Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky

Racionální chování výrobce Další informace dole v poznámce Racionální chování výrobce Značná část zaměření ekonomie je orientována právě na chování výrobce (firmy). Zajímá nás, jak se chová výrobce v tržním (či jiném) prostředí. Předpokládá se, že racionálně jednající výrobce má stanoven nějaký cíl a podniká všechny nezbytné kroky k jeho dosažení. Abychom odhadli chování výrobce, je tedy důležité určit, jaký je jeho cíl. Obecně mohou mít firmy mnoho cílů, my se zde zaměříme na jeden z nejčastějších. Cíl výrobce/producenta: Prostřednictvím vstupů (výrobních faktorů) dosáhnout co nejvyšší úrovně výstupů, tj. produkce, jejímž prodejem se snaží o dosažení co nejvyššího zisku. Představa firmy jakožto subjektu, snažícího se maximalizovat zisk, je jedním z nejdůležitějších předpokladů celé ekonomické teorie. Pokud je hlavním (nebo dokonce jediným v případě akciových a jiných společností) cílem právě maximalizace zisku, je jasné, že firma bude dělat jakékoliv nutné (a možné) kroky ke splnění tohoto cíle. Mezi tyto aktivity může spadat i zvyšování cen výrobků, snižování jejich kvality, klamání zákazníka, propouštění zaměstnanců, daňové podvody a další, které se nám již nemusí líbit, ale jsou často jednoznačným důsledkem právě vyřčeného cíle firmy. Chceme-li tedy vědět, proč se daná firma chová určitým způsobem (líbivým či nelíbivým), je nutné vědět, co je jejím skutečným cílem a jaké má tedy motivy pro své chování (a jak je toto chování stabilní, či náchylné ke změnám).

Produkční analýza

Existuje mezi nimi nějaký vztah / závislost? Produkce firmy Firmu můžeme vnímat jako systém přeměňující vstupy na výstupy Existuje mezi nimi nějaký vztah / závislost? VÝSTUPY VSTUPY ® © ™ (patent, licence)

Produkční funkce Situace, kdy je produkt firmy závislý na (odvíjí se od) použitého množství jednoho druhu výrobního faktoru. Situace, kdy je produkt firmy závislý na (odvíjí se od) množství více (např. dvou) druhů použitých výrobních faktorů. Produkční funkce vyjadřuje, že v realitě existuje závislost mezi výstupem firmy (produktem) a použitými vstupy; říkáme, že výstup firmy je funkcí různých VF Pro zjednodušení se často používá jednofaktorová produkční funkce popisuje situaci, kdy velikost produkce firmy je v podstatě výlučně závislá na množství jednoho použitého VF, tedy Q = f (L) – např. u lovců perel bude počet vylovených perel přímo úměrný počtu zaměstnaných lovců perel – typická pro KO nebo vícefaktorová (např. dvoufaktorová) prod. funkce popisuje situaci, kdy velikost produkce firmy je závislá na kombinaci více druhů VF, tedy že např. Q = f (L, K) – např. v kamenolomu bude množství vytěženého kamene záviset na počtu pracovníků, ale i na jejich vybavenosti kapitálem (krumpáči, dynamitem, buldozery) – typická pro DO V takto stanovené produkční funkci předpokládáme, že jsou všechny vstupy homogenní, což samozřejmě v praxi nemusí vždy platit (různá kvalita zaměstnanců, atd.) L K + L

Jednofaktorová produkční funkce „Zde si ukážeme, jaké zákonitosti se projevují v případě, kdy podnik dosahuje růstu produkce zvyšováním pouze jednoho druhu vstupu.“ Jednofaktorová produkční funkce VÝSTUPY VSTUP (1 druh)

Jednofaktorová produkční funkce Je důležité si uvědomit, že s rostoucím množstvím použitého vstupu roste i celkový výstup (produkt), ale s čím dál menšími přírůstky. Proč? Menší přírůstky celkového produktu vyplývají z klesající křivky mezního produktu (protože celkový produkt je vždy součtem všech mezních produktů). Další informace dole v poznámce vstup (VF) TP Kategorii produktu je (obdobně jako užitek v teorii spotřebitele) vhodné sledovat z pohledu celkových i mezních veličin: Celkový produkt (TP – total product) = celkové množství výstupu (ve fyzických jednotkách) vyprodukovaného určitým množstvím jednoho vstupu. Mezní produkt (MP – marginal product) = produkt vyrobený jednotkou dodatečného vstupu, když ostatní vstupy se nemění. q1 vstup (VF) MP Kategorie celkového, průměrného a mezního produktu můžeme samozřejmě sledovat i u vícefaktorové produkční funkce, ale to je o trochu složitější a nad rámec tohoto kurzu. q1

