Brno, 23.06.2017 Příslušnost vodoprávních úřadů Některé strategické dokumenty Některá ostatní omezení Brno, 23.06.2017 1

Příslušnost vodoprávních úřadů Ust. § 106 odst. 2 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) vodoprávní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto obcí. Ust. § 107 odst. 1 písm. a) a c) vodního zákona do působnosti krajských úřadů patří uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností, rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána.

Některé strategické dokumenty z hlediska vodního hospodářství Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JMK, Plán pro zvládání povodňových rizik, Národní plán povodí Dunaje, Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu, Plán dílčího povodí Dyje.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ust. § 4 odst. 6 zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích): plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 183/2006 Sb.) a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti. § 4 odst. 6 zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Plánování v oblasti vod Ust. § 23 vodního zákona Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy a) ochrany vod jako složky životního prostředí, b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

Plány pro zvládání povodňových rizik Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají samostatně pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky koordinovaně s příslušnými plány povodí. Jedná se tedy o mezinárodní oblast povodí Dunaje, Labe a Odry. Soustřeďují se zvláště na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systému včasného varování. Plány obsahují rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí při povodních. Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje byl schválený usnesením vlády České republiky ze dne 21. prosince 2015 č. 1082, jehož součástí jsou stanovené cíle (příloha č. 1) a souhrn opatření (příloha č. 2) pro zvládání povodňových rizik, které tvoří závaznou část (OOP MŽP č. j. 990992/ENV/15).

7 7

Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik by měly být využívány nejen při plánování vodohospodářských služeb a operativního zvládání povodňových situací, ale zejména v oblasti prevence. Je potřeba nejen postupně budovat opatření, které sníží riziko pro současné využívání, ale také do budoucna upravit využití území ohroženého povodňovým nebezpečím. Tuto úlohu má v současné struktuře veřejné správy plnit územní plánování. Proto se mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik musí stát důležitou a neopominutelnou součástí územně plánovacích podkladů, z nichž územní plánování vychází. 8 8

Národní plány povodí (NPP) a Plány dílčích povodí (PDP) Ust. § 24 vodního zákona Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Národní plány povodí stanoví cíle: a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. NPP Dunaje byl schválený usnesením vlády České republiky ze dne 21. prosince 2015 č. 1083, závazná část vydána OOP MZE č. j. 154/2016-MZE-15120. 9 9

Některá další omezení z hlediska vodního zákona Záplavová území a jejich aktivní zóna ust. § 66 a 67 vodního zákona. Ochranná pásma vodních zdrojů a vodních děl ust. § 30 a 58 vodního zákona. Chráněné oblasti akumulace vod ust. § 28 vodního zákona. Citlivé a zranitelné oblasti ust. § 32 a 33 vodního zákona. Lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV) atd. 10 10

Krajský úřad Jihomoravského kraje Děkuji za pozornost Ing. Michal Boušek Krajský úřad Jihomoravského kraje bousek.michal@kr-jihomoravsky.cz 11 11