Poodhalené botanické tajemství Mohelenské stepi vzdělávací materiál www.biom.ivb.cz

Kde to jsme? Mohelenská hadcová step se nachází na levém břehu řeky Jihlavy rozkládá se na ploše 59 ha nadmořský výška rezervace je 260 – 385 m. n .m původně byla tato plocha využívána jako obecní pastvina v roce 1933 zde byla vyhlášena rezervace Mohelenská hadcová step   Rezervace Mohelenská hadcová step se nachází v kaňonu, na levém břehu meandru řeky Jihlavy zvaném Čertův ocas. Část území zabírají také mírné svahy a plošiny nad údolím. Plocha rezervace je 59 ha. Rezervace se nachází v nadmořské výšce 260 až 385 m. n. m. Původně byla tato plocha využívána jako obecní pastvina. Rezervace zde byla vyhlášena v roce 1933 z důvodů výjimečně vysoké biodiverzity a výskytu řady vzácných druhů rostlin i živočichů. A teď si odpovíme na několik základních otázek.

Proč zrovna tady ? neobvykle vysoká druhová diverzita na malé ploše hadce jsou u nás vzácnou horninou a mají na rostliny mimořádný vliv, shodou několika faktorů je zde neobvykle teplo a sucho část rezervace tvoří přirozené bezlesí některé druhy zde mají svou severní hranici rozšíření, například divizna brunátná, bílojetel německý, hadimord rakouský nebo podmrvka hadcová Mohelenská hadcová step je z mnoha pohledů mimořádnou lokalitou, proto i důvodů, proč zde byla vyhlášena rezervace, je celá řada, mezi ty nejdůležitější patří: Neobvykle vysoká druhová diverzita. Celkem zde roste 620 druhů rostlin, což je pětina všech druhů známých z ČR. U živočichů, zejména u hmyzu je situace obdobná. Řada zdejších druhů je navíc ve zbytku republiky vzácná a chráněná zákonem. Hadce jsou u nás vzácnou horninou a z několika důvodů mají na rostliny mimořádný vliv. Některé rostliny rostou pouze na hadcích, pro jiné jsou naopak toxické. Díky neobvykle teplému a suchému mikroklimatu zde mohou přežívat i teplomilné druhy. Některé druhy zde dokonce mají severní hranici rozšíření, například: divizna brunátná, bílojetel německý, hadimord rakouský nebo podmrvka hadcová Jedná se o přirozené bezlesí. Zdejší prudké skalnaté svahy minimálně od posledního glaciálu (doby ledové) nebyly porostlé hustým lesem, což umožnilo přežít světlomilným druhům, pro které v tmavých lesích nejsou vhodné podmínky.

Vysoká druhová diverzita na skalních teráskách Ukázka vysoké druhové diverzity na skalních teráskách.

http://flo divizna brunátná %20detail%20kv%C4%9Bt%C5%AF,%20M.%20Kincl,%2026.5.2007,%20PP%20%C4%8Cubernice.JPG bílojetel německý flora.upol.cz/fotogalerie/info/6303-Dorycnium-germanicum/0-42.html Divizna brunátná - jediná naše divizna, která nekvete žlutě. Hadimord rakouský - plody jsou ochmýřené nažky podobného tvaru jako u běžné smetanky lékařské, ale několikrát větší. Bílojetel německý – v České republice se vyskytuje vzácně, nejvíce lokalit má na jihovýchodní Moravě. Zajímavý je například tím, že spodní část lodyhy dřevnatí. http://atraktivnibiologie.upol.cz/docs/img/databaze/biologie_rostlin/6.%20Krytosemenn%C3%A9/Dvoud%C4%9Blo%C5%BEn%C3%A9/Krti%C4%8Dn%C3%ADkovit%C3%A9%20%28Scrophulariaceae%29/slides/Divizna%20brun%C3%A1tn%C3%A1%20%28Verbascum%20phoeniceum%29%20- hadimord rakouský

Proč zrovna tady ? probíhá zde několik silných ekologických gradientů Mohelenská step je jedinečnou ukázkou toho, že v přírodě všechno souvisí se vším A hlavně, je tady hezky  Na malé ploše zde probíhá několik silných ekologických gradientů, čili v každé části rezervace jsou trochu jiné ekologické podmínky a žije tam něco jiného. Mohelenská hadcová step je jedinečnou ukázkou, že v přírodě všechno souvisí se vším, proto se nezapomeňte pořádně dívat kolem sebe a přemýšlet, proč jednotlivé části rezervace vypadají tak odlišně.

