Zabezpečení ve stáří Důchodové systémy Mirka Wildmannová

Proč existují veřejné penzijní systémy? Shoda: vládní intervence je nutná, bez ní volný trh nebude schopen zajistit finanční ochranu ve stáří Rozpor: jaký mechanismus pro dosažení zaopatření ve stáří zvolit?

Jak zacházet s problémem stárnutí? Nicholas Baar – jsou rizika, které společnost nese kolektivně, ne individuálně Sdílení rizika

Důvody vládní intervence Zabránit chudobě Mnozí pracující bývají krátkozrací Ochrana rozvážných členů před parazity Snížení nejistoty

Význam tématu Klíčové téma v přestavbě sociálního systému Hlavní výdajová položka sociálního systému Ufinancovatelnost systému

Problémové okruhy: Demografický vývoj populace Úsilí o snížení redistribuce Sociální spravedlnost Problém spravedlnosti Systém založený na privátním nebo sociálním pojištění?

Východiska pro posouzení možností financování důchodového zabezpečení Ekonomické hledisko Sociální hledisko Politické hledisko

Základní typy penzijních plánů Dávkově definované systémy (DB-defined benefit) Příspěvkově definované systémy (DC-defined contribution) Hypotetické příspěvkově definované systémy (NDC) – princip individuálního účtu

Základní typy konstrukce důchodového systému Bismarckův pojistný systém Beveridgeův (flat-rate) systém Dvousložková konstrukce Pojistný systém se stanoveným minimem

Základní možnosti financování důchodového zabezpečení Ze státního rozpočtu Ze SR – zdrojem prostředků jsou příspěvky na důchodové pojištění Z fondu odděleného od SR – žádná kapitálová rezerva – systém PAYG Z fondu, při průběžném financování se vytváří rezerva Fondový či pojišťovací princip (capital reserve) Systém povinného spoření Zaměstnanecké penzijní pojištění

Nevýhody průběžného systému Demografický vývoj Negativní dopady na trh práce Opomíjí potenciální možnost mít vyšší domácí úspory Vytlačování veřejných a soukromých investic Problematika opačné redistribuce Netransparentnost a skrytá akumulace dluhu

Výhody průběžného systému Umožňuje sociální solidaritu mezi občany Není problém valorizace Úspory na režijních nákladech Ekonomická rizika nese stát

Výhody fondového financování Nepodléhá důsledkům stárnutí populace Pozitivní dopady na finanční trhy Vyšší úspory Zlepšení fungování na trhu práce Snížení rizika tzv. morálního hazardu Dodatečný růst HDP

Nevýhody fondového systému (problémy přechodu na fondový systém) Fiskální dopad přechodu Nedostatek dostatečně fungujících finančních trhů Neexistence silných regulačních a dohlížecích mechanismů Vyšší administrativní náklady Absence solidarity Odstranění všech náhradních dob pojištění Problém inflace Velký rozdíl mezi počtem členů a aktivních přispivatelů Nedostatek informací o penzijních fondech Růst míry úspor není dostatečně prokázaný Možnost vládního selhání není vyloučena

Eliminace nevýhod Legislativní uspořádání Kombinace obou metod financování

Zabezpečované životní situace Stáří Invalidita Ovdovění a osiření

Dávky důchodového pojištění Starobní důchod Invalidní důchod Částečný invalidní důchod Vdovský důchod Vdovecký důchod Sirotčí důchod

Konstrukce důchodu Dvousložková konstrukce důchodu: Pevná základní výměra Procentní výměra (výše výdělku + doba pojištění) Parametry pro výpočtový základ: rozhodné období Vyloučené doby Vyměřovací základ Všeobecný vyměřovací základ Přepočítací koeficient Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu Roční vyměřovací základ Osobní vyměřovací základ Výpočtový základ

Důchodový systém - současnost Prakticky výlučně postavený na průběžném financování Problémové okruhy Úroveň důchodů Míra solidarity Předčasné důchody Financování důchodů

Možnosti uspořádání systémů důchodového zabezpečení Vztah mezi příspěvkem a dávkou DB (Defined Benefit) DC (Defined Contribution) Způsob financování Průběžné DB PAYG NDC Kapitálové DB FONDY DC FONDY

