Veřejné finance 1 Ing. Yvona Legierská 4.1.2018

Slovo úvodem Veřejné finance jsou předmětem určeným pro studenty bakalářského stupně studia zakončeným zkouškou a navazujícím na předmět Makroekonomie. Jde o poměrně široce dimenzovanou problematiku značně překračující mantinely jednoho předmětu, proto jsou sémanticky do předmětu zařazena témata, která jsou nejen vstupní remetérií do oblasti teorie veřejných financí, ale především základním stavebním pilířem tohoto předmětu. Výklad moderního pojetí veřejných financí rovněž odpovídá současným společenským požadavkům na spojení teoretických postulátů s potřebami praxe rozvíjející se tržní ekonomiky a reaguje na poměrně rychlou dynamizaci změn ekonomického myšlení. Pro hlubší orientaci v daném oboru mají studenti k dispozici kromě povinné literatury i doporučenou tuzemskou a zahraniční literaturu, která je může inspirovat nejen při plnění studijních povinností, ale i při praktickém působení ve veřejném sektoru. Orientace v problematice veřejných financí by měla patřit k základním znalostem nejen studentů vysoké školy ekonomického zaměření, ale i občanů. Pojem „finance“ ve spojení s adjektivem „veřejné“ totiž znamená, že veřejné finance zahrnují finanční vztahy při získávání, přerozdělování a užití peněz patřícím občanům. 4.1.2018

Obsah předmětu 1. Úvod do problematiky veřejných financí. 2. Veřejný sektor a veřejné statky. 3. Rozpočtová soustava. 4. Veřejné volba a její konsekvence pro oblast veřejných financí. 5. Fiskální federalismus a prostorové aspekty veřejných financí. 6. Veřejné příjmy. 7. Veřejné výdaje, projekty a programy. 8. Rozpočtová a fiskální politika, rozpočtový deficit a veřejný dluh. 9. Financování sociálního zabezpečení. 10. Sociální zabezpečení v ČR. 11. Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. 4.1.2018

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí 1.5 Existence veřejných financí vyplývající z teorie potřeb 4.1.2018

1.1 Předmět studia Vědní disciplína Praktická činnost veřejné správy 4.1.2018

1.1 Předmět studia Teorie VF předmět zkoumání : mechanismus fungování VF rozvoj VF - 19. stol., doplnění o teorii veřejné volby, o teorii fiskálního federalismu – 2. pol. 20. stol. reakce na ek. problémy – dvě sv. války, velká hosp. krize (30.l. 20.st.), hosp. krize (70.l.20.st.), globální hosp. krize (zač. 21. st.) navazuje na mikroekonomii a makroekonomii rozšiřování funkcí státu ve 20. stol. – zkoumání potřebné výše v. výdajů a v. příjmů (daně) – jak ovlivňují chování a alokaci zdrojů soukromých subjektů stěžejní problém VF – zajištění ef. alokace omezených zdrojů ve veřejných rozpočtech 4.1.2018

1.1 Předmět studia Veřejné finance se zabývají ekonomikou veřejného sektoru, zejména jeho financováním, tj. financováním státního sektoru a samosprávného sektoru. 4.1.2018

1.1 Předmět studia Existují 3 způsoby financování veřejného sektoru: Veřejné finance jsou jedním ze způsobů financování veřejného sektoru (tzv. přímého) a jsou soustředěny v příjmových kapitolách veřejných rozpočtů se zdrojem příjmů především v oblasti daní. Další způsob financování je také přes oblast veřejných financí, ale v podobě prodeje veřejných statků za ceny, které nejsou tržními (nezahrnují zisk), nevytvářejí se na základě nabídky a poptávky na trhu, ale vytvářejí se na základě tzv. veřejného zájmu. Veřejný sektor lze financovat také z finančních prostředků získaných od konkrétních fyzických osob nebo právnických osob za určitým předem definovaným účelem. Veřejné finance jsou určující pro existenci, rozsah, strukturu a fungování veřejného sektoru. 4.1.2018

1.2 Charakteristika veřejných financí Pojmy peníze, finance a veřejné finance. Peníze jsou všeobecným ekvivalentem, který slouží k provádění plateb a k vyjadřování cen zboží a služeb. V rámci těchto vztahů se peníze uplatňují v různých formách (mince, bankovky, státovky, zápisy na bankovních účtech aj.). Finance je širší pojem než peníze. Zahrnují navíc vztahy, které vznikají a rozvíjejí se při získávání, přerozdělování a užití peněz (peněžního kapitálu, peněžních fondů). Peníze jsou jen věcným nositelem finančních vztahů, resp. financí. Pojem „finance“ ve spojení s adjektivem „veřejné“ znamená, že veřejné finance zahrnují peníze a vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití peněz patřících občanům. Občané svěřují tyto finance veřejnoprávním orgánům a organizacím, které prostřednictvím svých zástupců s penězi občanů (daňových poplatníků) nakládají a spravují je. 4.1.2018

