Shrnutí hlavních zjištění

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Advertisements

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuEU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školyMASARYKOVA OBCHODNÍ.
Vstup absolventů středních škol na trh práce
Strategická podnikatelská jednotka Strategic Business Unit - SBU
Motivace 1.úvodní pojmy 2. pracovní motivace 3. stimulace
Projekt: „Výměna zkušeností a řešení společných problémů v oblasti dalšího profesního vzdělávání“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.
Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce?
Sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi
Analýza a popis pracovního místa
Potřeby dětí a jejich hodnocení v systému sociálně-právní ochrany dětí
„MOSTY od izolace k integraci“ Kurs právního minima pro mladistvé - Projekt Pšov -
Psychopedie zabývá se klienty s mentální retardací, poruchami duševními (pervazivní vývojové poruchy, SPU a poruchy chování, schizofrenií, afektivními.
SCHOLA SERVIS od roku 2006 realizovala celkem 9 projektů financovaných fondy Evropské unie 8 projektů úspěšně ukončila, jeden je od roku 2012 v realizaci.
Podpora jedinců s postižením při vstupu na volný trh práce v Rakousku PhDr. Lucie Procházková.
Možnosti monitoringu pracovního trhu v systému práce ÚP ČR: Současný stav a výhledové možnosti Josef Pitner, ÚP JmK Brno, Projekt OP LZZ „Aktivní.
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
PhDr. Dana Bernardová, Ph.D.
Aktuální rizika dobrovolnického programu v nemocnicích a význam metodických doporučení MUDr.Ivana Kořínková Garant a konzultant zdravotně sociálních dobrovolnických.
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava – Vítkovice,příspěvková organizace Autor: Ing. Andrea Modrovská Datum: 5. května 2012 Název: VY_32_INOVACE_
Klíčová otázka č. 4 Zaměstnanost a práce Pavel Pěnkava 26. – 27. listopadu 2014.
Propedeutický seminář k bakalářskému projektu
Skupinové interview (Focus group)
Thomas International Analýza osobních a pracovních profilů
Týmové dovednosti 2 Marie Blahutková. Tým – základ dobré spolupráce Neustálý růst týmů a jejich výkonnosti Zlepšování klíčových postupů Schopnost efektivně.
Regionální individuální projekt Příležitost pro mladé v Olomouckém kraji reg. č. CZ.1.04/2.1.00/ CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU HODNOCENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT.
1 Ing. Krajíček Jan Jak dál v zapojení odborníků z praxe Jak dál v zapojení odborníků z praxe Mezinárodní odborný seminář PRAXE A.
Iniciativa EQUAL v ČR. Iniciativa EQUAL Samostatná forma pomoci ze strukturálních fondů týkající se mezinárodní spolupráce při prosazování nových prostředků.
Diskuse u kulatého stolu na téma Sociálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky Univerzita.
Prezentace ITP ÚP Ústeckého kraje pro konferenci ITP ve Velkých Karlovicích Úřad práce v Chomutově – metodiky realizace postupových kroků v oblasti poradenství.
Dr. Ondroušek Lubomír, 1.místopředseda SAČM a specialista na problematiku DS pro vedení strukturovaných rozhovorů a vytvoření reprezentativního vzorku.
Informační zdroje pro volbu povolání Technika a technické vzdělávání 2.
Naše zkušenosti a výsledky v dosavadní projektové činnosti v oblasti řešení problémů nezaměstnanosti a podpory uchazečů o zaměstnání uplatnit se na.
Assessment centrum.
Personální plán pro podnikatelský plán
RUBIKON Centrum „Bezpečí společnosti nespočívá ve vyloučení lidí s kriminální minulostí a jejich izolaci, ale především ve schopnosti společnosti je začleňovat.
PSA klientů ročně 50 % záznam v RT 50 % základní vzdělání Minimální praxe, problematická minulost, nereálné představy o trhu práce, potíže.
I n k l u z i v n í v z d ě l á v á n í aneb odvaha dělat věci jinak
„Podpora zaměstnanosti Litoměřicka“ CZ.1.04/3.3.05/ Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a.
Aktuální trendy trestní politiky aneb jak přispět ke snížení recidivy pachatelů Pavel Štern, Probační a mediační služba, Dagmar Doubravová, Rubikon Centrum.
1 PROJEKT UNIV 2 KRAJE Školy jako centra celoživotního učení Jana Bydžovská KULATÝ STŮL MŠMT – PŘEDSTAVENÍ INDIVIDUÁLNÍHO NÁRODNÍHO PROJEKTU
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Praktická aplikace teoretických poznatků z hláskosloví Online diskuse k virtuální hospitaci – Open Gate, gymnázium.
„Spolupráce v oblasti náboru nových zaměstnanců pro členy KZPS“
Kariéra Předmět:Ekonomická praxe Ročník: 2. nástavbového studia - Podnikání Autor: Ing. Alexandra Herbriková Anotace: Materiál seznamuje žáky se základními.
Kariérové poradenství v českém středním školství
Název: VY_32_INOVACE_VVP_8A_1F Škola:
Možnosti zaměstnávání propuštěných osob z pohledu zaměstnavatelů
Závěrečná evaluace vzdělávání cílové skupiny, shrnutí projektu
Analýza potřeb škol Hlavní zjištění
Rizikové skupiny 2 Pojetí normality, deviace a deviantní chování
Analýza potřeb škol Většina škol rozvíjí inkluzívní vzdělávání prostřednictvím činností spadajících do základní nebo mírně pokročilé úrovně. Inkluzívní.
1. Současný legislativní stav
Limity a úskalí resocializačního působení u pachatelů z řad mládeže
Zaměstnávání osob po výkonu trestu: nebo nevyužitá příležitost?
Assessment centrum.
PROFESE UČITELE Radek Šír.
Sociální šetření versus etický kodex sociálního pracovníka
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Metodická podpora projektu P-KAP krajskému akčnímu plánování
Práce, hledání zaměstnání
Malé a střední podnikání
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Jakub Kovář, projekt Křehká šance II,
Autor: Mgr. Yvetta Kałužová
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Assessment centrum.
3. Krizová pomoc Sociální rehabilitace
Náhradní rodinná péče v Moravskoslezském kraji
Rodičovství biologické a pěstounské
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY 2018/19 Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Trh a jeho fungování, zaměstnání, podnikání 1 – Trh
Transkript prezentace:

