v oblasti boje s korupcí Úřad vlády České republiky ŠKOLENÍ PRO HODNOTITELE DOTAČNÍCH PROGRAMŮ SEKCE PRO LIDSKÁ PRÁVA ÚŘADU VLÁDY ČR v oblasti boje s korupcí Mgr. Bc. Dalibor Fadrný Oddělení boje s korupcí Praha, 10. října 2017

Cíle školení Seznámení s Etickým kodexem Úřadu vlády ČR. Seznámení s hlavními protikorupčními prvky při udělování neinvestičních dotací. Problematika střetu zájmů. Podnítit k zamyšlení nad vlastními etickými a protikorupčními postoji.

Obsah Etický kodex Úřadu vlády ČR. Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací. Střet zájmů. Praktické příklady. Diskuze.

Etický kodex Úřadu vlády ČR

Základní informace Rozhodnutí vedoucího Úřadu vlády ČR č. 13/2016, kterým se vydává Etická kodex Úřadu vlády ČR. Účinnost od 1. srpna 2016. Vztahuje se na všechny zaměstnance Úřadu vlády ČR včetně DPP a DPČ. Stanoví minimální standardy etických pravidel a etického jednání zaměstnanců Úřadu vlády ČR.

Základní zásady Veřejnost očekává otevřenou, přístupnou, řádně vedenou a vykonávanou státní správu. Zaměstnanec jedná v souladu s právem. Věrnost České republice. Úcta a loajalita vůči Úřadu vlády a spolupracovníkům. Zákonnost výkonu práce a rovný přístup ke všem osobám.

Zákonnost Plnění pracovních/služebních úkolů v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Úřadu vlády ČR. Zaměstnanec jedná pouze v rozsahu pravomoci svěřené Úřadu vlády ČR zákonem nebo na základě zákona a v souladu s jejich účelem a v mezích svého oprávnění. Je-li zaměstnanec požádán, nebo je na něj vyvíjen nátlak, aby jednal v rozporu s právními či vnitřními předpisy, odmítne takové jednání. Zaměstnanec takové jednání bez zbytečného odkladu oznámí svému nadřízenému zaměstnanci nebo prošetřovateli.

Přiměřenost V mezích zákona vždy nejvhodnější řešení, které je v souladu s veřejným zájmem, nezávislé a odpovídá okolnostem daného případu. Při rozhodování nesmí vznikat nedůvodné rozdíly. Do práv a oprávněných zájmů dotčených osob zaměstnanec zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu nutném k dosažení účelu sledovaného veřejným zájmem, k jehož ochraně mu byla pravomoc svěřena.

Profesionalita Zaměstnanec nezneužívá své zastávané pracovní pozice, úcta a respekt k ostatním zaměstnancům. Zaměstnanec se v soukromém životě vyhýbá takovému jednání, které by mohlo snížit důvěryhodnost Úřadu vlády v očích veřejnosti nebo dokonce zavdat příčinu k ovlivňování zaměstnance, tj. k různým formám nátlaku nebo vydírání zaměstnance Úřadu vlády ze strany jiných osob. Jedná tak, aby jeho chování přispívalo k dobré pověsti Úřadu vlády.

Předcházení korupčnímu jednání - dary Platí odlišná pravidla pro státní zaměstnance a zaměstnance podle zákoníku práce. Zaměstnanci podle zákoníku práce: Zaměstnanec nesmí v souvislosti s výkonem své práce přijímat ani vyžadovat dary či jiné neoprávněné výhody pro sebe nebo jiného => povinnost nevhodnou nabídku odmítnout a neprodleně informovat přímého nadřízeného. Státní zaměstnanci: Státní zaměstnanec nesmí přijmout jakýkoliv dar, který je způsobilý ovlivnit řádný výkon služby. Nicméně může přijmout dar, který není způsobilý ovlivnit řádný výkon jeho služby, pokud jeho hodnota nepřesáhne částku 300,- Kč. Dar nad 300,- Kč nesmí státní zaměstnanec přijmout nikdy.

Předcházení korupčnímu jednání - lobbing Předpokládá-li zaměstnanec jednání s rizikem korupce nebo podvodu nebo jednání s prvky lobbingu, vede je za přítomnosti minimálně jednoho svého spolu-pracovníka. O takovém jednání vyhotoví zaměstnanec záznam. Záznam o jednání s předpokladem rizika korupce, podvodu nebo jednání s prvky lobbingu předá zaměstnanec bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

Mlčenlivost Zaměstnanec zachovává mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s plněním pracovních úkolů, jež by mohly poškodit nebo ohrozit činnost Úřadu vlády. Zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost i po skončení pracovního poměru. Povinnost zachovat mlčenlivost o osobních údajích nebo utajovaných informacích, pokud není této povinnosti zproštěn. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na skutečnosti, které zakládají podezření ze spáchání nepřípustné-ho/protiprávního jednání.

