Planety sluneční soustavy Fyzika – 9.ročník Autor: Mgr. Eva Jetenská

Slunce – hlavní těleso (99,9% hmoty celé sluneční soustavy) Planety – Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, (Pluto – planetka) Měsíce – dosud objeveno 68 měsíců (dva obíhají kolem planetek) Planetky – jsou jich miliony (40 000 jich má určenou oběžnou dráhu) Komety – miliony miliard v celé sluneční soustavě

Merkur Nejbližší planeta od Slunce (světlo k němu letí jen tři minuty). Jeho povrch je na sluneční straně doslova sežehnut žárem Slunce. Teplota na povrchu je více než 400°C. Na straně odvrácené od Slunce panuje hluboký mráz (teplota -173°C). Povrch byl v roce 1974 fotografován sondou Mariner 10. Od té doby nebyl zkoumán jinou sondou. Kamenný povrch plný kráterů je podobný Měsíci. Merkur nemá žádný měsíc.

Venuše Světlo ze Slunce na ni letí 6 minut. Na jejím povrchu zahaleném do hustých mračen panují doslova pekelné podmínky (teplota až 480°C, tlak mnohokrát vyšší než na Zemi, k povrchu prší kyselina sírová). Povrch byl fotografován v roce 1990 sondou Galileo. Venuše nemá žádný měsíc. Velikostí podobná Zemi, na nebi září jako obří diamant (ráno Jitřenka – večer Večernice).

Země Třetí planeta sluneční soustavy je tvarem podobná kouli – na pólech je zploštělá následkem rychlé rotace (asi 31 km/s) – je to tedy geoid. Okolo své osy se otočí jednou za 23 h 56 min 4s. Současně obíhá okolo Slunce jednou za 365,25dne. Atmosféra (plynný obal) sahá do výšky 1000 km. Průměrná hustota Země činí 5520 kg/m3, teplota povrchu -80 až 60°C. Měsíc, který okolo ní obíhá je tvořen stejnými prvky, měsíční horniny mají podobné složení jako pozemské. Svojí gravitací ovlivňuje Zemi (střídání přílivu a odlivu). Vzdálenost Měsíce od Země je asi 300 000km.

Mars Světlo ze Slunce dostihne tuto planetu za necelých 13 min. Mars je zhruba dvakrát menší než Země, má chladné podnebí a řídkou atmosféru. Teplota povrchu se pohybuje mezi 20 až -120°C. Na této planetě je stále zkoumána přítomnost života. Okolo Marsu obíhají dva jeho neforemné měsíce – Phobos a Deimos (větší z nich měří na délku necelých 28 km).

Jupiter Světlo ze Slunce k němu dorazí za tři čtvrtě hodiny. Tato největší planeta sluneční soustavy je zhruba dvakrát hmotnější, než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Jeho povrch je chladný – teplota se pohybuje okolo -150°C. Jeho atmosféra, kterou tvoří vodík a helium vytváří oblačné pásy. Oproti naší planetě má poměrně malou hustotu – jen asi 1330 kg/m3. Rotuje poměrně velkou rychlostí – kolem své osy se otočí za necelých 8 hodin. Oběžnou dráhu okolo Slunce absolvuje za 11,9 let. Okolo Jupitera se pohybuje 63 jeho měsíců- největší z nich jsou Ganymed, Ió, Europa a Kallistó. Ganymed je největším měsícem sluneční soustavy. Na měsíci Ió, který obíhá nejblíže k povrchu je mnoho činných sopek. Jupiter

Saturn Tato planeta bývá označována za nejkrásnější planetu sluneční soustavy. Jeho soustava prstenců je tvořena více než šedesáti prstýnky, které mají v průměru až milion kilometrů. Jejich tloušťka je pouze několik set metrů. Jsou tvořeny drobnými kameny a kusy ledu. Světlo ze Slunce by na tuto planetu dopadlo až po 80 minutách. Povrch této planety je velmi chladný – teplota se pohybuje se v rozmezí -150°C až -190°C. Ze všech planet má nejmenší hustotu – jen 710 kg/m3, pomyslně by tedy ploval na vodě. Oběžnou dráhu okolo Slunce absolvuje za 29,5 let. V jeho gravitačním poli se nachází velký počet měsíců, z nichž největší Titan předčí svou velikostí planetu Merkur.

Uran Tato planeta je přibližně čtyřikrát větší než Země. Světlo ze Slunce by na ni dopadlo až za 2,5 hodiny. Zvláštností je, že jeho osa rotace je natolik nakloněna k rovině oběhu, že se na své dráze jakoby kutálí. Oběžnou dráhu absolvuje za 84 let. Jeho hustota je velmi malá jen asi 1240 kg/m3. Stejně jako Saturn je ozdoben soustavou prstenců. V jeho gravitačním poli se nachází 17 měsíců, z nichž největší Titania má v průměru asi 1600 km, Ariel asi 1200 km.

Neptun Tento modrý obr je poslední velkou planetou sluneční soustavy, světlo ze Slunce k němu letí více než 4 hodiny. V jeho atmosféře vanou nejrychlejší uragány rychlostí až 2400 km/h. Jeho modrou barvu má na svědomí metan, který tvoří jeho atmosféru. Z jeho osmi měsíců stojí za zmínku Triton, jehož povrch je tvořen zejména zmrzlým dusíkem o teplotě – 235°C. Je tedy nejchladnějším tělesem sluneční soustavy.

Několik údajů pro porovnání Planeta Vzdálenost od Slunce Průměr Hmotnost Počet měsíců Délka roku (pozems. let) Merkur 58.106 km 4 875 km 55 % Země 88 Venuše 108.106 km 12 104 km 82 % Země 225 Země 150.106 km 12 756 km 6.1024 kg 1 365,2 dne Mars 228.106 km 6 780 km 64 % Země 2 687 Jupiter 778.106 km 142 984 km 318x Země 16 11,9 Saturn 1432.106 km 120 533 km 95 x Země 18 29,4 Uran 2871.106 km 51 118 km 14 x Země 20 84,1 Neptun 4498.106 km 49 528 km 17 x Země 8 164,9 Pluto 5914.106 km 2 304 km 0,2% Země 248

Použité zdroje Astrologie net. Dostupné z WWW: <http://astrollogie.net/galerie/planety1/jupiter.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Wikipedie otevřená encyklopedie. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c5/Mercury.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Wikipedie otevřená encyklopedie. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Venus_globe.jpg/600px-Venus_globe.jpg>[online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Sevencolors.org. Dostupné z WWW: <http://sevencolors.org/images/photo/original/globe_west.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Hubble. Dostupné z WWW: <http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/medium/opo0124a.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Techmania Science center Dostupné z WWW: <http://www.techmania.cz/digi/galerie/planeta_jupiter.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Astronomia. Astronomie pro každého Dostupné z WWW: <http://planety.astro.cz/obr/planety/saturn/saturn2_full.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Vesmír. Dostupné z WWW: <http://www.vesmir.webz.cz/uran.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Wikipedie otevřená encyklopedie. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Neptune.jpg/240px-Neptune.jpg> [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Použitá literatura: Dětský atlas vesmíru, Robert Burnham, Svojtka&Co., Soběslavská 32, 130 00 Praha 3-Královské Vinohrady, Rok vydání 2001, ISBN 80-7237-323-4 Časopis 21.století EXTRA 2004 Tajemství vesmíru-speciál, RF Hobby s.r.o. Autorem učebního materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Jetenská.