Náboženství a násilí Stereotypy a každodenní klasifikace: Identita, dehumanizace a veřejný prostor

Obsah Význam stereotypů v každodenním životě Vznik stereotypů v rámci tradice a konkrétních společensky významných událostí Relevance stereotypních obrazů ve vztahu k identitám Kategorie jako prostředek formování monster: dehumanizace jako zábrana v empatii Oddělenost stereotypní kategorie od situace rutinního setkání tváří v tvář: důvody neexistence kognitivní dissonance

Ilustrační a analytický materiál Stereotypní představy Reza Aslan a diskuse na CNN https://www.youtube.com/watch?v=G1QfgDkFR5E&nohtml5=False Případně Mehdi Hasan: https://www.youtube.com/watch?v=HjRI2AsF3h0 Důsledky některých stereotypů o muslimech a uprchlících: “Czech ‪#‎refugee‬ police allerts: forest workers, Romanian tourists, "islamist" chimney cleaner, black socer players, nazi militia on EC train.” “Náboženské” identity a konverze Muhammada Aliho https://www.youtube.com/watch?v=rtxfTEyJZg4&nohtml5=False Stereotypy a každodenní praxe – morálně problematický experiment: https://www.facebook.com/HateFreeCulture/videos/696016720499825/ Hybridní identity a islám v Indii (Dargáh Nizamuddína Awliji, Dillí; video MVI_5582.avi)

Za hranice stereotypů: bezprostřednost a empatie, interakční výměna pozice

Shrnutí Bez stereotypů se nelze obejít Povaha stereotypu závisí na aktuální situaci a dostupných kulturních zdrojích k interpretaci události Identity a stereotypní představy se obvykle zcela míjí – v těch nejdůležitějších případech jde o kolektivně sdílené omyly Stereotypy jen omezeně fungují v situaci konkrétní interakce – pracují víc na úrovni kolektivních reprezentací (například v nevěcné veřejné debatě prostřednictvím médií či s velmi omezenými možnostmi svébytné sebeprezentací stereotypizovaných lidí) Konkrétním problémovým stereotypům nelze bránit vzděláváním o “skutečné” povaze věcí – “správná představa” míjí jeho funkční radius – stereotyp je fakticky nevyvratitelný Jedinou a velmi složitou možností obrany je pěstování návyku nepodléhat dehumanizaci (třeba prostřednictvím důsledného dbaní na věcnost veřejných diskusí a podněcováním nutnosti prožívat a empaticky promýšlet motivy jednání druhých)