Ekonomie 2 Bakaláři První přednáška Trh výrobních faktorů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mikroekonomie II – přednáška č. 5: Dokonalá konkurence
Advertisements

Mikroekonomie I Formování cen na trzích výrobních faktorů
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Mikroekonomie I Cvičení 5 – Tržní poptávka, elasticity poptávky
Mikroekonomie I Tržní poptávka, elasticita poptávky
TEORIE VÝROBNÍCH FAKTORŮ A ROZDĚLOVÁNÍ
Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Poptávka na trhu zboží a služeb
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
B) Nabídková funkce.
Trhy výrobních faktorů
 V tržním systému se ekonomické subjekty (na jedné straně výrobci, prodávající, na druhé straně nakupující zákazníci (domácnosti, firmy, vláda a státní.
Cvičení 1 – Úvod, formování trhu
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ MIKROEKONOMIE I
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Výrobní náklady firmy a jejich vztah k nabídce
Elasticity poptávky a nabídky
Nabídka Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Mikroekonomie I Nabídka dokonale konkurenční firmy
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
Mikroekonomie I Tržní rovnováha a efektivnost
Teorie poptávky a užitek, chování spotřebitele
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád.
Volba mezi současnou a budoucí spotřebou
Trhy výrobních faktorů
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
Dokonalá konkurence (DK)
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Základní předpoklady lidského jednání
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
2 JAK FUNGUJE TRH.
Ekonomie 1 Bakaláři Devátá přednáška Trh statků a jeho fungování.
Nedokonalé konkurence
Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb) Účetní zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a účetními náklady ACP = TR – ACC ACP = účetní zisk,
Struktura přednášky Analýza poptávky
Trh práce a politika zaměstnanosti
Náklady, příjmy, ekonomický zisk
Nabídka a náklady firmy Ing. Vojtěch Jindra
Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb)
TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Kolektiv žáků 4.I. Nabídka Nabídka je ekonomický pojem vyjadřující objem výstupu výroby, které chce vyrábějící subjekt na trhu.
Podstata přebytku spotřebitele
Ekonomie 1 Magistři Devátá přednáška Čistý přebytek a tržní struktury
Ekonomie 1 Magistři První přednáška Dynamická rovnováha na trzích
Ekonomie 2 Bakaláři První přednáška Trh výrobních faktorů
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
2 JAK FUNGUJE TRH.
Charakteristika a podmínky dokonalé konkurence
Ing. Martin Petříček, MBA
Ekonomie 1 Magistři Třetí přednáška Produkce v čase
CHOVÁNÍ VÝROBCE: NÁKLADY A NABÍDKA Cíle: Vysvětlit pojem nákladů (utopené náklady, náklady příležitosti, ekonomické náklady). Bod uzavření firmy. Produkční.
Teorie výrobních faktorů a rozdělování Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 8.
Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů.
nabídka, poptávka, trh, utváření ceny, základní pojmy Michal Janovec
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Ekonomie 1 Bakaláři Pátá a šestá přednáška Teorie jednání firmy
Základní informace. Ekonomie 1 Bakaláři První přednáška Základní pojmy, zákony a principy ekonomie.
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Základy Ekonomie pro adiktology část Prof. Martin Dlouhý
Transkript prezentace:

Ekonomie 2 Bakaláři První přednáška Trh výrobních faktorů

Struktura přednášky Základní informace o předmětu Vlastní přednáška

Základní informace o předmětu

Struktura předmětu Prezenční studium: 12 přednášek a 12 cvičení Kombinované studium: 6 soustředění Předmět navazuje na předmět „B_EK_1“, podmínkou přihlášení na zkoušku z předmětu B_EK_2 je zkouška z předmětu B_EK_1

Zakončení Zápočet Zkouška

Zápočet PS – píší se tři krátké zápočtové testy (na třetím, sedmém a jedenáctém cvičení), podmínkou je mít všechny tři KS – píší se dva krátké zápočtové testy (na třetím a na pátém soustředění), podmínkou je mít oba dva Pokud student testy nenapíše (vůbec nepřijde nebo nesloží), může si je po dohodě s cvičícím nebo vyučujícím na KS opravit do konce výuky v letním semestru (do 30. 4.). Po tomto datu, nemá-li danou podmínku splněnu: místo testů dostane (od cvičícího nebo vyučujícího na kombinovaném studiu) seminární práci. Těma je opravdu studentovi přiděleno, nevolí si ho sám! Studenti daného ročníku prvně studující předmět s ISP nebo studenti opakující předmět píší rovnou seminární práci. Studentům s ISP zadává práci cvičící nebo vyučující na KS, studenti opakující předmět se obrací na Mgr. Ing. Petra Wawrosze, Ph.D.