Další informace dole v poznámce Mezní produkt je vlastně množství produkce, kterou vyrobí dodatečná jednotka vstupu (např. další pracovník) Mezní produkt Křivka mezního produktu je nejprve rostoucí a poté klesá. Proč? Při malých objemech použitých vstupů může být rostoucí (projevuje se tzv. synergický efekt) Naopak od určitého množství použitých vstupů (jež je odlišné v každé výrobě) je křivka mezního produktu klesající (projevuje se zde zákon klesajících výnosů). VF MP Například zaměstnání jednoho pracovníka může znamenat, že první hodinu své práce se bude zaučovat a organizovat si práci. Díky zaučení a zlepšování rutiny práce bude během druhé a třetí hodiny jeho produktivita růst. Během čtvrté nebo páté hodiny se bude dostávat na maximum a od šesté hodiny se může dostavovat únava, která produktivitu bude opět snižovat. V tomto případě jsme přidávali (byl vstupem) čas - hodiny práce. Pokud máme naopak na pracovišti jednoho pracovníka a přidáme dalšího, může se projevit synergický efekt, kdy oba dohromady udělají více práce než každý zvlášť. Důvod? V práci si mohou přímo fyzicky pomáhat například podáváním nástrojů, nebo se psychicky podporovat, vytvářet příjemnou pracovní atmosféru, nebo spolu dokonce soutěžit. Tento synergický efekt může fungovat i přidáním třetího pracovníka, avšak od určitého počtu pracovníků přestane fungovat (mohou si dokonce překážet v práci) a začne se projevovat zákon klesajících výnosů. V tomto případě jsme přidávali (byl vstupem) počet pracovníků. Další informace dole v poznámce 8

Zákon klesajících výnosů „Čím víc jednoho vstupu používáme (při ostatních vstupech fixních), tím pomaleji roste celkový výstup, neboli mezní výstup (výnos) klesá“. (Tento zákon se nemusí projevovat od první jednotky vstupu, ale může se projevit až od určitého množství vstupů.) 1 pracovník – dost prostoru pro dalšího 2 pracovníci – pohodlné pracovní podmínky n+1 pracovníků – “kde mám nářadí ?!?!?”

Zákon klesajících výnosů Zákon klesajících výnosů můžeme pozorovat například při zalévání pole vodou. Bude platit, že čím více vody přidáme na pole, tím bude více plodin? Zákon klesajících výnosů se může projevovat i v čase. V tomto případe je jediným přidávaným vstupem právě čas. Myslíte, že při přípravě na zkoušku jste každou další hodinu studia schopni nastudovat stejný objem učiva? Zjistíte-li, že po určité době (vstupem jsou tedy hodiny studia) vaše schopnost studovat (mezní produkt) klesá, jakým způsobem byste tento jev minimalizovali?

Vícefaktorová produkční funkce „Zde si ukážeme, jaké zákonitosti se projevují v případě, kdy podnik dosahuje růstu produkce zvyšováním (zapojováním) více druhů vstupů.“ Vícefaktorová produkční funkce VSTUPY (více druhů) VÝSTUPY

