LÁTKY JSOU SLOŽENY Z ČÁSTIC, KTERÉ SE POHYBUJÍ Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Přemýšlejte a vysvětlete: Proč můžeme vzduch stlačit a vodu nebo ocel ne? Proč voda mění snadno svůj tvar a ocelová kulička si svůj tvar zachovává? Tyto otázky si kladli už starořečtí filozofové Demokritos, Epikúros, Lucretius. Začali tušit, že jsou všechny látky složeny z nepatrných částic. Dnes pomocí speciálních mikroskopů byla tato domněnka potvrzena.
Jak ale vysvětlíte tento experiment? Těmto jevům (obarvování čaje, voňavka ve třídě) říkáme DIFUZE (tj. samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky). Jak vysvětlíme, že částice čaje se přemísťovaly v opačném směru, než na ně působila gravitační síla Země? Na dno sklenice dáme sbalený sáček s čajem a zatížíme ho, aby zůstal u dna. Pak do sklenice opatrně nalijeme studenou vodu. Co se stane po několika dnech? Protože částice látek se neustále neuspořádaně pohybují. (probíhá v kapalinách, plynech; v pevných látkách také, ale velmi pomalu – př. brambora).
Další příklad difuze:
K potvrzení o neustálém neuspořádaném pohybu látek přispěl r. 1827 anglický botanik Brown (čti braun). Robert Brown (1773-1858) Do kapky vody nasypal zrníčka pylu a pozoroval je pod mikroskopem. Co asi viděl? Vysvětlete! Viděl trhavý pohyb pylových zrn – Brownův pohyb.
Zopakujte si 1. Uveď příklady difuze. Jak lze tento jev vysvětlit? 2. Jak lze vysvětlit Brownův pohyb pylových zrn ve vodě? 3. Rozřízni brambor. Polož na řeznou plochu jedné části zrnko hypermanganu nebo barvy na vajíčka. Pak přilož obě části řeznými plochami k sobě. Asi po pěti minutách obě části bramboru odděl. Popiš a vysvětli výsledek pokusu. 4. Co to znamená, že je pohyb částic neuspořádaný? 5. Pokus se vysvětlit, co si představuješ pod tím, že pohyb částic je neustálý?