Školní hodnocení a zkoušení Martina Kalná

Školní hodnocení „Školní hodnocení chápeme jako systematický proces, který vede k určení kvalit a výkonů vykazovaných žákem nebo skupinou žáků či vzdělávacím programem.“ (M.Pasch) „Hodnocení je porovnávání „něčeho s něčím“, při kterém rozlišujeme „lepší od horšího“ a vybíráme lepší, nebo se snažíme najít cestu k nápravě či zlepšení.“ (J. Slavík)

Školní hodnocení – současné snahy Najít takové ŠH, aby vyhovovalo především procesu učení a procesu rozvíjení osobnosti žáka Vytvořit hodnocení, které by přispívalo k pozitivnímu rozvoji a ke kvalitní pracovní atmosféře ve vyučování Vytvořit podmínky, aby ŠH každý účastník vyučování považoval za zcela samozřejmou organickou součást tohoto vyučování, aby dokonce toto hodnocení potřeboval, aby i sám byl aktivním účastníkem procesu hodnocení Porozumět individualitě každého žáka a studenta, postupným procesem poznávání a hodnocení odhalovat individuální zvláštnosti a specifiky osobnosti, jeho možnosti v dosahování cílů = Jde o dlouhodobou cestu hledání, jak překonat tradiční formu-klasifikaci

Školní hodnocení – kriteria Norma, související se zvládáním určitého vzdělávacího cíle, stanovená podle průměrného a zpravidla nejčetnějšího výsledku vzhledem k příslušné populaci žáků Hodnocení vychází z poměřování výkonů hodnoceného s ostatními žáky ve skupině – tzn., že žák může dosáhnout lepšího hodnocení než předepisuje norma, a to z toho důvodu, že si vedl lépe než spolužáci plnící stejný úkol. Totéž platí i v opačném případě. (např. známka) Hodnocení by mělo důsledně zahrnovat i třetí měřítko, kdy žák je poměřován se sebou samým – jedná se o tzv. individuální normu, který vyjadřuje individuální pokroky žáka průběžně v čase. (např. portfolio, slovní hodnocení)  každý žák má šanci být úspěšný, pozitivně hodnocen

Emocionální a sociální aspekt ŠH Do hodnocení se promítá krom samotného výkonu žáka i celkové chování, osobnostní vlastnosti… Emocionální aspekt hodnocení (+,-) - pocity uspokojení, nespravedlnost, ztotožnění se s hodnocením,… - závislost na vnitřních i vnějších podmínkách Sociální aspekt hodnocení - Vztah mezi U a Ž, vliv na vztahy mezi žáky

Faktory ovlivňující vztah U-Ž Vzájemné očekávání Mechanismy personální percepce: haló efekt kauzální atribuce (povzbudivá, tlumivá) Sebesplňující předpoklad

Nové přístupy v oblasti ŠH současnost: fenomén odcizení těžiště podstatných změn v pojetí výchovy a vzdělávání je v rukou učitelů Zásady učitele pro zkvalitnění hodnotícího procesu: Nespokojovat se pouze s poznáním jevu, ale hledat jeho příčiny Respektovat specifičnost žákovy osobnosti Nezapomínat, že každý žák je konkrétní osoba, nepodléhat generalizaci a autoritativnímu přístupu  snaha o respektování žákovi osobnosti

Formy školního hodnocení Hodnocení svou podstatou vázáno na pojetí vyučování a jeho konkrétní obsah Kvalitativní, kvantitativní, sebehodnocení, oceňování výkonů, verbální a nonverbální vyjádření, porfolio,…

Klasifikace X Slovní hodnocení funkce kontrolní, selektivní hodnocení žáků na základě sociální vztahové normy předmět hodnocení: posouzení znalostí, vědomostí z hlediska času: jednorázová kontrola konstatuje, nevysvětluje příčiny neúspěchu, nehledá a nenabízí prostředky k řešení problémů založena na hledání chyb - chyba jako projev nevědění, patologický jev, špatná známka je sankcí za chyby Slovní hodnocení funkce diagnostická a informační (kde a proč jsou problémy) hodnocení žáků na základě individuálně vztahové normy komplexní posouzení celku osobnosti, z hlediska času: hodnocení permanentní - v průběhu učení, průběžné pozorování a posuzování intervenuje – hledá příčiny, vysvětluje, dělá prognózy, naznačuje řešení chyba je chápána jako pozitivní jev v procesu učení, prostředek k objevení psychických procesů žáka

Význam hodnocení Získávání informací o úrovni dosahování výchovně vzdělávacích cílů Zpětná vazba pro učitele, žáka, rodiče Výchovná funkce Diagnostická funkce Významný prostředek seberegulace Motivační faktor …

Citát „Řekni svým žákům, co se naučí, nauč je, co jsi jim slíbil a vyzkoušej je z toho, co jsi vyučoval. Nehodnoť své žáky za něco jiného, než co bylo mezi vámi domluveno a předem stanoveno a co nesouvisí s předmětem hodnocení“. (Pasch, 1998)

Literatura PhDr. Szachtová A. a kol.: Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie, ZČU v Plzni, 2000 Mezinárodní akademie vzdělávání/Unesco: Efektivní učení ve škole, Portal, s.r.o., Praha 2005