Další informace dole v poznámce Výnosy z rozsahu Výnosy z rozsahu vyjadřují, k jaké změně výstupů dojde při proporcionální (rovnoměrné) změně všech vstupů Uvedli jsme si, že za klesající křivkou MP je skryt zákon klesajících výnosů (nemusí platit od první jednotky vstupu), jež se týká změny jednoho vstupu. Při rovnoměrném zvyšování všech vstupů se však projevují tzv. výnosy z rozsahu, a to klesající, rostoucí či konstantní (souvisí s velikostí podniku) Rostoucí výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o více než 1 % (typické pro malé podniky) Konstantní výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší také o 1 % (typické pro střední podniky) Klesající výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o méně než 1 % (typické pro velké podniky) Pro ty, kteří nepochopili, co jsou to výnosy z rozsahu, je zde malé vysvětlení: Pokud přidáme do podniku nějaké vstupy, pak je logické, že vzrostou i výstupy. Otázkou kterou zde řešíme, je, jak moc vzrostou. Obvykle si lidé mohou představit, že pokud zvýšíme vstupy podniku na dvojnásobek, pak se také zdvojnásobí produkce. To samozřejmě může nastat a takovou situaci nazýváme konstantní výnosy z rozsahu. Také ale může nastat situace, kdy po zdvojnásobení vstupů se zvýší výstupy dokonce více než dvojnásobně (například máme najmuté pracovníky a kapitál za 500 000 Kč a vyrábí produkci v hodnotě 1 000 000 Kč, pak se může stát, že najmeme další pracovníky a kapitál za 500 000 Kč, ale produkce, kterou nyní vyrobíme, má hodnotu 3 000 000 Kč => vstupy se zdvojnásobily, ale produkce se ztrojnásobila). Takovou situaci nazýváme rostoucí výnosy z rozsahu. No a také může nastat situace, kdy sice zdvojnásobíme vstupy, ale produkce se nezdvojnásobí, ale zvýší se třeba jen o 30 %. Takovou situaci nazýváme klesající výnosy z rozsahu. POZOR! Hlavně u zkoušky neříkejte, že při klesajících výnosech z rozsahu se po zvýšení vstupů produkce sníží . To je přece nesmysl. Opravdu byste chtěli investovat zdroje do podniku, kterému by díky těmto dodatečným zdrojům klesly tržby? Další informace dole v poznámce

Další informace dole v poznámce Vložíme-li do různých firem určité množství zdrojů (zde vyjádřeno peněžní částkou, což může reprezentovat pracovníky, materiál, energie…), mohou za ně vyrobit různá množství výrobků (v závislosti na velikosti podniků a dalších faktorech) Vložíme-li do firem další zdroje (např. je zvýšíme o 20 %), mohou různé firmy zvýšit svou produkci rozdílně, a to v závislosti na tom, zda se u nich projevují rostoucí, konstantní nebo klesající výnosy z rozsahu. Výnosy z rozsahu Management, investoři, finanční skupiny… +20 % +20 % +20 % Co způsobuje skutečnost, že se obvykle u velkých firem projevují klesající výnosy z rozsahu? Často právě ta jejich velikost. Čím je firma větší, tím je složitější její organizace a také se objevují větší problémy v komunikaci uvnitř firmy. Navíc se u velkých firem snáze skryjí neefektivní činnosti. Díky tomu všemu se tedy často stává, že zdroje, které vložíme do podniku, jsou neefektivně využity a velká část se spotřebuje v neproduktivních činnostech (např. byrokracii, vybudování parkoviště pro zaměstnance, ostraha objektu). Zvýšení zdrojů (vstupů) o určité procento (např. 50 %) tedy povede k růstu produkce, avšak nikoliv proporcionálně stejně, ale naopak méně (např. vzroste jen o 20 %). Stručně řečeno je díky těmto faktorům velmi pravděpodobné, že u velkých podniků budou zdroje využívány méně efektivně, než u malých podniků, u kterých se naopak díky tomu projevují obvykle rostoucí výnosy z rozsahu. +66 % +20 % +10 %

Analýza nákladů

Analýza nákladů - předpoklady Výrobce usiluje o maximalizaci zisku V dokonalé konkurenci, kde je cena stanovena, je to možné jen skrze snižování nákladů (v NK je to možné dosáhnout i zvýšením ceny). Náklady = peněžně vyjádřená hodnota výrobních faktorů (vstupů) použitých (spotřebovaných) při výrobě statků

Náklady v KO a DO Další informace dole v poznámce Krátké období (KO) je tak dlouhý časový horizont, ve kterém firma může měnit pouze některé (variabilní) vstupy (práce, suroviny…), zatímco ostatní (fixní) vstupy (používanou technologii, výrobní prostory atd.) měnit nemůže => V krátkém období rozlišujeme fixní i variabilní náklady Dlouhé období (DO) je dostatečně dlouhý časový horizont, ve kterém může firma měnit množství všech používaných vstupů, tedy např. najímat pracovníky stejně jako rozšiřovat výrobní kapacity (budovy, stroje…) => V dlouhém období všechny náklady považujeme za variabilní Lze ještě rozlišovat: Velmi krátké období - natolik krátké časové období, že nemůže dojít k žádným změnám ve výrobě. Všechny náklady jsou v tomto období fixní. Velmi dlouhé období – dostavuje se vliv vědeckotechnického pokroku. Možnost rozšíření výroby je díky novým technologiím výrazně vyšší. Připomeňme si, že délka období souvisí i s elasticitou nabídky. Zjednodušeně lze vztah mezi délkou období a elasticitou popsat následovně (ceteris paribus): Velmi krátké období – nabídka je dokonale neelastická Krátké období – nabídka je neelastická Dlouhé období – nabídka je elastická Velmi dlouhé období – nabídka je dokonale elastická

