Fundament a jeho strukturace Fundamentální teologie, 20.2.2016 Denisa Červenková

Obsah A. Předmět Fundament-základ teologie, jeho strukturace B. Úkol TF C. Metoda TF D. Adresát E. Strukturace fundamentu

Literatura: Latourelle-Fisichella, Fundamental theology in DTF (v it. vyd. 1248-1263) B. J. CAHILL, The Renewal of revelation Theology (1960-1962), Roma, Editrice PUG 1999. – dostupné na google books O´COLLINS: viz např. téma zjevení jako Boží sebesdělení 53-113; JK jako zjevení Boha 53-120, zkušenost Božího sebesdělení ve víře 130-152, role rozumu 140-145, poznávat, milovat a představovat si 161-224 G. RUGGIERI, L´unità della storia. Per una teologia fondamentale del fatto cristiano, in Ruggieri 405-467.

tři základní kategorie → tři pohledy na „fundament“ Bůh → ZJEVENÍ = pramen víry, iniciativa náleží Bohu, Boží nabídka adresovaná člověku, odtud porozumění dějinám jako dějinám spásy → VÍRA → SVĚDECTVÍ = vše, co nám zprostředkovává/komunikuje/vyjadřuje zjevení: církev, liturgie, Písmo…, co je znamením vztahu ustaveného Bohem člověk znamení

Perspektiva tohoto kurzu: od zjevení: od Božího vycházení vstříc člověku v konkrétním dějinném příběhu Ježíše Krista k reflexi víry jako odpovědi na toto Boží oslovení a sebesdělení, odtud pak nazírány celé dějiny spásy a znamení, která v historii utvářela tento vztah

2. Základ a jeho strukturace A. Předmět TF sebezjevení Boha v Ježíši Kristu jako základ víry a princip poznání v teologii B. Úkol TF: promyslet událost křesťanství „zevnitř“ = od jejího základu, nalézat kategorie vhodné pro porozumění předmětu víry v soudobém kontextu C. Metoda TF 4 základní typy v TF (funkční, historicko-dogmatická, apologetická, axiologická) – jejich kombinace (integrace) D. Adresát a) „ad intra“ - věřící b) „ad extra“ – ostatní E. Strukturace základu Tři základní prvky struktury základu (zjevení, víra, komunikace), jejich vzájemný vztah

A. Předmět fundamentální teologie = materiální a formální předmět teologie, její základ Zjevení Boha v dějinách spásy tento základ je pluridimensionální: christologický, pneumatologický, eklesiologický… dějiny spásy jako sled událostí těchto dějin Božího oslovení nezištná Boží iniciativa (ekonomická Trojice) odpověď: přijetí člověkem v jeho dějinách

Tři prvky, které spolu vytváří fundament Zjevující se Bůh člověk vztah hlavní subjekt bádající subjekt

Struktura základu - dynamická: dva reálné subjekty dějin spásy v interakci zjevení víra komunikace součást základu (ne však další subjekt)

Strukturace fundamentu: Tři prvky společně tvoří základ Dva reálně subjekty + znamení udržující vztah Dynamicky vyjádřeno: zjevení-víra-předávání (traditio)

Teologie je racionální disciplína zprostředkující reflexi o Božím zjevení daném lidem, jež je věřícím člověkem lidskými prostředky zachyceno a formulováno v Bibli. Předmětem poznání teologie tedy není přímo Bůh, nýbrž to, co Bůh lidem zjevil, pravda, kterou chtěl mít Bůh zaznamenanou v Písmě svatém pro naši spásu". Opírá se tedy o lidský rozum, zkušenost, ale také o Boží zjevení, tajemství lásky Boha k člověku. Teologie vykládá skutečnost z pozice jistoty víry v jednoho Boha, který je přítomen ve světě a zároveň ho nekonečně přesahuje, který dává světu a člověku jako základní úkol svobodu a autonomii a zároveň ho provází svou láskou, která umožňuje růst, odpuštění a uzdravení, která má perspektivu nekonečnosti a tím umožňuje smysluplnost každého bytí.

Resumé úkol fundamentální teologie: porozumět vlastním základům. Postupujeme přitom od metodologie a historického úvodu do oboru, k hlavním tématům, za než považujeme zjevení, víru a její předávání (tradice) tato perspektiva vychází z klíčové kategorie zjevení (jeho povahy, zjevení v Písmu, v tradici, kultuře), odtud chápeme víru jako odpověď na zjevení a tradici jako předávání zjevení v dějinách. dějiny spásy jakožto dějiny sebesdílení Boha člověku v jeho dějinách tvoří materiální i formální předmět TF: ve zjevení Bůh vychází nezištně a ze své iniciativy vstříc člověku v řadě dějinných událostí a příběhů, které vrcholí v konkrétním dějinném příběhu Ježíše Krista.