Metody financování důchodového systému Kapitálové financování Průběžné financování Kapitálové financování Výhody stabilita systému (odolnost vůči cyklickému vývoji ekonomiky) nižní náklady na zřízení nižní administrativní náklady možnost uplatnění redistribuce menší citlivost na demografický vývoj pozitivní vliv na trh práce pozitivní vliv na kapitálové trhy Rizika riziko demografické riziko rodinné riziko politické riziko negativních dopadů na trh práce riziko nadměrné redistribuce riziko vytlačování veřejných a soukromých investic riziko netransparentnosti, a tak skryté akumulace penzijního dluhu problematika zabezpečení nízkopříjmových skupin integrace starších pracujících do systému bezpečnost soukromých penzijních fondů neodhadnutelná míra inflace a úrokové míry (riziko kapitálového trhu) vysoké náklady na zřízení vysoké administrativní náklady

Sazby pojistného na důchodové pojištění v roce 2011 Sazba pojistného na důchodové pojištění Zaměstnanec 6,5 % Zaměstnavatel 21,5 % Osoba samostatně výdělečně činná 28 % Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění (minimálně 1 732 Kč)

Výdaje na důchodové dávky

Věková hranice rozhodná pro přiznání nároku na dávku starobního důchodu platná v roce 2011 Důchodový věk Muž 65 let Žena 65 let, vychovala-li žádné či jedno dítě 64 let, vychovala-li dvě děti 63 let, vychovala-li tři děti 62 let, vychovala-li čtyři a více dětí

Přehled aktivních penzijních fondů na trhu Název penzijního fondu Datum vzniku 1. AEGON Penzijní fond, a.s. 15. 06. 2007 2. Allianz penzijní fond, a.s. 31. 08. 1997 3. AXA penzijní fond a.s. 24. 11. 1994 4. ČSOB Penzijní fond Progres, a.s., člen skupiny ČSOB 14. 02. 1995 5. ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB 26. 10. 1994 6. Generali penzijní fond a.s. 20. 09. 1995 7. ING Penzijní fond, a.s. 31. 01. 1995 8. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. 19. 09. 1994 9. Penzijní fond České spořitelny, a.s. 24. 08. 1994 10. Penzijní fond Komerční banky, a.s. 27. 07. 1994

Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění (2000-2010) 2001 2002 2003 2004 2005 Penzijní připojištění 2 372 117 2 534 436 2 621 881 2 739 556 2 963 730 3 279 727 Nová penzijní připojištění 595 396 407 797 347 428 372 060 435 705 544 289 Penzijní připojištění s příspěvky zaměstnavatele 416 421 567 745 650 209 727 992 801 627 927 930 2006 2007 2008 2009 2010 3 593 645 3 936 357 4 207 236 4 394 522 4 527 774 558 629 586 310 590 490 524 867 495 516 1 028 850 1 129 618 1 222 639 1 261 525 1 284 736

Vývoj výše příspěvků účastníků a výše státních příspěvků (2000-2010) 2001 2002 2003 2004 2005 Příspěvky účastníků1) (mld. Kč) 9,084 10,040 10,957 11,770 13,146 15,335 Průměrná měsíční úložka účastníka (Kč) 326,17 340,27 354,02 383,69 396,84 407,90 Státní příspěvky za dané období (mld. Kč) 2,470 2,658 2,770 2,930 3,222 3,683 Průměrný měsíční státní příspěvek (Kč) 88,98 90,24 89,83 96,02 97,73 98,65 2006 2007 2008 2009 2010 17,607 20,211 21,887 22,955 23,218 430,75 449,67 450,53 443,91 439,55 4,162 4,651 5,088 5,347 5,510 102,19 103,85 104,87 105,18 105,00

Struktura portfolia jednotlivých penzijních fondů k 31.12.2010 Název penzijního fondu Portfolio (% celkových spravovaných aktiv) Dluhopisy a pokladniční poukázky Akcie a podílové listy Nemovitosti Finanční majetek Ostatní investice Celkový objem zahraničních investic AEGON Penzijní fond, a.s. 77,49 0,00 10,82 11,69 15,49 Allianz penzijní fond, a.s. 93,19 1,16 3,72 1,93 AXA penzijní fond a.s. 79,94 6,88 5,12 4,71 3,36 27,21 ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. 91,53 2,10 0,05 2,52 3,80 3,18 ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. 92,23 2,80 2,33 2,64 4,76 Generali penzijní fond a.s. 87,46 5,29 0,28 3,50 3,47 27,19 ING Penzijní fond, a.s. 89,05 8,64 2,31 0,02 Penzijní fond České pojišťovny, a.s. 89,32 6,25 2,45 1,97 23,64 Penzijní fond České spořitelny, a.s. 65,90 9,12 23,76 1,22 6,72 Penzijní fond Komerční banky, a.s. 90,97 6,09 2,93 CELKEM 84,53 4,48 0,80 7,63 2,56 12,16

Vývoj průměrného reálného zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v daném roce (2000-2010)