Zamyšlení nad fixními a variabilními náklady Proč myslíte, že v restauraci obvykle zaplatíte za ½ porci jídla minimálně 2/3 ceny a nikoliv ½ ceny?

Zapamatujme si! Ve vývoji celkových a jednotkových nákladů je velký rozdíl a pokud je mezi sebou zaměníte, může být Vaše odpověď v testu nebo u zkoušky zcela špatně. Proto věnujte pochopení tohoto rozdílu velkou pozornost! V dalším výkladu si vysvětlíme a musíme jasně rozlišovat: Náklady vztahující se k celkové produkci firmy (náklady vynaložené na výrobu všech výrobků, tedy tzv. celkové náklady (TC, FC a VC) Náklady vztahující se k jednotce vyrobené produkce firmy (náklady vynaložené na výrobu jednoho výrobku, tedy tzv. jednotkové náklady (MC, AC, AVC a AFC)

Náklady vztahující se k celkové produkci

Celkové, fixní a variabilní náklady Další informace dole v poznámce Celkové, fixní a variabilní náklady Celkové náklady (TC – total costs) = souhrn všech nákladů použitých při výrobě. Podle vztahu k objemu výroby je lze členit na: Fixní náklady (FC – fixed costs) – vznikají nezávisle na objemu produkce, ale pouze v krátkém období. Variabilní náklady (VC – variable costs) – vznikají a rostou s každou další jednotkou produkce Dělení nákladů podle vztahu k objemu výroby znamená, že sledujeme, jak (zda) se tyto náklady změní, změníme-li objem výroby. To je stěžejní otázka, neboť je nutné vědět, které náklady nám vzrostou, nezmění se, případně klesnou, když změníme objem výroby. Dodatek: Obecně je možné říci, že fixní a variabilní náklady je možné uvažovat nejen ve vztahu k objemu výroby, ale i jiným faktorům. Některé náklady jsou například závislé na čase (nájemné), rozhodnutí vlády (daně) a dalších faktorech. Nájemné tedy může být fixním nákladem ve vztahu k objemu výroby, ale variabilním nákladem ve vztahu k času. Celkové náklady Fixní náklady Variabilní náklady +

Celkové, fixní a variabilní náklady Celkové (lineární) náklady Objem produkce Kč Proporcionální (lineární) VC FC Růst variabilních nákladů je často nelineární, a to z důvodu různého možného stupně využívání jednotlivých položek variabilních nákladů výrobcem

Náklady vztahující se k jednotce produkce

Průměrné náklady (AC), které můžeme rozdělit na: Vedle celkových nákladů je důležité v souvislosti se změnou objemu produkce sledovat také další nákladové veličiny: Mezní náklady (MC) Průměrné náklady (AC), které můžeme rozdělit na: Průměrné variabilní náklady (AVC) a Průměrné fixní náklady (AFC)

Mezní náklady (MC – marginal costs) Čitatel udává, o kolik se změní celkové náklady. Mezní náklady (MC – marginal costs) Objasněme si blíže, co nám říká křivka MC. Udává, kolik nás stojí výroba každého dalšího výrobku… Q Vyjadřují dodatečné náklady na výrobu jedné další jednotky výstupu Křivka MC je „inverzní“ ke křivce MP (mezního produktu) Průběh křivky závisí na využití fixních a variabilních faktorů výroby. MC nejdříve klesají (projevují se rostoucí výnosy z variabilního inputu – MP je rostoucí)… … poté MC rostou (projevují se klesající výnosy z variabilního inputu – MP je klesající) Jaké jsou tedy celkové náklady při výrobě 5 kusů výrobku? Q Jmenovatel udává, o kolik se změní objem produkce. TC5 = 31 Kč 10 Kč 7 Kč 5 Kč 4 Kč MP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 MC při výrobě první jednotky = TC při výrobě jedné jednotky – TC při výrobě nula jednotek (obdobně u dalších jednotek)

