Základní škola a Mateřská škola Kateřinice, okres Vsetín O PRAOTCI ČECHOVI Základní škola a Mateřská škola Kateřinice, okres Vsetín projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1314 Č. DUMu: VY_12_INOVACE_02_03_Literatura v životě dětí Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět - 4. ročník Tematický celek: Pověsti Autor: Mgr. Hana Mičkalová Anotace: Vlastivěda – Pověst o Čechovi a jeho příchodu na hor Říp. V této pověsti se objevují zastaralá až archaická slova, u kterých děti vyvodí význam. Doplnění I/Y do části pověsti, zdůvodnění.

O ČECHOVI Zlá byla cesta hlubokými hvozdy, zlá jejich chůze luhy a bažinami, plnými rákosí, ostřice, rozlehlých mechových trsů a různých křovin. Zvečera zažehovali ohně a topili do úsvitu, aby zář, padajíc do tmy lesní, plašila úskočné, líté šelmy. Tak došli až ke třetí velké řece, Vltavě, kteráž divočinou tekla; když i tu přebředli, počala si všechna čeleď stýskati, že není konce klopotné cesty a nikde stálého odpočinutí. Tu vojvoda Čech ukázal na vysokou horu, jež se před nimi modrala nad širým, rovinatým krajem, a děl: „Podejděme pod tuto horu, tam dětem, skotu odpočineme.“ Došli a položili se na úpatí hory, jež slove Říp. Vojvodové a starší rodu ohledali půdu vůkol a znamenali, že jest úrodná. Ráno pak za první zoře vstal Čech a vydal se sám jediný vzhůru na temeno Řípu tichým lesem, plným, ještě nočního šera. Když vstoupil na horu, bylo ráno; a hle, široširý kraj se před ním rozkládal do nedozírné dálky, až k modravým horám rovný a volný, les a chrastina, nivy a luka. Bujnou jeho zelení svítily se řeky jako rozlité stříbro. I zaradoval se Čech nad utěšeným krajem i zamyslil se pak nad ním, jak bohové dají, jak bude jeho rodu i budoucím pokolením. Když pak sestoupil, zvěstoval, co zhlédl. Nazejtří vydali se mnozí kolem hory, aby poznali všecko okolí. Co zhlédli, podobalo se jim, vody velmi rybné, půda úrodná, všechen způsob té krajiny, a oznámili, že se hodí na sídla. „Již si nebudeme stýskati, neboť jsme našli kraj, kde zůstaneme a sídla zarazíme. Vizte, to je ta země, kterou jste hledali. Často jsem vám o ní mluvil a sliboval, že vás do ní uvedu. To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Na všem budete míti hojnost a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům. Hle, země po vaší vůli! Jen jména nemá; rozvažte, jakým jménem by měla být jmenována.“ „Tvým! Tvým nechť se jmenuje!“ zvolal jako z božského vnuknutí stařec dlouhé, bílé brady, nejstarší ze všech starostů. Hned všichni, starostové i čeleď, volali jako jedním hlasem: „Tvým! Tvým jménem!“ „Po tobě ať se jmenuje!“ Vojvoda Čech, potěšen vůlí všeho lidu, poklekl na kolena a líbal zemi, novou vlast svého plemene. A zlíbav ji, vstal, a pozvednuv rukou svých, do širého kraje pohnut volal a žehnal: „Vítejž, země svatá, nám zaslíbená! Zachovej nás zdravé, zachovej nás bez ourazu a rozmnož nás od národu do národu až na věky!“ Radostně pak postavil na zemi dědky, jež v bělostné rouše nesli z prvotní vlasti, a zanítil veliký oheň. I obětovali na poděkování a pro požehnání zápalnou oběť a radovali se všichni.

Doplň a zdůvodni chybějící písmena Když pak sestoupil, zvěstoval, co zhlédl. Nazejtří v_dali se mnozí kolem hory, aby poznal_ všecko okolí. Co zhlédli, podobalo se jim, vody velmi r_bné, půda úrodná, všechen způsob té krajiny, a oznám_li, že se hodí na s_dla. „Již si nebudeme st_skati, neboť jsme našli kraj, kde zůstaneme a s_dla zarazíme. V_zte, to je ta země, kterou jste hledali. Často jsem vám o ní mluv_l a sliboval, že vás do ní uvedu. To je ta země zasl_bená, zvěře a ptáků plná, medem opl_vající. Na všem budete míti hojnost a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům. Hle, země po vaší vůli! Jen jména nemá; rozvažte, jakým jménem b_ měla b_t jmenována.“ Děti doplňují chybějící písmena. V textu zvýrazní slova, kterým nerozumí a pokusí se společně vydedukovat význam.

Co pronesl praotec Čech na vrcholku hory Říp? „Vítejž, země svatá, nám zaslíbená! Zachovej nás zdravé, zachovej nás bez ourazu a rozmnož nás od národu do národu až na věky!“

Slované hledali novou zemi a pastviny pro dobytek protože je vytlačily kmeny z Asie během tzv. „stěhování národů“. Proč Slované vyrazili na tuto pouť? Cesta byla záludná a náročná, protože Slované putovali dlouho a neznámou krajinou, která byla plná bažin s rákosím, mechů, a různých křovin. Myslíš, že byla cesta jednoduchá či záludná a strastiplná? Vysvětli proč.

Jaké znáš další pověsti z českých dějin? Jak se jmenuje autor knihy „Staré pověsti české“?

cITACE JIRÁSEK,A. Staré pověsti české. 6. vydání. PRAHA: Státní nakladatelství dětské knihy, 1961. 300 s. MATHAUSER,J. Soubor: Josef_Mathauser_-_Praotec_Čech_na_hoře_Říp.jpg [online]. 10.4.2013 8:27. [cit. 2009-09-01]. Dostupný z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Josef_Mathauser_-_Praotec_%C4%8Cech_na_ho%C5%99e_%C5%98%C3%ADp.jpg>.