Interkulturní kompetence ve světle pragmatickém Dr. phil. Michaela Voltrová katedra německého jazyka FPE ZČU v Plzni

Úvodem navazuji na příspěvek z loňského roku letos budu více klást otázky, odpovědí bude málo loňské teze, které jsou letošním východiskem: interkulturní i pragmatická kompetence jsou při komunikaci v cizím jazyce zásadním prvkem obě by měly být přirozenou součástí výuky, jejich prohlubování lze didakticky propojit oporou v tomto směru mohou být: texty imagologicky relevantní, menší autentické texty či provokativní aktuální témata podpora kritického myšlení nápisy na triku, reklamy, předvolební plakáty, tzv. Wort des Jahres

Definice úvodem (opravdu jen dvě...) Interkulturní kompetence: „Jedná se tedy o jakousi latentně a stále přítomnou složku, kterou je nutno aktivovat jako součást jednotlivých komunikativních kompetencí v případě, že daná komunikační situace odpovídá modelu vyobrazenému na obr. 1.“ (Voltrová 2016, 12) Prostředí A Osoba 1 Prostředí B Osoba 2

Definice úvodem (opravdu jen dvě...) Pragmatická kompetence: „(…) schopnost učinit v komunikační situaci vyjádření této situaci přiměřené nebo porozumět vyjádření tak, aby to odpovídalo dané situaci.“ Ueda (2013, 23) interkulturní kompetence další kompetence pragmatické kompetence

Kde a jak se tyto dvě kompetence překrývají? ...několik příkladů... dekódování a produkování implikatur a presupozic – příklad plakát AfD (https://cicero.de/innenpolitik/wahlplakate-im-check-einmal-nett-laecheln- bitte)

Kde a jak se tyto dvě kompetence překrývají? ...několik příkladů... přímá a nepřímá komunikace nepřímý komunikační styl u high-context-cultures (Asie) vs. západní přímá komunikace např. diskuze o konfliktech na pracovišti pro Japonce je nepředstavitelné problém přímo otevřít v USA nebo SRN je to normální

Kde a jak se tyto dvě kompetence překrývají ...několik příkladů... dekódování a produkování metafor a ironie ...a další... = všechny ostatní roviny pragmatické kompetence příklad – plakát AfD (http://www.huffingtonpost.d e/2017/08/16/afd-wahlplakat- peinlich_n_17762934.html)

Existuje tedy „interkulturní pragmatika“? stále rostoucí diverzifikace a specializace vědeckých disciplín expanze pojmu „interkulturní“ je odůvodněná? můžeme/musíme/chceme skutečně mluvit o svébytné disciplíně? nestačí jen označení „interkulturní perspektiva/metoda“? „interkulturní“ pojetí ve výuce cizích jazyků samozřejmá součást je až v poslední době nějak „speciálně“ označena – proč?

Expanze pojmu „interkulturell“ od roku 1900 (dle DWDS) (https://www.dwds.de/r/p lot?q=interkulturell)

Existuje tedy „interkulturní pragmatika“? viz Schröder, H. (1993). Fachtextpragmatik. Tübingen: Narr.

Vnímání zkoumaných kompetencí dotazování mezi studenty NJ na FPE ZČU celkem 63 studentů ze všech ročníků anketa – tři části 1) vnímání chyb u cizinců mluvících česky 2) jaké chyby se snaží studenti eliminovat, když mluví německy 3) čemu by se měl věnovat učitel ve výuce NJ

většinou nejsou zásadní rozdíly mezi ročníky metodika Vnímání zkoumaných kompetencí 1) Vnímání chyb u cizinců mluvících česky odpovídalo 59 studentů většinou nejsou zásadní rozdíly mezi ročníky metodika student hodnotí různé chyby na škále 1 – 5 1 = žádný problém 5 = největší problém

1) Vnímání chyb u cizinců mluvících česky

2) Jaké chyby se snažím eliminovat, když mluvím německy? studenti vybírají libovolný počet kompetencí, na které se snaží soustředit kompetence popsány jednoduše, s příkladem, s orientací na praxi záměrně nebyla použita odborná terminologie

2) Jaké chyby se snažím eliminovat, když mluvím německy

3) Učitel by se měl ve výuce NJ věnovat především těmto oblastem dotazovány opět jednotlivé kompetence tentokrát přesněji pojmenovány (kromě pragmatické) hodnocení na škále 1 – 5 1 – málo důležité 5 – velmi důležité

3) Učitel by se měl ve výuce NJ věnovat především těmto oblastem

Stručná interpretace dat na prvních místech jsou vždy gramatické kategorie výslovnost lexikální složka méně důležitá než gramatická neverbální komunikace vždy nejméně důležitá když NJ produkují, pragmatická rovina zásadnější než interkulturní když vnímají češtinu, je to opačně interkulturní kompetence - studenty vnímána převážně jako málo důležitá když mluví cizinec česky, je pro ně důležitější, než když mluví cizím jazykem oni sami = jsou-li recipienty, vnímají ji jako zásadnější, než když jsou producenti

...a závěrem? teoretická východiska překrývání pragmatické a interkulturní kompetence na všech úrovních samozřejmá přítomnost interkulturní složky u výuky jazyků nadužívání výrazu „interkulturní“ (?) závěry do praxe přirozené propojování kompetencí ve výuce závěry z ankety interkulturní složka by měla prolínat přirozeně výuku studentům by měla být v didaktice interkulturní složka komunikace více osvětlena

Děkuji za Vaši pozornost Dr. phil. Michaela Voltrová katedra německého jazyka FPE ZČU v Plzni voltrova@voltr.eu