Český hudební klasicismus a romantismus Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem hudby a hudebními skladateli v období klasicismu a romantismu. V úvodu si žáci zopakují znalosti z předchozích hodin, eventuálně učivo z nižších ročníků. V průběhu si nově získané informace zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se orientuje ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.9.14

Český hudební klasicismus a romantismus Mgr. Drahomíra Floriánová

Klasicismus Klasicismus je umělecký směr založený na uměřenosti, vyrovnanosti a harmoničnosti. V hudbě zahrnuje rozmezí let 1730 – 1820. Hudba této doby směřuje k potěšení a ozdobě života. Vůdčí roli v hudbě má hlavní melodie, ostatní hlasy dostaly roli doprovodnou. V tomto období vznikají symfonie, sonáty a smyčcová kvarteta. V době klasicismu získala česká hudba významné mezinárodní postavení. Čeští skladatelé sice stále odcházeli za obživou do ciziny, ale stávali se úspěšnými a ovlivnili tak vývoj evropské hudby. O Čechách se v té době mluvilo jako o konzervatoři Evropy.

Čeští klasicistní skladatelé Jan Václav Stamic (1717 -1757) velkou část života prožil v Německu. Vedl tam dvorní kapelu, dotvořil symfonii na čtyřvětý celek a ve hře svého orchestru prosadil postupné zesilování a zeslabování hudby. Jiří Antonín Benda (1722 – 1794) byl dvorním kapelníkem v německém městě Gotha. Skládal jedinečné melodramy, kde střídal hudbu a mluvené slovo. Nejhranější byla Ariadna na Naxu. Josef Mysliveček (1737 – 1781) byl známý jako tvůrce mnoha oper a oratorií.Téměř celý život prožil v Itálii. Zemřel v bídě.

Čeští klasicistní skladatelé Jan Ladislav Dusík (1760 – 1812) jako klavírní virtuos procestoval celou Evropu. Pro svůj nástroj vytvořil řadu skladeb. Antonín Josef Rejcha (1767 – 1836) většinu života strávil v Paříži, kde se stal profesorem na konzervatoři. K jeho žákům patřili i H. Berlioz nebo F. Liszt. Jan Václav Hugo Voříšek (1791 – 1825) byl právníkem a dvorním varhaníkem ve Vídni. Až po jeho smrti se našla skvělá symfonie D dur. Jakub Jan Ryba (1765 – 1815) žil v Rožmitále. Působil tam jako na svou dobu velice pokrokový učitel . Byl však šikanován a nejen to ho dohnalo k sebevraždě. Je autorem mnoha skladeb. Nejznámější z nich však je Česká mše vánoční (Hej, mistře). Pavel Vranický byl velmi významným hudební skladatelem té doby. Známá je jeho zpěvohra Oberon, král elfů. Jakub Jan Ryba

Lomená Osmisměrka K C I N A R V L E P Ý Z M T S .V J U B J. Y D Ř H O Í Š V. A. H. CH X Q G L. W Č F Jan V. Stamic, Pavel Vranický, Jakub J. Ryba, Oberon, Hej, mistře, Jan L. Dusík, Josef Mysliveček, Ariadna na Naxu, Antonín J. Rejcha, Jan V. H. Voříšek, Jiří A. Benda

Lednice – romantismus v architektuře Hudební romantismus V období hudebního romantismu zmizely z hudby strnulá pravidla a začal se klast důraz na idividualitu, citovost a fantazii. Když mluvíme o hudebním romantismu u nás, myslíme tím celé 19. století. Tato doba se vyznačovala národním obrozením. Buditelé se snažili o oživení českého jazyka, české kultury a později také státní svébytnosti. V této době se mnozí umělci snaží vytvořit českou operu neboli zpěvohru, jak se tehdy říkalo. Lednice – romantismus v architektuře