Shrnutí hlavních zjištění Postavení osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody na trhu práce a možnosti jejich pracovního uplatnění Praha 12.12.2016 Shrnutí hlavních zjištění

Cíl projektu Popsat hlavní překážky a podmínky nevýrazněji ovlivňující možnosti zaměstnání osob po výkonu trestu odnětí svobody; Projekt se primárně zaměřil na tyto dva základní tematické okruhy: připravenost uchazečů o zaměstnání z řad cílové skupiny a ochotu (případně taktéž připravenost) zaměstnavatelů tyto osoby zaměstnat.

Oblasti analýzy a použité zdroje dat Byly realizovány dvě samostatné, ale navazující analýzy 1. analýza: Zaměření: zhodnocení přímých interakci mezi uchazeči o zaměstnání reprezentujícími uvedenou skupinu osob a zaměstnavateli při zkušebním pracovním pohovoru. Použité zdroje dat: Záznamy ze čtyř dříve realizovaných sad workshopů „Diskuse se zaměstnavateli/Pohovor nanečisto/Evaluace“ (dále jen „workshopy“), Výstupy workshopů „Diskuse se zaměstnavateli/Pohovor nanečisto/Evaluace“ realizovaných v rámci tohoto projektu, Informační materiály (brožury, letáky) poskytnuté řešiteli organizací Rubikon centrum, z.s.; 2. analýza: Dotazníkové šetření realizované mezi zaměstnavateli, které se zaměřilo zejména na mapování výchozí pozice zaměstnavatelů ve vztahu k možnostem zaměstnání cílové skupiny.

Okruh shromážděných poznatků Stěžejní témata diskusí na workshopech: stanoviska zaměstnavatelů k zaměstnávání propuštěných osob, profesní předpoklady uchazečů z této cílové skupiny, vedení nebo průběh pracovního pohovoru se zaměstnavatelem / s uchazečem s trestní minulostí; Další diskutované oblasti: situace na trhu práce obecně, předpoklady uchazečů obecně, překážky ztěžující možnosti zaměstnávání propuštěných osob, faktory a okolnosti, které je mohou při hledání uplatnění podpořit, stěžejní obecnější společenské podmínky, faktory a trendy.

1. Výchozí situace propuštěných osob po opuštění výkonu trestu Obtížná až nepříznivá situace (zvyšuje riziko recidivy); Stěžejní okolnost zásadně ztěžující návrat do společnosti: trestní minulost a její hlavní dopady; Velmi široký okruh překážek reintegrace, ty mají různé příčiny a souvislosti, neboť se týkají: osobnostních charakteristik a osobní historie osoby, sociálního prostředí, materiálního zázemí a rizika sociálního vyloučení, vnímání a postavení těchto osob ve společnosti.

2. Pracovní místa dosažitelná pro tyto osoby a zájem zaměstnavatelů Vysoká poptávka po pracovní síle na trhu práce; Profesní profil řady propuštěných osob odpovídá poptávce; Specifické charakteristiky osob s trestní minulostí (více viz dále); Specifický přístup zaměstnavatelů k této skupiny osob (stereotypy, zvýšená obezřetnost) – více viz dále.

3. Nejdůležitější okolnosti určující profesní předpoklady propuštěných osob I Různorodost této skupiny, odlišné předpoklady a možnosti pracovního uplatnění; Odlišné předpoklady a možnosti souvisejí s: trestní minulostí (charakter tr. činnosti, počet a charakter tr. činů nebo přestupků, průběh vyšetřování a tr. řízení, počet a druh udělených trestů, délka trestu a typ vězeňského zařízení, doba od propuštění z výkonu trestu), osobnostními charakteristikami (fyzické a psychologické, charakterové všeobecné profesní předpoklady, „soft skills“, profesní profil, zkušenosti atd.), dalšími důležitými okolnostmi (např. materiální zázemí a majetková situace, dluhy a exekuce, bytová situace, rodinné zázemí apod.).