Průměrné (celkové) náklady (na kus) Čitatel udává výši celkových nákladů při zkoumaném objemu produkce. Průměrné (celkové) náklady (na kus) Average (total) costs – AC, ATC (jednicové neboli průměrné náklady) vyjadřují průměrné (celkové) náklady, které firma vynakládá na výrobu jedné jednotky výstupu. Klesající část je projevem rostoucích výnosů z rozsahu (TC připadající na kus) Minimum je projevem konstantních výnosů z rozsahu Rostoucí část je projevem klesajících výnosů z rozsahu (TC na jeden kus) Lze ji rozdělit na AVC a AFC Q AC AC Jmenovatel udává velikost zkoumaného objemu produkce.

Mezní a průměrné veličiny Vztahy mezních a průměrných veličin lze vysvětlit například na vztahu aktuální rychlosti (vztahuje se pouze k aktuálnímu kilometru) a průměrné rychlosti (vztahuje se ke všem najetým km) automobilu. MC AC Ci Qi

Průměrné variabilní náklady (AVC) AVC představují obvykle náklady na nákup materiálu, suroviny, výrobku, atd. Klesající část křivky je spojena s vyšším (efektivnějším) využíváním vstupů, rostoucí naopak s menší efektivností (např. „přeplácení“ pracovníků). Q AVC AVC Dostáváme množstevní slevy… …přetěžujeme kapacity dodavatelů

Průměrné fixní náklady (AFC) Představte si, že si chcete s kamarády najmout autobus na přepravu z Prahy do Brna. Pronajímatel autobusu Vám nabízí přepravu za paušální částku 4 000 Kč. Jakou částku jízdného budete muset vybrat minimálně od každého kamaráda, pokud Vás pojede 5 lidí? Bude se tato částka lišit, když Vás pojede 10, 20 nebo 40 lidí? Další informace dole v poznámce Průměrné fixní náklady (AFC) 400 Kč/ 200 Kč/ 800 Kč/ Je běžné, že s růstem produkce jsou (konstantní) fixní náklady rozdělovány na stále větší počet jednotek produkce (průměrně tedy připadá na každou jednotku menší podíl FN) a AFC tedy klesají. Tento jev nazýváme regrese (rozpouštění) fixních nákladů Platí: Kč Q AFC AFC S růstem produkce dochází k „rozpouštění“ (regresi) fixních nákladů (celkových) na stále větší množství produkce. Proto tedy průměrné fixní náklady klesají. Uvědomte si, že při vysvětlení tohoto pojmu je nezbytné se správně vyjadřovat! Studenti s oblibou říkají, že regrese fixních nákladů znamená, že fixní náklady s růstem objemu produkce klesají. To je přece nesmysl. Fixní náklady jsme definovali jako náklady nezávislé na objemu produkce a jsou tedy vůči němu fixní. To, co s růstem objemu produkce klesá, jsou průměrné fixní náklady (připadající na jednu jednotku). Pokud tedy v odpovědi vypustíte slovo průměrné a řeknete, že to co klesá jsou fixní náklady, je Vaše odpověď zcela špatně! (pokud řeknete pouze fixní náklady, myslí se tím automaticky celkové fixní náklady) 32

Technologické optimum Další informace dole v poznámce Technologické optimum Minimální průměrné náklady jsou v bodě, kde křivka MC protíná křivku AC. Objem produkce, odpovídající tomuto bodu nazýváme Technologické optimum Pokud MC<AC pak růst produkce snižuje AC Pokud MC>AC pak růst produkce zvyšuje AC Tech. optimum (bere v úvahu pouze náklady) se však může lišit od optimálního rozsahu produkce (bere v úvahu náklady i cenu statku), který si vysvětlíme v dalším tématu AC Ci C C1 MC Technologické optimum ukazuje optimální objem produkce firmy z hlediska nákladů. Jde o objem produkce, kdy firma využije všechny vstupy tak, že vyrábí každý výrobek s minimálními průměrnými náklady. K tomuto objemu produkce by se firmy měly snažit přiblížit, protože pak mohou nabídnout zákazníkovi i nižší cenu. Neznamená to však, že ji automaticky nabídnou, ale mají zde lepší prostor pro manipulaci s cenou a případné vyjednávání se zákazníkem. V praxi to znamená, že pokud zákazník odebere větší množství výrobků a produkce firmy se tím přiblíží technologickému optimu, klesnou firmě průměrné náklady a může zákazníkovi nabídnout například množstevní slevu. Technologického optima dosahují (nebo se mu alespoň přibližují) ty firmy, které vyrábí při plném využití svých výrobních kapacit. Q1 Qi

