Ekonomie 1 Bakaláři Pátá a šestá přednáška Teorie jednání firmy

Prezentace na téma: "Ekonomie 1 Bakaláři Pátá a šestá přednáška Teorie jednání firmy"— Transkript prezentace:

1 Ekonomie 1 Bakaláři Pátá a šestá přednáška Teorie jednání firmy

2 Otázky, které se řeší prostřednictvím firma
které statky a v jakém množství se budou produkovat; jakými způsoby se bude produkovat – tedy kdo bude statky produkovat a jaké vstupy a technologie budou při produkci statků použity

3 Proč vznikly firmy Je to ekonomické
Nelze neustále hledat optimální kombinaci vstupů Vztahy na hierarchickém principu Snižují se transakční náklady Slučování firem kontra outsoircing

4 Cíl firmy Maximalizace zisku
Jsou tak nejlépe uspokojovány potřeby majitelů firem Zisk jako zdroj na inovací Objevováním nových podnikatelských příležitostí firmy generují nové informace!

5 Ekonomický a účetní zisk
Ekonomický: celkové příjmy mínus účetní náklady (náklady dodavatelům včetně zaměstnanců) mínus náklady obětované příležitosti Účetní: celkové příjmy mínus účetní náklady Firma maximalizuje ekonomický zisk!! Tím maximalizuje i účetní zisk.

6 Explicitní a implicitní náklady firmy
Explicitní = účetní (jsou vidět v účetnictví) Implicitní = OPC (nejsou vidět v účetnictví) Celkové náklady = účetní náklady (ACC) + náklady obětované příležitosti (OPC)

7 Princip absolutní a komparativní výhody
Absolutní výhodu v určité činnosti má ve srovnání s jinými osobami ten subjekt, který je v dané činnosti produktivnější (vyprodukuje více, vydělá více). Komparativní výhodu v určité činnosti má ve srovnání s jinými osobami ten subjekt, který má v dané činnosti nejnižší náklady obětované příležitosti. Této činnosti by se dotyčný subjekt měl věnovat.

8 Princip absolutní a komparativní výhody
Čas na upletení jedné dečky Čas na vyluxování jednoho pokoje Pavla 15 minut 10 minut Blanka 30 minut 60 minut

9 Princip absolutní a komparativní výhody
Čas na upletení jedné dečky Čas na vyluxování jednoho pokoje Pavla 15 minut 10 minut Blanka 30 minut 60 minut

10 Princip absolutní a komparativní výhody
Specializuj se na to, v čem dosahuješ největšího zisku! Touto specializací dochází k paretovskému zlepšení – celkový objem produkce se zvyšuje!

11 Minimalizace nákladů Firma ví, co bude produkovat.
Hledá způsob, jak produkovat. Snaží se minimalizovat náklady. Hledá takovou technologii (kombinaci výrobních faktorů, VF), při níž náklady minimalizuje. Pokud nějaká kombinace je levnější, tak ji firma preferuje. Preferenci substituuje určité vstupy před jinými vstupy.

12 Minimalizace nákladů Co firmu zajímá: - kolik jednotlivé vstupy stojí - v jakých směnných poměrech je může nahradit tak, aby se její výstup nezměnil Relativní cena: vychází ze směnného poměru Příklad: 10 kopáčů vykope totéž, co jeden bagr. Směnný poměr je tedy 10 kopáčů za 1 bagr. V takovém případě musí být jeden bagr desetkrát dražší než jeden kopáč. Taková by tedy měla být relativní cena bagru a kopáče. Pokud je relativní cena bagru a kopáče odlišná, vyplatí se preferovat jednoho z nich.

13 Odlišné směnné poměry vstupů u dvou činností
Pokud mají dvě činnosti odlišné směnné poměry a lze převést vstupy z jedné činnosti na druhou, převedením se ušetří náklady nebo zvýší rozsah produkce. Příklad: Předpokládejme, že směnný poměr u produkce chleba, aby produkce chleba byla zachována, jsou dvě jednotky práce za jednotku kapitálu. V případě rohlíků má pekárna směnný poměr nutný k zachování produkce pět jednotek práce za jednotku kapitálu.

14 Odlišné směnné poměry vstupů u dvou činností
Jak to řešit přes peníze: Příklad: Firma Alfa má směnný poměr vstupů pět jednotek vstupu A za jednu jednotku vstupu B. Firma Beta má směnný poměr vstupů osm jednotek vstupu A za jednu jednotku vstupu B.

15 Rovnovážné množství produkce
Kolik bude firma produkovat? Takové množství, při kterém maximalizuje zisk (nebo co nejblíž danému množství) Firma porovnává náklady spojené s produkcí dodatečné jednotky (mezní náklady) a příjmy spojené s produkcí dodatečné jednotky (mezní příjmy).

