Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0464 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Drahomír Havlíček Název DUM Vypovedni formy Kód DUM VY_32_INOVACE_ 1.2.15 Datum vytvoření 18. 3. 2013 Předmět Český jazyk a literatura Tematická oblast Základní vlastnosti textu Výstup ŠVP Žák získané poznatky aplikuje při tvorbě vlastního textu. Anotace DUM Materiál obsahuje charakteristiku základních výpovědních forem a příklady k nim. Metodický popis Prezentace určená jako podpora výkladu. Může sloužit i pro samostatnou přípravu žáků. Hodnocení Prezentace se osvědčila. Žáci využívali znalostí ze základní školy, které dále rozvíjeli. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
Výpovědní formy
Základní výpovědní formy věta oznamovací věta tázací věta rozkazovací věta přací pomocí nich možnost vyjádřit různé komunikační záměry (funkce) možnost pojmenování záměru mluvčím patřičným slovesem (slibuji, oznamujeme, navrhuji…)
Věta oznamovací prosté sdělení informace jisté očekávání přijmutí informace a jednání podle ní sloveso v oznamovacím nebo v podmiňovacím způsobu intonace klesavá nebo klesavě stoupavá může obsahovat částici
Příklady Dnes odpoledne určitě nepřijdu. Velryba je savec. Vyhýbejte se označeným chodníkům. V zimních měsících se komunikace neudržuje.
Další záměry vyjádřené pomocí věty oznamovací souhlas: Já mu to tedy řeknu. varování: Na tuhle židli si nesedejte. instrukce: Vezměte oba díly a pomocí lepidla je spojte. výtka: Určitě si nemyslíte, že to udělám tak, jak říkáte.
2. Věta tázací sloveso v oznamovacím způsobu intonace dle typu otázek, klesavá, popř. stoupavě klesavá
Druhy tázacích vět a otázek otázky zjišťovací pravé: Máte zájem o nabízenou pozici? Máte doma psa? nepravé: řečnické: To musíš tak řvát? To jsem mohl vědět? podivové: To už zase nic nemáš? Ty už zase nic nevíš?
Druhy tázacích vět a otázek b. otázky doplňovací pravé: Kam tak spěcháš? Kolik to stálo? nepravé: řečnické: Jak jsem mu to mohl dát vědět? podivové: Ta Helena, co to má dneska na sobě? opakovací: A: Co ti říkal? B: Co mi říkal? Zase všechno od začátku. autorské: Jak se můžeme dobrat správného výsledku? Půjde to opravdu ztěžka.
Další záměry vyjádřené pomocí věty tázací prosba: Dal bys mi taky napít? návrh: Že bych to řekl za tebe? nabídka, vybídnutí: Vezmeš si se mnou? zdvořilý příkaz: Mohl bys mi otevřít dveře?
3. Věta rozkazovací sloveso v rozkazovacím způsobu intonace stoupavě klesavá
Další záměry vyjádřené pomocí věty rozkazovací výzva: Třiďte odpad. prosba: Řekni mu to, prosím, ještě dnes. vybídnutí: Vyzkoušejte náš nový přístroj! varování: Dávej si pozor, nebo… věta rozkazovací jako věta přací v případě neschopnosti adresáta příkazu vyhovět → Dojeďte v pořádku! Ale jeď opatrně!
Věta přací Buďte spokojení! Kéž by se mu to povedlo! Kdyby tak včera vyhráli! Na zdraví! Dobrou noc!
Seznam použitých zdrojů: MARTINEC, Ivo, Jana Marie TUŠKOVÁ a Ludmila ZIMOVÁ. Mluvnice: učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, 264 s. ISBN 978-807-2387-793.