Vznik ČSR

Vyhlášení samostatného Československa 28. října byla v novinách oznámena žádost o mír Rakousko-Uherska lidé začali živelně vyhlašovat samostatný stát 28. října 1918 vznik Československé republiky k vyhlášení Československa připojili v Turčianském Sv. Martině 30. října 1918 i zástupci většiny slovenských politických stran https://www.stream.cz/slavnedny/526294-den-kdy-vzniklo-ceskoslovensko-28-rijen

Stát Čechů a Slováků stát Čechoslováků – národní stát první prezident T. G. Masaryk ministerský předseda – Karel Kramář

Podkarpatská Rus mírová smlouva s Maďarskem potvrdila připojení Podkarpatské Rusi k ČSR

Německá menšina požadovala právo na sebeurčení snaha utvořit samostatný zemský stát, nebo připojit k Rakouské republice německá menšina nakonec součástí ČSR

Armáda a nastolení československé suverenity nová československá armáda se formovala rychle dobrovolnické jednotky od konce roku 1918 byla československá vláda pánem nad celým územím českých zemí v létě roku 1919 zajistily československé jednotky suverenitu čs. státu i nad celým Slovenskem

O hranicích ČSR čtení – str. 10

Hospodářská a sociální situace vznik samostatné ČSR provázela vlna všeobecného nadšení a národního opojení po 300 letech znovu samostatnost nadšení sláblo při střetu s každodenními obtížemi válka zanechala hospodářství v katastrofální situaci nedostatek všech základních životních potřeb – kritický nedostatek zboží bída = nedostatek mouky, mléka, masa + nedostatek oděvů, prádla a bot

Hospodářská a sociální situace poruchy se objevovaly i v přídělovém systému hospodyně na lístky nedostaly ani vše potřebné, lístky tedy nezaručovaly ani základní výživu, což bylo cílem stoupaly ceny spotřebního zboží + černý trh nedostatek potravin + nedostatek uhlí bytová nouze vysoká nezaměstnanost

Protidrahotní bouře od listopadu 1918 demonstrace na konci května 1919 demonstrace a stávky přerostly v protidrahotní bouře drancování obchodů – nucený výprodej zásob za desetinu ceny, nebo zboží rozdali řada sociálních reforem – práce 8 hodin, podpora v nezaměstnanosti, zákon o ochraně nájemníků, zákony o ochraně práce žen a dětí, o drahotní výpomoci atd.

Pozemková reforma duben 1919 zábor půdy přidělením půdy možnost obživy sociálně slabých venkovských vrstev

Charakteristické rysy československé demokracie

Politický systém Revoluční národní shromáždění – zasedali především čeští poslanci jedním z hlavních úkolů vlády i parlamentu byla příprava svobodných voleb první obecní volby – červen 1919 první volby do parlamentu (Národní shromáždění) – duben 1920 zvítězila Československá strana sociálně demokratická vlivné postavení i strana agrární – jaro 1921 = 1. místo žádná strana nezískala tolik hlasů, aby mohla vytvořit vládu samostatně = 1919-1938 koaliční vlády

Politické strany na str. 12 najděte, které politické strany v ČSR existovaly do sešitu si napište 5 nejsilnějších stran

Národní shromáždění a ústava Národní shromáždění = nejvyšší zákonodárný orgán ČSR, dělilo se na poslaneckou sněmovnu (300 členů na 6 let) a senát (150 členů na 8 let) hlavní úkol = vytvořit ústavu Ústava Československé republiky byla přijata v únoru 1920 na str. 13 najděte, co tato Ústava zaručovala

Pětka od podzimu 1920 se o nejdůležitějších politických záležitostech nejednalo přímo v parlamentu, ale rozhodující slovo měl zvláštní mimoparlamentní orgán – Pětka

Situace ve společnosti po vzniku ČSR Češi rozhodující složkou růst vlastenectví

Antonín Švehla čtení – str. 14

Dělba moci oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní morální autoritou byl prezident Masaryk svobodný tisk str. 14/15 – Které nezávislé noviny a časopisy existovaly? novináři: Eduard Bass, Karel Čapek, F. X. Šalda

Dělba moci v ČSR byla politická demokracie chápána velmi široce legálně se rozvíjela činnost KSČ – proti demokratickému režimu i proti státu nacionalistické a fašistické síly také proti republice

Duchovní život úplná náboženská svoboda nejvíc obyvatel se hlásilo k římskokatolické církvi problém s papežem – upálení Husa státním svátkem

Národnostní problémy největší slabinou a obtíží demokratického systému ČSR byla složitá národnostní otázka Češi a Slováci si vytvořili národní stát Němci a Maďaři ztratili své dřívější nadřazené postavení – snaha odtrhnout se v roce 1926 vstoupili do vlády němečtí ministři

Vztahy mezi Čechy a Slováky nadpoloviční většinu tvořili Češi (46%) jen společně se Slováky (15%) jazyková a kulturní blízkost Slováci trpěli pod maďarským tlakem Československá republika povznesla na poměrně vysokou úroveň slovenské školství a slovenskou vzdělanost univerzita Komenského

Vztahy mezi Čechy a Slováky Slováci se během prvního desetiletí existence ČSR ukázali jako svébytný národ Česká politika si to neuvědomila a nepřizpůsobila se požadavek slovenské autonomie nepanoval národnostní útlak nevyřešené národnostní problémy oslabovaly ČSR