Oznamovací povinnost Jednání v rozporu s Etickým kodexem = nepřípustné/protiprávní jednání. Zaměstnanec povinen oznámit nepřípustné jednání, o němž se dozvěděl hodnověrným způsobem. Možnost anonymního podání. Zaměstnanec se s oznámením může rovněž obrátit na nadřízeného zaměstnance, který jej spolu se svým vyjádřením předá Oddělení boje s korupcí k vyřízení.

Oznamovací povinnost Náležitosti oznámení: Identifikace osob podezřelých ze spáchání nepřípustného jednání a všech zúčastněných osob, případně osob profitujících z nepřípustného jednání. Podrobný a souvislý popis nepřípustného jednání včetně časového sledu. Konkrétní důkazy o nepřípustném jednání nebo jiné konkrétní poznatky podporující podezření ze spáchání protiprávního jednání.

Oznamovací povinnost Oznamovatel může využít tyto kanály: Formulář na Intranetu (Personální - Etický kodex-Anonymní oznámení). Schránka pro příjem listinných oznámení mimo dosah kamerového systému (vestibul před vrátnicí). E-mail: whistleblowing@vlada.cz. Tel.: 224 002 391. Osobní jednání v Sekci státního tajemníka pro řízení služebních vztahů. Oznámení zaměstnanců podle zákoníku práce jsou předána Oddělení boje s korupcí.

Ochrana oznamovatelů Etický kodex: Podá-li zaměstnanec v dobré víře oznámení, nesmí být vůči němu v souvislosti s učiněným podáním oznámení přijímány žádné postihy. NV č. 145/2015: Státní zaměstnanec, který oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu státní služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním podle NV č. 145/2015 nebo postupem podle jiného právního předpisu, a to i anonymně, nesmí být v souvislosti s tímto jednáním postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku.

Závaznost a vymahatelnost Etický kodex je závazný pro všechny zaměstnance, tj. i pro zaměstnance kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce v Úřadu vlády a pro zaměstnance činné pro Úřad vlády na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Porušení ustanovení Etického kodexu je posuzováno jako porušení služební kázně nebo pracovních povinností dle platných pracovněprávních předpisů. Všichni zaměstnanci musí být prokazatelně seznámeni s Etickým kodexem, s jeho změnami a doplňky.

Etická komise Úřadu vlády Poradní orgán vedoucího Úřadu vlády ČR a státního tajemníka v Úřadu vlády ČR. 5 členů, počet musí být lichý. Vedoucí Oddělení boje s korupcí předsedou Etické komise Úřadu vlády. Zasedá minimálně 2 x ročně. Vyhodnocuje oznámení a navrhuje postup vyřízení oznámení. Vyhodnocuje dodržování Etického kodexu.

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací Směrnice vedoucího Úřadu vlády ČR č. 6/2017, kterou se mění Směrnice vedoucího Úřadu vlády ČR č. 2/2016 o poskytování neinvestičních dotací k financování programů v oblasti lidských práv. A stanovení jednotného postupu: Pokyn ředitelky Odboru lidských práv a zastupujícího ředitele Odboru rovnosti žen a mužů, kterým se stanovuje jednotný postup při aplikaci Směrnice vedoucího Úřadu vlády České republiky č. 2/2016 o poskytování neinvestičních dotací k financování programů v oblasti lidských práv. Pokyn ředitelky Odboru lidských práv a ochrany menšin a zastupujícího ředitele Odboru rovnosti žen a mužů k hodnocení projektů v rámci dotačních programů v oblasti lidských práv.

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací – u zaměstnanců Za provedení řádného vyhodnocení žádostí (projektů) daného dotačního programu odpovídá vedoucí příslušného oddělení. Je stanovena odpovědnost konkrétních zaměstnanců za konkrétní kroky v dotačním řízení. Zaměstnanec, který je zapojen do dotačního řízení, je povinen přistupovat ke všem žadatelům a příjemcům objektivně, usilovat o vysokou profesionalitu a transparentnost svého jednání a plně se řídit Etickým kodexem Úřadu vlády, zejména předcházet střetu zájmů. Pokud je zaměstnanec vystaven nebo by mohl být vystaven možnému střetu zájmu, je povinen ohlásit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu představenému nebo vedoucímu zaměstnanci. Je povinen dodržovat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu své práce. Zaměstnanec, který je zapojen do dotačního řízení, dbá o to, aby každý krok v rámci dotačního řízení byl autorizován a bylo vždy dohledatelné, kdo jej činil.