3. Nejdůležitější okolnosti určující profesní předpoklady propuštěných osob II Nutnost individuálního pohledu na situaci a možnosti zaměstnání osob propuštěných z výkonu trestu; Velice častá ale je konstrukce uniformní a a priori negativní kategorie „trestaných osob“ a následné posuzováni uchazečů primárně podle toho, že byli přiřazeni do této kategorie.

3. Nejdůležitější okolnosti určující profesní předpoklady propuštěných osob III Podobnosti nebo společné rysy: silná motivace najít si zaměstnání, větší ochota přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele, vyšší loajalita vůči zaměstnavateli, realističtější pohled na možnosti vlastního zaměstnání, méně abstraktní představy a cíle a větší skromnost a ochota přijmout nabízené pracovní pozice, zaměření spíše na menší a realističtější cíle a snaha dosahovat těchto cílů postupně, realizací jednotlivých dílčích kroků; Ani tyto charakteristiky neplatí pro celou skupinu osob propuštěných z výkonu trestu všeobecně a týkají jen těch osob, které zaměstnání aktivně hledají.

4. Hlavní překážky pracovního uplatnění propuštěných osob Široký okruh překážek ztěžujících možnosti zaměstnání; Strukturní a systémové překážky: předsudky a nedůvěra, podmínka čistého trestního rejstříku, nemožnost vykonávat některé pracovní pozice v souvislosti s charakterem trestné činnosti, za kterou byl dotyčný odsouzen; Překážky osobní povahy: exekuce, dluhy, nepříznivá materiální situace, absence dokladů, některé osobnostní charakteristiky, předpoklady potřebné pro výkon určitých povolání, sociální zázemí apod.

5. Očekávání, požadavky a zkušenosti zaměstnavatelů Jsou rozhodující pro přijetí či nepřijetí uchazeče ve více ohledech: Mohou zcela vylučovat kontakt uchazeče se zaměstnavatelem; Rozhodování zaměstnavatele o přijetí uchazeče přirozeně ovlivňují vždy; Zaměstnavatelé si je ale mohou připouštět a rozhodovat se podle nich v odlišné míře; Bez akceptace požadavků zaměstnavatele uchazeč nemá možnost příslušné pracovní místo získat; Zaměstnavatelé svými požadavky a očekáváními „nastavují“ obtížnost získání zaměstnání pro uchazeče o příslušnou pracovní pozici. Očekávání a požadavky nejsou nutně překážkou pro zaměstnání, ale řada z nich možnost zaměstnání propuštěných osob ztěžuje nebo vylučuje (předsudky a nedůvěra, požadavek čistého trestního rejstříku, paušální pohled na tyto osoby).

6. Bezprostřední reflexe pracovního pohovoru „Pohovor nanečisto“zaměstnavateli Celkový pohled na uchazeče trestní minulostí, s nimiž byly vedeny pohovory, byl většinou velmi pozitivní. Příznivě byly hodnoceny např. profesní předpoklady, ochota hovořit o trestní minulosti, kultivovaný projev aj. Většinou pouze drobné připomínky a náměty na zlepšení profesních předpokladů uchazečů (např. doporučení jak lépe sestavit CV, jak se lépe prezentovat apod.); U některých zaměstnavatelů ale převažoval kritický pohled; K hlavním důvodům negativního vnímání uchazečů zaměstnavateli v těchto případech patřily např. kritické hodnocení jejich osobnostních charakterových vlastností nebo jejich schopnosti sebeprezentace, malé sebevědomí a malá ochota převzít zodpovědnost, dojem, že dotyčný nemá zaměstnavateli co nabídnout apod.

7. Další informace o zaměstnávání propuštěných osob uvedené zaměstnavateli I I přes intenzivní poptávku po zaměstnancích, se zaměstnavatelé o možnost zaměstnat propuštěné osoby zajímají jen velmi málo; Zaměstnavatelé, kteří měli zkušenost se zaměstnáváním propuštěných osob, hodnotili zkušenost s těmito zaměstnanci příznivě a byli nadále ochotni je zaměstnávat nebo je zaměstnávali. Informace o osobách po výkonu trestu, které měli zaměstnavatelé k dispozici, byly získány spíše nahodile.

7. Další informace o zaměstnávání propuštěných osob uvedené zaměstnavateli II Zaměstnání propuštěných osob nejvíce brání: špatné pracovní návyky nebezpečí recidivy, nezájem o zaměstnání, narušení klimatu na pracovišti; Zájem zaměstnavatelů o zaměstnání propuštěných osob mohou nejlépe podpořit: příklady dobré praxe od jiných zaměstnavatelů, finanční příspěvek na zaměstnávání těchto osob, reference dalších osob a institucí, programy podporující adaptaci osob s trestní minulostí.

Děkujeme za pozornost pavel.bares@vupsv.cz jir.mertl@gmail.com