16 Vývoj mezních nákladů Ve většině případů: nejprve klesají, dříve nebo později začnou růst Proč klesají: - zpočátku jsou některé náklady dané - specializace, dělba práce Proč rostou: - používají se (zaměstnávají se) ne tak produktivní jednotky - používají se jednotky, které mají vyšší OPC. Vyšší odměnu je nutno často dát i předcházejícím jednotkám.

17 Rovnovážné množství není statické
Firma zpravidla neví, zda produkci prodá a za jakou cenu. Příjmy a náklady se mohou měnit. Firma na změny dříve nebo později reaguje.

18 Krátké a dlouhé období Krátké období: - některé vstupy (výrobní faktory) jsou fixní bez ohledu na objem produkce. Potom jsou fixní (neměnné) bez ohledu na objem produkce i některé náklady. Ty se nazývají fixní náklady. Příklad: nájemné budov, základní složka mzdy. V krátkém období mohou být fixní i některé ceny. Náklady jídelníčku.

19 Krátké a dlouhé období Dlouhé období: uvedené fixnosti mizí
Dlouhé období je teoretickým konstruktem, v realitě žijeme vždy v krátkém období, vždy se potýkáme s nějakými fixnostmi! Krátké období trvá max 2 roky.

20 Náklady v krátkém období
Fixní = nezávisí na objemu produkce Variabilní = závisí na objemu produkce (s růstem objemu produkce rostou) Celkové náklady v krátkém období = fixní plus variabilní Ekonomický zisk = celkové příjmy mínus fixní náklady mínus variabilní náklady- Součástí fixních nákladů jsou i OPC.

21 Krátkodobý ekonomický zisk
Fixní náklady mají povahu utopených nákladů. V krátkém období firmám stačí dosáhnout krátkodobého ekonomického zisku: příjmy mínus variabilní náklady. Pokud je ekonomický zisk (tedy zisk i po odečtení fixních nákladů) záporný, daná ztráta je ale menší než fixní náklady, firmě se v krátkém období stále vyplatí produkovat! Kdyby neprodukovala, měla by ztrátu (v podobě úhrady fixních nákladů) vyšší!

22 Cena a nabídka Pokud firma prodává všechny jednotky statku za stejnou cenu, je její mezní příjem roven této ceně. Vzroste-li cena, může firma zvýšit produkci. Vyplatí se ji produkovat i jednotky, které se jí při nižší ceně produkovat nevyplatilo. Nabídka: vztah ceny (P) a nabízeného množství (Q´). Čím vyšší P, tím vyšší Q´.

23 Cena a nabídka Rozbor vztahu: - efekt nákladů obětované příležitosti: čím vyšší cena daného statku, tím má firma méně nákladů obětovaných příležitostí. - produkční efekt: čím vyšší cena statku, tím má firma vyšší příjem, a tím více všech výrobních faktorů může použít

24 Bod zvratu a bodu uzavření firmy
Bod zvratu značí situaci, kdy při dané ceně je ekonomický zisk firmy roven nule. Pokud cena roste, je ekonomický zisk kladný, pokud cena klesá, je ekonomický zisk záporný. Bod uzavření firmy značí situaci, kdy se firmě vyplatí ukončit produkci. V bodě uzavření firmy je krátkodobý ekonomický zisk firmy roven nule. Pokud cena roste, je krátkodobý ekonomický zisk kladný, pokud cena klesá, je krátkodobý ekonomický zisk záporný.

25 Minimální množství produkce firmy
Firma produkuje v krátkém období alespoň takové množství, pro které je její krátkodobý ekonomický zisk roven nule, tedy množství na úrovni bodu uzavření firmy. V dlouhém období produkuje firma takové množství, pro které je její krátkodobý ekonomický zisk roven nule, tedy množství na úrovni bodu zvratu.

26 Faktory ovlivňující nabízené množství
Ceny vstupů Změna množství některých vstupů Technologické inovace Kladný nebo záporný ekonomický zisk v jednotlivých odvětvích Ceny substitutů a komplementů

27 Cenová elasticita nabídky
Cena vzrostla o 1 %. K čemu může dojít? Nabízené množství se nemuselo vůbec změnit: absolutně neelastická nabídka. Nabízené množství se mohlo změnit o méně než jedno procento: neelastická nabídka. Nabízené množství se mohlo změnit o právě jedno procento: nabídka s jednotkovou elasticitou. Nabízené množství se mohlo změnit o více než jedno procento: elastická nabídka. Nabízené množství se mohlo změnit o nekonečně velké procento. Tato situace je spíše teoretická: absolutně elastická nabídka.

28 Co ovlivňuje cenovou elasticitu nabídky
Náklady na vstup do odvětví Snadnost vstupu do odvětví Lze nebo nelze vytvářet zásoby Lze nebo nelze převádět technologie Časový faktor