Příklad k vysvětlení vývoje nákladů Představte si, že máte malou živnost – stánek s grilovanými kuřaty. S tímto podnikáním jsou spojeny určité náklady, které si pro zjednodušení omezíme na následující položky: Náklady na pronájem stánku + náklady na grilování kuřat elektřinou = 1 000 Kč/den Náklady na nákup chlazeného kuřete + náklady na obal a koření = 50 Kč/kus Ukažme si nyní, jak se budou vyvíjet různé druhy nákladů v závislosti na počtu vyrobených a prodaných grilovaných kuřat v rámci jednoho dne (pro zjednodušení předpokládejme, že nakoupíme a ugrilujeme jen tolik kuřat, kolik jsme schopni prodat, tedy nám ke konci dne, žádné nezbudou)

Díky tomu, že při zvyšování počtu prodaných kusů, se stále stejné celkové fixní náklady (1 000 Kč) rozpočítávají na stále větší počet kusů, dochází ke snižování podílu fixních nákladů připadajících na jeden kus. Tento jev se nazývá regrese fixních nákladů.

Pokud si chcete zalyžovat např Pokud si chcete zalyžovat např. v Peci pod Sněžkou, pro jaký druh jízdného se rozhodnete a proč? Provozní doba je od 8:30 do 16:00 h.

Vývoj nákladů – shrnutí k zapamatování Celkové náklady (TC) se s rostoucím objemem produkce zvyšují (i když různým tempem) Průměrné celkové náklady (AC, ATC) s rostoucím objemem produkce nejdříve klesají a po dosažení technologického optima mohou růst Fixní náklady (celkové - FC) s rostoucím objemem produkce zůstávají konstantní (případně se zvyšují skokem např. při dosažení kapacity) Průměrné fixní náklady (AFC) s růstem objemu produkce klesají Variabilní náklady (celkové - VC) se s rostoucím objemem produkce zvyšují (i když různým tempem) a naopak. Průměrné variabilní náklady (AVC) s rostoucím objemem produkce nejdříve klesají (např. díky množstevním slevám dodavatelů) a od určitého objemu produkce mohou růst (např. přetěžováním kapacit dodavatelů)

Příjmy firmy

Příjmy firmy Celkový příjem (Total revenue – TR) – celková částka, kterou firma získá prodejem svých statků TR = P * Q Průměrný příjem (Average revenue – AR) – průměrný příjem připdající na jednotku produkce AR = TR / Q = (P * Q) / Q = P Mezní příjem (Marginal revenue – MR) – změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku MR = TR / Q MR z prodeje první jednotky = TR z prodeje jedné jednotky – TR z prodeje nula jednotek (obdobně u dalších jednotek)

Vztah ceny a vyrobené produkce v DK V dokonalé konkurenci je cena konstantou nezávislou na firmě firma je schopna prodat všechnu svoji vyrobenou produkci aniž ovlivní cenu => poptávka po produkci firmy je dokonale elastická křivka TR je lineární (rostoucí přímka) křivka AR je rovnoběžná s osou x (osu y protíná v úrovni ceny Křivka MR je totožná s křivkou AR

Vztah ceny a vyrobené produkce v NK Další informace dole v poznámce Vztah ceny a vyrobené produkce v NK V nedokonalé konkurenci cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu výroby klesá, protože firma musí snížit cenu aby mohla prodat další jednotku produkce => křivka TR je nelineární s klesajícími přírůstky (křivka TR roste, dokud je MR kladný a klesá, pokud je MR záporný) křivka AR je klesající (stejně jako křivka MR, která však klesá rychleji) Proč předpokládáme, že prodejce v NK musí pro dosažení vyššího prodeje snížit cenu? Protože firmy v NK jsou již větší a je jich méně, než v DK a pokud chtějí prodat více výrobků, musejí je získat (přilákat) od konkurenčních podniků. A přilákat je mohou zejména nižší cenou.