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací – posouzení žádosti V případech, kdy zaměstnanec není schopen jednoznačně posoudit, zda má být žádost vyřazena (nestandardní situace), konzultuje zpracování návrhu na vyřazení žádosti předem s vedoucím oddělení; není-li případ jednoznačný ani z pohledu vedoucího, konzultují vedoucí oddělení a zaměstnanec věc bez zbytečného odkladu s ředitelem odboru. Při posuzování těchto případů je vždy potřeba dbát pravidla, že ke všem žadatelům ve stejné situaci je nutné přistupovat stejně.

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací – externí hodnotitelé Externí hodnotitele projektů vybírá vedoucí příslušného oddělení se souhlasem ředitele odboru. Externím hodnotitelem je zpravidla osoba, která není kmenovým zaměstnancem Úřadu podílející se na dotačním řízení. Externím hodnotitelem může být také zaměstnanec Úřadu, který má odbornou způsobilost provést hodnocení a na dotačním řízení se nepodílí. Při nedostupnosti externích hodnotitelů, časová tíseň, nedostatek finančních prostředků, může být hodnocení provedeno na návrh vedoucího oddělení a se souhlasem ředitele odboru i zaměstnancem Úřadu, který se podílí na dotačním řízení. Hodnocení přednostně provede pracovník, který se nepodílí na dotačním řízení toho programu, v němž jsou žádosti (projekty) podány.

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací – externí hodnotitelé Při tvorbě návrhu na hodnotitele se bere v úvahu, vedle požadovaných odborných kvalit, též riziko střetu zájmů a požadavek transparentnosti jednání, jakož i předpokládanou důvěru veřejnosti. U externích hodnotitelů a hodnotitelů se vždy zkoumá jejich odborná způsobilost a možný střet zájmů. Hodnotitel nesmí být ve střetu zájmů a nesmí být osobně zainteresován na výsledku dotačního řízení. (není statutárním zástupcem žadatele, členem jiného orgánu žadatele nebo zaměstnancem některého ze žadatelů, není zde ani jiný vztah k žadatelům, který ohrožuje jeho nestrannost a nezávislost, např. rodinný, osobní, obchodní, zájmový apod.).

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací – střet zájmů externí hodnotitelé budou seznámeni s Etickým kodexem Úřadu vlády; v případě, že hodnotitel je osobou pracující pro Úřad vlády na DPP nebo DPČ, bude poučen o tom, že se Etický kodex na něj vztahuje. Podepisuje se čestné prohlášení hodnotitelů a členů komise, jehož součástí je i prohlášení o střetu zájmů. žadatel podepíše čestné prohlášení, že členem jejich statutárního orgánu není zaměstnanec nebo osoba vykonávající pro Úřad činnosti na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. dotační pracovníci a zaměstnanci připravující rozhodnutí k žádosti o dotaci jsou povinni zkontrolovat ve veřejném rejstříku před předložením návrhu ke schválení rozhodnutí, zda členem statutárního orgánu žadatele není osoba, jejíž přítomnost vylučuje přidělení dotace.

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací – posudky průběh dotačního řízení pouze elektronicky (žádost o dotaci, dodatek, průběžná zpráva i závěrečná zpráva skrze webovou aplikaci). K projektu, jsou zpracovány dva posudky, a to dvěma na sobě nezávislými hodnotiteli. Posudek hodnotitele musí být objektivní, doložitelný, výstižný a kvalitně zpracovaný. Hodnotitel je povinen své návrhy zdůvodnit a nést za ně odpovědnost. Kvalitu zpracování posudku vyhodnotí vedoucí oddělení. V případě, že posudek není zpracován dostatečně kvalitně, požádá hodnotitele o jeho dopracování.

Hlavní protikorupční prvky při udělování neinvestičních dotací – postup jednání komise K zajištění co největší objektivnosti a transparentnosti příslušné oddělení zpracuje před jednáním Komise postup jednání Komise. Postup je zpracován tak, aby řešil všechny situace, o nichž se předpokládá, že nastanou. Komise může vzorový postup vhodně upravit tak, aby odpovídal konkrétní situaci. Přitom však musí dbát, aby pravidla byla transparentní a racionální a aby byly všechny stejné případy posuzovány stejně.

Střet zájmů

Střet zájmů Předcházení situacím, ve kterých by zaměstnanec mohl být vystaven možnému střetu svého osobního zájmů se zájmem obecným, např. riziko přímého osobního, finančního, rodinného zájmu. Osobním zájmem se rozumí takový zájem, který přináší zaměstnanci osobní výhodu, jakož i výhodu pro osoby zaměstnanci blízké, příbuzné a pro právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní nebo politické vztahy. Např.: manželka, partnerka, děti, osoba, která žije ve společné domácnosti, příbuzenstvo, blízcí přátelé, partneři ve firmě, straničtí kolegové. Dále když je osoba statutárním zástupcem, je člen orgánů organizace nebo člen v některé z hodnocených organizací; (členství přichází v úvahu u spolků) a to i na DPP nebo DPČ. Má s organizací smlouvu jako OSVČ  nebo  prostřednictvím podnikatelské právnické osoby, případně byl s některou z organizací v jiném typu vztahu (sponzor, věřitel  a pod.). Za osobním zájmem je možné považovat i negativní vztahy, např. statutárním zástupcem hodnocené  organizace je Váš soused, s nímž máte dlouhodobé spory; hodnocená organizace je bývalým zaměstnavatelem, od které jste odešel z důvodů sporů a pod.

