ZAHÁJENÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY ŠKOLNÍ ZRALOST

Povinnost školní docházky Povinnost je vymezena školským zákonem. Zákon stanovuje délku školní docházky, její počátek a také povinnost zákonného zástupce přihlásit dítě k zápisu (paragraf 36, viz další snímky), řeší též odklad povinné školní docházky (paragraf 37).

§36 (1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). §36 (2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.

§36 (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. §36 (4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

Pro označení vývojového předpokladu pro úspěšné zahájení povinné školní docházky se užívají pojmy školní zralost, školní připravenost či způsobilost. Nejznámější a nejčastěji používaný pojem je školní zralost.

Objasnění pojmu školní zralost taková fyzická a psychická připravenost dítěte na školu, která mu umožňuje optimální zapojení se do vyučovacího procesu bez nebezpečí ohrožení fyzického a psychického zdraví při školní zátěži způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování, předpokládá určitý rozvoj jazyka a myšlenkových operací, schopnost aktivní pozornosti, soustředění i určitou úroveň sociálních dovedností komplex schopností a dovedností, s nimiž by dítě mělo vstupovat do školní zátěže výsledek biologického zrání organismu a celé dosavadní zkušenosti dítěte

Složky školní zralosti TĚLESNÁ ROZUMOVÁ CITOVÁ A SOCIÁLNÍ Dílčí poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty jsou podrobně formulovány v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (očekávané výstupy v jednotlivých vzdělávacích oblastech).

Zralost v oblasti tělesné a pohybové Tuto oblast posuzuje zpravidla pediatr. Hlavní znaky: dobrý zdravotní stav, odolnost vůči nemocem a únavě, dobrá funkce smyslových orgánů výška okolo 120 cm, váha kolem 20 kg započata výměna mléčného chrupu protažení postavy, prodlužování končetin vytvořeny základní hygienické návyky, návyky sebeobsluhy vyhraněná lateralita motorická obratnost, koordinované pohyby těla rozvinutí jemné motoriky, vizuomotorická koordinace (správné držení tužky, uvolněnost ruky, manipulace s nůžkami)

Zralost v oblasti rozumové Hlavní znaky: přiměřená úroveň poznávací aktivity, zvídavost schopnost chápat a plnit pokyny schopnost úmyslné pozornosti (20 – 30 minut) schopnost postihovat podstatné znaky, dobrá orientace na ploše i v prostoru zvládnutí číselné řady do deseti, orientace v počtu do šesti schopnost rozlišit a pojmenovat barvy, geometrické tvary rozvinutá mechanická paměť dostatečná slovní zásoba, přiměřené vyjadřování (vypravování pohádky, popis obrázku), řeč bez logopedických nedostatků

Zralost v oblasti citové a sociální Hlavní znaky: potřeba kontaktu s vrstevníky schopnost začlenit se do skupiny dětí, přizpůsobit se kolektivu uznání autority dospělého, učitele dosažení určitého stupně citové stability, schopnost ovládat a kontrolovat své city překonání přílišné závislosti na rodičích, úzkosti před cizími lidmi schopnost řešit jednoduché sociální situace osvojení pravidel správného chování schopnost přijmout a plnit novou sociální roli

Školní zralost a školní připravenost Marie Vágnerová rozlišuje pojmy zralost a připravenost. Školní zralost = kompetence závislé na zrání organismu Příklady: emoční stabilita, odolnost proti zátěži, lateralizace ruky, koordinace činnosti hemisfér, myšlení na úrovni konkrétních logických operací, sluchová diferenciace, zralost očních pohybů Školní připravenost = kompetence závislé na prostředí a učení Příklady: úroveň verbální komunikace, respektování běžných norem chování a hodnotového systému, rozlišování různých rolí, motivace ke školní práci

Tyto pojmy rozlišuje také Soňa Koťátková Tyto pojmy rozlišuje také Soňa Koťátková. Školní zralost = míra rozvoje z pohledu fyzické zralosti (například výška, váha, počátky výměny zubů, kvalita zdraví) a psychické zralosti (kognitivní úroveň, citová a sociální vyspělost, kvalita vyjadřování), míru zralosti posuzují zejména pediatři a psychologové Školní připravenost = způsobilost a stav rozvoje vědomostí, dovedností a návyků, které umožní dítěti pokračovat ve vývoji prostřednictvím školního vzdělávání, tuto způsobilost posuzuje především pedagog

Vyšetření školní zralosti Vyšetření dítěte (se souhlasem zákonného zástupce) provádějí pracovníci školského poradenského zařízení (pedagogicko psychologické poradny, speciálně pedagogického centra) a odborný lékař nebo klinický psycholog. Školské poradenské zařízení a odborný lékař nebo klinický psycholog mohou doporučit odklad povinné školní docházky (nutná jsou tedy dvě doporučení). O odklad žádá písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května, o ročním odkladu rozhoduje ředitel/ka školy.

Zdroje Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha, Portál 2000. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004. Dittrich, P.: Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha, H&H 1992. Metodický list pro učitele ZŠ. PPP Litoměřice Vágnerová, M.: Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha, Portál 2000. Koťátková, S.: Dítě a mateřská škola. Praha, Grada 2008.