaté dítě? žena muž P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) A a A a A a A a A A A a a A a a 1 homozygot dominantní,2 heterozygoté, 1 homozygot recesivní 3 černovlasé děti a jedno blonďaté. Odpověď: Ano, s pravděpodobností 25%.
3. příklad BARVOSLEPOST Matka, přenašečka barvosleposti, chce mít děti se zdravým mužem. Jaká je pravděpodobnost, že jim narodí barvoslepé dítě? MUŽ ŽENA P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) Odpověď: Barvoslepé dítě se jim narodí s 25% pravděpodobností. X Y c -X X c -X X Y X X X X Y c -X X c -X Y 2 homozygoté a 2 heterozygoté dívka přenašečka, barvoslepý chlapec,zdravá dívka, zdravý chlapec
P: (rodiče) g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) 4. příklad Černá barva pleti je dominantní nad bílou. Černoch (homozygot dominantní) s mulatkou (heterozygot) chtějí mít potomky. Vypočítej, s jakou pravděpodobností se jim narodí dítě s bílou barvou pleti. žena muž P: (rodiče) g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F) Odpověď: Pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s bílou barvou pleti, je nulová. A a A A A a A A A A A A a A a A 2 homozygoté dominantní a 2 heterozygoté 4 děti s černou barvou pletí
VYMYSLETE SI VLASTNÍ PŘÍKLAD. P (rodiče): g: (gamety) Genotyp (G) Fenotyp (F
POUŽITÉ ZDROJE: NENÍ-LI UVEDENO JINAK VLASTNÍ PRÁCE AUTORA Vaněčková, I., Skýbová,J., Markvartová, D., Hejda,T.: Přírodopis pro 8. ročník, FRAUS, Plzeň, 2006