Daňová teorie a politika PŘÍKLAD Č. 2
ZADÁNÍ I. Základní zadání (bez rovné daně). Předpokládejme, že inflace byla 3 % a růst reálné mzdy 3 % (pro zjednodušení tedy nominální růst mezd byl 6 %). Mzdy rostly stejným tempem ve všech příjmových pásmech. O kolik % se zvednou daňové příjmy státu, pokud vláda nebude valorizovat základní O.P. a daňová pásma? O kolik vzrostou v případě, že valorizace bude (b) o inflaci, (c) o nominální růst mezd? Čím je to způsobeno?
PŘEDPOKLADY V systému progresivního zdanění s OP: při 0% valorizaci pásem a OP by se mělo vybrat více daní než o kolik narostou příjmy při valorizaci pásem a OP stejným poměrem jako je růst mezd (tzn. 6%) by měl tímto poměrem narůst i výběr daní narůst (navíc rovnoměrně pro všechny víše příjmů)
PŘÍKLAD VÝPOČTU ZÁKLADU DANĚ V ROCE 2004 24 288 Kč ... měsíční mzda "79. percentilu" krát 12 = 291 456 Kč ... roční hrubá mzda krát 0,875 = 255 024 Kč ... odpočet SZP krát (1-0,2-79*0,1/100) = 183 872 Kč ... vliv ostatních standardních a nestandardních odečitatelných položek (a=0,2; b=0,1) minus 38 040 Kč = 145 832 Kč ... základní odečitatelná položka minus (0,55 krát 25 560 Kč) = 131 774 Kč ... 55 % hodnoty odečitatelné položky na dítě xxxxxxxxx 131 774 Kč ... základ daně (roční)
ZADÁNÍ II. Alternativně uvažte situaci, kdy průměrná mzda roste o 6 %, ale růst není stejný ve všech příjmových pásmech, vlivem čehož se změní decilový poměr mezd na hodnotu 3,1. Za průměrnou mzdu považujte mzdu 67. percentilu.
NEROVNOMĚRNÝ NÁRŮST
RŮST DANĚ CELKEM RŮST DANĚ růst mezd: valorizace: o 6% nerovnoměrně valorizace: o 6% nerovnoměrně o 0% 1,097 1,099 o 3% 1,079 1,080 1,060 1,061
RŮST DANĚ VE VŠECH PÁSMECH
ZÁVĚR Reálný dopad dvou situací, kdy byla daňová pásma a odečitatelné položky valorizovány a kdy nikoliv... dopad na vertikální spravedlnost