Prostorová mozaika odlišných typů vegetace na relativně malé ploše Prostorová mozaika - na této fotce můžete vedle sebe vidět rostlinná společenstva vázaná na odlišné přírodní podmínky, na skalnatém hřbítku roste suchomilná stepní vegetace a o pár metrů níže je fragment lužního, vyžadující celoročně dostatek vody i živin.

Klima – teplé a suché Většina stepi je otočená k JZ, takže zachytává největší množství sluneční energie (více než J) Hadce jsou tmavé a hodně se zahřívají Většina stepi je otočená k JZ, takže zachytává největší množství sluneční energie (více než J). Hadce jsou tmavé, proto se hodně zahřívají a průměrná teplota nad stepí může být až o 10 Co vyšší než v okolí.

Vliv expozice svahu na vegetaci severní svah jihozápadní svah Expozice - na těchto fotografiích je dobře patrný vliv expozice (množství dopadající sluneční energie) na vegetaci. Prudké svahy nad pravým břehem řeky Jihlavy jsou orientovány převážně k severu a jsou porostlé hustým lesem, zatímco jihozápadní svahy nad levým břehem porůstají převážně jen byliny a keře.

Klima – teplé a suché z rozehřátých skal stoupá teplý a suchý vzduch, ten může rozehnat nízké dešťové mraky po prudkém svahu voda rychle odteče je zde srážkový stín moravskoslezské vysočiny dopadne zde pouze 77 % srážek v porovnání s celorepublikovým průměrem Z rozehřátých skal stoupá teplý a suchý vzduch, ten může rozehnat nízké dešťové mraky. Na prudkém skalnatém svahu se udrží jen minimum půdy, proto se dešťová voda nemá kam vsáknout a rychle steče a přitom sebou odnáší i část živin, které se pak hromadí v dolní části svahu. Projevuje se srážkový stín moravskoslezské vysočiny. Výsledkem spolupůsobení těchto faktorů je, že zde dopadne pouze 77 % srážek v porovnání s celorepublikovým průměrem lokalit se stejnou nadmořskou výškou, fyziologický je ale vliv sucha na rostliny ještě silnější.

) Půda a hornina vlastnosti půdy jsou ovlivněny řadou faktorů a mohou se relativně rychle měnit zdejší půdy jsou ultrabazické (silně zásadité s pH 7-8) s velkým množstvím úlomků horniny kvůli prudkému sklonu místy půdy chybí nebo jsou jen mělké všimněte si, že v horní části svahu je půdy méně než ve spodní Ač to na první pohled nemusí být patrné, půda je relativně dynamickou složkou. Vlastnosti půdy odrážejí celou škálu přírodních podmínek konkrétní lokality a mohou se relativně rychle (v řádu několika let) změnit. Na vlastnostech půdy se podílí především hornina, organizmy, které na daném místě žijí a klima. Všechny tyto složky se přitom ovlivňují i navzájem. Půda a hornina ovlivňuje rostliny a rostliny i živočichové zase ovlivňují vlastnosti půdy a částečně i klima a mikroklima. Množství srážek a teplota zase mimo jiné ovlivňuje rychlost uvolňování živin z odumřelých organizmů nebo odplavení živin na jiné místo. Zdejší půdy jsou ultrabazické (silně zásadité s pH 7-8) s velkým množstvím úlomků horniny. Kvůli prudkému sklonu místy půdy chybí nebo jsou jen mělké. Všimněte si, že v horní části svahu je půdy méně než ve spodní.