TR, AR a MR v dokonalé a nedokonalé konkurenci - shrnutí Q Kč Q Kč TR TR AR = P = MR = d AR = P P MR

Upozornění!! Nepleťte si pojmy příjmy (tržby) a zisk. Příjem (tržba) je částka, kterou firma dostane (utrží) obvykle za prodej svých výrobků/služeb. To však ještě není zisk, neboť tato částka ještě firmě celá nenáleží. Zisk je částka, která firmě zůstane, pokud od částky utržené za prodané výrobky/služby odečte částku, jíž vynaložila jakožto náklady na jejich výrobu/poskytnutí. Zisk Ekonomický zisk slouží k rozhodování o tom, zda se podnikatelská činnost vyplatí či nikoliv. Vyplatí se tehdy, když je ekonomický zisk kladný a naopak se nevyplatí, když je záporný. Ekonomický zisk vlastně porovnává zisk z aktivity, kterou jsme uskutečnili, s tím, co jsme mohli získat jinde (jinou aktivitou). Díky tomu můžeme posoudit, zda námi uskutečněná aktivita byla skutečně tou nejlepší volbou. Zisk (Z) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady: Z = TR – TC Zisk na jednotku produkce = Z / Q = (TR/Q) – (TC/Q) = AR – AC Můžeme rozlišovat: Účetní zisk = TR – explicitní náklady Ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady Pokud je ekonomický zisk nulový, podnik dosahuje tzv. normálního zisku

Cena statku

Cena statku a její hranice Cena, za kterou se bude výrobek či služba prodávat a nakupovat, může být v praxi stanovena dvěma základními přístupy: 1) Tržním mechanismem, kdy o stanovení ceny a její horní a dolní hranici rozhoduje dobrovolnou dohodou poptávka a nabídka 2) Státní regulací, kdy o ceně a o jejích hranicích rozhoduje stát skrze svá nařízení Obvykle je žádoucí ponechat rozhodnutí o ceně na tržním mechanismu, avšak v některých případech se stát snaží v této otázce intervenovat a změnit rozhodnutí trhu (např. z obavy o zneužití monopolního postavení na trhu, ze spekulací, apod.)

Určení ceny tržním mechanismem Určení ceny tržním mechanismem vychází z kompromisní dohody, plynoucí ze střetu zájmů poptávajícího a nabízejícího, tedy z vazby mezi užitkem statku a náklady na výrobu…

Vazba mezi užitkem, náklady a cenou (hranice ceny) Uvědomme si ! Takto stanovené hranice ceny se uplatňují na neregulovaném (volném) trhu a to ve všech typech konkurence. Pokud však stát do trhu zasahuje, může stanovit jiné hranice ceny (viz cenové stropy stanovené státem). Dolní hranici ceny, určuje strana nabídky a je dána dlouhodobě velikostí průměrných nákladů (AC) na statek (výrobek, službu) a krátkodobě velikostí průměrných variabilních nákladů (AVC) na statek. Strana poptávky určuje horní hranici ceny, za kterou může být na trhu prodáváno. Horní hranicí je tedy maximální cena, kterou je ochoten zákazník za statek zaplatit, což je, jak již víme, hodnota jeho mezního užitku ze spotřeby daného statku. Co se však na trhu stane, když náklady převyšují cenu, kterou je zákazník ochoten zaplatit? Produkt musí být dostatečně užitečný, aby spotřebitel zaplatil určitou cenu (přístup strany poptávky) Výše ceny produktu je však také ovlivněna výší nákladů na jeho výrobu (přístup strany nabídky) Aby mohlo dojít ke směně statku, musí trh najít cenu, která je vyšší (případně stejná) než náklady výrobce a zároveň nižší (případně stejná) než užitek ze spotřeby statku spotřebitelem Jednou z možností je hledat úspory a snížit náklady. To však nemusí vždy stačit. Náklady Další obvyklou možností je přesvědčit poptávající, že statek má pro ně vyšší hodnotu a že jsou tedy ochotni zaplatit vyšší cenu (např. reklamou, dárkem zdarma, aj.) Cena? Cena MU MU MU Cena přijatelná pro nabízející Prostor pro nalezení ceny kompromisní Cena přijatelná pro poptávající Náklady Náklady

Určení ceny státní regulací Oproti tomu, jakým způsobem by chtěl stanovit cenu trh, může mít stát jiný názor (a zájem) a buď určí konkrétní výši ceny statku nebo její hranice…

