Dílčí cíl V201 Progresivní technologie a systémy pro energetiku

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Téma 5 Metody řešení desek, metoda sítí.
Advertisements

Metoda konečných prvků
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
Geometrické znázornění kmitů Skládání rovnoběžných kmitů
Mechanika s Inventorem
Notace napětí 2. ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY Symetrie tenzoru,
Koncepce rozvoje a řízení vědy a výzkumu
Lekce 1 Modelování a simulace
Lekce 2 Mechanika soustavy mnoha částic
Vlny ČVUT FEL, Praha Katedra fyziky.
Zkoušení mechanických soustav
Nelineární projevy mechanických konstrukcí Petr Frantík Ú STAV STAVEBNÍ MECHANIKY F AKULTA STAVEBNÍ V YSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V B RNĚ školitelé: Zbyněk Keršner.
Mechanika s Inventorem
Plošné konstrukce, nosné stěny
Computer Agency o.p.s. ESOCAET II Vzdělávací projekt pro zaměstnance průmyslu a středoškolské pedagogy se zájmem o CAE technologie Josef Šesták, Barbora.
Kmitavý pohyb 1 Jana Krčálová, 8.A.
Nelineární vlnové procesy v akustice
TYPY MODELŮ FYZIKÁLNÍ MATEMATICKÉ ANALYTICKÉ NUMERICKÉ.
METODA KONEČNÝCH PRVKŮ
1 Mechanika s Inventorem 4. Prostředí aplikace Petr SCHILLING, autor přednášky Ing. Kateřina VLČKOVÁ, obsahová korekce Tomáš MATOVIČ, publikace FEM výpočty.
GEOTECHNICKÝ MONITORING Eva Hrubešová, katedra geotechniky a podzemního stavitelství FAST VŠB TU Ostrava.
Harmonická analýza Součet periodických funkcí s periodami T, T/2, T/3,... je periodická funkce s periodu T má periodu T perioda základní frekvence vyšší.
Prvek tělesa a vnitřní síly
Tlumené kmity pružná síla brzdná síla?.
S ložené kmitání. vzniká, když  na mechanický oscilátor působí současně dvě síly  každá může vyvolat samostatný harmonický pohyb oscilátoru  a oba.
Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
9. Hydrodynamika.
Fyzikální systémy hamiltonovské Celková energie systému je vyjádřená Hamiltonovou funkcí H – hamiltoniánem Energie hamiltonovského systému je funkcí zobecněné.
Katedra energetických strojů a zařízení
CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. 15. PŘEDNÁŠKA.
Kmity HRW kap. 16.
Odvození matice tuhosti izoparametrického trojúhelníkového prvku
Téma 14 ODM, řešení rovinných oblouků
Výzkumné centrum Progresivní technologie a systémy pro energetiku
Kmitavý pohyb matematického kyvadla a pružiny
Dynamika velkých deformací štíhlých konstrukcí metodami fyzikální diskretizace Petr Frantík Ú STAV STAVEBNÍ MECHANIKY F AKULTA STAVEBNÍ V YSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ.
Téma 2 Analýza přímého prutu
Derivace funkce Derivací funkce f je funkce f ´ která udává sklon (strmost) funkce f v každém jejím bodě Kladná hodnota derivace  rostoucí funkce Záporná.
Další úlohy pružnosti a pevnosti.
IX. Vibrace molekul a skleníkový jev cvičení
14. června 2004Michal Ševčenko Architektura softwarového systému DYNAST Michal Ševčenko VIC ČVUT.
Modelování a výpočty MKP
Kmitání.
Témata pro spolupráci s VUT Petr Hill
Konference Modelování v mechanice Ostrava,
Moment setrvačnosti momenty vůči souřadnicovým osám x,y,z
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
Počítačové modelování
Kmitání mechanických soustav I. část - úvod
Kmitání mechanických soustav 1 stupeň volnosti – vynucené kmitání
Demonstrační experimenty ve výuce kursu obecné fyziky
Dynamický absorbér kmitů
Mechanické kmitání Mechanické kmitání
Poděkování: Tato experimentální úloha vznikla za podpory Evropského sociálního fondu v rámci realizace projektu: „Modernizace výukových postupů a zvýšení.
Téma 6 ODM, příhradové konstrukce
VIII. Vibrace víceatomových molekul cvičení
P.Šafařík České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Praha
Nelineární řešení průhybu konzoly II Petr Frantík Ústav stavební mechaniky Ústav automatizace inženýrských úloh a informatiky Fakulta stavební, Vysoké.
Kmity, vlny, akustika Pavel KratochvílPlzeň, ZS Část I - Kmity.
Kmity, vlny, akustika Pavel KratochvílPlzeň, ZS Část I - Kmity.
Harmonická analýza Součet periodických funkcí s periodami T, T/2, T/3,... je periodická funkce s periodu T má periodu T perioda základní frekvence vyšší.
Mechanické kmitání, vlnění
Dynamická analýza kloubového mechanismu
Stroje a zařízení – části a mechanismy strojů
Skládání rovnoběžných kmitů
Kmity HRW2 kap. 15 HRW kap. 16.
Prezentace výpočtů pomocí metody konečných prvků (MKP)
Mechanické kmitání, vlnění
Transkript prezentace:

