Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Advertisements

GÁBINA HRABÁČKOVÁ IVANA KUKULOVÁ
OPTICKÉ PŘÍSTROJE 3. Dalekohledy.
Optika ČVUT FEL Sieger, 2012.
Sluneční elektrárna.
Lupa a mikroskop (Učebnice strana 117 – 120)
Optické přístroje Miroslav Andrle Petr Neugebauer.
Optické přístroje.
Zobrazení zrcadlem a čočkou
Světelné jevy Optika II..
Oko jako optická soustava, optické přístroje
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov
19. Zobrazování optickými soustavami
OPTIKA.
Prezentace 2L Lukáš Matoušek Marek Chromec
DALEKOHLEDY Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Dalekohledy.
Digitální projektory. LCD (Liquid Crystal Display) DLP (Digital Light Processing)
Aneta Trkalová Petra Košárková
Využití difrakce v praxi
Vypracoval: Karel Koudela
Technika a technické vzdělávání Dalibor Valenta
Optická mikroskopie Marek Vodrážka.
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
Rozklad světla optickým hranolem
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Základní škola Benátky nad Jizerou,Pražská 135 projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Šablona číslo: III/1 Název : Inovace.
Základní škola Benátky nad Jizerou,Pražská 135 projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Šablona číslo: III/2 Název : Inovace.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Lom světla – II.část
OPTICKÉ PŘÍSTROJE Prezentace - youtubeyoutube Optické klamy Spočítej černé puntíky.
pokusně určí rozdíl mezi dutým a vypuklým zrcadlem dokáže uvést příklad jejich využití v praxi Zrcadla Zpracovala: ing. Alena Pawerová.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Název prezentace (DUMu): Teleskopy + použití fotoaparátů Název sady: Optika.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Název prezentace (DUMu): Barevná věrnost a zrcadlové plochy Název sady:
Z očí do očí Lidské oko z hlediska fyziky Filip Šefčík, Dominik Nop, Lubomír Pala, Matěj Tomešek.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Název prezentace (DUMu): Objektiv, převracecí systém, okulár a clony zorného.
O DRAZ SVĚTLA Ing. Jan Havel. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby.
ELEKTRONICKÉ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY. Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Ing. Jiří Trefilík Název prezentace (DUMu): 18. Výrobní výkres a jeho náležitosti Název sady: Technická dokumentace.
Základní škola a Mateřská škola, Liberec, Barvířská 38/6, příspěvková organizace Název : VY_32_inovace_15 Fyzika - optické přístroje subjektivní Autor:
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr. Zdeňka Horská Název materiálu: VY_32_INOVACE_9_20_ Optické přístroje - oko Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
délka 1,2 m Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček Typy světelných mikroskopů.
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika
Světlo, optické zobrazení - opakování
Vady oka Vypracoval: Jiří Čamek Obor: Technické lyceum Třída: 1.L
18. Nastřelování, montáž puškohledu
Optické přístroje VY_32_INOVACE_59_Optické přístroje
Výstupní zařízení počítače - skener
Optické přístroje Mgr. Kamil Kučera.
Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Puškohledy – záměrné osnovy
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Úvod do světa lovecké optiky
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Puškohledy – konstrukce
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Péče o optiku a doplňky
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Optické přístroje, mikroskop a související témata Jana Jurmanová.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Název prezentace (DUMu): Smyslová ústrojí člověka I.
SŠ-COPT Uherský Brod Mgr. Jordánová Marcela 14. Mechanické vlnění
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Ovládací prvky
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Nastavení záměrné osnovy
Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Lom světla – II.část
Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka
Světlo Jan Rambousek jp7nz-JMInM.
Třída 3.B 3. hodina.
Transkript prezentace:

Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Název prezentace (DUMu): Kvalita a ostrost obrazu, kontrast a antireflexní vrstva Název sady: Optika pro puškařské obory Ročník: 1. – 4. Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0727 Datum vzniku: 30.8.2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. 1

Anotace Tato sada výukových materiálů s názvem „Optika pro puškařské obory“ má za úkol seznámit žáky vyšších ročníků puškařských oborů SŠ, kteří se v uvedené tématice vzdělávají, s možností využití optiky při výuce a zároveň je seznámit s teorií optiky.

Anotace Jednotlivé prezentace v této sadě postupně seznamují žáky s optikou, jejím použitím a to jak pro sportovní tak pro lovecké účely. Po seznámení s teorií a taky na základě dosavadních zkušeností, musí žák umět zvolit patřičný puškohled a jeho správné uchycení ke zbrani. Závěrem jsou žáci seznámeni se způsoby ošetřování puškohledů a velmi důležitým postupem v seřizování puškohledů. Důležitá je i ochrana puškohledů na zbrani před mechanickým a jiným poškozením.