Netržní (státní) zásahy do tvorby cen - vliv maximální ceny Pokud je cenový strop (maximální cena) stanovena nad úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tento strop trh neomezuje (nesvazuje), neboť se bude prodávat nadále za rovnovážnou cenu, která je v povoleném rozpětí (pod maximální cenou). Takto stanovená maximální cena je vlastně zbytečná a slouží jen jako „pojistka“ pro případné budoucí zvýšení ceny. Pokud je cenový strop (maximální cena) stanovena pod úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tento strop trh omezuje (svazuje), neboť se nemůže nadále prodávat za rovnovážnou cenu, která je nad maximální cenou. Státem stanovený cenový strop bude příliš nízký a na trhu bude vznikat nedostatek statků. Netržní (státní) zásahy do tvorby cen - vliv maximální ceny Cenový strop, který trh nesvazuje Cenový strop, který trh svazuje Množství kornoutů zmrzliny Cena kornoutu zmrzliny § Množství kornoutů zmrzliny Cena kornoutu zmrzliny Stát někdy stanovuje hranice, mezi kterými se cena může pohybovat. Může tak stanovit maximální nebo minimální cenu (cenové stropy), za kterou je možné statek na trhu obchodovat. Jak si nyní ukážeme, tyto hranice cen však mohou ale i nemusí trh ovlivňovat (svazovat). Nabídka § Nabídka 30 § Maximální cena určená státem Rovnovážná cena dohodnutá trhem 20 20 Rovnovážná cena dohodnutá trhem 15 § Maximální cena určená státem Nedostatek Poptávka Poptávka 100 75 100 125 Rovnovážné množství Nabízené množství Rovnovážné množství Poptávané množství

Netržní (státní) zásahy do tvorby cen - vliv minimální ceny Pokud je minimální cena stanovena pod úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tato minimální cena trh neomezuje (nesvazuje), neboť se bude prodávat nadále za rovnovážnou cenu, která je v povoleném rozpětí (nad minimální cenou). Takto stanovená minimální cena je v podstatě zbytečným opatřením a slouží jen jako „pojistka“ pro případný budoucí propad ceny. Pokud je minimální cena stanovena nad úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tato minimální cena trh omezuje (svazuje), neboť se nemůže nadále prodávat za rovnovážnou cenu, která je pod minimální cenou. Státem stanovená cena bude příliš vysoká a na trhu bude vznikat přebytek statků. Netržní (státní) zásahy do tvorby cen - vliv minimální ceny Minimální cena, která trh svazuje Minimální cena, která trh nesvazuje Množství kornoutů zmrzliny Cena kornoutu zmrzliny § Množství kornoutů zmrzliny Cena kornoutu zmrzliny Stát někdy může použít obě hranice ceny a stanovit tak pevnou cenu, za kterou je možné na trhu prodávat určitý výrobek. Příkladem v ČR mohou být v současné době třeba cigarety. Nabídka § Nabídka Přebytek Minimální cena určená státem 30 § Rovnovážná cena dohodnutá trhem 20 20 Rovnovážná cena dohodnutá trhem Minimální cena určená státem 15 § Poptávka Poptávka 75 100 125 100 Poptávané množství Rovnovážné množství Nabízené množství

Dodatek

Nákladové, produktové a příjmové veličiny Pro pochopení rozdílů mezi veličinami nákladů, produktu a příjmů je důležité uvědomit si, kde jednotlivé kategorie vznikají a kde je tudíž možné je v podniku vysledovat a měřit… Dodavatel materiálu Dodavatel práce Dodavatel energie Zde vznikají náklady (celkové, průměrné, mezní…) Zde vznikají příjmy (celkové, průměrné, mezní…) Zákazníci Příjem Náklady Náklady Náklady Firma Výroba Zde vzniká produkt (celkový, průměrný, mezní…) Produkt Sklad hotových výrobků

Pamatujme si… Vztahy mezi celkovými a mezními veličinami: Pokud je celková veličina rostoucí, mezní je kladná Pokud je celková veličina klesající, mezní je záporná Pokud celková veličina dosahuje extrému (neroste ani neklesá), mezní veličina je nulová Vztahy mezi průměrnými a mezními veličinami: Pokud průměrná veličina je rostoucí, mezní leží nad ní (je větší) Pokud je průměrná veličina klesající, mezní leží pod ní (je menší) Pokud průměrná veličina neroste ani neklesá (dosahuje extrému), mezní veličina je jí rovna