Dílčí cíl V201 Progresivní technologie a systémy pro energetiku Výzkum prouděním vybuzených vibrací elementů energetických zařízení. Optimalizace zařízení s cílem eliminovat tyto nežádoucí vibrace. projektu Výzkumné centrum 1M 0659 Progresivní technologie a systémy pro energetiku Připravil Josef Voldřich (skupina NTC ZČU v Plzni pro strukturální dynamiku dílčího cíle V201, celková kapacita 1,1 člověk/rok ) – seminář 14.9.2006, ČVUT Praha celková problematika aktuální problematika třecích tlumičů – hrubý návrh matematického postupu modelování této (nelineární) problematiky ilustrace zvláštností mechaniky rotujících konstrukcí, linearizace problematika olopatkovaných disků – cyklická symetrie, rozladěné lopatkové svazky znovu nelineární problematika

Celková problematika problematika nerotujících konstrukcí 1a) rozvoj výpočetních metod na základě užití komerčních softwarových systémů (především COSMOS/M, ANSYS, MARC) 1b) rozvoj výpočetních nástrojů a implementace různých procedur v programovém prostředí FORTRAN (např. užití knihoven CXML a IMSL pro řešení soustav lineárních rovnic s řídkými maticemi) 2) problematika rotujících lopatek a olopatkovaných disků 2a) vyhledávání a studium literatury nejaktuálnější problematiky 2b) rozvoj metod výpočetního modelování rotujících lopatek s cílem snižování jejich vibrací – aktuální problematika vývoje a optimalizace třecích tlumičů (friction dampers) Ačkoliv hlavní náplň prací směřuje do oblasti výpočetního a matematického modelování, pozornost bude věnována i sběru inženýrských poznatků, návaznosti na experiment apod.

Aktuální problematika třecích tlumičů Základní princip – třením lopatek navzájem nebo s jinými konstrukčními díly utlumit jejich vibrace Přenos technologií z leteckých motorů a spalovacích turbín na parní turbíny Náš příspěvek by měl směřovat do oblasti matematického modelování a optimalizace třecích tlumičů

