Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vocelova 1338 Hradec Králové Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0245 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_11_A_12 Tematická oblast: SPOJKY Téma: Dvouhmotový setrvačník Autor: Ing. Miroslav Bodlák Datum vytvoření: prosinec 2012

Anotace Metodický pokyn Materiál je určen pro 3. ročník studijního oboru Silniční doprava, předmětu SILNIČNÍ VOZIDLA. Inovuje výuku použitím multimediálních pomůcek – prezentace s názornými obrázky a schématy doplněných textem podporujícím výklad učitele. Metodický pokyn Materiál používá učitel při výkladu – pro větší názornost a atraktivnost výuky a zároveň jej mohou využívat žáci pro domácí přípravu na výuku.

Dvouhmotový setrvačník Úkolem spojkového systému je také mimo jiné tlumit torzní kmity vyvolané činností motoru. Tím se sníží hlučnost hnacího ústrojí zejména při volnoběžných a mírně zvýšených otáčkách. Příčinou torzních kmitů a hluku je nesprávné rozdělení velikosti momentu setrvačnosti motoru a převodovky. Poměr mezi těmito momenty setrvačnosti při použití běžného spojkového systému má za následek, že se motor při asi 1300 ot/min torzně rozkmitá. Tyto kmity se přenášejí do převodovky. Protože oblast rezonance převodovky se nachází ve stejné oblasti otáček jako oblast rezonance motoru, dochází v převodovce k narážení boků zubů na ozubených kolech o sebe a tím k nadměrné hlučnosti a chvění převodovky.

Dvouhmotový setrvačník Tento problém se odstraní změnou hodnoty momentu setrvačnosti motoru se spojkou na jedné straně a převodovky na straně druhé. K tomu slouží dvouhmotový setrvačník, který přesune oblast rezonančních otáček pod volnoběžné otáčky motoru. Toto přesunutí rezonančních otáček nastane rozdělením setrvačníku na dvě části (primární a sekundární), mezi které je vložen tlumič torzních kmitů. Spojkový kotouč pak může být tuhý.

Dvouhmotový setrvačník Praktické provedení tohoto spojkového systému: 1. U běžného uspořádání je poměr součtu momentů setrvačnosti motoru, setrvačníku a spojky vzhledem k momentu setrvačnosti převodovky velmi nevyvážený: Tlumič torzních kmitů ve spojkovém kotouči umožňuje propružením svých pružin úhel pootočení max. 18o, což nemusí být vždy dostačující pro potřebné posunutí oblasti rezonančních otáček.

Dvouhmotový setrvačník 2. Při použití dvouhmotového setrvačníku je dosaženo téměř rovnovážnosti obou momentů: Torzní kmitání přenášené od motoru je absorbováno primární setrvačnou hmotou a torzním tlumičem. Propružením jeho pružin je umožněn úhel pootočení větší než 60o, což spolehlivě postačí na požadované posunutí oblasti rezonančních otáček pod volnoběžné.

Dvouhmotový setrvačník Torzní kmitání přenášené od motoru je absorbováno primární setrvačnou hmotou a torzním tlumičem. Propružením jeho pružin je umožněn úhel pootočení větší než 60o, což spolehlivě postačí na požadované posunutí oblasti rezonančních otáček pod volnoběžné.

Dvouhmotový setrvačník Konstrukce dvouhmotového setrvačníku: Skládá se z primárního setrvačníku, který je přišroubovaný přímo ke klikovému hřídeli motoru. Tento setrvačník má ozubený věnec pro spouštěč. Sekundární setrvačník je pomocí kuličkového ložiska uložen na primárním setrvačníku a je k němu připevněna třecí kotoučová spojka. Tlumič torzních kmitů se skládá ze dvou částí. Hnací moment se přenáší z primárního setrvačníku na vnější tlumič. Přes třecí zařízení a tlačné vinuté pružiny vnějšího tlumiče se dále moment přenáší na vnitřní tlumič a z něho na sekundární setrvačník.

Dvouhmotový setrvačník Výhody dvouhmotového setrvačníku: tlumení vibrací, snížení hlučnosti, úspora paliva v důsledku snížení volnoběžných otáček, zvýšení komfortu řazení rychlostních stupňů, snížení namáhání synchronizačních spojek v převodovce, zvýšení bezpečnosti při překročení hodnoty nejvyššího dovoleného točivého momentu.

Dvouhmotový setrvačník OPAKOVÁNÍ: 1. Co způsobují torzní kmity motoru? 2. Jak se změní momenty setrvačnosti motoru a převodovky dvouhmotovým setrvačníkem? 3. Charakterizujte konstrukci dvouhmotového setrvačníku. 4. Vyjmenujte výhody dvouhmotového setrvačníku.

Použité zdroje: VLK Klaus a kol. PŘÍRUČKA PRO ELEKTROTECHNIKA. Praha: Europa-Sobotáles cz, s.r.o., 2006, ISBN 80-86706-13-3. JAN, ŽDÁNSKÝ, ČUPERA: Automobily – Převodná ústrojí motorových vozidel (2). Nakladatelství Avid s.r.o. Brno 2007, ISBN 978- 80-87143-04-9. Příručka pro automech. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.