1.2 Charakteristika veřejných financí Veřejné finance jsou kromě peněz tvořeny i vztahy, které se týkají činností veřejných institucí a zájmů a kde jako jeden ze subjektů vystupuje veřejná moc (v institucionální podobě např. Úřad vlády, krajský úřad, magistrát, obecní úřad). Veřejné finance představují tu část finančního systému národního hospodářství, která prochází přerozdělovacím procesem cestou veřejných rozpočtů, rozhoduje se o nich ve veřejné správě veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Veřejné finance slouží k označení specifických vztahů a operací probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) tzv. veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami apod.). Definice veřejných financí : Smith, Schulz a Harris, Hyman, Musgrave, Wagner, Hamerníková a Kubátová, Vybíhal, Strecková a kol. 4.1.2018

Definice VF A. Smith – angl. klasický ekonom, 1776 – „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“, „neviditelná ruka trhu“ ovlivňuje efektivní alokaci veřejných zdrojů Schulz, W.J. – Harris, C.L.: American Public Finance. Prentice-Hall, Englewood Cliffs,New Jersey 1965 Hyman, D.N.. lic Finance: A Contemporary Application of Theory to Policy. Harcourt Publishing, 2008 Musgrave, R.A., Musgraveová, B.P. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. Wagner - něm. ekonom, 30. léta 20. století, zdůrazňuje zásahy státu do ekonomiky › stát má plnit redistribuční funkci prostřednictvím daňově-transferového systému B. Hamerníková - Veřejné finance. 2. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN 978-80-7357-497-0 „VF jsou modernějším pojmem, sloužícím k označení specifických finančních vztahů a operací, probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) tzv. veřejné správy na straně jedné, a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.)“. K. Kubátová – „HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN 80-864-3288-2“. V. Vybíhal – Veřejné finance. 2001, Vyd. 1, česky, B.I.B.S / Studijní text pro studium BA(HONS) in Business Management, Brno, 105 stran, ISBN: 8086575039 Y. Strecková – Teorie veřejného sektoru. Brno: MU, 1997. 4.1.2018

1.2 Charakteristika veřejných financí Čím se zabývá teorie veřejných financí ? jak uspořádat veřejný sektor, aby byla zároveň respektována individuální svoboda a spravedlnost jak velký by měly být podíl veřejného sektoru (veřejných výdajů) na hrubém domácím produktu jaký by měl být rozsah státních intervencí do ekonomiky, tj. velikost veřejných financí a jaká by měla být role státu v tržní ekonomice jak uspořádat veřejné instituce jak rozdělit fiskální funkce mezi jednotlivé úrovně státní správy a samosprávy jaká kritéria použít při posuzování výhodnosti různých rozpočtových politik 4.1.2018

1.2 Charakteristika veřejných financí jak by měl fungovat daňový systém jako rozhodující zdroj příjmů veřejných rozpočtů (které daně vybírat, kdo je bude vybírat, kdo je bude platit, kdo bude nositelem daňového břemene a jak tato daň dopadne na poplatníka daně); jaké jsou reakce soukromého sektoru na různá fiskální opatření a jaká je rychlost této reakce jaké efekty přinese zvýšení a snížení veřejných výdajů, analýza veřejného rozhodování jaká je predikce reakce spotřebitelů a firem na ekonomické změny a jak testovat tyto predikce jaká je efektivnost veřejných výdajových programů, jaké metody uplatňovat při měření této efektivnosti 4.1.2018

1.2 Charakteristika veřejných financí jakým způsobem pozitivně ovlivňovat tzv. fiskální iluzi obyvatelstva (fiskální iluze spočívá v tom, že obyvatelé podceňují jednak daňové břemeno a jednak i užitky z veřejných výdajů. Řada zastánců štědrých sociálních programů si neuvědomuje že jde o odčerpávání prostředků ze soukromého sektoru na jejich financování a o ušlou příležitost jejich alternativního využití. Možná že se domnívají, že břemeno ponese někdo jiný). další okruhy problémů. 4.1.2018

1.3 Struktura a funkce veřejných financí Subjekty struktury (organizační složky) veřejných financí : Státní rozpočet zahrnuje část veřejných financí soustředěných v centralizovaném finančním fondu. Konkrétní podoba státního rozpočtu je ztělesněna v zákonu o státním rozpočtu. Státní finanční účelové fondy jsou samostatné subjekty stojící mimo státní rozpočet, jsou zřizovány zákonem a v čele stojí tzv. správce fondu. Subjekty hospodařící se státními financemi zahrnují tzv. organizační složky státu, příspěvkové organizace, státní podniky. 4.1.2018

