Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vocelova 1338 Hradec Králové Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0245 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_11_C_18 Tematická oblast: SPOJOVACÍ A KLOUBOVÉ HŘÍDELE, JEJICH KLOUBY, ROZVODOVKY A DIFERENCIÁLY Téma: Šnekový diferenciál Torsen Autor: Ing. Miroslav Bodlák Datum vytvoření: prosinec 2012

Anotace Metodický pokyn Materiál je určen pro 3. ročník studijního oboru Silniční doprava, předmětu SILNIČNÍ VOZIDLA. Inovuje výuku použitím multimediálních pomůcek – prezentace s názornými obrázky a schématy doplněných textem podporujícím výklad učitele. Metodický pokyn Materiál používá učitel při výkladu – pro větší názornost a atraktivnost výuky a zároveň jej mohou využívat žáci pro domácí přípravu na výuku.

Šnekový diferenciál Torsen Šnekové diferenciály: Šnekové (šroubové) diferenciály mají místo kuželových nebo čelních kol šneková soukolí. Na hnacích hřídelích kol jsou šneková kola (1) a (5), s nimiž jsou v záběru šneky (2) a (4). Vzájemná vazba je na levém schématu provedena satelity, tj. šnekovými koly (3). V druhém diferenciálu jsou vypuštěny satelity, takže šneky (2) a (4) jsou ve stálém záběru - provedení je jednodušší.

Šnekový diferenciál Torsen Při stejných adhezních podmínkách se otáčí diferenciál jako jeden celek a momenty na obou kolech jsou stejné. Při jízdě na vozovce s rozdílným součinitelem adheze jednotlivých kol dochází k relativnímu otáčení šneků a šnekových kol vzhledem ke kleci diferenciálu a navzájem. Momenty M1 a M2, které vystupují z diferenciálu, jsou dány výrazy pro symetrický diferenciál.

Šnekový diferenciál Torsen Zhodnocení: Nedostatkem šnekových diferenciálů je složitost konstrukce, vysoká požadovaná přesnost výroby ozubení a nutnost použití kvalitních a drahých materiálů. Pro své nedostatky se v současnosti tyto výše uvedené diferenciály téměř nepoužívají.

Šnekový diferenciál Torsen Kombinací čelního a šnekového diferenciálu je v současné době používaný diferenciál Torsen. Planetová šneková kola (1) jsou v záběru se třemi dvojicemi šnekových satelitů. Dvojice satelitů jsou na každé straně navzájem spojeny čelním soukolím (2).

Šnekový diferenciál Torsen Činnost: Mají-li vozidlová kola stejné otáčky, pracují dvojice šneků – satelity pouze jako zubové spojky a neotáčejí se. Hnací moment se dělí na obě planetová kola stejným dílem. Při rozdílných otáčkách planetových šnekových kol dochází k roztáčení dvojic šneků – satelitů. Protože má šnekové soukolí vlivem velkého tření nízkou účinnost, vznikne na kole s pohonem reakční moment.

Šnekový diferenciál Torsen Při protáčení hnacího vozidlového kola vzniká samosvorný účinek třením v ozubení šnekového soukolí, což působí jako spojka. Tím dojde k přibrzdění protáčejícího se kola a větší část hnacího momentu se začne přenášet na kolo, které se neprotáčí. Diferenciál Torsen se také používá jako mezinápravový. Tyto diferenciály umožňují rozdílné otáčky klece diferenciálu přední a zadní nápravy až po překonání vnitřního tření v jeho ústrojí.

Šnekový diferenciál Torsen

Šnekový diferenciál Torsen OPAKOVÁNÍ: 1. Charakterizujte klasické šnekové diferenciály. 2. Popište konstrukce šnekového diferenciálu Torsen. 3. Jak je vytvořena mechanická vazba mezi oběma planetovými koly? 4. Popište přenos hnacího momentu diferenciálem Torsen.

Použité zdroje: VLK Klaus a kol. PŘÍRUČKA PRO ELEKTROTECHNIKA. Praha: Europa-Sobotáles cz, s.r.o., 2006, ISBN 80-86706-13-3. JAN, ŽDÁNSKÝ, ČUPERA: Automobily – Převodná ústrojí motorových vozidel (2). Nakladatelství Avid s.r.o. Brno 2007, ISBN 978- 80-87143-04-9. Příručka pro automech. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.