Strukturální model M q´´ + C q´ + K q = P(t) + N , M, C, K jsou matice hmotností, tlumení a tuhosti, obecně především matice C a K mohou být v důsledku extrémních mechanických podmínek nebo aerodynamiky nezanedbatelně závislé na řešení (nelinearity) nebo nezanedbatelně časově proměnné. Reálné modely MKP mohou mít statisíce stupňů volnosti, přechod na nelinární problematiku prakticky vyžaduje jejich redukci. N síly způsobené třecími tlumiči (závisí na q a t) q - fyzikální souřadnice, t - čas, Φ - matice vlastních vektorů η = Φq modální souřadnice, ω - vlastní frekvence Návrh výpočetního postupu vyjádření v modálních souřadnicích η´´ + (2ζ ω) η´ + (ω2) η = θa(η, η´,t) + θf(η,t) metodou konečných prvků stanovit matice M, C, K, Φ a dále aerodynamické síly θa získat relativní fyzikální posuvy mezi dvě uzly tlumiče z modálních posuvů η a hodnot vlastních tvarů v těchto uzlech užít semi-analytickou charakteristiku síla-posuv třecího tlumiče a z relativního posuvu z bodu 2 získat třecí sílu pomocí Φ transformovat třecí sílu z fyzikální oblasti do modální oblasti, tj. získat θf nalézt modální souřadnici η řešením uvedené rovnice a jít na krok 2 až modální síly třecího tlumiče z kroku 4 nedosáhnou konvergentní hodnotu

Ilustrace zvláštností mechaniky rotujících systémů Již stanovení matice M,C a K pro rotující systémy za ustáleného režimu představuje jistou linearizaci, C a K jsou závislé na frekvenci otáček, velký vliv na K může mít namáhání lopatek apod. (gyroskopické efekty hlavně u leteckých motorů). Nejvhodnějším nástrojem na našem pracovišti je programový systém ANSYS. Nerotující soustava Řešení kde rezonanční frekvence ω je ovlivněna tlumením c – ne každý systém MKP toto postihuje

r = x + i y inerciální souřadný systém Rotující soustava r = x + i y inerciální souřadný systém ρ = ξ + i η rotující souřadný systém y η ξ Nerotující tlumení Ω t x Jiný zápis Fr = -cn dr/dt Rotující tlumení r = ρ eiΩt dr/dt = (dρ/dt + i Ω ρ ) eiΩt d2r/dt2 = (d2 ρ /dt2 + 2iΩ dρ/dt – Ω2 ρ ) eiΩt Jiný zápis Fρ = -cr dρ/dt tj. Fρ|r = Fρ eiΩt = -cr eiΩt dρ/dt = -cr (dr/dt –iΩ r) nevývažek rotoru k = ko + Ω2 kG

Pozn. Ještě není zahrnut gyroskopický efekt - iΩG dr/dt Vlastní frekvence a módy : m s2 + ( cn+ cr ) s + k – iΩcr = 0 Nebezpečí nestability v důsledku rotujícího tlumení Pozn. Ještě není zahrnut gyroskopický efekt - iΩG dr/dt

Olopatkované disky a cyklická symetrie Příklad vlastního tvaru („běžící vlny“) systému s cyklickou symetrií

Problematika vlastních čísel je složitější, zavádějí se harmonické indexy. Pro každý harmonický index náleží řada vlastních čísel. Příklady pro vybrané indexy: Harmonický index 0 Harmonický index 1 Harmonický index 2 Harmonický index 4

Rozladěné lopatkové svazky V současnosti je značně aktuální problematika. Rozladění (mistuning) může nastat v důsledku porušení ideální geometrické nebo fyzikální symetrie (což je u reálného díla vždy). - amplitudy kmitů některých lopatek mohou být mnohem větší než u nerozladěných - rozladění např. v důsledku tolerance uložení atd.

Znovu nelineární problematika Nejvíce úsilí v literatuře týkající se matematického modelování rotujících systémů bylo vynaloženo v souvislosti s problematikou leteckých motorů. Mnoho je přenositelného na problematiku energetických zařízení. Nelineární problematika vyžaduje velmi šetřit stupni volnosti. Lopatky jsou zpravidla modelovány pomocí Timošenkových nosníků nestenoměrného průřezu. Po vyjádření závislosti kinetické a potenciální energie systému na modelovaných stupních volnosti Lagrangeovy rovnici dají požadovanou matematickou formulaci. Zpravidla mnoho členů vyšších řádů se zanedbává nebo dále linearizuje, aby problém bylo možné vůbec řešit. Samostatnou specializací je problematika aerodynamiky a aeropružnosti, kterou se v projektu centra zabývá skupina z KKE Fakulty strojní ZČU v Plzni.