Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0464 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Hana Polanecká Název DUM Evropa – rostliny a živočichové Kód DUM VY_32_INOVACE_6.1.4 Datum vytvoření 3. 9. 2013 Předmět Zeměpis Tematická oblast Evropa Výstup ŠVP Žák popíše rozložení rostlinstva a živočišstva v Evropě. Anotace DUM Souhrn přírodních krajin v Evropě, včetně zástupců z rostlin a živočichů. Metodický popis Materiál podporuje názornou výuku. Žáci jej mohou využít jako studijní materiál. Hodnocení Materiál se osvědčil při výuce. Učivo bylo názorné a pro žáky atraktivní. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

EVROPA ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ

Zopakujte si: 1. Jak lidé svojí činností změnili přírodu? 2. Proč musíme přírodu chránit? 3. Jak člověk využíval lesní porosty? 4. Jakým způsobem využívá člověk lesní porosty dnes? 5. Které přírodní krajiny rozlišujeme na území Evropy? 6. Vysvětlete pojmy: Vegetace Fauna Flóra Výšková stupňovitost

Řešení: 1. Lidé vytvořili kulturní krajinu s městy a vesnicemi, poli a loukami. 2. Pro zachování co největší pestrosti je potřeba chránit místa, kde je zachována přirozená příroda, ale i cenné části kulturní krajiny (např. květnaté louky, které by bez pravidelného kosení postupně zarostly běžným lesem). Stejně tak je potřeba omezit i vlivy, které působí na přírodu jako celek (např. snižování emisí škodlivých plynů). 3. V minulosti bylo dřevo nejdostupnějším materiálem využívaným téměř ve všech oblastech. Nejvíce jako dostupné palivo a důležitá stavební surovina. 4. Dnes slouží dřevo k výrobě papíru, nábytku, hudebních nástrojů, hraček, stavebních materiálů a dopravních prostředků (lodí). 5. Polární pustiny a tundry, lesy a stepi mírného pásu, subtropické krajiny. 6. Vegetace - rostlinstvo Fauna - živočišstvo Flóra – rostlinstvo Výšková stupňovitost – s rostoucí nadmořskou výškou se rostliny a živočichové přizpůsobují zhoršujícím se životním podmínkám.

LESY V době před zahájením zemědělské činnosti byla téměř celá Evropa zalesněná. V současné době lesy pokrývají jen asi 30% rozlohy Evropy, jejich plocha byla velmi omezena činností člověka.

TYPY PŘÍRODNÍCH KRAJIN Podmínky pro život rostlin a živočichů závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Rostliny a živočichové se přizpůsobili daným přírodním podmínkám a vyvinuly se různé typy přírodních krajin typické pro určité oblasti: Tundra Jehličnatý les (tajga) Listnatý a smíšený les Step Subtropické krajiny

VÝŠKOVÉ STUPNĚ Příklad výškových stupňů (oblast jižních Alp)

POLÁRNÍ PUSTINY A TUNDRY Na ostrovech nejsevernější části Evropy se nacházejí mrazové pustiny pokryté sněhem a ledovci. Na ně při jižním okraji navazují bezlesé tundry. Sníh v krátkém létě roztává a na kamenitých půdách se objevují roztroušené rostliny – zejména mechy a lišejníky. Typickými živočichy: sobi, losi, lumíci a velké množství hmyzu (např. komáři)

Norsko - tundra

Finsko – jezerní plošina

Los http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Moose_in_Gros_Ventre_Campgroud_4.jpg/320px-Moose_in_Gros_Ventre_Campgroud_4.jpg Sob http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/2010_Finland_Pallastunturi_Rangifer_tarandus.JPG

LESY A STEPI MÍRNÉHO PÁSU V mírném podnebném pásu je možné rozlišit několik odlišných typů přírodních krajin: TAJGA – jehličnaté lesy v S a SV Evropě. LISTNATÉ A SMÍŠENÉ LESY – původní se zachovaly jen minimálně. Na jejich místě jsou dnes většinou smrkové porosty, louky, pastviny a pole. Živočichové: jeleni, srnci, divoká prasata, mnoho druhů ptáků, hlodavců STEPI – v JV Evropě díky nedostatečným srážkám ubývá stromů a vznikají stepi, kde roste suchomilná tráva. Ve stepích žijí především hlodavci a drobní savci. Část stepí je využívána k pěstování obilí, protože je zde nejkvalitnější půda Evropy.

Otázky: Které druhy ptáků a hlodavců žijí v našich lesích? 2. Znáte šelmy, které původně obývaly naše lesy?

SUBTROPICKÉ KRAJINY V J Evropě se nacházejí subtropické krajiny. Původně zde rostly suché stálezelené lesy – zejména duby a borovice. Zachovaly se však jen na malých plochách. Na místě lesů poničených člověkem vyrostly křovinaté porosty. Stromy: olivovníky, cypřiše, fíkovníky nebo citrusy. Živočichové: hmyz (např. cikády), obojživelníci, plazi (např. želvy a gekoni) a ptactvo.

Chorvatsko http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/Ba%C4%8Dina2.jpg/640px-Ba%C4%8Dina2.jpg

Olivový háj Pomerančovník

Seznam použitých zdrojů: HÜBELOVÁ, Dana a Petr CHALUPA. Zeměpis: učebnice. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Brno: Nová škola, c2010, 95 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-148-1. KASTNER, Jiří, Milan HOLEČEK a Libor KRAJÍČEK. Zeměpis naší vlasti: učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1997, 95 s. ISBN 80-860-3409-7. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Moose_in_Gros_Ventre_Campgroud_4.jpg/320px-Moose_in_Gros_Ventre_Campgroud_4.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/2010_Finland_Pallastunturi_Rangifer_tarandus.JPG http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/Ba%C4%8Dina2.jpg/640px-Ba%C4%8Dina2.jpg