Hudební skladatelé v období romantismu František Škroup (1801 – 1862) složil jednu z prvních oper u nás. Jmenovala se Dráteník a byla uvedena na scénu roku 1826. František Škroup je také autorem scénické hudby ke hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.Tady poprvé zazněla píseň Kde domov můj, která se v roce 1918 stala státní hymnou. Bedřich Smetana (1824 – 1884) bývá často nazýván zakladatelem české moderní hudby. Jeho tvorba měla vynikající úroveň a zcela se vyrovnala skladbám nejlepších zahraničních autorů. Začínal jako klavírista, učitel a později se stal kapelníkem opery Prozatímního divadla. Ke konci svého života ohluchl, ale nepřestal tvořit. V této době například složil cyklus symfonických básní Má vlast. Mezi nejznámější jeho opery patří komická Prodaná nevěsta a historická Libuše. V 19. století začali čeští obrozenci zakládat stovky pěveckých sborů. Ty měly velmi často název Hlahol. Jeden z nich vedl také Bedřich Smetana. Skladby pro ně mimo jiné psal moravský kněz Pavel Křižkovský (1820 – 1825).

Hudební skladatelé v období romantismu S Antonínem Dvořákem (1841 – 1904) pronikla sláva české hudby do celého světa. Svá díla dirigoval v Rusku, Německu, Anglii, byl ředitelem konzervatoře v New Yorku. Stal se tak nejznámějším českým hudebním skladatelem na světě všech dob. K jeho nejhranějším dílům patří opera Rusalka, Slovanské tance a symfonie Z Nového světa. Z Novosvětské symfonie můžeme slyšet, jak teskno po vlasti bylo Dvořákovi v Americe. Zdeněk Fibich (1850 – 1900) byl žákem Bedřicha Smetany. Proslavil se hlavně skládáním scénické hudby a melodramů (činohra doprovázená hudbou, která umělecky doprovází a rozvíjí děj). Z jeho díla se však nejčastěji hraje Poem – hlavní melodie ze selanky V podvečer. Antonín Dvořák Dvořák

Další rozvoj hudby v období romantismu V 19. století byla v Čechách založena konzervatoř (1811). Smetana začal pořádat orchestrální koncerty. Lidé se skládali třináct let na vybudování Národního divadla. To bylo slavnostně otevřeno Smetanovou operou Libuše v roce 1868. Po požáru v roce 1881bylo definitivně otevřeno o dva roky později, v roce 1883. Sběratelé jako František Bartoš, František Sušil a další pilně sbírali a studovali lidové písně. V roce 1896 byla založena Česká filharmonie. Národní divadlo

Opakování – matka moudrosti V období hudebního romantismu se začal klast důraz na …………………….., citovost a fantazii. Tato doba se vyznačovala ……………………………………….. Buditelé se snažili o oživení českého jazyka, ………………………...... a později také státní svébytnosti. V této době se mnozí umělci snaží vytvořit …………………… .……. neboli zpěvohru, jak se tehdy říkalo. František Škroup složil jednu z prvních oper u nás. Jmenovala se ……………..... Složil ………... k písni Kde domov můj, která se v roce 1918 stala státní hymnou. Smetana, byť byl ………………., složil cyklus symfonických básní Má Vlast. Z díla Zdeňka Fibicha se nejčastěji hraje ………….. V 19. století začali obrozenci zakládat stovky pěveckých sborů se jménem ………. Z ………………….můžeme slyšet, jak teskno po vlasti bylo Dvořákovi v Americe. Sběratelé jako František Bartoš, František Sušil a další pilně sbírali a studovali ………………………….. Po ……………….. v roce 1881bylo ……………………… definitivně otevřeno o dva roky později, v roce 1883. českou operu, Hlahol, hluchý, požáru, idividualitu, Dráteník, Novosvětské symfonie, české kultury, hudbu, Národní divadlo, Poém, lidové písně, národním obrozením

Zdroje http://historie-mody.wz.cz/historiemody/direktorium.jpg, 19. 1. 2014 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fe/Myslivecek_josef1. jpg, 19. 1. 2014 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/JJryba.jpg, 19. 1. 2014 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lednice,_z%C3%A1mek_(05).jpg, 19. 1. 2014 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Praha_2005-09- 20_n%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo.jpg, Patrick-Emil Zörner (Paddy), 19. 1. 2014 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/15/Dvorak_1901.jpg, 19. 1. 2014 Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ, A. Charalambidis, J. Pilka a kol., SPN, Praha 2005, ISBN 80-7235-012-9, 19. 1. 2014