Půda a hornina Zdejší hadce obsahují velké množství hořčíku, dokonce v koncentraci která je pro některé rostliny toxická, případně způsobí nanizmus Roste zde ale i několik rostlin, které takové prostředí naopak vyžadují Zdejší hadce obsahují nejrůznější chemické prvky, které se při zvětrávání uvolňují do půdy. Pro rostliny je zásadní velké množství hořčíku. Hořčík je biogenní prvek nezbytný pro život rostlin, zde se ale vyskytují v takové koncentraci, která je pro řadu rostlin toxická nebo způsobí jejich nanizmus (zakrslost). Roste zde ale i několik rostlin, které takové prostředí naopak vyžadují, např. podmrvka hadcová, sleziník hadcový a trávnička obecná hadcová.

http podmrvka hadcová trávnička obecná hadcová Podmrvka hadcová - asi 20 cm vysoká kapradina, která u nás roste pouze ve skalních štěrbinách na Mohelenské stepi a na jedné lokalitě v českém krasu (není ale jasné zda je v krasu její výskyt původní). Nápadná je tím, že spodní strana listů je pokrytá oranžovými šupinami. Podmrvka přežije, i když ztratí 90 % vody. Trávnička obecná hadcová – je endemit střední Evropy, roste pouze v jihozápadním Německu a v Česku na dvou lokalitách (u Vlašimi a na Mohelnu). Je vázána na nízké trávníky na hadcovém podloží. https://www.google.cz/search?q=armeria+vulgaris+serpentini&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0CAcQ_AUoAWoVChMI29f3lfWFyAIVwrYUCh1Soww6&biw=1182&bih=615#imgrc=WarpM7eACdwPxM%3A ://www.biolib.cz/en/image/id125621/

Málo je víc Zdejší stepní a skalní biotopy jsou chudé na živiny a vodu To umožní přežít i malým ale dobře přizpůsobeným druhům Živinami chudé lokality jsou u nás vzácností a neustále ubývají Logicky jsou tedy vzácné i druhy, vázané na živinami chudé lokality Zdejší stepní a skalní biotopy jsou relativně chudé na dusík a některé další živiny. Dusík výrazně podporuje rychlost růstu a velikost rostlin. Dusíkem bohaté lokality proto většinou obsadí jeden nebo několik málo největších a nejrychleji rostoucích druhů. Na takových lokalitách je velká biomasa rostlin, ale málo druhů (u živočichů toto pravidlo neplatí, tedy aspoň doufám). Na živinami chudých lokalitách mohou naopak přežít i malé (pomalu rostoucím) a konkurenčně slabé druhy, ty na druhou stranu dobře odolávají zdejším nepříznivým podmínkám. Živinami chudé lokality jsou u nás vzácností a neustále ubývají, protože velké množství dusíku se do ekosystémů dostává třeba splachem hnojiv z polí nebo s dešťovou vodou obohacenou o dusík v důsledku průmyslové činnosti. Jednou z mála lokalit ovlivněných člověkem a přitom chudých na dusík jsou například kamenolomy. Pastva a kosení na stepi v současnosti svým způsobem vyrovnává vliv atmosférického spadu. Logicky jsou tedy vzácné i druhy, vázané na živinami chudé lokality.

živinami a vodou bohatá lokalita http://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Rakosina.htm suchá a živinami chudá lokalita Srovnání vegetace na lokalitách s protichůdnými podmínkami: Na lokalitě na horní fotografii je celoročně dostatek vody a živin, proto jí obsadila naše největší tráva rákos obecný, ostatní druhy rostlin ale rákos zastínil a na lokalitě vymizely. Naopak, na spodní fotografii je kamenitý suchý svah, kde je celková biomasa rostlin malá, ale druhů je hodně. Důvodů je více, ale z části je to i proto, že malých rostlin se prostě vejde více.