Zkouška Ústní Zkouškové okruhy a minimální zkouškové standardy budou zveřejněny v IS Student musí znát minimální zkouškové standardy

Literatura HEISSLER, Herbert; VALENČÍK, Radim; WAWROSZ, Petr. Mikroekonomie základní kurz. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., 2010. 304 s. Edice EUPRESS. ISBN 978-80-7408-039-5. WAWROSZ, Petr; HEISSELR, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr. Makroekonomie základní kurz. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2012, 376 s. Edice EUPRESS. ISBN 987-80-7408-059-3.

Literatura Pro obory veřejná správa, právo v podnikání, právo ve veřejné správě: BLAŽEK, Jiří; WAWROSZ, Petr; HEISSLER Herbert; KUBÍČEK, Jan; VIKTOROVÁ, Dana 2012. Ekonomie, právo a hospodářská politika v českém prostředí. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-847-3.

Literatura K některým kapitolám mohou být v IS (složka studijní materiály, podsložka učební materiály) uloženy podklady Prezentace pro výuku

Vlastní přednáška

Podstata výrobních faktorů (VF) Dlouhodobé vstupy sloužící k produkci Dělí se na práci, půdu, kapitálové statky Nejsou homogenní (různé profese, kapitálové statky, druhy půdy)

Poptávka po VF Poptávají firmy (obecněji: ti, kdo VF nevlastní) Poptávají tehdy, pokud potřebují k nějaké produkci. Porovnávají: co jim VF přinese s tím, co je stojí. Firmy jsou ochotny za danou jednotku VF maximálně zaplatit, co jim přinese! Firmy budou poptávat nějaký VF jen tehdy, pokud přínos bude větší nebo minimálně roven nákladům spojeným s použití VF.

Poptávka po VF Co jim přinese: - příjem z mezního produktu VF (např. dodatečný kuchař => dodatečné jídlo => příjem z dodatečných jednotek jídla) - mezní užitek (např. dodatečný hlídač ve výrobní firmě) V obou případech klesající buď mezní produkt nebo mezní užitek. V prvním případě v nedokonalé konkurenci rovněž pokles ceny při rozšiřování produkce => příjem z mezního produktu je klesající! Obecně tedy v důsledku výše uvedeného: dříve nebo později přínos z VF poklesne pod náklady spojené s jeho používáním.

Příjem z mezního produktu VF Metodicky správně je třeba od tohoto příjmu odečíst další náklady (např. mouku na dodatečné jednotky chleba, pokud zaměstnáme dalšího pekaře). Po odečtení dostáváme tzv. čistý příjem z mezního produktu VF. Pro jednoduchost lze tyto další náklady zanedbat.

Časový nesoulad Firmy zpravidla nejprve poptávají nějaký VF a v okamžiku, kdy jej využijí dané jednotce platí. Odměnu za to, co VF vyprodukuje, ale dostávají firmy později. Firmy se mohou zmýlit – náklady na VF mohou být větší než, co jim VF přinese. Firmy se nemusí hned dané jednotky zbavit, omyl může být přechodný.

Homogenita VF Z pohledu firmy je řada jednotek VF homogenních (stejných). Jejich výkonnost je stejná. Potom je jedno, v jakém pořadí jsou dané jednotky zaměstnány. Proč? Někde jsou vskutku stejné, jinde je nákladné jednotky rozlišit, někde výkon jednotky závisí na něčem mimo možnosti jednotky (dělník u pásu), zákon velkých čísel. Těmto homogenním jednotkám je firma ochotna zaplatit maximálně tolik, kolik je příjem z mezního produktu (mezní užitek) z poslední jednotky. Kterákoliv jednotka může být poslední.

Poptávka po VF Závislost mezi cenou VF a poptávaným množstvím Je klesající. Plyne z klesajícího mezního produktu, přijmu z mezního produktu či mezního užitku. Individuální poptávka: kolik jednotek určitého VF poptává jedna firma (jeden poptávající) při dané ceně Tržní poptávka: součet individuálních poptávek (sčítají se poptávaná množství při dané ceně) na daném trhu. Trh je definován místně a časově.