Kvalita a ostrost obrazu Rozlišení je schopnost optického systému reprodukovat u pozorovaného objektu malé detaily bod za bodem,ostře a detailně. Každý bod je rozeznatelný. Jednotlivé body nesmějí splývat. Praxi bližším výrazem než pojem rozlišení je výraz „ostrost obrazu“. Skvělá ostrost obrazu je výsledek perfektní výroby teoreticky vypočtených čoček a ploch hranolů.

Kvalita a ostrost obrazu Ostrost obrazu je záležitost celkového systému dalekohledu, ale bez odpovídajícího výkonu oka by byla bezcenná. K vyrovnání různých ostrostí obou očí je u dalekohledu k dispozici dioptrické vyrovnání. V základě je dobrý výkon oka předpokladem pro ostré vidění. Dobré oko může vyrovnat i případnou mírně zhoršenou ostrost obrazu, díky podvědomému využití zkušeností. Při omezeném výkonu oka je vždy vhodný špičkový dalekohled.

Kvalita a ostrost obrazu Se zdravým okem může uživatel např. na vzdálenost 10 m zřetelně rozpoznat u loveckého psa jednotlivé chlupy. Pozoruje-li pak tohoto psa na 100 m dalekohledem s 10násobným zvětšením, bude pes opticky – 10 m vzdálen. Pozorovatel by měl zrovna tak detailně rozpoznat jeho chlupy.

Kvalita a ostrost obrazu Pokud se tak nestane, používá dalekohled s nedostačující ostrostí obrazu. Příčinou je většinou snaha snížit výrobní náklady a z toho plynoucí použití méně kvalitního skla, nepřesná výroba čoček nebo hranolů apod. Tento rozdíl se projeví hned při srovnání s kvalitním dalekohledem. A za soumraku se pak často ukáže, že je tento „levný“ dalekohled pro lovecké účely nepoužitelný.

Kontrast a antireflexní vrstvy Pokud dalekohled vytváří ostrý, při světlých nebo tmavých přechodech zřetelně ohraničený obraz, hovoříme o kontrastním obrazu. Pod výrazem kontrast rozumíme poměr jasu dvou ohraničených rozdílně světlých ploch. Dobrý dalekohled musí nejen ostře zobrazovat, nýbrž zároveň dávat příjemný, jasně strukturovaný obraz. Obraz s nízkým kontrastem se jeví matný a nevýrazný.

Kontrast a antireflexní vrstvy Silné kontrasty vznikají na sněhu nebo na vodních plochách, při pronikavém poledním slunci např. v Africe nebo při pozorování v protisvětle. Slabé kontrasty jsou především za šera. Ale i při dobrém světle a dobře strukturovaném okolí nám stejně barevné objekty poskytují slabý kontrast a omezené možnosti rozpoznání dobře maskovaného objektu .

Kontrast a antireflexní vrstvy Obraz kusu černé zvěře vyvstane díky perfektnímu kontrastu dalekohledu i za hlubokého šera i z hustého porostu. Nedostatečný kontrast nebude nápadný ani u levného dalekohledu při denním světle a hrubě strukturovaných plochách. Obrovský rozdíl poznáme až při pozorování jemných detailů jako např. barevné peří ptáků nebo při pozorování za soumraku.

Kontrast a antireflexní vrstvy Vysoce kvalitní dalekohledy vlastní schopnost, silné kontrasty již dále nezesilovat, případně slabé již nezmenšovat, aby tak zlepšily vidění za šera. Kontrast je pokládán z optického hlediska za výsledek vysoce kvalitních leštěných povrchů skla a jejich dalšího vylepšení díky pokrytí protiodrazovou ( antireflexní ) vrstvou. Tyto vrstvy fungují na interferenčním principu s pomocí tzv. „slabé vrstvy“. Zde je nutný malý pohled na fyzikální základní postup.

Kontrast a antireflexní vrstvy Světelný paprsek je od neprůhledného média jako je např. zrcadlo odražen. U skla je to však jiné, zde proniká světlo skrz sklo. Přesto bude na ploše skla odraženo asi 5 % dopadajícího světla. V místě, kde světelný paprsek opouští sklo, dochází k další ztrátě 5 % světla díky odrazu. Toto zredukované množství světla vstoupí na další čočku a jev se opakuje. U šesti čočkového optického přístroje prochází tak dohromady skrz 12 odrazových ploch a pak by byla ztráta světla (ztráta transmise) cca. 45 %.

