DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Hypermoderní doba Autor Jana Trčková Tematický okruh ZSV - Člověk ve společnosti a jako jedinec Ročník 2.ročník Vytvořeno 5.1.2014 Anotace Cílem těchto pracovních listů je ukázat a popsat podstatné rysy současné doby a co nejvíce je konkretizovat na jevech v soudobé společnosti. Zaměřují se hlavně na jevy postmodernity a hypermodernity. Metodický pokyn Studenti mohou s předloženým materiálem smysluplně pracovat až po probrání základů sociologie. Jednotlivé úkoly pak slouží k procvičení a k nalezení širších souvislostí v rámci přehledu základů společenských věd. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Hypermoderní doba Od požitku k úzkosti

Gilles Lipovetsky Gilles Lipovetsky (1944) je známý jako analytik naší současnosti a celé postmoderní epochy. Ve svém díle Hypermoderní doba se zaměřuje na popis podstatných rysů, které s sebou hypermodernita přináší v dobrém i ve zlém.

Postmodernita Tento pojem se začal užívat na konci sedmdesátých let 20.století a označuje vývoj demokratických společností, které se oprostily od velkých ideologií zaměřených do budoucnosti a od různých norem a pravidel přítomnosti. Postmoderna tak přinesla osvěžujícího ducha, pojmenovala nové skutečnosti, ale v dnešní době 21.století je mírně zastaralým konceptem.

Hypermodernita Lipovetsky takto označuje současnost. Vyznačuje se především ekonomickou soutěží, rozkvětem technologií a individualismem. Ve všech oblastech je kladen důraz na nutnost neustálé proměny a na výkonnost. Rozvoj je založený na neskromnosti a nadbytku, spěje kupředu nesmírnou rychlostí, vede k narušování pravidel, což je zdrojem chaosu a nerovnováhy na úrovni celé společnosti i jednotlivců. Tento vývoj obsahuje i řadu pozitivních momentů.

Úkol Odkdy se začíná užívat pojem postmodernita a stručně ho vymezte. Čím se především vyznačuje hypermodernita a nač je kladen důraz.

Změny v hypermoderní společnosti Spousta jevů se změnila: rozkvět tržní společnosti a globalizace, větší přijetí lidských práv, nové formy chudoby a sociálního vyloučení, nejistota v oblasti práce, nárůst nejrůznějších obav a konfliktů, války o identitu aj. Stále jasněji se ukazuje, že osobní nezávislost je normou, kterou vyžaduje jedinec i společnost. Zároveň však sílí tlak ze strany profesního života, roste nestálost partnerských svazků, spotřebitelů i voličů. Požitkářský způsob života zůstává, ale už není tak radostný a rozjásaný.

Správně odpovězte: Které společenské jevy se v hypermodernitě mění? Mění se i osobní nezávislost jedince?

Úpadek hodnot je pouhým mýtem Společnost se mění, úzkostný hypermoderní jedinec, zaměřený na požitek, se přesto nestal nihilistou. Nelze vše omezit pouze na materiální výrobu a ekonomickou směnu, společnost musí mít nějakou ideální představu o sobě samé, jinak by neexistovala. Je to podmínka vzájemného soužití, která umožňuje jednat společně a mít stejné cíle .

Úpadek hodnot je pouhým mýtem Bez hodnotového systému nedokáže růst a reprodukovat se žádné sociální těleso. Z jedné strany individualismus oslabil morální závazky, ze strany druhé přispěl k jejich novému upřednostňování. Morálka a nové podoby altruismu, šířeno médii, nejsou méně skutečné tím, že nejsou povinné.

Úkol Objasněte, proč je tzv. úpadek hodnot pouhým mýtem (a opakovaným mýtem).

Označení hyperkonzumní Došlo k rozmachu spotřeby (konzumu), která je založena spíše na zkušenostech či pocitech než na společenském postavení. Spotřebu zaměřujeme více sami na sebe (zdraví, odpočinek, kondice, vzrušení, cestování). Příkladem je rozvoj některých velkých spotřebitelských odvětví, například zdravotnický průmysl, turismus aj.

Označení hyperkonzumní Při spotřebě dnes vyhledáváme především prožitek, emocionální slast a požitek, který se neváže ani tak na společenské postavení jako na samotný zážitek potěšení z něčeho nového. Skrze ,,věci“ se tak ve skutečnosti vyjadřuje nový vztah k sobě samému, jako bychom měli strach, že ustrneme. Děsí nás představa nudného opakování a stárnutí. Kupujeme si tak malý kousek obnovení našeho každodenního života.

K číslu přiřaďte správné písmeno: 1 postmodernita 2 hyperkonzumní 3 vlivy na osobní nezávislost 4 hypermodernita A rozvoj ekonomické soutěže, rozkvět technologií a individualismus B je ovlivňována tlakem ze strany profesního života, nestálostí partnerství, spotřebitelů aj. C označení pro vývoj demokratických společností na konci sedmdesátých let 20.století D zaměření spotřeby na sebe, růst spotřebitelských odvětví

Kontrola správných výsledků: 1C 2D 4A 3B

Zdroje BURUMA, Ian. Krocení bohů: náboženství a demokracie na třech kontinentech. Vyd. 1. Překlad Daniel Micka. Praha: Academia, 2012, 121 s. XXI. století, sv. 15. ISBN 978-802-0020-406. LIPOVETSKY, Gilles a Sébastien CHARLES. Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Daniel Micka. Praha: Prostor, 2013, 144 s. Střed (Prostor), sv. 15. ISBN 978-80-7260-283-4. JUVIN, Hervé a Gilles LIPOVETSKY. Globalizovaný západ: polemika o planetární kultuře. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Martin Pokorný. Praha: Prostor, 2012, 231 s. Střed (Prostor), 102. sv. ISBN 978-807-2602-650. KELLER, Jan a Petr NOVOTNÝ. Úvod do filozofie, sociologie a psychologie: nové pohledy společenských věd : učebnice pro studenty gymnázií a zájemce o vysokoškolské humanitní vzdělávání. Vyd. 1. Překlad Martin Pokorný. Ilustrace Vladimír Renčín. Liberec: Dialog, 2008, 219 s. Střed (Prostor), 102. sv. ISBN 978-808-6761-817.