1.3 Struktura a funkce veřejných financí Rozpočty krajů zahrnují část veřejných financí určených pro financování potřeb tohoto samosprávného celku. Subjekty hospodařící s financemi rozpočtu kraje zahrnují organizační složky kraje, příspěvkové organizace, podniky zřizované krajem. Rozpočty obcí zahrnují část veřejných financí sloužících pro financování potřeb obcí. Subjekty hospodařící s financemi obcí. Tyto subjekty zpravidla využívají majetku obcí, aby mohly provádět buď veřejně prospěšnou činnost, nebo podnikat v řadě oborů. Mohou mít charakter příspěvkové organizace nebo obchodní organizace, ke kterým obec převzala funkci zakladatele či zřizovatele. 4.1.2018

1.3 Struktura a funkce veřejných financí alokační – v rámci této funkce rozhodují jednotlivé vládní úrovně o tom, jaké bude celkové použití disponibilních zdrojů, jaký podíl připadne na produkci soukromých statků a jaký podíl na produkci veřejných statků a v neposlední řadě, jaká bude struktura veřejných statků; alokační funkce veřejných financí „má napravit prostřednictvím státních intervencí selhání trhu“ distribuční – souvisí s řešením problematiky týkající se spravedlivého rozdělení důchodů a majetku. Veřejné finance slouží jako zprostředkovatel změny v rozdělení důchodů tzv. transferovým platbami nebo také jako subjekt financování některých veřejně poskytovaných služeb pro určité vrstvy obyvatel; konkrétním věcným projevem distribuční funkce veřejných financí jsou zejména sociální finanční transfery 4.1.2018

1.3 Struktura a funkce veřejných financí stabilizační – vyplývá z působení veřejných financí jako nástroje makroekonomické politiky, neboť příjmová a výdajová opatření by měla sloužit jako prostředek k zajištění vysoké zaměstnanosti, stability cenové hladiny, ekonomického růstu či vyrovnanosti platební bilance; k zabezpečení stabilizační funkce slouží měnové a fiskální nástroje stabilizační politiky na úrovni státu; kontrolní – vyplývá z požadavku na kontrolu všech příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, které musí být uplatňovány v souladu s veřejnými zájmy; regulační – v období nerovnovážného vývoje ekonomiky a má tlumit nežádoucí účinky na výrobu, nezaměstnanost a ceny; stimulační – jednotlivé subjekty veřejného sektoru jsou motivovány k úspoře rozpočtových výdajů či k překračování rozpočtových příjmů. 4.1.2018

1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí 4.1.2018

Veřejné finance Direktivní. PŘÍKAZOVÝ SYSTÉM TRŽNÍ SYSTÉM Prozatím nejlepší pro efektivní alokaci zdrojů (trh, nabídka x poptávka, cena) a rozhodování. Státní zásahy (o cílech, druzích a intenzitě, nástrojích – rozhodnutí veř. volbou) – mohou vést k vládnímu selhání vlivem neefektivních rozhodnutí. Tržní selhání – neefektivní alokace, rozbor příčin (hospodářské krize) Direktivní. 4.1.2018

Základní principy veřejných financí (tj. státních zásahů do ekonomiky): nedobrovolnost (vynucení) nenávratnost neekvivalence Otázky současnosti: zda má být důvodem státních zásahů řešení finanční krize, selhání bankovního sektoru, selhání firem, falšování firemního účetnictví, zkreslování auditu, zkreslování informací potenciálním investorům, nezodpovědnost managementu v soukromém sektoru aj. 4.1.2018

Státní zásahy mohou vést k vládnímu selhání Obtížnost předvídání důsledků státních zásahů, reakce soukromého sektoru (daně). Omezené informace vlády, časové zpoždění. Omezená možnost kontroly činnosti st. Správy, byrokratický imperativ. Problém výběru vhodného řešení. Problém vlivu lobbyistů. Politický vliv, politické rozhodování, politikaření, neschopnost shody. Problematické zásahy do soukromého rozhodování, vlastnictví, např. legislativou. 4.1.2018

4.1.2018

1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí, mimoekonomická selhání Mikroekonomické příčiny selhání trhu. mikroekonomická nedokonalost trhu, monopolizace trhu změny veřejných výdajů a daní a jejich vliv na chování ekonomických subjektů mikroekonomické aspekty zdanění (např. daňová incidence) nedostatek informací výrobců a spotřebitelů existence veřejných statků vznik externalit (pozitivních i negativních) jako vedlejších nezamýšlených efektů, se kterými si trh nedokáže poradit (situace, kdy ek. činnost jednoho subjektu negativně či pozitivně ovlivňuje užitek/blahobyt druhého subjektu, aniž by druhý subjekt mohl samostatně rozhodnout o této změně). 4.1.2018

souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků, 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí, mimoekonomická selhání Mikroekonomické příčiny selhání trhu - vazba na alokační fiskální funkci souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků, s řešením externalit a dalších tržních selhání 4.1.2018

