Interpretace textu K. H. Máchy - Máj

Datum: 16. 9. 2013   Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0731 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_270 Jméno autora: Mgr. Veronika Slavíková Název práce: Interpretace textu K. H. Máchy - Máj Předmět: český jazyk a literatura Ročník: 2. Časová dotace: 45 min Vzdělávací cíl: Žák dokáže pracovat s textem, uplatňuje poznatky z literární teorie a historie. Je schopen samostatné interpretace textu. Pomůcky: Psací potřeby.   Poznámka: Tento materiál je součástí tematického celku Český jazyk a literatura pro 2. ročník. Inovace: Zapojení ICT do výuky.

Máj – název textu V duchu národního optimismu název básně dedikace „vlastenci horlivému“ Hynkovi Kommovi Mnohováženému pánu a panu Hynkovi Kommovi usedlému měšťanu pražskému, vlastenci horlivému, na důkaz uctivosti obětuje spisovatel. předzpěv Čechové jsou národ dobrý! Nešťastný, jenž v nouzi lká, nechť se k Čechovi obrátí, ten mu rychlou pomoc dá; byť i Čecha nepřítelem, nešetří Čech jeho vin. Čechové jsou národ dobrý, a Ty Čechů věrný syn!...

Základní témata Přírodní – líčení krás přírody, která se neustále proměňuje Epické – tragický příběh lásky Viléma a Jarmily Reflexivní – úvahy hl. hrdiny o jeho životě (vzpomínky na dětství, vyhnání otcem, láska k Jarmile, zavraždění otce = svůdce Jarmily)

Kompozice 1. zpěv líčena idyla májové přírody (připomíná okolí Bezdězu) následuje epické téma, kdy „sličná děva“ Jarmila sedí u jezera a vyhlíží svého milého; …Za růžového večera pod dubem sličná děva sedí, se skály v břehu jezera daleko přes jezero hledí… připlouvá posel, který sděluje Jarmile smutnou zprávu – o Vilémově popravě; "Viz," plavec k ní tichými slovy šepce praví: "Tam při jezeru vížka ční nad stromů noc; její bílý stín hlubokoť stopen v jezera klín; však hlouběji ještě u vodu vryt je z mala okénka lampy svit; tam Vilém myšlenkou se baví, že příští den jej žití zbaví… Jarmila ukončí svůj život Tiché jsou vlny, temný vod klín, vše lazurným se pláštěm krylo; nad vodou se bílých skví šatů stín, a krajina kolem šepce: "Jarmilo!" V hlubinách vody: "Jarmilo! Jarmilo!!„..

Kompozice 2. zpěv ve vzrušeném monologu Vilém vzpomíná na svůj život byl vyhnán svým otcem stal se vůdcem loupežníků zamiloval se do Jarmily zavraždil svůdce Jarmily, kterým byl právě jeho otec "Sok - otec můj! Vrah - jeho syn, on svůdce dívky mojí! - Neznámý mně. - Strašný můj čin pronesl pomstu dvojí. Proč rukou jeho vyvržen stal jsem se hrůzou lesů? Čí vinu příští pomstí den? Čí vinou kletbu nesu? Ne vinou svou! - V života sen byl jsem já snad jen vyváben, bych ztrestal jeho vinu? Vilém rozjímá nad otázkou viny a trestu; obžalovává společnost lítost nad osudem Viléma projevuje strážce

Kompozice 1. intermezzo - Půlnoc vystupuje zde sbor duchů a přírodní živly Čekan s kolem "Mrtvému rakví budu já.„ Žáby z bažiny "My odbudem pohřební zpěv.„ Vichr po jezeru "Pohřební hudbu vichr má.„ Měsíc v zenitu "Já bílý příkrov tomu dám.„ Mlha po horách "Já truchloroušky obstarám."

Kompozice 3. zpěv cestou na popraviště se odsouzený Vilém loučí se zemí To vše zločinec ještě jednou zřel, to vše, jež nyní opustiti měl, a hluboký srdce mu žel uchvátí; hluboce vzdechne – slza slzu stíhá – ještě jednou – posledně – vše probíhá, pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí. Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko – v daleké kraje bílé obláčky dálným nebem plynou, a smutný vězeň takto mluví k nim: „Vy, jenž dalekosáhlým během svým, co ramenem tajemným zemi objímáte, vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe, vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe, v tiché se slzy celí rozplýváte, vás já jsem posly volil mezi všemi.

Kompozice 2. intermezzo Loupežníci zde oplakávají svého vůdce …Zachvěly se lesy dalné, ozvaly se nářky valné: "Pán náš zhynul! - zhynul!! - zhynul!!!„…

Kompozice 4. zpěv Byl asi sedmý rok, poslední v roce den; hluboká na něj noc. - S půlnocí nový rok právě se počínal. V vůkolí pevný sen, jen blíže jezera slyšeti koně krok. Mého to koně krok. - K městu jsem nocí jel; a přišed k pahorku, na němž byl tichý stán dávno již obdržel přestrašný lesů pán, poprvé Viléma bledou jsem lebku zřel. … autor se zde ztotožňuje s Vilémem Je pozdní večer - první máj - večerní máj - je lásky čas; hrdliččin zve ku lásce hlas: "Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!"

Jazykový plán Tropy: Na opakování se podílejí: personifikace metafora metonymie pleonasmus oxymorón Na opakování se podílejí: rým eufonie metrum – jamb opakování obrazů

Úkoly k samostatné práci 1. Na základě četby celé skladby se zamyslete nad následujícími otázkami: Jak je zde vymezen princip kontrastu? Jak je vylíčen typický romantický hrdina? Jaké básnické prostředky autor využívá k barvitému zobrazení přírody?

Děkuji za pozornost. „ Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu."

Použitá literatura Kol. aut.: Literatura pro 2. ročník středních škol – Učebnice. 1. vyd. Brno, Didaktis, 2009. ISBN 978-80-7358-129-9. s. 60-63 Prokop,V.: Literatura 19. a počátku 20. století (od romantiků po buřiče). 1. vyd. Sokolov, O. K. – Soft, 2003. s. 11-12 Zeman, M. a kol.: Rozumět literatuře. 1. vyd. Praha, SPN, 1986. s. 59-68 Vašák, P.: Literární pouť K. H. Máchy. 2. vyd. Praha, Academia, 2004. ISBN 80-200-1249-4. s. 16 - 32