Kontrast a antireflexní vrstvy U přístrojů bez antireflexních vrstev je potřebné množství světla zredukováno a zároveň se bude překrývat kvůli rušivému odrazovému světlu. Vyvstane šedý, mdlý a bezkontrastní obraz. Neproniklé odrazové světlo „bezcílně bloumá“ jako nežádoucí rozptýlené světlo v optickém systému, produkuje rušivé odrazy, a tím značně omezuje kvalitu obrazu. Kvalitní dalekohledy propustí cca. 93 % dopadajícího světla . Zbylé rušivé světlo je odrušeno díky vnitřnímu zatemnění systému a přesně vypočtenému zdrsnělému povrchu mikrostruktury.

Kontrast a antireflexní vrstvy Ve srovnání  hodnot transmise uváděných v reklamách je třeba dát pozor ke které základní hodnotě se vztahují. Hodnoty mohou vztahovat k celému dalekohledu nebo to mohou být jen jednotlivé čočky či systémy čoček.

Kontrast a antireflexní vrstvy Může se jednat jen o minimální odchylku, i ta je při pohledu skrz dalekohled viditelná. Nasazením achromatické čočky – což jsou 2-dílné kombinace čoček, bude tento efekt zkrácen na dvě vlnové délky (barvy). Tzv. apochromatické objektivy korigují 3 vlnové délky, požívají se především u objektivů pro fotografování.

Kontrast a antireflexní vrstvy Pro achromatické a apochromatické čočky se používají zvlášť vysoce kvalitní optická skla. Průmyslové broušení, leštění, čištění a vrstvení těchto kvalitních čoček je výrazně nákladnější než u levných čoček. Velmi kvalitní vrstvení ve formě „tenkých vrstev“ snižuje nejen rušivé odrazové světlo, ale zároveň zvyšuje propustnost světla (transmisi).

Kontrast a antireflexní vrstvy Vrstvení se zhotovuje ve vysokém vakuu za extrémně přesných technických podmínek. Skládá se z více vrstev jejichž celková síla je několik stotisícin milimetrů. Např. u výrobků firmy Swarovski Optik jsou všechny plochy čoček uvnitř dalekohledu navrstveny metodou SWAROTOP® ( 3 vrstvy ) a na vně ležící čočky ( okulár a objektiv ) je použito vrstvení SWARODUR® ( 4 vrstvy ) s velkou odolností vůči otěru.

Kontrast a antireflexní vrstvy Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že tyto vrstvy musí být na všech čočkách přístroje, ne jenom na vnějších plochách objektivu a okuláru a že na jejich kvalitě nejvíce závisí kolik světla dalekohledem „projde“, tedy mají zásadní vliv na světelnost přístroje. Vývoj těchto vrstev a následné nanášení je technologicky náročnou a nákladnou operací a odlišuje kvalitní optiku.

Kontrast a antireflexní vrstvy P-povlak Vrstva zajišťující fázovou korekturu na odrazových plochách hranolového systému se stará primárně o vynikající ostrost obrazu a v praxi zároveň redukuje rušivé odrazové světlo. Účinek P-povlaku se nejlépe rozpozná při nočním pozorování a u světlých světelných zdrojů.

Kontrast a antireflexní vrstvy Bez P-povlaku se zdají světelné zdroje hvězdicovité a vyzářené. S P-povlakem jsou téměř reálně zobrazené. Vjem obrazu u scény na ulici u dalekohledu s p-povlakem Vjem obrazu u scény na ulici u dalekohledu bez p-povlaku

Kontrast a antireflexní vrstvy Propustnost světla nebo transmise Propustnost světla je u dalekohledu relativní veličina. Výtěžek světla musí být vždy kompletně posuzován v celém optickém systému od vstupu světla až k výstupu. Dalekohledy špičkové třídy přinášejí hodnoty kolem 90 % , větší procento je při reálných výrobních nákladech téměř nemožné. U puškohledů se setkáváme u špičkových výrobců s hodnotami transmise až kolem 95%, zde je ovšem pro lovce velmi důležitým parametrem skutečnost jaká je tato hodnota za snížené viditelnosti ( za šera, v noci).

Kontrast a antireflexní vrstvy Jen u nejšpičkovějších přístrojů pak neklesá tato hodnota pod 90 %. Pro neviditelné ultrafialové záření (UV) je dalekohled nepropustný, protože záření je absorbováno od skel s vysokým indexem lomu a síly skla. A proto je reklama na dalekohledy s UV-ochranným povlakem jenom reklamní slogan, vychvalující jen červený vrchní povlak na čočkách a většinou bez antireflexních vrstev.

Kontrolní otázka Co má vliv na ostrost obrazu?

Zdroje pro textovou a obrazovou část Obrazová i textová část vychází z publikace SWAROVSKI OPTIK. Úvod do vysokohodnotné lovecké optiky. Další podklady pro tuto prezentaci přinesly interní materiály a konzultace se zástupcem firmy Swarovski Optik panem Ing. Zdeňkem Hlavačkou