Makroekonomické příčiny selhání trhu; 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí, mimoekonomická selhání Makroekonomické příčiny selhání trhu; Nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu. Ekonomika periodicky trpí problémy zaměstnanosti inflací a nestabilitou cen malým ekonomickým růstem problémy s vyrovnaností bilance ve vztahu k zahraničí krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha 4.1.2018

Makroekonomické příčiny selhání trhu – 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí, mimoekonomická selhání Makroekonomické příčiny selhání trhu – vazba na stabilizační fiskální funkci státu vysoká úroveň a rychlé tempo růstu vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost stabilita cenové hladiny rovnováha vývozů a dovozů, stabilita měnového kurzu prostřednictvím nástrojů: měnové (měnová teorie), např: povinné rezervy, diskontní sazba, operace na volném trhu fiskální - veřejné výdaje, veřejné příjmy, způsob financování deficitu 4.1.2018

Mimoekonomické příčiny tržních selhání 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí, mimoekonomická selhání Mimoekonomické příčiny tržních selhání zmírnění nerovností mezi subjekty – dosažení vyšší spravedlnosti v rozdělování (tržní systém vede k různému rozdělování bohatství) – Lorenzova křivka, Gini koeficient, distributivní role státu, principy solidarity, soc. cítění, charity, potřeba zvyšovat kvalitu lidského potenciálu - podpora ek. růstu vzděláním a zvyšováním kvalifikace lidí – podmínky pro zkvalitnění života, ohled na kvalitu životního prostředí – státní zásahy, regulace. 4.1.2018

1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí, mimoekonomická selhání Mimoekonomické příčiny tržních selhání – vazba na redistribuční fiskální funkci Dva fiskální přerozdělovací nástroje: příjmové (daňové) výdajové transfery (záměrně redistribuční charakter) dotace subvence MIX 1) a 2) daňově - transferový mechanismus kombinuje progresivní zdanění vysokých příjmů s dotacemi domácnostem s nízkými příjmy nebo zdanění luxusního zboží s dotacemi zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy 4.1.2018

Měření příjmové nerovnosti: 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných financí, mimoekonomická selhání Měření příjmové nerovnosti: důležité pro zjištění jejího stavu a pro nalezení nutných objemů redistribuce Nástroje: Lorenzova křivka Giniho koeficient 4.1.2018

Rozdělení bohatství a důchodů lze měřit tzv Rozdělení bohatství a důchodů lze měřit tzv. Lorenzovou křivkou a Giniho koeficientem (it. statistik Gini 1884-1965). Giniho koeficient se pohybuje v intervalu O až 1 (v rozvinutých evropských zemích 0,24-0,36, v USA 0,46, v rozvojových zemích 0,3-0,7) 4.1.2018

1.5 Existence veřejných financí vyplývajících z teorie potřeb Definice kategorie potřeba Klasifikace potřeb Vztah potřeb a veřejného sektoru Ekonomie vymezuje potřebu jako pociťovaný nedostatek. Těchto potřeb je celá řada a společně vytvářejí poměrně složitý systém. Z ekonomického hlediska je důležitý způsob uspokojení těchto potřeb cestou produkce a spotřeby materiálních statků a služeb. Pro klasifikaci potřeb z ekonomického hlediska je rozhodující role produkovaného statku, kterou hraje v procesu tvorby, rozdělování a spotřeby. Z tohoto hlediska lze potřeby členit na výrobní a spotřební (finální, konečné). Finální (konečné) spotřeby pak dělíme podle kritéria příčiny, která vyvolává pocit potřeby, na potřeby společenské a potřeby individuální. 4.1.2018

1.5 Existence veřejných financí vyplývajících z teorie potřeb Pokud jde o vztah výrobních potřeb a veřejného sektoru, lze uvést, že s ohledem na charakter těchto statků, má na rozvoji a stavu těchto statků zájem každý subjekt, jde o potřeby pro každého, tj. veřejné potřeby. Pokud jde o vztah společenských potřeb a veřejného sektoru, existuje objektivní nutnost zajišťovat tyto potřeby cestou veřejného sektoru (např. potřeba organizovaného uspořádání společnosti, potřeba dovolat se spravedlnosti, potřeba ochrany osobnosti a majetku, potřeba ochrany území apod.). Pokud jde o vztah individuálních potřeb a veřejného sektoru, je zde důležité, jaká je míra společenské naléhavosti uspokojování potřeb a jaké jsou kvantitativní hranice nasycenosti potřeb jak u jedince, tak v celé společnosti. 4.1.2018