Poptávka po VF Pokud se změní něco jiného než cena, rovněž se mění poptávané množství. Hlavní faktory: - mění se poptávané množství toho, co VF produkuje - mění se cena toho, co VF produkuje

Cenová elasticita poptávky po VF Stejné jako u cenové elasticity poptávky u statků. Cena se změnila o 1 %. Potom: Poptávané množství výrobního faktoru se nemuselo vůbec změnit. Říkáme zde, že poptávka je absolutně neelastická. Poptávané množství výrobního faktoru se mohlo změnit o méně než jedno procento. Říkáme zde, že poptávka je neelastická. Poptávané množství s výrobního faktoru e mohlo změnit o právě jedno procento. Říkáme zde, že poptávka má jednotkovou elasticitu. Poptávané množství výrobního faktoru se mohlo změnit o více než jedno procento. Říkáme zde, že poptávka je elastická. Poptávané množství výrobního faktoru se mohlo změnit o nekonečně velké procento. Tato situace je spíše teoretická. Říkáme zde, že poptávka je absolutně elastická.

Cenová elasticita poptávky po VF Nezbytnosti výrobního faktoru: čím více je výrobní faktor pro nějakou produkci nezbytný, tím bude mít menší elasticitu. Množství substitutů k danému výrobnímu faktoru: Má-li výrobní faktor dostatek substitutů, není tak nezbytný a poptávka po něm bude spíše elastická. V jakém množství musí být jednotky výrobního faktoru používány. Pokud lze jejich množství měnit po malých kusech (např. lze zaměstnat pouze jednoho dělníka) bude poptávka více elastická než v situaci, kdy je nutno najednou použít řadu jednotek výrobního faktoru.

Cenová elasticita poptávky po VF Podílu výdajů na daný výrobní faktor ku celkovým výdajům na všechny výrobní faktory. Bude-li tento podíl malý, bude poptávka méně elastická než v situaci velkého podílu. U malého podílu změna ceny výrobního faktoru tolik nezatíží rozpočet firmy a firma na změnu ceny nemusí příliš reagovat. Časovém faktoru: v krátkém období bude poptávka p výrobním faktoru méně elastická než v delším období. Na změnu ceny výrobního faktoru obvykle firma není schopna zareagovat hned, substituce výrobního faktoru chvíli trvá, je spojena s náklady

Nabídka výrobního faktoru VF nabízí ten, kdo jej vlastní. Potřebuje pokrýt: - reprodukční náklady - náklady obětované příležitosti (OPC) Odměna vlastníka VF: - transferový výdělek = OPC - ekonomická renta (nad transferový výdělek) OPC výrazně ovlivňují odměnu (kadeřníci, soudci …)

Nabídka VF Závislost mezi nabízeným množstvím a cenou VF Týká se určité profese, určitého využití VF. Je rostoucí Proč: vyšší cena pokryje i vysoké reprodukční náklady, respektive OPC. Individuální nabídka: nabídka určitého vlastníka VF, kolik jednotek VF bude nabízet při dané ceně. Tržní nabídka: vzniká jako součet individuálních nabídek, (sčítají se nabízená množství při dané ceně) na daném trhu. Trh je definován místně a časově.

Cenová elasticita nabídky VF Cena se změnila o 1 %. Potom: Nabízené množství se nemuselo vůbec změnit. Říkáme zde, že nabídka je absolutně neelastická. Nabízené množství se mohlo změnit o méně než jedno procento. Říkáme zde, že nabídka je neelastická. Nabízené množství se mohlo změnit o právě jedno procento. Říkáme zde, že nabídka má jednotkovou elasticitu. Nabízené množství se mohlo změnit o více než jedno procento. Říkáme zde, že nabídka je elastická. Nabízené množství se mohlo změnit o nekonečně velké procento. Tato situace je spíše teoretická. Říkáme zde, že nabídka je absolutně elastická.

Cenová elasticita nabídky VF Závisí zejména na tom, jak snadno lze na daný trh vstoupit, jak snadno lze množství VF změnit.

Další důvody ovlivňující nabízené množství Přirozené (růst nebo pokles nabízeného množství) Změna nákladů obětované příležitostí

Rovnováha a nerovnováha na trhu VF Rovnováha: nabídka VF = poptávce po VF, nastává při rovnovážné ceně Pokud je cena jiná než rovnovážná: - přebytek: cena je vyšší než rovnovážná, je nabízeno více jednotek výrobního faktoru, než je poptáváno, - nedostatek: cena je nižší než rovnovážná, poptáváno je více jednotek výrobního faktoru, než je nabízeno. Jak je dosahováno rovnováhy, dynamická rovnováha