Střet zájmů Zaměstnanec se neúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho práce nebo tento výkon omezuje. Pokud si zaměstnanec není jistý, zda jde o činnost slučitelnou s výkonem jeho práce, projedná záležitost se svým přímým nadřízeným zaměstnancem. Zaměstnanec jedná tak, aby se při plnění pracovních úkolů nedostal do postavení, ve kterém by byl zavázán nebo se cítil být zavázán oplatit službu či laskavost, která mu byla prokázána. Pokud taková situace nastane, je zaměstnanec povinen ji bez zbytečného odkladu oznámit svému nadřízenému zaměstnanci. V případě, že se zaměstnanec při plnění pracovních úkolů ocitne v situaci, kdy je vystaven nebo by mohl být vystaven možnému střetu zájmů, ohlásí tuto skutečnost svému nadřízenému zaměstnanci.

Střet zájmů Zaměstnanec podílející se na dotačním řízení, který je současně členem statutárního orgánu subjektu žádajícího o přidělení dotace Úřadem vlády ČR, neprodleně tuto skutečnost oznámí: Odboru protidrogové politiky, Sekci lidských práv.

Otázky ke střetu zájmů

Otázky ke střetu zájmů Co mám dělat, když zjistím, že jsem ve střetu zájmů? Okamžitě informovat písemně svého nadřízeného. Je střet zájmů i to, když se se zástupci organizací setkávám na různých veřejných akcích? Není, ale je nutné se vyvarovat vztahů vzájemné závislosti a nepatřičného vlivu jiných osob, jež by mohly ovlivnit nestrannost. Je střet zájmů i to, když s organizací dobrovolnicky spolupracuji v některých aktivitách? Ano, mohlo by to být považováno za spolupráci zakládající střet zájmů. Je střet zájmů i to, když se účastním veřejných akcí pořádaných žadatelskou organizací (demonstrace, seminář, tisková konference apod.)? Tj. přijdu na veřejnou akci, aniž bych hradil jakýkoli poplatek. Není, ale je nutné se vyvarovat vztahů vzájemné závislosti a nepatřičného vlivu jiných osob, jež by mohly ovlivnit jeho nestrannost.

Otázky ke střetu zájmů Je střet zájmů i to, když si s některými zástupci organizací tykám a udržuju s nimi blízký/přátelský vztah? Záleží na „blízkosti“ vztahu. Pokud se stýkáte na „profesionální“ úrovni a neovlivňuje to rozhodování, tak není. Blízký, přátelský vztah by již mohl ovlivnit rozhodování. Vadí řadové členství v organizaci, bez placených funkcí? Jakýkoli „bližší“ vztah k organizaci, žádající o dotaci zakládá možnost střetu zájmu. Vadí, když jsem zaměstnanec organizace (případně s ní spolupracuji či jsem v jiném pracovním poměru)? Ano, jedná se o střet zájmu. Vadí, když někdo z mých blízkých je buď členem, nebo zaměstnancem organizace?

Otázky ke střetu zájmů Je střet zájmů i to, pokud jsem v nějaké organizaci, kterou mám hodnotit, působil v minulosti? Záleží na současných vazbách a vztahu k organizaci. Pokud v organizaci pracují lidé, ke kterým máte vztah (pozitivní, nebo negativní), jde o střet zájmů. Pokud jste kdysi v organizaci pracoval a nemáte na ní vazby, o střet zájmu nejde. Co když v organizaci začnu působit v době, kdy je projekt organizace, který jsem hodnotil, realizován? Šlo by o střet zájmu, pokud jste již během hodnocení předpokládal, že do této organizace přejdete. Pravděpodobnost, že tomu tak bylo je vysoká a těžko se prokazuje, že přechod byl domluven až po skončení hodnocení. Platí zásada, pokud si nejste jisti, zda jde o střet zájmů, oznamte to nadřízenému, který rozhodne, zda o střet zájmu jde či nikoli.

Diskuze

Děkuji Vám za pozornost. Úřad vlády České republiky Děkuji Vám za pozornost. Mgr. Bc. Dalibor Fadrný Oddělení boje s korupcí fadrny.dalibor@vlada.cz www.korupce.cz