Proč tady není les a proč je to dobře? přirozené bezlesí je u nás vzácné (bez člověka by les pokrýval 96% ČR) v bezlesí přežily tisíce let světlomilné rostliny (i živočichové), které v lese neměly šanci mělká půda, sucho, málo živin, s tím si malá bylina poradí lépe než velký strom v horní ploché části se pravděpodobně několik století pásl dobytek O většině důvodů už jsme se zmínili. Na prudkých svazích kombinace sucha, nedostatku půdy, toxických prvků atd. vytvořila podmínky, které nejsou pro stromy vhodné. Malá bylina, která nepotřebuje tolik zdrojů zde přežije lépe. Na méně extrémních místech se přirozeně vyskytuje náš nejodolnější strom - borovice lesní případně dub zimní. (V místech, kde rostou tyto stromy, jsou půdy kyselejší, protože při rozkladu jehličí nebo dubového listí se do půdy uvolňuje hodně huminových kyselin.) Přirozené bezlesí je u nás vzácné (bez člověka by les pokrýval asi 96% ČR). Bezlesé plochy by se přirozeně vyskytovaly pouze na plochách s vysokou hladinou vody, vysoko v horách, na skalách a na několika nejteplejších a nejsušších místech v jižních svazích v  nížinách V bezlesí přežily tisíce let světlomilné a teplomilné rostliny (i živočichové) které by v zastíněném lese neměly šanci. V horní ploché části rezervace se pravděpodobně již od středověku pásl dobytek, který stromy ničil okusem.

http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/ovce_mohelno20070417.html

Jak jsou zdejší rostliny přizpůsobené suchu? sukulenty - živé cisterny geofyty - sucho prospí pod zemí efemery - neztrácejí čas trávy - list jako kniha chlupy a vosk místo opalovacího krému Sukulenty jsou rostliny, které mají ve svém těle vytvořené buňky specializované na uchovávání vody. Asi nejznámějšími sukulenty jsou kaktusy (mimochodem několik vysazených kaktusů přežívá i tady na stepi). Z našich původních druhů zde můžeme najít třeba rozchodník bílý. Geofyty jsou rostliny, které nepříznivou část roku (mrazivou zimu nebo naopak suché léto) přečkají pomocí podzemních orgánů. Určitě všichni znáte tulipán nebo modřenec. Na Mohelenské stepi můžete na jaře najít třeba žlutě kvetoucí křivatec český. Efemery jsou rostliny, které mají velice krátký život. Využijí toho, že po zimě je v půdě dostatek vlhkosti a velice rychle vyklíčí, vykvetou a vytvoří zralá semena. Poté uschnou a letní sucho přečkají jen jejich odolná semena. Na Mohelenské stepi můžete na jaře najít například osívku jarní. Většina trav má v listech takzvané ohýbací buňky, které způsobí, že pokud je v listu málo vody, jeho poloviny se k sobě přitisknou, jako když zavřete knihu a tím se zmenší i osluněná plocha. Řada rostlin rostoucí na suchých lokalitách má na povrchu listů vrstvičku lesklého vosku nebo trichomů (chlupů), které odrážejí část slunečního záření a zabraňují přehřátí. Během procházky si schválně porovnejte šířku listů nebo množství trychonů u trav rostoucích kolem řeky a na skalách.

sukulentní rozchodník bílý http://natureineu.blob.core.windows.net/natureineu/vetkruid,%20wit%20sedum%20album%20%282%29%20vetplantenfamilie%20crassulaceae%20%281024x684%29.jpg geofyt křivatec český http://natureineu.blob.core.windows.net/natureineu/vetkruid,%20wit%20sedum%20album%20%282%29%20vetplantenfamilie%20crassulaceae%20%281024x684%29.jpg http://www.naturabohemica.cz/gagea-bohemica-subsp-bohemica

tařice skalní s listy pokrytými lesklými trychomi efemer osívka jarní http://ohioplants.org/brassicaceae tařice skalní s listy pokrytými lesklými trychomi http://www.plant-world-seeds.com/s tore/view_seed_item/2097

Děkuji za pozornost 